6.4.4
Transformovny VN/NN a rozvodny VVN a ZVN – opatření proti
hluku
Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv
NahoruÚvod
Snaha o snižování ztrát elektrické energie přibližuje nově budované
transformovny vn/nn co nejblíže místu odběru elektrické energie, často do
administrativních budov či obytných domů. Existuje nebezpečí, že taková
transformovna ohrozí svoje okolí hygienicky nepřípustným hlukem. Toto nebezpečí
je velké například ve městech s nedostatkem místa nebo v domech s lehkou
stavební konstrukcí.
Hygienicky nepřípustný hluk z transformovny vždy poškodí vztah mezi
provozovatelem a veřejností a dodatečná náprava situace (k níž je provozovatel
povinen podle nařízení vlády č.502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací) je obvykle drahá a namáhavá. Je proto vždy lépe
pamatovat na protihluková opatření již v počátečních etapách výstavby
transformovny.
Podle nařízení vlády č.502/2000 o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací musí projektová dokumentace stavby, u níž by mohlo
docházet k nepříznivému působení hluku na obyvatele, obsahovat doklady
prokazující dostatečné omezení hluku z takové stavby šířeného. To samozřejmě
plně platí i pro elektrické stanice vvn a zvn. Následující materiál obsahuje
základní znalosti o omezování hluku z elektrických stanic vvn a zvn a využívá
informací z dostupné literatury. Obecně platné vzorce a údaje jsou v normě
aplikovány na konkrétní zdroje a konkrétní vlastnosti hluku tak, aby se při
řešení ochrany okolí stanice před hlukem (což vyžaduje vždy účast akustika –
specialisty) mohl v problematice orientovat i uživatel bez speciálních
akustických znalostí.
Následující materiál zobecňuje zkušenosti s protihlukovými
opatřeními pro transformovny tak, aby to byla opatření co nejúčinnější,
ekonomicky zdůvodnitelná a aby nenarušovala bezpečnost provozu.
NahoruSouvisející normy a předpisy
ČSN ISO 31-7 (01 1300) Veličiny a jednotky. Část 7: Akustika
ČSN ISO 3744 (01 1604) Akustika. Určení hladin akustického výkonu
zdrojů hluku pomocí akustického tlaku. Technická metoda ve volném poli nad
odrazovou rovinou
ČSN IEC 50 (801) Mezinárodní elektrotechnický slovník. Kapitola 801:
Akustika a elektroakustika
ČSN 33
3201 Elektrické instalace AC nad 1 kV
ČSN 33
3240 Stanoviště transformátorů
ČSN 35 1100 Výkonové transformátory ČSN EN 60076-10 (35 1089)
Výkonové transformátory – Část 10: Stanovení hladin hluku
ČSN EN 60551 (35 1089) Stanovení hladin akustického tlaku
transformátorů a reaktorů ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách
a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobků – Požadavky
ČSN 73
0802 Požární bezpečnost staveb. Nevýrobní objekty
Nařízení vlády č.502/2000 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky
hluku a vibrací ve znění pozdějších předpisů
NahoruVýklad pojmů
Hladina akustického tlaku Lp je určena
vztahem
Lp = 20·log (p / p0) [dB]
Hladina LpA [dB(A)] akustického tlaku A je
hladina akustického tlaku, frekvenčně váženého (např. při měření nebo
výpočtech) filtrem A dle ČSN EN 60551.
Maximální hladina LpA max akustického tlaku
A ve vzorcích (1), (2) resp. (7) je nejvyšší hladina akustického tlaku A v
místě stojatého vlnění (v uzavřeném prostoru je pole hluku transformátoru vždy
polem výrazných stojatých vln).
Ekvivalentní hladina LAeq,T akustického tlaku
A je určena z časového průběhu LpA podle definice v
Příloze 1 Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů
Hladina LPA akustického výkonu A zdroje
hluku je určena vztahem
LpA max = 20·log (P / P0) [dB(PA)]
Ustálený hluk je hluk, jehož hladina akustického tlaku se v
daném místě nemění v závislosti na čase o více než 5 dB.
Hluk s výraznými tónovými složkami je hluk, v jehož
třetinooktávovém spektru hladina akustického tlaku v některé třetině oktávy
převyšuje hladinu akustického tlaku v sousedících třetinooktávových pásmech o
více než 5 dB. Typickým příkladem takového hluku je magnetostrikční hluk
transformátoru.
Rezonance hluku transformátoru v uzavřeném prostoru jsou
jednorozměrné (axiální), dvourozměrné (tangenciální) nebo třírozměrné (šikmé)
stojaté vlny jednotlivých frekvenčních složek diskrétního spektra hluku
transformátoru, které vznikají odrazem od vnitřních povrchů uzavřeného
prostoru. Vzniká tak hlukové pole s velkými rozdíly hladin akustického tlaku
mezi místy uzlů a kmiten stojatých vln.
Impulzní hluk je hluk tvořený jedním impulzem nebo sledem
zvukových impulzů; doba trvání každého impulzu je kratší než 0,2 s.
NahoruEmise hluku z transformovny
NahoruVýpočet hluku uvnitř transformovny
Výchozí hodnotou pro výpočet emise hluku z transformovny je hladina
akustického tlaku A uvnitř. Je závislá na typu transformátoru a způsobu jeho
chlazení, na počtu a umístění současně provozovaných transformátorů, na
rozměrech transformovny a na akustické pohltivosti jejích vnitřních
povrchů.
V transformovně s jedním transformátorem umístěným uprostřed u
některé z jejích stěn, jejíž stěny a strop nemají zvýšenou akustickou
pohltivost a jejíž rozměry brání vzniku axiálních rezonancí, je maximální
hladina LpA max [dB(A)] akustického tlaku A, generovaná
uvnitř transformovny, dána vzorcem
LpA max = 26 + LPA – 13·log V ... (1)
Je-li v transformovně provozováno více transformátorů současně, je
tam součtová maximální hladina LpA max [dB(A)] akustického
tlaku A dána vzorcem
Je-li transformátor umístěn jinde než uprostřed transformovny (u
některé ze stěn transformovny), hladina LPA akustického
výkonu A ve vzorcích (1) nebo (2), se mění takto:
NahoruVýpočet hluku šířeného z provozované transformovny
Z provozované transformovny se hluk může šířit současně:
-
vzduchem větracími otvory – protiopatření;
-
stavební konstrukcí transformovny (stěnami, stropem, dveřmi,
podlahou) – protiopatření
NahoruVýpočet hluku šířeného větracím otvorem
Při výpočtu hladiny akustického tlaku A, která by se na dané místo
vně transformovny mohla šířit vzduchem z větracího otvoru neosazeného tlumičem
hluku, se vyjde z LpA ot [dB(A)] akustického tlaku A ve
vzdálenosti 0,5 m vně otvoru, která se spočítá ze vzorce:
LpA ot = LpA max –
7·log V + 10·log Aot + 5 ... (3)
Hladina LpA r [dB(A)] akustického tlaku A vně
větracího otvoru ve vzdálenosti r větší než 1 m, je dána vzorcem
LpA r = LpA ot –
16,5·log r – 3 ... (4)
Poznámka: Vzorec (4) platí jen pro větrací otvory
vyústěné do širokých ulic, velkých dvorů nebo volných prostranství. Hladina
LpA r vně otvoru vyústěného do stísněného prostoru (např. do
chodby,do domovního průjezdu, na malý dvorek, do úzké uličky) na vzdálenosti r
téměř nezávisí a je pak pro libovolné r přibližně dána vztahem: LpA r = LpA
ot – 3
NahoruVýpočet hluku šířeného stavebním pláštěm
Konstrukce stavebního pláště transformovny přenáší hluk, šířený z
technologického zařízení transformovny, vzduchem a/nebo přes tvrdý mechanický
kontakt. V praxi lze výpočtem kontrolovat jen hluk, který se do stavebního
pláště přenáší vzduchem. Stupeň vzduchové neprůzvučnosti R [dB] pro hluk
transformátoru kompaktního stavebního pláště transformovny (např.cihelná či
betonová stěna, betonový strop), je dán vzorcem
R = 18·log σ ... (5)
kde σ [kg/m2] je plošná hmotnost stavebního
pláště
Poznámka: Stupeň vzduchové neprůzvučnosti stavebního pláště
je pro hluk transformátoru (frekvence 100 až 600 Hz) uvažován jako frekvenčně
nezávislý (tzn. koincidenční frekvence prvků většiny stavebních plášťů
transformoven jsou právě v tomto frekvenčním pásmu). Hladina LpA r [dB(A)] akustického tlaku A,
přenášeného vzduchem v transformovně prvkem jejího stavebního pláště – např.
jednoduchou (ne dvojitou nebo složenou) stěnou, jednoduchým stropem,
jednoduchými utěsněnými dveřmina místo ve vzdálenosti r v jejím volném
nestísněném venkovním okolí, je dána vzorcem
LpA r = LpA max –
R + 8,2·log S – 16,5·log r – 7 ... (6)
Poznámka: Vzorec (6) platí jen pro volné zvukové pole a pro
vzdálenosti r > 0,4 · √S. V poli odražených vln ve stísněném prostoru
(např. v chodbě, domovním průjezdu, na malém dvorku, v úzké uličce) na
vzdálenosti r téměř nezáleží a orientačně lze použít následující vzorec (7)
Hluk šířený stavebním pláštěm transformovny do vnitřního prostoru s
transformovnou sousedícího , je dán vzorcem
LpA max int = LpA
ax –R + 10 ... (7)
Má-li být transformovna zřízena v adaptovaném prostoru uvnitř
obytného domu, je ještě před adaptací nanejvýš účelné měřením zjistit skutečný
stupeň zvukové neprůzvučnosti stavebního pláště tohoto prostoru (uskutečnit v
něm tzv. hlukový test).
Hluk přenesený tvrdým mechanickým kontaktem transformátoru se
stavební konstrukcí domu prakticky nelze vypočítat. Přenosu hluku tvrdým
mechanickým kontaktem se musíme vždy dostatečně účinně bránit.
Situování transformovny z hlediska ochrany jejího okolí před
hlukem
Potřebná opatření pro ochranu okolí transformovny před hlukem mohou
být odlišná podle toho, jedná-li se o transformovnu:
-
volně stojící nadzemní (trvalou nebo provizorní),
-
podzemní,
-
umístěnou do stavební konstrukce domu (do sklepa či jinam).
Potřebná protihluková opatření pro různě situované transformovny
jsou uvedena dále.
Z hlediska ochrany před hlukem je nejvýhodnějším řešením
transformovna volně stojící, s větracími otvory vyústěnými na opačnou stranu od
objektu nebo území s nárokem na ochranu před hlukem. Nejsou-li však otvory
vyústěny na opačnou stranu, musí být vzdálenost rmin [m] mezi
nimi a tímto objektem nebo územím rovna nejméně
Pokud je nezbytně nutné umístit transformovnu dovnitř domu
využívaného k bydlení nebo pobytu osob, musí být situována v místech co
nejvzdálenějších nemocničním pokojům, bytům, lehárnám mateřských škol nebo
jeslí a podobným objektům s nejvyššími nároky na ochranu před hlukem. Větrací
otvory musí být vyústěny co nejdál od oken těchto objektů. Vyústění větracích
otvorů do chodby domu je nepřípustné. V panelovém domě je nepřípustné umístění
transformovny bezprostředně za stěnou nebo pod podlahou bytu.
Opatření pro snížení hluku uvnitř
transformovny
NahoruOpatření pro snížení hluku šířeného vzduchem
Při snaze o snížení hluku šířeného z transformovny vzduchem
(větracími otvory, netěsnostmi okolo dveří a pod.) se musí nejprve technicky a
ekonomicky prověřit možnosti snížení hluku v transformovně. Zejména se musí
ověřit, jestli je možno:
-
do transformovny instalovat nový olejový transformátor a nikoliv
transformátor vzduchový, což přinese snížení maximální hladiny LpA
max akustického tlaku A uvnitř transformovny až o 20 dB(A).
Poznámka: U volně stojících transformoven toto někdy stačí
jako jediné protihlukové opatření, které zabezpečí, že hluk z větracích otvorů
nepřekročí ve vzdálenosti 2 m od transformovny hladinu 35 dB(A) a bude tak ve
většině lokalit hygienicky přípustný. I přesto je to však třeba ověřit
výpočtem. -
co nejvíce omezit počet rezonancí v transformovně vhodnou volbou
jejích rozměrů a vhodným umístěním transformátoru.
Všem rezonancím hluku transformátoru v transformovně není možno
nikdy zabránit, musí se však prověřit možnost potlačit nejnebezpečnější z nich,
rezonance axiální, vznikající mezi dvěma protilehlými rovnoběžnými stěnami nebo
mezi podlahou a rovným stropem. Tyto rezonance nevzniknou v transformovnách,
jejichž protilehlé stěny nejsou rovnoběžné a strop je klenutý, nebo jejichž
výška, šířka a délka jsou vybrány z této doporučené řady rozměrů:
2,20; 3,00; 4,00; 4,70; 5,70; 6,40; 7,40; 8,20; 9,00; 9,70; 10,00;
metru.
Naopak je nutno se vyhýbat těmto z hlediska rezonance nebezpečným
rozměrům:
1,70; 2,60; 3,50; 4,30; 5,20; 6,00; 7,80; 8,60; 9,50;... metru
V transformovně s rozměry bránícími axiálním rezonancím se
doporučuje vhodným umístěním transformátoru omezit i počet rezonancí ostatních
(tangenciálních a šikmých). Nejméně vhodné je umístění v rohu transformovny.
Umístění uprostřed u některé ze stěn transformovny snižuje počet rezonancí až
na polovinu, umístění uprostřed podlahy až na čtvrtinu. Snížení počtu rezonancí
má vliv na snížení nejvyšší hladiny akustického tlaku A v transformovně.
Snižovat hluk uvnitř transformovny pomocí akustických obkladů stěn a
stropu se nedoporučuje. Na přenos hluku stavebním pláštěm nemá pohltivé
obložení téměř žádný vliv, hluk z větracího otvoru se účinněji a s menšími
náklady sníží tlumičem hluku.
NahoruSnížení hluku šířeného větracími otvory
Jestliže hladina LpA r dle vzorce (4) není nejméně
o 10 dB(A) nižší než nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku
A v chráněném venkovním prostoru (viz PŘÍLOHA I), větrací otvor
transformovny se musí osadit dostatečně účinným tlumičem hluku.
Tlumiče hluku do větracího otvoru mohou fungovat na principu reflexe
hluku, absorpce hluku nebo jako jejich kombinace.
Pro tlumení hluku z transformoven osazených transformátory bez
nuceného chlazení je nejúčinnější reflexní tlumič hluku magnetostrikce ("hluché
koleno“) dle obrázku č. 1. Jeho tvar a rozměry jsou velmi vhodné pro tlumení
větracích otvorů transformoven podzemních a ve sklepích, je však výhodné použít
ho i v ostatních typech transformoven, pokud to prostorové uspořádání
dovolí.
Obrázek 1 – Reflexní tlumič hluku magnetostrikce
Absorpční tlumič je účinný ve vyšších frekvencích. Plocha otvoru
musí být oproti vypočtenému větracímu průřezu zvětšena o průřez vyplněný
absorpčním materiálem tlumiče. Příklad: Absorpční tlumič s vložným útlumem 10
dB(A) je dlouhý aspoň 1 metr a pro své osazení potřebuje otvor dvakrát větší
než vypočtený větrací průřez. (Viz obr. č. 2).
Obrázek 2 – Absorpční buňkový tlumič hluku
NahoruSnížení hluku šířeného dveřmi
Ve dveřích z transformovny do chráněného venkovního prostoru může
být zřízen větrací otvor jen tehdy, je-li početně prokázáno, že hladina hluku
šířená tímto otvorem z transformovny je nejméně o 10 dB(A) nižší než nejvyšší
přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním
prostoru (viz PŘÍLOHA I). Nelze-li toto prokázat, větrací otvor ve
dveřích nesmí být zřízen.
Dveře z transformovny do suterénních prostorů domu oddělených od
chodeb domu plnými dveřmi, musí být plné.
Dveře z transformovny do chodeb obytného domu musí být plné dvojité
nebo zdvojené, z ocelového plechu tloušťky nejméně 1 mm, dostatečně těsné ve
styku s veřejemi a prahem (viz obr. 3).
Obrázek 3 – Dvojité dveře se zvýšenou neprůzvučností
NahoruSnížení hluku šířeného vzduchem přes stěny
Jestliže se do chráněného venkovního prostoru přes stěnu šíří hluk,
jehož hladina LpA r (viz vzorec 6), nebo se do chráněného
vnitřního prostoru stavby přes stěnu šíří hluk, jehož hladina LpA max
int (viz vzorec 7) není nejméně o 10 dB(A) nižší než nejvyšší
přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A (viz PŘÍLOHA I),
stěna se musí zvukoizolačně zesílit. Stejně tak se musí zvukoizolačně zesílit
stěny adaptovaných objektů v domech, kde byl nedostatečný stupeň vzduchové
neprůzvučnosti zjištěn měřením.
Jednoduchá původní stěna se zvukoizolačně zesiluje doplněním na
stěnu složenou nebo dvojitou. Mezi původní a přidanou stěnou musí být
oddělující vzduchová mezera o šířce 0,05 až 0,2 metru. Konstrukce bez této
mezery nejsou přípustné (jsou neúčinné). Ohybové tuhosti původní a přidané
stěny se musí výrazně lišit. Tvrdé mechanické spoje mez jednotlivými stěnami
snižují zvukoizolační efekt a musí se jim bránit (např. měkkými podložkami a
pružnými podložkami mezi podlahou a stropem). Štěrbiny a mezery v přidané stěně
jsou nepřípustné. Při dodržení uvedených zásad lze takto přidanou stěnou z
běžných stavebních materiálů snížit z transformovny pronikající hladinu
akustického tlaku A až o 10 dB(A).
Požární odolnost zvukoizolačně zesílené stěny musí odpovídat
předepsanému stupni požární bezpečnosti objektu transformovny.
NahoruSnížení hluku šířeného stropem
V případech, kdy hodnoty LpA max int (7) nejsou
nejméně o 10 dB(A) nižší než přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A
(viz PŘÍLOHA I) v uvažovaném místě, strop se musí zvukoizolačně zesílit.
Stejně tak se musí zvukoizolačně zesílit strop adaptovaných objektů v domech,
kde byl nedostatečný stupeň vzduchové neprůzvučnosti zjištěn měřením.
Zlepšení izolačních vlastností stropu transformovny se dá dosáhnout
zhotovením podhledu z ohybově měkčího materiálu, než z jakého je konstruován
strop původní. Podhledy z materiálu stejně ohybově tuhého jako materiál stropu
původního jsou málo účinné. Aby se bránilo vazbě stojatým vlněním mezi původním
stropem a podhledem, má se mezera mezi nimi přednostně volit z rozměrové
řady
0,20; 0,26; 0,31; 0,37 metru
V mezeře má být umístěna nejméně 5 cm silná vrstva akusticky
pohltivého materiálu. Optimální nosná konstrukce pro podhled je závěs dráty
nebo táhly na původní strop. Je-li původní strop nedostatečně únosný, nosná
konstrukce se může zachytit do obvodových zdí. Všechny spáry a mezery v
podhledu musí být dokonale utěsněny (omítkou nebo jiným spolehlivým způsobem).
Takto konstruovaný podhled může zvýšit stupeň neprůzvučnosti původního stropu
až o 12 dB(A).
Požární odolnost stropu se zvukoizolačním podhledem musí odpovídat
předepsanému stupni požární bezpečnosti objektu transformovny.
Opatření pro snížení hluku šířeného do stavební onstrukce
tvrdým mechanickým spojem
Tvrdý mechanický spoj transformátoru se stavební konstrukcí
transformovny je nejnebezpečnější cestou přenosu hluku z transformovny do
sousedících nebo i nesousedících prostorů. Tímto spojem se přenese nepřípustný
hluk i do masivní stavební konstrukce, která jinak spolehlivě odolává hluku
šířenému z transformátoru vzduchem. Tvrdým spojem může být prosté uložení
transformátoru na podlahu, spoj vývodů transformátoru s izolátory tvrdě
uchycenými ve stavební konstrukci nebo uzemnění transformátoru.
NahoruSnížení hluku šířeného přes uložení transformátoru
V transformovně uvnitř domu využívaného k bydlení nebo pobytu osob
se transformátor musí na podlahu vždy uložit pružně, a to i tehdy, je-li
vlastní podlaha pružně oddělena od stavební konstrukce. Nejvhodnějším způsobem
je uložení na pružné pryžové členy (viz obr. č. 4). Není vhodné použít kovové
pružiny ani korek. Doporučuje se pružně ukládat i transformátory v
transformovnách volně stojících.
Obrázek 4 – Příklad izolátoru chvění
Pružné uložení transformátoru stačí obvykle provést jako
jednohmotnostní, kdy transformátor je pružně uložen na pevný základ. Toto
opatření obvykle vyhovuje. Pouze tam, kde se musí dbát zvýšené opatrnosti při
ochraně okolí transformovny před hlukem (např. v panelovém domě) se
transformátor musí pružně uložit dvouhmotnostním uložením, kdy transformátor je
pružně uložen na hmotu pružně uloženou na pevný základ.
Součet tuhostí ki [N/m] jednotlivých pružných
členů při jednohmotnostním pružném uložení musí číselně vyhovovat vztahu
Při dvouhmotnostním uložení musí pružně uložená hmota m2, na kterou je pružně uložen transformátor, mít velikost v
mezích
0,5? m1 < m2 < 2·m1 ... (10)
Součet tuhostí
[N/m] pružných členů pro uložení transformátoru na pružně uloženou
hmotu musí vyhovovat vztahu (9).
Součet tuhostí
[N/m] pružných členů pro uložení pružně uložené hmoty pod
transformátorem na pevný základ musí vyhovovat vztahu
Pokud je v transformovně instalováno soustrojí ventilátoru nuceného
chlazení, musí být pružně uloženo na pryžové členy podle údajů dodaných
výrobcem soustrojí.
Zrušení přenosu hluku přes vývody transformátoru a přes
uzemnění
Vývody nn transformátoru nesmí být se stavební konstrukcí
transformovny spojeny natvrdo (např. přes izolátor). Vhodné je tyto přípoje
řešit jako kabelové, uložené některým z obvyklých způsobů.
Do vn přívodů a do uzemnění transformátoru se umisťují měkké spojky
z plochého měděného vodiče, (spleteného z drátků, nebo svazku zhotoveného z
tenkých plechů).
NahoruVypínače v rozvodně
NahoruHlukové vlastnosti obecně
Vypínače vvn a zvn jsou zdroje nejintenzivnějšího hluku v
elektrických stanicích vvn a zvn, mají řádově tisíckrát větší akustický výkon
než vvn a zvn transformátory. Jde o hluk impulzní (nikoliv však vysoce impulzní
podle definice v Příloze 1 Nařízení vlády č.502/2000 Sb (viz PŘÍLOHA I).
Kontrolou hluku vypínačů se má vždy začínat při posuzování (např. v projektu)
hlukového vlivu elektrické stanice na okolí.
NahoruHlukové vlastnosti máloolejového vypínače
Hlukový impulz ve vzdálenosti 15 m od vypínače při zapnutí je
určován kovovým nárazem spojovacích dotyků. Hlukový impulz při vypnutí (kdy ke kovovému nárazu nedochází) je až o 20 dB menší. Jelikož u nich
neexistuje hluk výfuku zhášecího vzduchu, hlukový problém máloolejových
vypínačů tedy vzniká jen při zapínání.
Pro šíření tohoto hluku má rozhodující význam frekvenční složení
impulzu. Rozhodují frekvence nad 1 000 Hz.
NahoruHlukové vlastnosti tlakoplynového vypínače
Nově budované stanice vvn a zvn jsou v současné době vyzbrojovány
výhradně tlakoplynovými vypínači SF6. Impulz hluku při jejich
vypnutí je oproti máloolejovému vypínači poněkud delší, a proto ve spektru
jejich hluku je více nižších kmitočtů. Hlukovým problémem je u nich i vypínání.
Je důležité, aby se od jejich dodavatele vždy vyžadovaly údaje o hluku jejich
vypnutí a zapnutí (buďto hladina hlukového výkonu A nebo hladina akustického
tlaku A v určité vzdálenosti).
NahoruVýpočet hluku šířeného z vypínačů
Hladina LpAr [dB(A)] akustického tlaku A
impulzního hluku z vypínače, šířeného nad tvrdým povrchem (šíření nad měkkým
povrchem) ve volném prostoru bez překážek na dané místo ve vzdálenosti r[m], se vypočte podle vzorce pro šíření zvuku z bodového zdroje, ve
kterém se navíc uvažuje útlum zvuku molekulární absorpcí ve vzduchu.
LpAr = LpAz –
20·log (r / z) – 0,04· r ... (1)
Pokud mezi vypínačem a daným místem existuje zalesněný terén,
použije se další přídavný útlum.
Poznámka: Útlum molekulární
absorpcí je závislý na frekvenci zvuku a na teplotě a vlhkosti vzduchu. Ve
vzorci (1) použitý útlum 0,04 dB/metr je hodnota pro tzv. standardní
atmosférické podmínky (relativní vlhkost 75 %, teplota 15 °C) za předpokladu,
že hladina akustického tlaku A impulzu vypínače je určována frekvencemi nad
1000 Hz. NahoruMontáž přípojkových skříní do pilířů
Při měření impulzního hluku vypínačů byl vícekráte naměřen větší
pokles hladiny akustického tlaku se vzdáleností, než by odpovídalo vzorci (1).
Vysvětluje se to tím, že v místě měření se sečetly zvukové vlny přímé a zvukové
vlny odražené od země. Ve větších vzdálenostech a malé výšce příjemce nad zemí
je odrážená zvuková vlna téměř rovnoběžná s povrchem země a v takovém případě
je přijímaná hladina akustického tlaku ovlivňována také tím, že čelo na zem
narážející zvukové vlny není rovinné, nýbrž kulové. V analogii s dlouhovlnným
rozsahem rozhlasových elektromagnetických vln se mluví o tzv. povrchové zvukové
vlně.
Popsaný úkaz může výrazně snížit hladinu akustického tlaku šířeného
na dané místo z vypínače, jsou-li splněny tyto podmínky:
-
Úhel dopadu (úhel ke kolmici na povrch země) přicházející
zvukové vlny, která se odráží směrem k danému místu, je minimálně 85°.
-
Povrch země mezi místem odrazu a místem příjmu má potřebné
vlastnosti. Vyhoví pole zorané nebo s porostem, louky, lesní půda. Na
vlastnostech povrchu mezi vypínačem a místem odrazu nezáleží.
Při splněných podmínkách se pro výpočet hladiny akustického tlaku A
impulzního hluku z vypínače šířeného na dané místo doporučuje použít upravený
vzorec (1)
LpAr = LpAz –
40·log (r /z ) – 0,04· r ... (2)
kde jsou veličiny definovány stejně jako ve vzorci (1) a který dává
dvakrát větší pokles hladiny akustického tlaku A se vzdáleností.
NahoruTransformátory vvn a zvn
NahoruHlukové vlastnosti obecně
Hluk vvn a zvn transformátorů má dvě zcela odlišné části. Daleko
nejzávažnější částí je tónový hluk, vznikající v jádře transformátoru
magnetostrikcí plechů. Sestává z řady sudých násobků frekvence sítě a ve
větších vzdálenostech se uplatňuje v různé míře jen prvních sedm, tedy
frekvence 100, 200, 300, 400, 500, 600, 700 Hz. Ty tvoří charakteristický brum
transformátoru, jehož intenzita je úměrná sycení jádra (a je tedy na zatížení
nepřetíženého transformátoru nezávislá, ovšem je závislá na případných změnách
napětí) a který při konstantním napětí je ustálený a působí nepřetržitě ve dne
i v noci.Druhou část představuje hluk ventilátorů, ofukující radiátory
transformátorového oleje. Je svou fyzikální podstatou širokopásmový, občas
přerušovaný, denní (ofukování není obvykle v provozu v noci, ve stanicích s
vyšším napětím 220 a 400 kV je tato skutečnost obvyklá). U novějších
transformátorů je tento hluk konstrukčně potlačen (pomaluběžné ventilátory).
Zajistí-li se na daném místě dodržení přípustné noční hladiny tónového
magnetostrikčního hluku, je tím obvykle automaticky zajištěno i…