dnes je 13.7.2024

Input:

Návrh vyhlášky o agrovoltaické výrobně elektřiny

18.6.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2.2 Návrh vyhlášky o agrovoltaické výrobně elektřiny

Ministerstvo životního prostředí

Novelou zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOZPF”) byla zavedena nová právní úprava schvalování záměrů agrovoltaické výrobny elektřiny. Tyto záměry budou provozovány při současném zemědělském obhospodařování pozemku jako dvojí využití zemědělské půdy bez odnětí této zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

Podle § 8a ZOZPF se agrovoltaickou výrobnou elektřiny rozumí energetické zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a které je umístěno na zemědělské půdě odpovídající dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství s druhem zemědělské kultury stanovené prováděcím právním předpisem, pokud je zemědělská půda současně zemědělsky obhospodařována podle zákona o zemědělství. Zařízení splňující podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, které je nezbytnou součástí agrovoltaické výrobny elektřiny, bude považováno za součást agrovoltaické výrobny elektřiny i v případě, že není součástí dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství.

Novela zákona vložila do § 22 odst. 3 ZOZPF zmocnění pro Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství, aby vyhláškou stanovila druhy zemědělské kultury evidované podle zákona o zemědělství, které se mohou nacházet na zemědělské půdě, na které má být umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny, a podmínky týkající se podoby nezbytných zařízení agrovoltaické výrobny elektřiny, maximálního výkonu, technického provedení, referenčního výnosu, následné rekultivace, protierozní ochrany, zachování drenáží a závlahových systémů a dalších technických parametrů zajišťujících soulad záměru agrovoltaické výrobny elektřiny se zemědělským obhospodařováním půdy.

Přijetí navrhované právní úpravy je nezbytné za účelem využití nového režimu schvalování záměrů agrovoltaické výrobny elektřiny, který nevyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Bez stanovení podmínek, které mají být obsaženy ve vyhlášce podle výše uvedeného zmocnění, nelze tento nový režim upravený v ZOZPF využít.

VYHLÁŠKA

ze dne …… 2024

o agrovoltaické výrobně elektřiny

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 22 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 41/2015 Sb. a zákona č. …/2024 Sb., k provedení § 8a odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. …/2024 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví

a) druhy zemědělské kultury evidované podle zákona o zemědělství, které se mohou nacházet na zemědělské půdě, na které má být umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny,

b) podmínky týkající se technického provedení agrovoltaické výrobny elektřiny,

c) podmínky týkající se nezbytných zařízení agrovoltaické výrobny elektřiny včetně ochrany drenážních a závlahových systémů a

d) podmínky následné rekultivace po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny.

Ustanovení vyjmenovává jednotlivé oblasti, které vyhláška upravuje. Jedná se o oblasti obsažené ve zmocnění k přijetí vyhlášky obsaženém v § 22 odst. 3 ZOZPF.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) nezbytným zařízením energetické zařízení, které je součástí agrovoltaické výrobny elektřiny, zejména fotovoltaické moduly, jejich nosné konstrukce, další zařízení nezbytná k výrobě elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny,

b) celkovou plochou záměru plocha zemědělské půdy podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která odpovídá dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství a která slouží k výrobě elektřiny a současně je zemědělsky obhospodařována,

c) zemědělsky využitelnou plochou ta část celkové plochy záměru, kterou lze využívat k zemědělské výrobě bez podstatných omezení pro zemědělské hospodaření,

d) horizontální agrovoltaickou výrobnou elektřiny vysoké energetické zařízení s fotovoltaickými moduly rozmístěnými nad zemědělsky využitelnou plochou,

e) vertikální agrovoltaickou výrobnou elektřiny nízké energetické zařízení s fotovoltaickými moduly umístěnými v blízkosti země v souvislých řadách, které se střídají se zemědělsky využitelnou plochou,

f) světlou výškou průchodná a průjezdná výška nad povrchem zemědělské půdy, která umožňuje pohyb osob a strojů nezbytných pro zemědělské hospodaření na zemědělsky využitelné ploše; v případě pohyblivých konstrukčních prvků agrovoltaické výrobny elektřiny se světlá výška určuje v horizontální poloze fotovoltaického modulu podle jeho technické dokumentace.

V ustanovení § 2 vyhlášky jsou definovány pojmy užívané v dalším textu vyhlášky (nezbytné zařízení, celková plocha záměru, zemědělsky využitelná plocha, horizontální a vertikální agrovoltaická výrobna elektřiny a světlá výška).

Definice nezbytného zařízení v rámci agrovoltaické výroby elektřiny se opírá o potřebu jasně stanovit, jaké prvky jsou do této kategorie zahrnuty. Specifikace nezbytného zařízení napomáhá přesně definovat technické požadavky na komponenty agrovoltaických elektráren. Mezi ně patří fotovoltaické panely, nosné konstrukce a další prvky, jež jsou zásadní pro produkci elektrické energie z obnovitelných zdrojů a pro zajištění stability a spolehlivosti celého systému. Definice nezbytného zařízení má klíčový význam pro dodržování právních předpisů, stanovení technických standardů a zajištění bezpečného a efektivního provozu agrovoltaických výroben elektřiny. Definice navazuje na pojem výrobny elektřiny vymezený v § 2 odst. 2 písm. a) bodu 18 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon).

Nezbytným zařízením budou také související zařízení pro ukládání elektřiny. Zařízením pro ukládání energie se rozumí zařízení sloužící pro ukládání energie, tj. k odložení konečného užití elektřiny na pozdější okamžik, než byla elektřina vyrobena, nebo přeměna elektřiny na takovou formu energie, kterou lze ukládat, uložení takové energie a následná zpětná přeměna takové energie na elektřinu nebo použití jako jiný nosič energie. V případě zařízení pro ukládání elektřiny jde pak konkrétně o zařízení pro ukládání energie, které umožňuje odložení konečného užití elektřiny na pozdější okamžik, než byla elektřina vyrobena, nebo přeměnu elektřiny na takovou formu energie, kterou lze ukládat, uložení takové energie a následnou zpětnou přeměnu uložené energie na elektřinu, a to v jednom předávacím místě nebo více předávacích místech jednoho odběrného místa, výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání energie. Přečerpávací vodní elektrárna není zařízením pro ukládání elektřiny. Tyto definice jsou obsaženy v aktuálně projednávané novele energetického zákona.

Pojem celková plocha záměru vyjadřuje plochu, která je předmětem žádosti o souhlas s realizací zařízení a na kterou je připravována dokumentace záměru. Počítá se s tím, že určitá část celkové plochy záměru bude po realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny nadále zemědělsky nevyužitelná. S ohledem na to je vymezen i pojem zemědělsky využitelné plochy, který označuje území, které lze nadále efektivně zemědělsky obhospodařovat bez výrazných obtíží po provedení fyzické realizace záměru. Rozsah zemědělsky využitelné plochy se bude z povahy věci lišit u jednotlivých typů agrovoltaické výrobny elektřiny (vertikální a horizontální). V tomto ohledu na něj úzce navazuje také pojem (minimální) světlé výšky, který je rovněž definován ve vazbě na potřebu zajistit zemědělskou obhospodařovatelnost půdy pod fotovoltaickými moduly, popř. v jejich bezprostředním okolí. Se všemi těmito pojmy (celková plocha záměru, zemědělsky využitelná plocha a světlá výška) dále pracuje zejména § 4 vyhlášky, který stanoví technické požadavky na agrovoltaickou výrobnu elektřiny.

Vedle toho jsou blíže definovány také dva základní, konstrukčně odlišné typy agrovoltaické výrobny elektřiny, a to tzv. horizontální agrovoltaická výrobna elektřiny a vertikální agrovoltaická výrobna elektřiny. V případě horizontální agrovoltaické výrobny elektřiny jsou fotovoltaické moduly umístěny nad zemědělskou půdou. Tato konstrukce využívá nosnou strukturu pro umístění fotovoltaických modulů nad úrovní pěstovaných plodin, což umožňuje maximální využití dostupného prostoru a optimalizuje výkon fotovoltaických systémů. Konstrukce horizontální agrovoltaické výrobny elektřiny slouží také k ochraně plodin před nadměrným slunečním zářením a umožňuje zemědělcům efektivně využívat dostupný prostor s ohledem na udržitelnost a ekologickou stabilitu zemědělských operací.

V případě vertikální výrobny jsou fotovoltaické moduly umístěny kolmo k rovině povrchu země. Nosná konstrukce se skládá prakticky pouze z vertikálních sloupků umístěných v řadách, mezi nimiž jsou upnuty fotovoltaické moduly. Konstrukce zejména umožňuje při využití bifaciálních (oboustranných) modulů vhodné přizpůsobení výroby ranním a večerním špičkám spotřeby elektřiny, nedosahuje tedy maxima výroby okolo poledne. Tím umožňuje efektivnější lokální využití výroby elektřiny a může vést k omezení přetoků elektřiny na vyšší napěťové hladiny, což je fenomén, který je obvykle spojován s tradičními instalacemi fotovoltaických elektráren. Z důvodu preventivní ochrany fotovoltaických modulů před poškozením nelze očekávat efektivní obdělávání zemědělské půdy ve vzdálenosti menší než 50 cm od konstrukce, proto tato půda není zahrnuta do zemědělsky využitelné plochy.

§ 3

Druhy zemědělské kultury

(1) Agrovoltaickou výrobnu elektřiny lze umístit pouze na zemědělské půdě odpovídající dílu půdního bloku zařazeného do evidence půdy podle zákona o zemědělství s druhem zemědělské kultury vinice, chmelnice, ovocný sad, školka, plocha s kontejnery nebo plocha s lanýži splňující podmínky stanovené nařízením vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(2) V případě založení nové zemědělské kultury podle odstavce 1 současně s realizací agrovoltaické výrobny elektřiny, nebo v případě obnovy těchto kultur, lze umístit agrovoltaickou výrobnu elektřiny také na zemědělské kultuře úhor, a to na dobu nejvýše dvou let ode dne provedení aktualizace evidence půdy na základě ohlášení uživatele podle § 3g odst. 1 písm. e) zákona o zemědělství.

Ustanovení § 3 vyhlášky stanoví druhy zemědělské kultury na zemědělské půdě, na kterých může být realizován záměr agrovoltaické výrobny elektřiny – jedná se o zemědělské kultury vinice, chmelnice, ovocný sad, školka, plocha s kontejnery a plocha s lanýži. Všechny tyto druhy zemědělské kultury jsou blíže vymezeny v nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (§ 3e, § 3f, § 3g, § 3h, § 3k a § 3o).

Vyjmenované kultury představují charakteristiku, která se musí nacházet na řešené ploše, přičemž v případě vinic, chmelnic a ovocných sadů se bude zpravidla shodovat též s druhem zemědělské půdy podle § 2 ZOZPF. V případě školek či ploch s kontejnery (byť toto může nastat i u jiných kultur) se příslušné kultury budou nacházet na zemědělské půdě, která je svou vlastní charakteristikou odlišná od charakteristiky jednotlivých druhů zemědělské půdy podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). Je však nutné upozornit, že v souladu s § 8a ZOZPF může být agrovoltaická výrobna elektřiny provozována pouze na zemědělské půdě ve smyslu ZOZPF, tj. i v případě ploch s kontejnery se vždy musí jednat o půdu, která nebyla odňata ze zemědělského půdního fondu – zpravidla se může jednat o půdu, která je tímto způsobem využívána na základě výjimky uvedené v § 3 odst. 4 písm. b) ZOZPF.

Vzhledem k technické infrastruktuře, kterou je nutno vybudovat (vyvýšená konstrukce, nutnost pevného kotvení v zemi a vedení kabeláže) jsou uvedené druhy zemědělských kultur nejvhodnější pro realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny, neboť je možné u těchto kultur vybudovat konstrukci s fotovoltaickými panely, aniž by překážela zemědělské činnosti. V těchto kulturách se již dnes k jinému účelu používají nosné konstrukce např. jako nosné prvky pro vedení vinné révy nebo pro umístění ochranných sítí proti krupobití atd. Instalace konstrukcí agrovoltaické výrobny elektřiny v rámci těchto systémů zemědělské produkce proto přinese možné synergie s konstrukcemi sloužícími zemědělským účelům.

Vybudování technické infrastruktury je v případě zakládání nové agrovoltaické výrobny elektřiny společně s novým sadem, vinicí nebo jinou stanovenou kulturou možné provést ještě před výsadbou rostlin, tedy před formální změnou kultury v LPIS. Obdobně při potřebě obnovy výsadby dřevin v sadu, vinici nebo jiné trvalé kultuře dočasně nebude díl půdního bloku splňovat požadavky nařízení č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, pro příslušnou kulturu. Tyto situace mohou nastat relativně často vzhledem k tomu, že životnost výsadeb je výrazně kratší než životnost konstrukcí agrovoltaické výrobny elektřiny, která může být několik desítek let. Kromě ukončení životnosti výsadby může být potřeba její obnovy vyvolána také vlivem

Nahrávám...
Nahrávám...