dnes je 19.8.2022

Input:

Návrh vyhlášky o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání

19.7.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.2
Návrh vyhlášky o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání

redakce EnergetikaInfo.cz

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 406/2000 Sb.") implementující směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (dále jen "směrnice 2010/31/EU") stanovuje povinnost vlastníku budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správci, u provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání budovy se jmenovitým výkonem nad 70 kW (dále jen "systém klimatizace") zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému klimatizace (dále jen "kontrola"). Dále stanovuje uvedeným osobám předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému klimatizace ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2 zákona.

V roce 2018 došlo k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (dále jen "směrnice 2018/844"). Tato revize přinesla určité změny, co se týče pravidelných kontrol systémů klimatizace, které jsou zapracované do zákona č. 406/2000 Sb., a rozvedené v předkládané vyhlášce:

  • zvýšení výkonové hranice, od které je stanovena povinnost provádět pravidelné kontroly z původních 12 kW na hodnotu 70 kW;

  • zavedení kontrol větracích systémů pro kombinované systémy pro chlazení a větrání;

  • důraz na běžné provozní podmínky systému klimatizace;

  • větší význam systémů automatizace a kontroly budov a elektronických monitorovacích a řídicích systémů a požadavky na ně;

  • předmětem kontroly je celý systém, zejména zdroj chladu;

Některé další úpravy jsou navrženy na základě praktických zkušeností aplikace současného znění platné vyhlášky. Jedná se zejména o následující změny:

  • úprava zprávy z kontroly systémů klimatizace;

  • stanovení plánu kontrol;

  • požadavky na součinnost.

Aby se pravidelné kontroly systémů klimatizace nestaly pro vlastníky budov jen administrativní zátěží, musí být výstup z provedené kontroly kvalitní. Praxe ukázala, že zpráva z kontroly, která je výstupem z provedené kontroly systému klimatizace, je pro vlastníka budovy špatně čitelná a zbytečně rozsáhlá, což zhoršuje orientaci vlastníka ve zprávě samotné a stává se pouze administrativní zátěží, místo toho, aby představovala nástroj vedoucí k úsporám energie a provozních nákladů. Cílem navrhované vyhlášky je zjednodušit zprávu o provedené kontrole systému klimatizace a učinit ji nástrojem vedoucím k implementaci energeticky úsporných opatření, zajištění efektivního provozu systémů klimatizace za účelem snížení provozních nákladů a v neposlední řadě i nástrojem naplňování cílů ČR v oblasti zvyšování energetické účinnosti.

Nově je stanoven plán kontrol, jehož smyslem je, aby prováděné kontroly systému klimatizace neprobíhaly v minimálním zatížení, kdy systém neběží na jmenovitý výkon či neběží vůbec, a to navíc velmi často během jediné návštěvy. Smyslem je, aby energetický specialista, jenž je oprávněn provádět kontroly systémů klimatizace, prováděl kontrolu v plném zatížení systému klimatizace. Specialista proto podle nové úpravy nejdříve na místě zajistí potřebnou dokumentaci nezbytnou k provozu systémů klimatizace (stavební dokumentace, příslušné revizní zprávy, předchozí zprávy z kontrol apod.) a vizuální kontrolu přístupných částí systému klimatizace. Upozorní na nedostatky, které během své první návštěvy zjistí a následně se s vlastníkem dohodnou na další kontrole, kdy dochází ke kontrole prvotních nedostatků a provozních parametrů. Na základě těchto minimálně dvou kontrol následně energetický specialista zpracuje zprávu z kontroly systému klimatizace se seznamem jím navrhnutých doporučení ke zvýšení účinnosti systému klimatizace, je-li to zapotřebí (nicméně kvalitní posouzení systému klimatizace umožňovalo vícečetnou návštěvu i podle současného legislativního předpisu, nejedná se tedy o zásadní změnu zatěžující vlastníky budov).

Návrh umožňuje neprovádět kontrolu dimenzování, jestliže nebyla provedena větší nebo jiná než větší změna dokončené budovy.

Nově jsou stanoveny požadavky na součinnost v případě, kdy některé části systému klimatizace nejsou ve vlastnictví vlastníka budovy, u kterého probíhá pravidelná kontrola systému klimatizace. V případě, že není specialistovi umožněn přístup k těmto částem systému, provede odborné posouzení, které označí ve zprávě.

Připravovaná vyhláška zruší a nahradí vyhlášku č. 193/2013 sb., o kontrole klimatizačních systémů.

VYHLÁŠKA

ze dne ... 2022

o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 6a odst. 6 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1 a upravuje

a) způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání,

b) rozsah, četnost a způsob provádění kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání,

c) vzor a obsah zprávy o kontrole provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání.

Vyhláška, která zrušuje a nahrazuje vyhlášku č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů (dále jen "vyhláška") je transpozičním předpisem pro nově přijatou směrnici 2018/844. Návrh vyhlášky transponuje požadavky uvedené směrnice v čl. 1 odst. 7 na inspekci klimatizačních systémů.

Ustanovení vymezuje rozsah návrhu vyhlášky v intencích zákonného zmocnění. Zákon č. 406/2000 Sb. v ustanovení § 6a odst. 6 uvádí: Prováděcí právní předpis stanoví:

a) způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání,

b) rozsah, četnost a způsob provádění kontroly,

c) vzor a obsah zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání,

d) požadavky na automatizační a řídicí systém budovy.

§ 2

Zdroj chladu

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí zdrojem chladu část systému klimatizace, která vyrábí chlad:

a) kompresorovým přímým chlazením,

b) kompresorovým nepřímým chlazením,

c) absorbčním chlazením,

d) adiabatickým chlazením,

e) systémem trigenerace,

f) využitím energie prostředí tepelným čerpadlem.

(2) Za zdroj chladu pro účely této vyhlášky se považuje i společný systém klimatizace a vytápění.

Ustanovení § 2 vymezuje, které zdroje chladu systémů klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání (dále jen "systém klimatizace") jsou předmětem kontroly. Revize uvedené směrnice nestanovuje zdroje chladu, na které se povinnost kontroly systémů vztahují. Jsou uvedeny zdroje chladu, které se běžně vyskytují v komfortních systémech klimatizace.

Zároveň je uvedeno, že za zdroj chladu se považuje i společný systém klimatizace a vytápění. Doporučení komise 2019/1019 ze dne 7. června 2019 o modernizaci budov doporučuje, aby systémy kombinující chlazení a vytápění byly přednostně kontrolovány certifikovanými osobami pro kontrolu systému klimatizace. Tímto zněním je tomu tak učiněno.

§ 3

Způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání

Jmenovitý výkon provozovaného systému klimatizace se určí jako součet jmenovitých výkonů všech instalovaných zdrojů chladu, které jsou součástí budovy. Pro obytné budovy se uvažují pouze zdroje, které zásobují chladem více než jednu jednotku.

Toto ustanovení vysvětluje, jak se provádí stanovení výkonu. Kontrola systémů je vázána na výkonovou hranici 70 kW, což vyjímá menší systémy, které byly dříve předmětem kontroly. Hranice 70 kW je hranicí, kdy lze očekávat složitější systémy dodávající chlad v kombinaci s ventilačními systémy. Je nutné definovat, jak správně stanovit výkon systému, od kterého vzniká povinnost kontrol. Do celkového výkonu jsou započítávány všechny zdroje chladu umístěné v/na budovách. Do celkového výkonu se v případě obytných budov započítávají jen ty zdroje chladu, které zásobují více než jen jednu bytovou jednotku.

§ 4

Rozsah a četnost kontroly systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání

(1) Kontrola systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se vztahuje na zdroj chladu, s výjimkou zdroje chladu, který je výhradně využíván pro technologické procesy, systém rozvodů a sdílení chladu, systém regulace a automatizační a řídicí systém2. V případě kombinovaného systému chlazení a větrání se kontrola vztahuje také na systém nuceného větrání, pokud je jeho součástí ochlazování vzduchu. Kontrola systému nuceného větrání se neprovádí, pokud v budově byla provedena kontrola v rámci kontroly systému vytápění podle jiného právního předpisu2.

Smyslem tohoto ustanovení je určení částí systému klimatizace, jež jsou předmětem kontroly. Jedná se o zdroj chladu, systém rozvodů a sdílení chladu, systém regulace a automatizační a řídící systém. V souladu s revizí směrnice 2010/31/EU jsou předmětem kontroly prvky systému nuceného větrání, je-li v kombinaci se systémem klimatizace. Předmětem kontroly jsou komfortní systémy klimatizace a jsou tedy vyjmuty systémy, ve kterých je zdroj chladu využíván pouze pro technologii.

Aby nedocházelo ke dvojí kontrole systému nuceného větrání je stanoveno, že v případě, kdy byl tento systém kontrolován podle vyhlášky č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání, není předmětem kontroly dle této vyhlášky.

(2) Předmětem kontroly jsou přístupné části zařízení systému klimatizace podle odstavce 1.

Stanovuje se, že předmětem kontroly jsou přístupné části systému klimatizace, což je plně v souladu s příslušnou evropskou směrnicí.

(3) Kontrola systému klimatizace nově uvedeného do provozu musí být provedena do 3 let od uvedení do provozu. Následně se provádí kontrola v četnosti podle odstavce 4.

V případě uvedení do provozu nového systému je vyhláškou stanovena povinnost první kontroly po třech letech. Oproti již provozovanému systému je u nově instalovaného systému nutné provést první kontrolu dříve než po 5 letech a ověřit tak správné nastavení systému, tj. zda systém běží při optimálním výkonu vzhledem k návrhu budovy a systému klimatizace.

(4) U již provozovaného systému klimatizace musí být kontrola prováděna pravidelně, a to nejméně jednou za 5 let.

Ustanovení stanovuje četnost kontrol provozovaných systémů. Kontroly jsou stanovené v intervalu 5 let od předchozí kontroly, je-li předmětem kontroly již provozovaný systém. Je-li systém správně nastaven a nedošlo k žádným zásadním změnám, je tato četnost po diskuzi s odbornou veřejností považována za dostatečnou.

§ 5

Způsob provádění kontroly systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání

(1) Kontrola systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se provádí za typických podmínek provozu.

Toto ustanovení definuje, že kontrola se musí provádět za podmínek plného vytížení zdroje. V minulosti docházelo k situacím, kdy kontrola systému klimatizace probíhala v době, kdy zdroj chladu neběžel při plném zatížení, ale při částečném, nebo docházelo k situacím, kdy specialista kontroloval vypnutý systém a kontrola systému tak postrádala na významu. Smyslem je, aby kontrola optimálně probíhala při jmenovitém výkonu/plném zatížení. Směrnice 2018/844 požaduje kontrolu při průměrných provozních podmínkách, a to z důvodu, aby následná navržená opatření k zefektivnění systému odrážela skutečný provoz. Nově se tedy definuje, že kontrola musí proběhnout při zatížení systému.

(2) Kontrola systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání obsahuje hodnocení provozních parametrů podle § 6.

Ustanovení definuje provozní parametry, které jsou dále předmětem kontroly, které jsou rozvedeny v § 6. Jedná se o měření účinnosti zdroje chladu, vizuální prohlídka přístupných částí rozvodů chladu, regulačních prvků a zařízení systému nuceného větrání a kontrolou jejich provozuschopnosti. Kontrolou provozních podmínek zařízení systému nuceného větrání, zejména s ohledem na nastavení případných snížení průtoků vzduchu v době, kdy se větraný prostor plně nevyužívá.

(3) Energetický specialista se zadavatelem kontroly systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání stanoví plán kontroly systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání, a to na základě jeho vizuální prohlídky a analýzy dostupných podkladů.

Podle předchozí úpravy bylo možné provést pouze jednu kontrolu. Navíc pokud byla provedena např. na odstaveném systému či v jeho částečným zatížení, celá kontrola postrádala na významu. Stanovuje se, že kontrola bude probíhat ve více návštěvách. Při první návštěvě dojde k formulaci tzv. plánu kontroly, který vychází z vizuální kontroly daného systému a kontroly dostupné dokumentace. Smyslem je, aby při další kontrole byla dostupná kompletní dokumentace pro provoz a doplněna další nezbytná opatření pro efektivní zhodnocení systému. Při následné návštěvě dochází ke kontrole samotným energetickým specialistou podle odst. 1 a návrhu doporučení pro zefektivnění provozu systému, je-li to zapotřebí.

(4) Podklady k provozování systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání si vyžádá energetický specialista od vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo provozovatele budovy.

Stanovuje se, že energetický specialista má povinnost vyžádat si veškerou dokumentaci nezbytnou pro provedení komplexní kontroly systému. Bez dokumentace není možné provést efektivní kontrolu. Soupis

Nahrávám...
Nahrávám...