3.1.7
Návrh vyhlášky o využití spotřebované elektřiny
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Dne 3. června 2025 byl vyhlášen zákon č. 223/2025 Sb., známý také jako Lex plyn, který mění energetický zákon (č. 458/2000 Sb.) i další související předpisy. Většina změn vstoupila v účinnost 1. srpna 2025. Součástí této novely je i úprava zákona o hospodaření energií (č. 406/2000 Sb.), do kterého bylo doplněno výslovné zakázání tzv. mařičů při poskytování podpůrných služeb a flexibility.
Co jsou "mařiče"
"Mařič" je elektrické zařízení, které spotřebovává elektřinu, ale nevytváří při tom žádný smysluplný užitek. Nejčastěji jde o zařízení, která přeměňují elektřinu na teplo – jenže to teplo se dále nevyužívá a jednoduše uniká do okolí. Na rozdíl od běžných elektrických spotřebičů (např. topidel), kde má teplo praktický účel, je zde cílem pouze "zmaření" elektřiny, což je nežádoucí i z hlediska klimatu.
Nová vyhláška o využití spotřebované elektřiny
Novela zákona dala Ministerstvu průmyslu a obchodu oprávnění vydat vyhlášku, která přesně stanoví, jak musí být elektřina spotřebovaná při poskytování podpůrných služeb dále efektivně využita.
Vyhláška vychází z principu, že:
-
pokud zařízení nevyrábí využitelné teplo, pak se nezkoumá, jak se elektřina dále využívá;
-
pokud ale při spotřebě elektřiny vzniká odpadní teplo, je nutné toto teplo využít – pokud to dává smysl.
Co je využitelné teplo
Prakticky vždy při spotřebě elektřiny vzniká určité množství tepla. Vyhláška proto stanovuje, kdy už je toto teplo považováno za využitelné:
-
množství využitelné tepelné energie se počítá podle jednoduchého vzorce, který vychází ze spotřeby elektřiny;
-
pokud takto vzniklé teplo dosáhne alespoň 80 % energie obsažené ve spotřebované elektřině, jde o využitelnou energii, kterou je nutné smysluplně použít.
Podmínka racionálního využití
Aby využívání tepla dávalo smysl, vyhláška zavádí ještě podmínku tzv. ekonomicky odůvodnitelné poptávky:
-
teplo se využije jen tehdy, pokud je po něm skutečná potřeba, kterou by jinak odběratel musel pokrývat jiným způsobem,
-
poptávka po teple nesmí být uměle vytvářená ani vyšší, než je reálná spotřeba,
-
teplo lze využít i s časovým posunem, například v systémech zásobování teplem.
Dopad na poskytovatele flexibility
Další konkrétní požadavky pro poskytovatele flexibility budou navázány na energetický zákon (§ 24 odst. 3) a budou součástí technických podmínek pro poskytování podpůrných služeb.
K § 1
V předmětu úpravy je stanoven obsah vyhlášky v souladu se zmocněním obsaženým v § 14 odst. 4 k provedení § 6 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 223/2025 Sb.
K § 2
Při vymezení tzv. mařičů v odstavci 1 se vychází z principu, že pokud elektrické zařízení, jehož prostřednictvím jsou poskytovány podpůrné služby nebo flexibilita, nevyrábí nebo při spotřebě elektřiny tímto zařízením nevzniká tzv. využitelná tepelná energie (tedy vzniklé teplo je v zásadě pouze ztrátové, dále nijak nevyužitelné), pro účely poskytování podpůrných služeb se neposuzuje, zda je spotřebovaná elektřina dále efektivně využita. Naopak je zásadní zajistit, aby od určitého objemu vzniklé/vyrobené tepelné energie docházelo k jejímu efektivnímu využití a nebyla tato energie zmařena pouhým uvolněním do okolního prostředí.
Základním předpokladem pro označení tepelné energie za efektivně využitou je její smysluplné využití v podmínkách České republiky, které je charakterizováno především ekonomicky odůvodnitelnou poptávkou po teple a chlazení. Ekonomicky odůvodnitelnou poptávkou je v souladu s Evropskou směrnicí 2004/8/ES a směrnicí 2012/27/EU myšlena poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla za tržních podmínek jinak uspokojována jinými procesy výroby energie. Množství uplatněné tepelné energie nesmí překročit požadavky na potřebu tepla nebo chlazení, která je v České republice pro daný druh potřeby tepla nebo chlazení obvyklá, případně normativně, či jinak stanovená.
Provozovatel elektrického zařízení, v němž dochází k výrobě nebo vzniku tepelné energie, musí být schopen nezpochybnitelně a prokazatelně doložit, že jím vyrobená využitelná tepelná energie je subjektem využívajícím nebo odebírajícím teplo spotřebováno v souladu s vyhláškou. Odpovědnost za prokázání množství efektivně využitého tepla nese vždy provozovatel elektrického zařízení, a to i v případě, že povinnost postupovat v souladu s vyhláškou přenesl na následujícího odběratele tepla.
Za splnění požadavku ekonomicky odůvodnitelné poptávky po tepelné energii se považuje zejména uplatnění tepelné energie za dále uvedenými účely:
Vytápění budov a příprava teplé vody (TV), tedy dodávka tepla konečnému spotřebiteli nebo odběrateli tepelné energie použitá pro vytápění budov nebo k přípravě teplé vody (TV), kde spotřeba tepla nepřekračuje z hlediska celoročního tepelného komfortu potřebu tepla, která by byla za tržních podmínek uspokojena nákupem tepla z jiného zdroje. Měrné ukazatele pro množství tepla potřebného pro vytápění budov a pro přípravu teplé vody jsou uvedeny ve vyhlášce č. 78/2013 Sb. a vyhlášce č. 194/2007 Sb.
Dodávka tepla do soustavy zásobování tepelnou energií při dodržení podmínek pro držitele licence na výrobu tepelné energie a případně licence na rozvod tepelné energie dle ustanovení zákona č. 458/2000 Sb. Množství dodaného tepla je stanovené…
