Legislativní souhrn: Energetická náročnost budov

5.9.4

Legislativní souhrn: Energetická náročnost budov

Evropská komise

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

• Směrnice si klade za cíl zlepšit energetickou náročnost budov v Evropské unii (EU) s přihlédnutím k různým klimatickým a místním podmínkám.

• Stanovuje minimální požadavky a společný rámec pro výpočet energetické náročnosti.

• Směrnice byla po přezkumu jejího provádění 2010/31/EU v roce 2018 pozměněna směrnicí (EU)  2018/844 . Základním cílem je zrychlit nákladově efektivní renovaci stávajících budov a podpořit používání inteligentních technologií v budovách. Jako součást  balíčku pro čistou energii  doplňuje pozměňující směrnice právní předpisy o energetické účinnosti.

KLÍČOVÉ BODY

• Členské státy EU musí stanovit optimální minimální požadavky na energetickou náročnost. Ty se každých 5 let přezkoumávají. Musí se vztahovat na budovu, její součásti a energii využívanou pro:

  • vytápění prostoru,

  • chlazení prostoru,

  • teplou vodu v domácnostech,

  • větrání,

  • zabudované osvětlení,

  • jiné technické systémy budovy * .

• Evropská komise stanovila srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost.

• Nové budovy musí splňovat minimální normy. Budovy, jež jsou využívány orgány veřejné moci, by měly dosáhnout statutu budov s téměř nulovou spotřebou energie *  do 31.prosince 2018 a jiné nové budovy do 31. prosince 2020.

• U stávajících budov, u kterých probíhá větší renovace, je nutné snížit energetickou náročnost s cílem splnit příslušné požadavky.

• Členské státy musí provozovat systém certifikace energetické náročnosti. Certifikáty:

  • poskytují informace potenciálním kupujícím nebo nájemcům o energetickém hodnocení budovy,

  • zahrnují doporučení pro nákladově efektivní zlepšení,

  • musí být uvedeny ve všech reklamách komerčních médií v případě prodeje či pronájmu prostor.

• Vnitrostátní orgány členských států musí zajistit zavedení systémů pro inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů.

Změny původní směrnice

• Pozměňující směrnice (EU) 2018/844 vyžaduje, aby členské státy vypracovaly dlouhodobé strategie renovace na podporu renovace obytných i jiných než obytných budov s cílem přeměnit je do roku 2050 na vysoce energeticky účinný a dekarbonizovaný fond budov. Strategie by měly stanovit plán s opatřeními a měřitelnými ukazateli pokroku s ohledem na  dlouhodobý cíl EU do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů  o 80–95 % ve srovnání s rokem 1990. Plán musí zahrnovat orientační milníky pro roky 2030, 2040 a 2050 a upřesnit, jak přispějí k dosažení cílů EU v oblasti energetické účinnosti v souladu se směrnicí  2012/27/EU  o energetické účinnosti (viz  shrnutí ).

• Navíc revidovaná směrnice:

  • rozšiřuje rozsah současného režimu inspekcí otopných soustav a klimatizačních systémů tak, aby zahrnoval současné systémy (s větráním) a zohledňoval výkon těchto systémů při typických provozních podmínkách,

  • podporuje použití informačních a komunikačních technologií a inteligentních automatizačních a kontrolních technologií v budovách,

  • podporuje zavádění infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel na parkovištích budov tím, že vyžaduje instalaci kabelových rozvodů a dobíjecích stanic,

  • zavádí "indikátor inteligentní připravenosti" k hodnocení schopnosti budov přizpůsobit se potřebám uživatele, optimalizovat svůj provoz a komunikovat s rozvodnou sítí.

Nepovinný společný systém EU pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení

V roce 2020 přijala Komise akt v  přenesené pravomoci  a  prováděcí akt .

• Nařízení v přenesené pravomoci (EU)  2020/2155  doplňuje směrnici (EU) 2010/31/EU stanovením nepovinného společného systému EU pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení, tj. definuje ukazatel připravenosti pro chytrá řešení a společnou metodiku, podle které se vypočítává. Metodika sestává z výpočtu skóre inteligentní připravenosti budov nebo ucelených částí budov a odvození hodnocení inteligentní připravenosti budov nebo ucelených částí budov.

• Prováděcí nařízení (EU)  2020/2156 , kterým se stanoví technické podrobnosti pro provádění nepovinného společného systému EU pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení. Věnuje se mimo jiné těmto aspektům:

  • akreditace a kvalifikace odborníků na ukazatel připravenosti pro chytrá řešení,

  • vydání certifikátu indikátoru inteligentní připravenosti a podmínky jeho použití,

  • testování systému ukazatele připravenosti pro chytrá řešení.

Nařízení v…