3.6.2
Vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ve Sbírce zákonů ČR vyšla vyhláška č. 274/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, ve znění vyhlášky č. 376/2021 Sb. Novela je účinná od 1. 1. 2024.
Z dosavadní praxe, zejména pak z dopadů prudkého růstu cen energií, se ukazuje výrazná rozmanitost situací ve vytápění bytových objektů, kdy dosavadní princip rozúčtování tepla v domech s centrálním zásobováním teplem již nepostačuje postihnout řadu odchylností, a navíc demotivuje snahy těch uživatelů bytů, kteří se chtějí chovat energeticky více úsporně.
Novela zavádí odstupňovaně postupné navýšení základní složky s vyšší kvalitou energetické náročnosti budovy při současném snížení dolního limitu o 30 %. Není ambicí této novely, a matematicky či ekonomicky to ani není reálné, postihnout všechny varianty různého tepelného užívání bytů, nicméně jeho snahou je snížit největší rozdíly a podpořit snahu k úsporám. Zároveň je snahou zavést tato pravidla v co nejbližší možné době, protože dopady růstu cen energií již v posledním vyúčtování obyvatelé bytů pocítili.
§ 3 Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce
Hledání nastavení lepších poměrů základní a spotřební složky dle studie zadané MMR u ČVUT dospělo ve svém závěru k variantě nastavit pro různé typy podle klasifikační třídy energetické náročnosti budovy různou výši procentního podílu základní složky nákladů na vytápění. Podrobnosti nastavení uvádí nová příloha č. 6. Rozdíl proti dosavadnímu znění spočívá v možnosti nastavit procentně základní složku nákladů na úroveň zvolenou v intervalu 20 %, ovšem nyní ve třech variantách odstupňovaných podle energetické náročnosti budovy.
Nastavení procentní výše základní složky je určeno pevným procentním údajem podle parametrů v příloze č. 6, a pro potřebu ponechání možnosti upravit takto pevně definovanou výši je navrženo ponechat možnost poskytovateli služeb (SVJ, BD, obec) nastavit procentní částku vyšší či nižší až o 10 procentních bodů. Tato možnost může představovat pro řadu vlastníků možnost přistoupit – např. na základě konzultace s odborným subjektem, s EKISem, apod. – k uvedenému zvýšení. Možné zvýšení je také vhodné z důvodu široké palety údajů v té které energetické třídě budovy, kdy se bude údaj blížit k mezní hodnotě a další nový údaj by byl zbytečně velkým skokem.
Z citované studie vyplývá možnost posunu spodního limitu korekce spotřební složky z mínus 20 % na mínus 30 %, či dokonce až na mínus 40 %. Poslední údaj se však dá použít jen v určitých případech bytové skladby a určitém způsobu užívání bytů. Proto je navržen údaj snížení pouze o 30 % tedy na 70 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku.
§ 6 Vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb
Potřeba této úpravy je dána skutečností, že někteří dodavatelé energií účtují energii v MWh či kWh (typicky dodavatelé plynu) a přepočtení hodnot energie snižuje přehlednost vyúčtování a jeho laickou kontrolu. Je proto účelné, aby se údaj z faktury dodavatele promítl, přímo bez přepočtu, do vyúčtování. Přepočet decimální (kWh x MWh) je již více triviální, není tedy nutno jej v předpise uvádět.
Příloha č. 6
Z analýzy rozdělení nákladů na vytápění pro různé typy budov a různé režimy vytápění (vše řešeno na úrovni potřeby energie na vytápění, tzn. bez vlivu účinnosti technických systémů) vyplynulo, že potřeba energie na vytápění je parametr, který je ovlivněn klimatickými daty, stavebním řešením objektu a provozem v budově. Jediným parametrem souvisejícím s technickými systémy budovy, který přímo ovlivňuje výši potřeby energie na vytápění, je účinnost zpětného získávání tepla. Ostatní parametry, které jako hlavní ukazatelé energetické náročnosti budovy figurují v Průkazu energetické náročnosti budovy (PENB), jsou odvozeny ze širší skladby technických systémů a zahrnutí další vypočtených spotřeb energie (příprava teplé vody, osvětlení apod.).
Průkaz lze zpracovat pro jakoukoliv budovu či její ucelenou část. Třída A prokazuje nejvyšší hospodárnost, naopak třída G poukazuje na minimální hospodárnost. Nové a renovované budovy musí splňovat energetickou náročnost v rozmezí od A po B. PENB byly vydávány nejprve dle vyhlášky č. 78/2013 Sb. (PENB1), ta je nyní nahrazena vyhláškou č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov…
