dnes je 1.12.2022

Input:

Vyhláška o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání

4.10.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.2
Vyhláška o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání

redakce EnergetikaInfo.cz

Ve Sbírce zákonů ČR vyšla vyhláška č. 284/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání.

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 406/2000 Sb.") implementující směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (dále jen "směrnice 2010/31/EU") stanovuje povinnost vlastníku budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správci, u provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání budovy se jmenovitým výkonem nad 70 kW (dále jen "systém klimatizace") zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému klimatizace (dále jen "kontrola"). Dále stanovuje uvedeným osobám předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému klimatizace ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2 zákona.

V roce 2018 došlo k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (dále jen "směrnice 2018/844"). Tato revize přinesla určité změny, co se týče pravidelných kontrol systémů klimatizace, které jsou zapracované do zákona č. 406/2000 Sb., a rozvedené v předkládané vyhlášce:

  • zvýšení výkonové hranice, od které je stanovena povinnost provádět pravidelné kontroly z původních 12 kW na hodnotu 70 kW;

  • zavedení kontrol větracích systémů pro kombinované systémy pro chlazení a větrání;

  • důraz na běžné provozní podmínky systému klimatizace;

  • větší význam systémů automatizace a kontroly budov a elektronických monitorovacích a řídicích systémů a požadavky na ně;

  • předmětem kontroly je celý systém, zejména zdroj chladu;

Některé další úpravy jsou navrženy na základě praktických zkušeností aplikace současného znění platné vyhlášky. Jedná se zejména o následující změny:

  • úprava zprávy z kontroly systémů klimatizace;

  • stanovení plánu kontrol;

  • požadavky na součinnost.

Aby se pravidelné kontroly systémů klimatizace nestaly pro vlastníky budov jen administrativní zátěží, musí být výstup z provedené kontroly kvalitní. Praxe ukázala, že zpráva z kontroly, která je výstupem z provedené kontroly systému klimatizace, je pro vlastníka budovy špatně čitelná a zbytečně rozsáhlá, což zhoršuje orientaci vlastníka ve zprávě samotné a stává se pouze administrativní zátěží, místo toho, aby představovala nástroj vedoucí k úsporám energie a provozních nákladů. Cílem navrhované vyhlášky je zjednodušit zprávu o provedené kontrole systému klimatizace a učinit ji nástrojem vedoucím k implementaci energeticky úsporných opatření, zajištění efektivního provozu systémů klimatizace za účelem snížení provozních nákladů a v neposlední řadě i nástrojem naplňování cílů ČR v oblasti zvyšování energetické účinnosti.

Nově je stanoven plán kontrol, jehož smyslem je, aby prováděné kontroly systému klimatizace neprobíhaly v minimálním zatížení, kdy systém neběží na jmenovitý výkon či neběží vůbec, a to navíc velmi často během jediné návštěvy. Smyslem je, aby energetický specialista, jenž je oprávněn provádět kontroly systémů klimatizace, prováděl kontrolu v plném zatížení systému klimatizace. Specialista proto podle nové úpravy nejdříve na místě zajistí potřebnou dokumentaci nezbytnou k provozu systémů klimatizace (stavební dokumentace, příslušné revizní zprávy, předchozí zprávy z kontrol apod.) a vizuální kontrolu přístupných částí systému klimatizace. Upozorní na nedostatky, které během své první návštěvy zjistí a následně se s vlastníkem dohodnou na další kontrole, kdy dochází ke kontrole prvotních nedostatků a provozních parametrů. Na základě těchto minimálně dvou kontrol následně energetický specialista zpracuje zprávu z kontroly systému klimatizace se seznamem jím navrhnutých doporučení ke zvýšení účinnosti systému klimatizace, je-li to zapotřebí (nicméně kvalitní posouzení systému klimatizace umožňovalo vícečetnou návštěvu i podle současného legislativního předpisu, nejedná se tedy o zásadní změnu zatěžující vlastníky budov).

Vyhláška č. 284/2022 Sb. umožňuje neprovádět kontrolu dimenzování, jestliže nebyla provedena větší nebo jiná než větší změna dokončené budovy.

Nově jsou stanoveny požadavky na součinnost v případě, kdy některé části systému klimatizace nejsou ve vlastnictví vlastníka budovy, u kterého probíhá pravidelná kontrola systému klimatizace. V případě, že není specialistovi umožněn přístup k těmto částem systému, provede odborné posouzení, které označí ve zprávě.

Komentář k ustanovením vyhlášky z aplikace ODok

§ 1 Předmět úpravy

Vyhláška, která zrušuje a nahrazuje vyhlášku č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů (dále jen "vyhláška") je transpozičním předpisem pro nově přijatou směrnici 2018/844. Vyhláška transponuje požadavky uvedené směrnice v čl. 1 odst. 7 na inspekci klimatizačních systémů.

Ustanovení vymezuje rozsah vyhlášky v intencích zákonného zmocnění.

§ 2 Zdroj chladu

Ustanovení § 2 vymezuje, které zdroje chladu systémů klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání (dále jen "systém klimatizace") jsou předmětem kontroly. Revize uvedené směrnice nestanovuje zdroje chladu, na které se povinnost kontroly systémů vztahují. Jsou uvedeny zdroje chladu, které se běžně vyskytují v komfortních systémech klimatizace.

Zároveň je uvedeno, že za zdroj chladu se považuje i společný systém klimatizace a vytápění. Doporučení komise 2019/1019 ze dne 7. června 2019 o modernizaci budov doporučuje, aby systémy kombinující chlazení a vytápění byly přednostně kontrolovány certifikovanými osobami pro kontrolu systému klimatizace. Tímto zněním je tomu tak učiněno.

§ 3 Způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání

Toto ustanovení vysvětluje, jak se provádí stanovení výkonu. Kontrola systémů je vázána na výkonovou hranici 70 kW, což vyjímá menší systémy, které byly dříve předmětem kontroly. Hranice 70 kW je hranicí, kdy lze očekávat složitější systémy dodávající chlad v kombinaci s ventilačními systémy. Je nutné definovat, jak správně stanovit výkon systému, od kterého vzniká povinnost kontrol. Do celkového výkonu jsou započítávány všechny zdroje chladu umístěné v/na budovách. Do celkového výkonu se v případě obytných budov započítávají jen ty zdroje chladu, které zásobují více než jen jednu bytovou jednotku.

§ 4 Rozsah a četnost kontroly systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání

Smyslem tohoto ustanovení je určení částí systému klimatizace, jež jsou předmětem kontroly. Jedná se o zdroj chladu, systém rozvodů a sdílení chladu, systém regulace a automatizační a řídicí systém. V souladu s revizí směrnice 2010/31/EU jsou předmětem kontroly prvky systému nuceného větrání, je-li v kombinaci se systémem klimatizace. Předmětem kontroly jsou komfortní systémy klimatizace a jsou tedy vyjmuty systémy, ve kterých je zdroj chladu využíván pouze pro technologii.

Aby nedocházelo ke dvojí kontrole systému nuceného větrání je stanoveno, že v případě, kdy byl tento systém kontrolován podle vyhlášky č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání, není předmětem kontroly dle této vyhlášky.

V odst. 2 se stanoví, že předmětem kontroly jsou přístupné části systému klimatizace, což je plně v souladu s příslušnou evropskou směrnicí.

V případě uvedení do provozu nového systému je vyhláškou stanovena v odst. 3 povinnost první kontroly po třech letech. Oproti již provozovanému systému je u nově instalovaného systému nutné provést první kontrolu dříve než po 5 letech a ověřit tak správné nastavení systému, tj. zda systém běží při optimálním výkonu vzhledem k návrhu budovy a systému klimatizace.

Ustanovení odst. 4 stanovuje četnost kontrol provozovaných systémů. Kontroly jsou stanovené v intervalu 5 let od předchozí kontroly, je-li předmětem kontroly již provozovaný systém. Je-li systém správně nastaven a nedošlo k žádným zásadním změnám, je tato četnost po diskuzi s odbornou veřejností považována za dostatečnou.

§ 5 Způsob provádění kontroly systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání

Ustanovení odst. 1 definuje, že kontrola se musí provádět za podmínek plného vytížení zdroje. V minulosti docházelo k situacím, kdy kontrola systému klimatizace probíhala v době, kdy zdroj chladu neběžel při plném zatížení, ale při částečném, nebo docházelo k situacím, kdy specialista kontroloval vypnutý systém a kontrola systému tak postrádala na významu. Smyslem je, aby kontrola optimálně probíhala při jmenovitém výkonu/plném zatížení. Směrnice 2018/844 požaduje kontrolu při průměrných provozních podmínkách, a to z důvodu, aby následná navržená opatření k zefektivnění systému odrážela skutečný provoz. Nově se tedy definuje, že kontrola musí proběhnout při zatížení systému.

Ustanovení odst. 2 definuje provozní parametry, které jsou dále předmětem kontroly, které jsou rozvedeny v § 6. Jedná se o měření účinnosti zdroje chladu, vizuální prohlídka přístupných částí rozvodů chladu, regulačních prvků a zařízení systému nuceného větrání a kontrolou jejich provozuschopnosti. Kontrolou provozních podmínek zařízení systému nuceného větrání, zejména s ohledem na nastavení případných snížení průtoků vzduchu v době, kdy se větraný prostor plně

Nahrávám...
Nahrávám...