dnes je 5.12.2022

Input:

Nařízení vlády o příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu, zemní plyn a teplo

13.9.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.5.22
Nařízení vlády o příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu, zemní plyn a teplo

redakce EnergetikaInfo.cz

Ve Sbírce zákonů ČR vyšlo nařízení vlády č. 263/2022 Sb., o příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu, zemní plyn a teplo. Jedná se o nařízení vlády provádějící § 11r až § 11x zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 232/2022 Sb. (energetický zákon) (dále jen "energetický zákon"), a sice v části týkající se příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu, zemní plyn a teplo. Předkládané nařízení vlády stanovuje podrobnosti k poskytování příspěvku na úhradu nákladu za elektřinu, zemní plyn a teplo pro druhou etapu, tedy s předpokladem zohlednění na období roku 2023. Nařízení tak navazuje na předcházející nařízení upravující podmínky poskytování příspěvku na úhradu nákladů za energii pro období do konce roku 2022.

Zavedení příspěvku na energie je jedním z mnoha opatření (mezi další opatření patří např. odpuštění poplatků za podporované zdroje energie nebo případná transformační podpora centrálního zásobování teplem nebo podpora do obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti), jak pomoci občanům v době vysokého nárůstu cen energií na trzích a jejich vysoké volatility. Situace jednotlivých zákazníků se liší, nicméně lze předpokládat, že podstatná část domácností již nyní čelí nebo nejpozději před začátkem topné sezóny bude čelit enormnímu nárůstu ceny energie. Cílem právní úpravy je proto snížit platby za elektřinu, plyn a teplo konečným zákazníkům při popsaných mimořádných tržních situacích, které nepostačí řešit v rámci systému státní sociální podpory.

Výše uvedená novela energetického zákona definuje příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn, a to jako příspěvek, který je určený na úhradu části plateb za elektřinu nebo zemní plyn dodanou obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem do odběrného místa zákazníka v domácnosti nebo zákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s byty se pro účely výše uvedené novely zákona rozumí osoba odebírající elektřinu nebo zemní plyn pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu nebo dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. V případě zákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení.

Příspěvek státu má charakter dotace poskytované ze státního rozpočtu, kterou stát prostřednictvím obchodníků s elektřinou nebo plynem poskytuje zákazníkům. Obchodníci budou povinni tento příspěvek ve výši stanovené nařízení vlády zohlednit do zálohových plateb daného zákazníka na jeho spotřebu v daném odběrném místě, případně ve faktuře za dodávku elektřiny nebo plynu zákazníkovi. Technickou podporu při této finanční operaci bude zajišťovat operátor trhu (dále jen "OTE"), u něhož se shromažďují všechna příslušná data.

V případě příspěvku na úhradu nákladů za teplo se jedná o příspěvek, který je určený na odběrné místo zákazníka v domácnosti v rodinném domě odebírajícího teplo a na jeden byt v domě s byty užívaný k bydlení, ve kterém zákazník v domě s byty odebírá teplo pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb. Příspěvek na úhradu nákladů za teplo dodané do odběrného místa zákazníka je povinen zohlednit držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie zákazníkům v teplárenství v nejbližších zálohových platbách. Držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie má povinnost se registrovat u OTE.

Nařízení vlády stanovuje kategorie odběrných míst zákazníků v domácnosti, zákazníků v domě s byty, výši příspěvku, rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka splňuje podmínky pro zohlednění příspěvku, termín podání a náležitosti žádosti OTE Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen "MPO") o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek, dále termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi účastníky trhu a termíny pro poskytování finančních prostředků ze strany MPO, případně možnost dotčených účastníků trhu uplatnit reklamaci těchto dat, pokud by došlo k jejich předání v nesprávné či neúplné podobě a v důsledku toho ke zohlednění příspěvku na úhradu nákladů za energie v nesprávné výši.

Komentář k jednotlivým ustanovením nařízení vlády č. 263/2022 Sb. z aplikace ODok:

§ 1 Kategorie odběrných míst zákazníků v domácnosti a výše příspěvku

Podle ustanovení § 11r odst. 1 energetického zákona platí, že příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn je určený mj. na úhradu části plateb za elektřinu nebo zemní plyn spotřebované buď v odběrném místě zákazníka v domácnosti nebo v odběrném místě zákazníka v domě s byty (tj. osoba odebírající elektřinu pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, nebo dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie).

Vláda je pak podle ustanovení § 11r odst. 3 písm. a) energetického zákona oprávněna nařízením stanovit kategorie odběrných míst zákazníků v domácnosti a zákazníků v domě s byty, u kterých se příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn zohledňuje, přičemž tato odběrná místa mají být prostřednictvím nařízení vlády dále specifikována distribuční sazbou v elektroenergetice a plánovanou roční spotřebou v plynárenství, výší spotřeby v odběrném místě, případně kritérii zohledňujícími úspory energie u zákazníka. Vláda je oprávněna stanovit kategorie zákazníků podle předchozí věty na kalendářní rok nebo jeho část.

Ustanovení § 1 nařízení vlády vychází z výše uvedených ustanovení § 11r odst. 3 písm. a) a b) energetického zákona, přičemž vymezuje kategorie odběrných míst zákazníků v domácnosti, u kterých se příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn zohledňuje, a dále stanoví výši tohoto příspěvku.

Vláda tak v souladu se zákonným zmocněním v ustanovení § 1 nařízení stanoví pozitivní vymezení odběrných míst, u kterých se zohledňuje příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn ve smyslu energetického zákona. Nařízení vlády v § 1 odst. 1 stanoví, že v případě elektroenergetiky se jedná o odběrná místa zákazníků v domácnosti, která jsou k rozhodnému dni podle § 2 odst. 1 registrovaná v informačním systému operátora trhu (dále jen "OTE") a u kterých je pro poskytování služby distribuční soustavy sjednaná distribuční sazba uvedená v příloze č. 1 k nařízení vlády. Ve své podstatě se jedná o kategorii zákazníků domácnost, kterou definuje vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou") jako odběratele kategorie D, kterým je ve smyslu přílohy č. 7 k vyhlášce o Pravidlech trhu s elektřinou fyzická osoba, jejíž odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi do 1 kV včetně a která odebírá elektřinu k uspokojování její osobní potřeby související s bydlením nebo osobních potřeb členů její domácnosti.

Nařízení vlády do kategorie odběrných míst pro zohledňování příspěvku nezahrnuje odběrná místa s distribuční sazbou D61d (víkendové či sezónní odběry – typicky chaty a chalupy). Příspěvek je podle záměru vlády určen pro pokrytí alespoň části zvyšujících se nákladů na energie spojené s bydlením v domácnostech, k takovému účelu ale víkendové a rekreační objekty zpravidla neslouží.

Nařízení vlády v ustanovení § 1 odst. 1 dále předpokládá, že pro posouzení toho, zda bude danému odběrnému místu zákazníka přiznán příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu, bude podstatné, aby odběrné místo zákazníka k rozhodnému dni splňovalo stanovené podmínky (registrace v informačním systému OTE a sjednaná relevantní distribuční sazba pro poskytování služby distribuční soustavy pro dané odběrné místo). Rozhodný den je blíže specifikován v ustanovení § 2 odst. 1 nařízení vlády.

Ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády pak oproti odstavci 1, který obsahuje pozitivní vymezení odběrných míst zákazníků v domácnosti, pro která bude příspěvek přiznán, vymezuje negativně ta odběrná místa zákazníků, pro která příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu zohledněn nebude. Jedná se o odběrná místa, ve kterých byl sjednaný odběr elektřiny zákazníkem v rámci podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu povolání zákazníka. Dále se jedná o odběrná místa, ve kterých byl sjednán odběr elektřiny pro potřeby správy a provozu společných částí domu sloužících pouze pro společné užívání vlastníkům nebo uživatelům bytů (typicky se jedná o odběry elektřiny sjednané sdruženími vlastníků jednotek či bytovými družstvy). Obecně tedy platí, že se jedná o zákazníky, kterým bylo z důvodu výkonu podnikatelské činnosti přiděleno IČO, nebo zákazníky, kteří jsou právnickou osobou, a nejedná se tedy svojí povahou o spotřebu elektřiny v domácnosti. Principiálně by v případě distribučních sazeb u odběrných míst, pro která se má zohledňovat příspěvek, u zákazníků fyzických osob, nemělo docházet k tomu, že by podnikající fyzická osoba měla pro odběr sjednanou distribuční sazbu uvedenou v příloze č. 1 k nařízení vlády. Aby se však zamezilo případným výkladovým nejasnostem, je tento případ uveden v odstavci 2 v negativním vymezení odběrných míst, ve kterých se příspěvek nezohledňuje.

Pokud se jedná o kategorizaci odběrných míst, u nichž má být zohledněn příspěvek na úhradu nákladů za zemní plyn, nařízení vlády v § 1 odst. 3 stanoví, že se jedná o odběrná místa zákazníků kategorie domácnost, která jsou registrována v informačním systému OTE a u kterých je pro poskytování služby distribuční soustavy registrovaná plánovaná roční spotřeba plynu do 63 MWh. Zákazník kategorie domácnost v plynárenství je vymezen v příloze č. 16 k vyhlášce č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška o Pravidlech trhu s plynem"), jako fyzická osoba, která odebírá plyn k uspokojování své osobní potřeby související s bydlením nebo osobních potřeb členů její domácnosti. Plánovaná roční spotřeba plynu v daném odběrného místa zákazníka v domácnosti je hodnota, která je evidovaná v informačním systému OTE k okamžiku vyhodnocení denních odchylek provedeného podle vyhlášky o Pravidlech trhu s plynem za rozhodný den. Rozhodný den je blíže specifikován v ustanovení § 2 odst. 1 nařízení vlády. Nařízení vlády v ustanovení § 1 odst. 3 dále předpokládá, že pro posouzení toho, zda bude danému odběrnému místu zákazníka přiznán příspěvek na úhradu nákladů za zemní plyn, bude podstatné, aby odběrné místo zákazníka k rozhodnému dni splňovalo stanovené podmínky (registrace v informačním systému OTE a registrovaná plánovaná roční spotřeba plynu pro poskytování služby distribuční soustavy do 63 MWh).

Ustanovení § 1 odst. 4 nařízení vlády dále provádí ustanovení § 11r odst. 3 písm. b) energetického zákona, podle kterého je vláda oprávněna stanovit nařízením výši příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn na jednotlivá odběrná místa zákazníků, u kterých se příspěvek zohledňuje, přičemž energetický zákon stanoví horní hranici tohoto příspěvku ve výši 30 000 Kč na jednotlivé odběrné místo pro elektřinu nebo plyn zákazníka v domácnosti.

Konkrétní výše příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu je upravena podle distribučních sazeb v příloze č. 1 k nařízení vlády.

§ 2 Rozhodné dny

Ustanovení § 2 nařízení vlády vychází z ustanovení § 11r odst. 3 písm. c) a d) energetického zákona. Podle tohoto zákonného ustanovení je vláda oprávněna stanovit nařízením jednak rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domácnosti splňuje podmínky pro zohlednění příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn, jednak rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohledňuje příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn zákazníka v domácnosti.

V odstavci 1 se stanoví rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domácnosti musí splňovat podmínky pro zohlednění příspěvku, na 21. prosince 2022, a to jednotně pro odvětví elektroenergetiky a plynárenství. Jedná se o časový okamžik, od kterého se bude odvíjet případný nárok zákazníka v odběrném místě na příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn. Jedná se tedy o časový okamžik, ke kterému musí být v odběrném místě splněny podmínky vymezené v ustanovení § 1 odst. 1, resp. § 1 odst. 3 nařízení vlády ve spojení s přílohou č. 1 k nařízení vlády – jinými slovy k tomuto dni musí být odběrné místo zákazníka v domácnosti registrováno v informačním systému OTE, v odběrném místě zákazníka v domácnosti v plynárenství musí být k tomuto dni registrovaná plánovaná roční spotřeba plynu pro poskytování služby distribuční soustavy do 63 MWh, v odběrném místě zákazníka v domácnosti v elektroenergetice musí být k tomuto dni pro poskytování služby distribuční soustavy sjednána distribuční sazba uvedená v příloze č. 1 a současně se nesmí jednat o zákazníka spadajícího do negativního vymezení v § 1 odst. 2 nařízení vlády.

Rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou a obchodník s plynem zohledňuje příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn spotřebované v odběrném místě zákazníka v domácnosti, se v odstavci 2 stanoví na 1. února 2023. Jedná se svojí podstatou o stanovení data, od kterého bude příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn ze strany obchodníků s elektřinou a obchodníků s plynem zohledňován v zálohových platbách za dodávku elektřiny nebo plynu do relevantních odběrných míst zákazníků v domácnosti, resp. do vyúčtování za dodávku elektřiny nebo plynu do těchto odběrných míst.

Rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domácnosti musí splňovat podmínky pro zohlednění příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn, časově předchází rozhodnému dni, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohledňuje příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn spotřebované v odběrném místě zákazníka v domácnosti, a to z toho důvodu, aby bylo možné co možná nejpřesněji stanovit relevantní výši potřebných finančních prostředků, které bude třeba ze státního rozpočtu vyčlenit, resp. které bude třeba následně poskytnout dotčeným obchodníkům s elektřinou a obchodníkům s plynem k tomu, aby mohli plnit svoji zákonnou povinnost podle ustanovení § 11t energetického zákona, tj. povinnost zohlednit příspěvek v nejbližších zálohových platbách zákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od tohoto rozhodného dne.

§ 3 Termín pro podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek

§ 4 Termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi účastníky trhu

§ 5 Termíny pro poskytování finančních prostředků

Ustanovení § 3, § 4 a § 5 navazují na § 2, když upravují informační a finanční toky mezi jednotlivými subjekty zapojenými do schématu poskytování finančního příspěvku – provozovateli distribučních soustav (dále jen "PDS"), OTE, Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "MPO"), obchodníky s elektřinou a obchodníky s plynem. Jedná se o provedení § 11s energetického zákona na základě zákonného zmocnění podle § 11r odst. 3 písm. e) až g) energetického zákona.

Proces předávání údajů nezbytných pro zohlednění příspěvku začíná u PDS, k jehož soustavě je připojeno odběrné místo zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek, a který je podle § 11s odst. 1 energetického zákona povinen předat OTE údaje nezbytné pro poskytnutí příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem. K provedení této zákonné povinnosti proto nařízení vlády v ustanovení § 4 odst. 1 stanoví, že je PDS v elektroenergetice povinen předat OTE údaje o všech registrovaných odběrných místech připojených k jeho soustavě (tj. údaj o distribuční sazbě a v případě distribuční sazby pro domácnosti – kategorie D – také informaci o tom, zda PDS sjednal pro dané odběrné místo službu distribuční soustavy se zákazníkem s přiděleným IČO, tj. pro potřeby správy společných prostor bytového domu, či nikoliv) k rozhodnému dni (21. prosince 2022), a to přímo prostřednictvím informačního systému OTE nejpozději do 6. ledna 2023 do 18:00 hod. Obdobně podle ustanovení § 4 odst. 3 nařízení vlády je PDS v plynárenství povinen předat OTE údaje o všech registrovaných odběrných místech připojených k jeho soustavě (tj. údaj o kategorii zákazníka a údaj o plánované roční spotřebě plynu), a to přímo prostřednictvím informačního systému OTE nejpozději do 6. ledna 2023 do 18:00 hod.

V souladu s § 11s odst. 2 energetického zákona OTE a ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2, resp. odst. 4 nařízení vlády podle údajů obdržených od PDS vyselektuje odběrná místa splňující stanovené požadavky a vypočítá pro každého obchodníka s elektřinou a obchodníka s plynem celkovou částku pro zohlednění příspěvku zákazníkům. Informaci o výši této celkové částky a specifikaci dotčených odběrných míst (včetně výše plateb na zohlednění příspěvku vztahujících se k jednotlivým odběrným místům) zašle OTE elektronicky prostřednictvím informačního systému OTE příslušným obchodníkům s elektřinou a obchodníkům s plynem nejpozději do 12. ledna 2023 do 8:00.

Následně OTE podle ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády do 12. ledna 2023 požádá MPO o poskytnutí prostředků na příspěvek, která bude pokrývat souhrn vypočítaných celkových částek pro jednotlivé obchodníky s elektřinou a obchodníky s plynem na účely zohlednění příspěvku zákazníkům. Vznikl-li by při vypořádání mezi OTE a obchodníky s elektřinou a obchodníky s plynem rozdíl, který by bylo potřeba uhradit dodatečnými finančními prostředky, OTE požádá MPO o dotaci bezodkladně. MPO vyplatí OTE prostředky do čtyř pracovních dnů od podání žádosti a po obdržení finančních prostředků následně zase OTE do čtyř pracovních dnů uhradí vypočítané náklady na příspěvek jednotlivým obchodníkům s elektřinou a obchodníkům s plynem.

Podle § 11t odst. 5 energetického zákona platí, že jsou OTE a obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od OTE a zohledněným příspěvkem zákazníkovi v domácnosti. Za účelem splnění této zákonné povinnosti nařízení vlády upravuje poskytování údajů o rozsahu zohlednění příspěvků zákazníkům. Po zohlednění celkové výše příspěvku ve vyúčtování dodávek elektřiny, stane-li se tak do 31. srpna 2023, obchodníci s elektřinou a obchodníci s plynem průběžně informují OTE o těchto odběrných místech nejpozději do 15. září 2023. O zbývajících odběrných místech, v nichž dojde k plnému zohlednění příspěvku do 14 měsíců od 1. února 2023, což je podle § 11t odst. 1 energetického zákona nejzazší termín pro zohlednění příspěvku, informují obchodníci s elektřinou a obchodníci s plynem OTE souhrnně do 30. září 2024.

§ 6 Postup zohlednění příspěvku v platbách za dodávku elektřiny nebo plynu

Ustanovení § 6 upravuje některé otázky spojené se zohledňováním příspěvku v zálohových platbách a vyúčtování dodávek elektřiny a plynu. Zákon konkrétní způsoby, jakými má být příspěvek zákazníkům zohledněn, blíže neupravuje, a proto je potřebné, aby vláda nařízením vydaným k provedení zákonné úpravy příspěvků na úhradu nákladů na elektřinu a zemní plyn upravila alespoň základní rámec, ve kterém se obchodníci s elektřinou a obchodníci s plynem při zohledňování příspěvků budou muset pohybovat. Právní úprava postupu zohledňování příspěvku je přijímána na základě generálního zmocnění vlády podle čl. 78 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky (dále jen "Ústava").

V odstavci 1 je postup zohlednění příspěvku v zálohových platbách na dodávku elektřiny nebo plynu (jak podle smlouvy o dodávce elektřiny/plynu, tak rovněž podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny/plynu). Protože energetický zákon blíže neupravuje, jakým způsobem, a především v jakém rozsahu je nutné příspěvek v nejbližších zálohových platbách zohlednit, stanoví se v odstavci 1 povinnost obchodníků s elektřinou a obchodníků s plynem zohledňovat v nejbližších zálohových platbách vždy alespoň jednu třetinu příspěvku, nejvýše však ve výši zálohové platby, příp. po předchozím zohlednění příspěvku ve zbylé výši příspěvku nižší než jedna třetina. Právní úprava má předejít případným aplikačním problémům, kdy by se obchodníci s elektřinou nebo obchodníci s plynem např. snažili odkládat zohledňování příspěvku zákazníkům v čase např. tím, že by jej v zálohových platbách zohledňovali jen v symbolické výši, a tím např. na úkor zákazníků vylepšovali svoje cash-flow (i s předpokladem, že by v řádném vyúčtování dodávek elektřiny/plynu zbývající část nezohledněného příspěvku zákazníkům poskytli).

Nedojde-li v zálohových platbách k zohlednění celé výše příspěvku (např. z důvodu nikoliv měsíční frekvence zálohových plateb, nastavení zálohových plateb v nízké výši nebo např. proto, že povinnost hrazení zálohových plateb nebyla sjednaná), pak se příspěvek nebo jeho zbývající část zohlední v nejbližším řádném vyúčtování dodávek elektřiny, příp. v mimořádném vyúčtování, jde-li o případ ukončení odběru v odběrném místě nebo změny dodavatele elektřiny/plynu. Při vyúčtování dodávek se postupuje podle vyhlášky č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích (dále jen "vyhláška č. 207/2021 Sb.").

Opatření má předejít případnému zneužití právní úpravy příspěvku podle energetického zákona a účelovému požadování provedení mimořádného vyúčtování dodávek elektřiny/plynu před uplynutím řádného zúčtovacího období, a tím mj. rovněž nepřiměřenému zatížení obchodníků s elektřinou, obchodníků s plynem a PDS, kdy by se z důvodu požadavků na mimořádné vyúčtování dodávek elektřiny/plynu pouze z důvodu okamžitého získání příspěvků krátkodobě významně navýšil počet samoodečtů jako podkladu pro stanovení hodnot odběrů, s čímž by byla spojena potřeba jejich verifikace ze strany PDS, riziko zvýšeného počtu reklamací vyúčtování atd.

Vedle toho však budou vznikat situace, kdy se potřebě mimořádného vyúčtování a tím okamžitému zohlednění příspěvku nebude možné vyhnout. Jedná se o situace, kdy zákazník v období mezi prvním a druhým rozhodným dnem změní dodavatele elektřiny/plynu, nebo případně ukončí odběr elektřiny/plynu a před druhým rozhodným dnem současně dojde k vyúčtování dodávek elektřiny/plynu za období do změny dodavatele elektřiny nebo ukončení odběru elektřiny. Odstavec 5 pokrývá tyto situace, kdy je před pozdějším z rozhodných dnů (rozhodný den podle § 2 odst. 2) provedeno mimořádné vyúčtování dodávky elektřiny/plynu z důvodu ukončení odběru elektřiny/plynu v daném odběrném místě nebo změny dodavatele, ale OTE na základě dat poskytnutých PDS obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem zašle finanční prostředky na zohlednění příspěvku i pro takového zákazníka. V takovém případě si obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem příspěvek neponechá, ale vyplatí jej svému bývalému zákazníkovi.

Odstavce 3 a 4 upravují pozitivně a negativně možné postupy zohlednění příspěvku v platbách za dodávky elektřiny/plynu. V případě, že v době po rozhodném dni, od kterého se příspěvek musí zohledňovat v platbách za dodávky elektřiny, je zákazník v prodlení s úhradou zálohových plateb na dodávku elektřiny/plynu, může obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohlednit příspěvek již na úhradu těchto existujících dluhů, a to v pořadí dlužných plateb podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "občanský zákoník) (§ 192 občanského zákoníku). Rozsah, jakým obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohlednil příspěvek na již existující dluhy ze splatných zálohových plateb nebo vyúčtování dodávek elektřiny/plynu, musí uvést nejpozději v nejbližším řádném vyúčtování dodávek elektřiny/plynu. Současně ale platí, že příspěvek nelze zohledňovat (jakýmkoliv ze způsobů zániku závazku podle občanského zákoníku) na jiné již existující dluhy než ty, které vznikly z titulu neplacení sjednaných zálohových plateb na dodávku elektřiny/plynu nebo vyúčtování dodávek elektřiny/plynu. Pro úplnost a jako výkladová pomůcka se doplňuje demonstrativní výčet možných v úvahu připadajících dluhů, které v souvislosti se sjednáním dodávky elektřiny/plynu mohou vznikat, ale na které není možné příspěvek zohledňovat. Má se jednat např. o smluvní pokuty, poplatky za zaslání upomínek dlužných plateb za dodávku elektřiny nebo plynu nebo související službu v elektroenergetice nebo související službu v plynárenství (nejedná-li se o upomínku předžalobní, zahrnutou do rámce přiznaných nákladů řízení, kdy jde o náklad spojený s uplatněním práva, který je příslušenstvím pohledávky podle občanského zákoníku) nebo platby za jiné služby nebo zboží poskytované nebo zajišťované obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem vedle hlavního závazku ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o dodávce plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávek plynu.

§ 7 Reklamace zohlednění příspěvku

Ustanovení § 7 provádí ustanovení § 11t odst. 4 energetického zákona a upravuje postup reklamace způsobu zohlednění příspěvku zákazníkovi. Podle tohoto ustanovení je obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem povinen vypořádat bez zbytečného odkladu případný rozdíl, jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn v nesprávné výši. Rovněž v tomto případě je nutné upravit podrobnější postup, jak takové vypořádání rozdílu realizovat, a proto je potřebné, aby vláda nařízením vydaným k provedení zákonné úpravy příspěvků na úhradu nákladů na elektřinu a plyn upravila alespoň základní rámec, ve kterém se obchodníci s elektřinou a obchodníci s plynem budou při prověřování případných nesprávností nebo chyb při zohledňování příspěvků pohybovat. Právní úprava postupu reklamace zohlednění příspěvku v platbách za dodávky elektřiny nebo plynu je přijímána na základě generálního zmocnění vlády podle čl. 78 Ústavy.

Ustanovení § 7 nařízení vlády upravují postup reklamace zohledněného příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn v odběrném místě zákazníka v domácnosti. Zákazník bude oprávněn uplatnit u svého dodavatele elektřiny nebo dodavatele plynu reklamaci zohlednění příspěvku ve vyúčtování dodávek elektřiny nebo dodávky plynu (a příp. související služby v elektroenergetice nebo související služby v plynárenství) z důvodu nesprávného nebo neúplného zohlednění příspěvku, a to nejpozději do 2 měsíců od vyúčtování. Obchodník je povinen vyřídit reklamaci bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce. V případě, že by důvodem reklamace měla být nesprávná výše příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn z důvodu distribuční sazby sjednané pro odběrné místo zákazníka nebo plánované roční spotřeby plynu podle přílohy č. 1 k nařízení vlády, postoupí obchodník reklamaci OTE, který reklamaci prověří a vyrozumí o výsledku obchodníka do 10 pracovních dnů. V případě, že by důvodem reklamace měla být chybně uvedená distribuční sazba (tedy rozpor mezi distribuční sazbou tvrzenou a dokládanou zákazníkem a distribuční sazbou předanou na OTE postupem podle § 4 ze strany PDS), nebo výše příspěvku neodpovídá zákazníkem tvrzené a doložené plánované roční spotřebě plynu, postoupí OTE do 10 pracovních dnů reklamaci zohlednění příspěvku dotčenému PDS, který vyrozumí OTE o prověření reklamace do 10 pracovních dnů. OTE následně informuje daného obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem. V těchto případech se do lhůty pro vyřízení reklamace ze strany obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem vůči zákazníkovi připočítává doba, po kterou oprávněnost důvodů reklamace prověřoval OTE, a případně PDS.

V případě, že je reklamace posouzena jako oprávněná z důvodu nesprávnosti distribuční sazby, PDS současně s vyrozuměním o prověření reklamace vypořádá rozdíl v platbách za službu distribuční soustavy (tedy ve prospěch smluvní strany smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy). Pokud je reklamace zohlednění příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn posouzena jako oprávněná, obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem vypořádá rozdíl v nesprávně zohledněném příspěvku (včetně případného rozdílu v platbách za službu distribuční soustavy) do 15 pracovních dnů ode dne uplynutí lhůty pro vypořádání reklamace.

Na postup pro vyřizování reklamace zohlednění příspěvku z důvodu nesprávného nebo neúplného zohlednění příspěvku se neuplatní ustanovení o vyřízení reklamace vyúčtování dodávek elektřiny podle vyhlášky č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, ani ustanovení o vyřízení reklamace vyúčtování dodávek plynu podle vyhlášky č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství. Jedná se o zvláštní typ reklamace vymezené tímto nařízení vlády, a byť je zde určitý překryv právní úpravy, nejeví se jako vhodné uplatňovat na obchodníky s elektřinou a obchodníky s plynem, kteří vypomáhají státu s redistribucí příspěvku zákazníkům, lhůty a sankce podle uvedených vyhlášek.

§ 8 Vypořádání finančních prostředků mezi operátorem trhu a obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem

Ustanovení § 8 nařízení vlády navazují na ustanovení § 11t odst. 5 energetického zákona. Podle tohoto zákonného ustanovení jsou OTE a obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od OTE a zohledněným příspěvkem zákazníkovi v domácnosti. Rovněž v tomto případě je nezbytné, aby vláda na základě generálního zmocnění podle čl. 78 Ústavy stanovila podrobnější prováděcí úpravu vypořádávání rozdílů v platbách mezi OTE a obchodníky s elektřinou a obchodníky s plynem, protože obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem je v tomto případě jakýmsi "prostředníkem" pro úhradu příspěvku na elektřinu nebo plyn ve prospěch zákazníka a případný rozdíl v platbách nesmí být zásadně ani jeho výdajem navíc, ale na druhé straně ani případným ziskem.

Pokud obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem u daného odběrného místa zákazníka identifikuje rozdíl mezi výší platby od OTE na zohlednění příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn a výší tohoto příspěvku zjištěnou obchodníkem, předá OTE prostřednictvím informačního systému OTE údaje o daném odběrném místě zákazníka (EAN odběrného místa, informaci o rozdílu v platbách a důvod zjištěného rozdílu). OTE poté vyzve PDS, aby se k těmto údajům vyjádřil, a případně je opravil.

Pokud bude následně zjištěno, že OTE poskytnul obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem vyšší platbu na zohlednění příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn, než je stanovený příspěvek, je obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem povinen uhradit OTE rozdíl ve výši dosud nezohledněného příspěvku (pokud obchodník rozvrhne příspěvek na třetiny, ale ještě nedošlo k zohlednění některé části, neboť ještě nenastala splatnost zálohové platby, považuje se tato část příspěvku za nezohledněnou, tj. naopak zohledněnou částí příspěvku je v tomto případě pouze ta část příspěvku, která již skutečně byla zohledněna ve splatné zálohové platbě), a to do 10 pracovních dnů po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém došlo k opravě údajů potřebných pro zohlednění příspěvku. Pokud by bylo naopak zjištěno, že OTE poskytnul obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem nižší platbu na zohlednění příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn, než je stanovený příspěvek, je OTE povinen uhradit rozdíl ve prospěch tohoto obchodníka, a to do 12 pracovních dnů po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém došlo k opravě údajů.

V případě, že OTE požádá MPO o poskytnutí dalších finančních prostředků na příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn (jedná se tedy o případy, kdy by se např. mohlo následně zjistit, že některé z údajů předaných pro zohlednění příspěvku nebyly navzdory zákonnému předpokladu správnosti předávaných údajů ze strany PDS správné a mělo dojít k poskytnutí příspěvku za více odběrných míst zákazníků), uhradí OTE rozdíl v platbách ve prospěch daného obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem do 4 pracovních dnů po obdržení finančních prostředků od MPO.

(ČÁST DRUHÁ – PŘÍSPĚVEK NA ÚHRADU NÁKLADŮ ZA ELEKTŘINU A ZEMNÍ PLYN ZÁKAZNÍKOVI V DOMĚ S BYTY § 9–16)

§ 9 Kategorie odběrných míst zákazníků v domě s byty a výše příspěvku

Podle ustanovení § 11r odst. 1 energetického zákona platí, že příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn je určený mj. na úhradu části plateb za elektřinu nebo zemní plyn spotřebované v odběrném místě zákazníka v domě s byty. Za zákazníka v domě s byty se považuje osoba odebírající elektřinu nebo zemní plyn pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, nebo dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. Vláda je pak podle § 11r odst. 3 písm. a) energetického zákona oprávněna nařízením stanovit mj. kategorie odběrných míst zákazníků v domě s byty, u kterých se příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn zohledňuje, a podle § 11r odst. 3 písm. b) energetického zákona výši tohoto příspěvku.

Ustanovení § 9 nařízení vlády vychází z ustanovení § 11r odst. 3 písm. a) a b) energetického zákona a stanoví kategorie odběrných míst zákazníků v domě s byty, u kterých se příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn zohledňuje, a dále výši tohoto příspěvku. Podle § 9 odst. 1 nařízení vlády se jedná o odběrná místa zákazníků v domě s byty, v nichž zákazník odebírá elektřinu nebo plyn pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb nebo dodavatel tepelné energie, který však současně k rozhodnému dni není držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. Tato odběrná místa zákazníků v domě s byty současně musí být k rozhodnému dni nařízení vlády registrovaná v informačním systému OTE. Rozhodný den je vymezen v ustanovení § 10 odst. 1 nařízení vlády datem 30. září 2022. Konkrétní výše příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn na jeden byt v domě s byty užívaný k bydlení je podle § 9 odst. 2 nařízení vlády stanovena v příloze č. 1 k nařízení vlády.

§ 10 Rozhodné dny

Ustanovení § 10 nařízení vlády vychází z ustanovení § 11r odst. 3 písm. c) a d) energetického zákona. Podle tohoto zákonného ustanovení je vláda oprávněna stanovit nařízením jednak rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domě s byty splňuje podmínky pro zohlednění příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu anebo zemní plyn, jednak rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohledňuje příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn zákazníka v domě s byty.

V odstavci 1 se stanoví rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domě s byty musí splňovat podmínky pro zohlednění příspěvku, na 30. září 2022, a to jednotně pro odvětví elektroenergetiky a plynárenství. Jedná se o časový okamžik, od kterého se bude odvíjet případný nárok zákazníka v odběrném místě na příspěvek na úhradu nákladů na elektřinu anebo zemní plyn. Jedná se tedy o časový okamžik, ke kterému musí být v odběrném místě splněny podmínky vymezené v ustanovení § 9 nařízení vlády – jinými slovy k 30. září 2022 musí být odběrné místo zákazníka registrováno v informačním systému OTE a musí se současně jednat o odběrné místo, ve kterém zákazník v domě s byty odebírá elektřinu nebo zemní plyn pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb nebo dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie.

Rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou a obchodník s plynem zohledňuje příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu nebo zemní plyn spotřebované v odběrném místě zákazníka v domácnosti, se v odstavci 2 stanoví na 1. února 2023. Jedná se svojí podstatou o stanovení data, od kterého bude příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn ze strany obchodníků s elektřinou a obchodníků s plynem zohledňován v zálohových platbách za dodávku elektřiny nebo plynu do relevantních odběrných míst zákazníků v domě s byty, resp. ve vyúčtování za dodávku elektřiny nebo plynu do těchto odběrných míst.

Rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domě s byty musí splňovat podmínky pro zohlednění příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu a nebo zemní plyn, časově předchází rozhodnému dni, od kterého obchodník s elektřinou a obchodník s plynem zohledňuje příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn spotřebovaný v odběrném místě zákazníka v domě s byty, a to z toho důvodu, aby bylo možné co možná nejpřesněji stanovit relevantní výši potřebných finančních prostředků, které bude třeba ze státního rozpočtu vyčlenit, resp. které bude třeba následně poskytnout dotčeným obchodníkům s elektřinou a obchodníkům s plynem k tomu, aby mohli plnit svoji zákonnou povinnost podle ustanovení § 11t energetického zákona, tj. povinnost zohlednit příspěvek v nejbližších zálohových platbách zákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od tohoto rozhodného dne.

§ 11 Termín pro podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek

§ 12 Termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi účastníky trhu

§ 13 Termíny pro poskytování finančních prostředků

Ustanovení § 11, § 12 a § 13 navazují na § 10, když upravují informační a finanční toky mezi jednotlivými subjekty zapojenými do schématu poskytování finančního příspěvku – provozovateli PDS, OTE, MPO, obchodníky s elektřinou a obchodníky s plynem. Jedná se o provedení § 11s energetického zákona na základě zákonného zmocnění podle § 11r odst. 3 písm. e) až h) energetického zákona. Úprava je procesně obdobná jako v případě příspěvku pro zákazníka v domácnosti podle části první nařízení vlády.

Proces předávání údajů nezbytných pro zohlednění příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn začíná u zákazníka v domě s byty, u jehož odběrného místa má být zohledněn příspěvek, a který je podle § 11u odst. 1 energetického zákona povinen předat PDS, k jehož soustavě je připojeno jeho odběrné místo, údaje nezbytné pro poskytnutí příspěvku. K provedení této zákonné povinnosti proto nařízení vlády v ustanovení § 12 odst. 1 a 2 stanoví, že je zákazník v domě s byty povinen předat PDS prostřednictvím jeho elektronického systému (primární varianta), do jeho datové schránky nebo na určený elektronický kontakt (v takovém případě musí být datová zpráva buď podepsána elektronickým podpisem, nebo musí obsahovat elektronický dokument s vlastnoručním podpisem, tj. listinu konvertovanou do elektronické podoby – sken – nebo např. digitální fotografii), příp. v listinné podobě doručené do sídla PDS nebo na jeho adresu pro doručování údaje o počtu bytů, pro které zákazník v domě s byty odebírá elektřinu nebo zemní plyn pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb nebo dodavatel tepelné energie, a to v rozsahu podle přílohy č. 2 k nařízení vlády. Zákazník v domě s byty je tak povinen učinit do 30. listopadu 2022.

PDS, k jehož soustavě je připojeno odběrné místo zákazníka v domě s byty, u něhož má být zohledněn příspěvek, je podle § 11s odst. 1 energetického zákona provádí pouze prvotní kontrolu údajů poskytnutých zákazníkem v domě s byty a je povinen předat OTE údaje nezbytné pro poskytnutí příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem. K provedení této zákonné povinnosti proto nařízení vlády v ustanovení § 12 odst. 3 stanoví, že je PDS v elektroenergetice povinen předat OTE údaje o všech registrovaných

Nahrávám...
Nahrávám...