dnes je 5.12.2022

Input:

Druhá zpráva o stavu energetické unie

23.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.2017.53
Druhá zpráva o stavu energetické unie

Evropská komise, Generální sekretariát

I. Úvod

Pro energetickou unii byl rok 2016 rokem realizace. Byl to rok, v němž se vize rámcové strategie k vytvoření energetické unie 1 dále promítla do konkrétních legislativních a nelegislativních iniciativ, nejnověji do balíčku nazvaného "Čistá energie pro všechny Evropany", který byl předložen dne 30. listopadu 2016. V dalším kroku se do konkrétních iniciativ promítne i strategie pro nízkoemisní mobilitu 2 , a to v souladu s pracovním programem Komise na rok 2017 3 . Je důležité, aby se společní normotvůrci přičinili o to, aby byly v zájmu rychlé transformace energetiky v praxi navrhované iniciativy přijaty bezodkladně a v souladu se společným prohlášením o legislativních prioritách EU na rok 2017 4 .

Energetická unie je prioritním evropským projektem, který Junckerova Komise označila za jednu z deseti politických priorit 5 a v němž je úzce propojeno pět dimenzí: bezpečnost dodávek energie, solidarita a důvěra, plně integrovaný evropský trh s energií, energetická účinnost přispívající ke zmírnění poptávky, dekarbonizace hospodářství a výzkum, inovace a konkurenceschopnost. Pokroku bylo dosaženo s ohledem na všechny tyto dimenze.

Energetická unie je součástí pozitivního programu Evropské unie, který byl stanoven v Bratislavském prohlášení 6 , a nelze ji oddělit od ostatních klíčových evropských politik. Přispívá k splnění cílů udržitelného rozvoje 7 a provádění programu pro oběhové hospodářství 8 a je založena na úzké součinnosti s unií kapitálových trhů, jednotným digitálním trhem, novou agendou dovedností pro Evropu, investičním plánem pro Evropu a bezpečnostní unií. Tím, že přezkoumává stávající právní předpisy a zajišťuje, aby nadále plnily svůj účel, přispívá energetická unie také k programu Komise pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT).

Energetická unie znamená více než jen oblast energetiky a klimatu: znamená urychlení modernizace celé evropské ekonomiky a zajištění toho, aby byla nízkouhlíková a využívala účinně energii a zdroje, a to sociálně spravedlivým způsobem. Jejím hlavním cílem je zajistit, aby z ní měli prospěch spotřebitelé, pracovníci a podniky v Evropě. V čele těchto potřebných investic by měly stát evropské společnosti, jelikož to bude znamenat výhodu průkopnictví, pokud jde o nové technologie a obchodní modely. Jinými slovy, pro přechod k modernímu, nízkouhlíkovému hospodářství existují silné argumenty.

To rovněž vyžaduje silný vnější rozměr. V rychle se měnícím geopolitickém prostředí má úspěšná energetická unie zásadní význam při ochraně dlouhodobých ekonomických zájmů a blaha Evropy a jejích občanů 9 . Práce na vnitřní agendě byla proto doplněna posílenou diplomatickou činností v oblasti energetiky, která má zvýšit bezpečnost dodávek energie, rozšířit vývoz evropských nízkouhlíkových technologických řešení a podpořit konkurenceschopnost průmyslu. Diplomatická činnost v oblasti energetiky by měla v nestabilnějším světě zvětšit prostor Evropy pro manévrování společně s mezinárodními partnery. V této oblasti disponuje Evropa solidním potenciálem a může ukázat své globální vedoucí postavení.

Silný vnější rozměr zahrnuje důkladnou diplomatickou činnost v oblasti klimatu, prokazuje vůdčí úlohu v procesu globálního přechodu na čistou energii v celosvětovém měřítku a přispívá k dosažení cílů udržitelného rozvoje zejména tím, že zajišťuje udržitelnou energii pro všechny. Po přijetí Pařížské dohody 10 v prosinci 2015 umožnila její rychlá ratifikace ze strany Evropské unie vstup vůbec první všeobecné, právně závazné celosvětové dohody o klimatu v platnost dne 4. listopadu 2016.

V roce 2016 Evropská unie prokázala, že stojí v čele i při provádění Pařížské dohody na domácí půdě. Komise přijala všechny legislativní návrhy potřebné pro splnění ambiciózních závazků Evropské unie podle dohody. Tyto návrhy a doprovodná opatření k usnadnění provedení zásadně přispívají k celkovému programu Komise pro zaměstnanost, růst a související investice.

Návrhy Komise by měly současně zajistit, aby byl tento přechod pro občany i podniky v Evropské unii cenově dostupný a aby vedl k novým pracovním místům, dovednostem a příležitostem, podpoře růstu a zajištění vysoké kvality života v EU. To od Evropské unie očekávají i mladí Evropané.

Ze všech těchto důvodů se nyní pozornost zaměřuje na realizaci. S Evropským parlamentem a Radou by mělo být dosaženo dohody ohledně legislativních iniciativ, měly by se uplatňovat stávající právní předpisy a je třeba důsledně prosazovat pravidla hospodářské soutěže a státní podpory obsažená ve Smlouvě. Současně by měla pokračovat nelegislativní opatření na úrovni Unie i na vnitrostátní a místní úrovni a měla by se posílit.

II. Trendy a poznámky k politice

Od zveřejnění první zprávy o stavu energetické unie v listopadu 2015 11 řada trendů při přechodu Evropské unie k nízkouhlíkové ekonomice pokračovala a dokonce zesílila 12 . Hlavní poznatky, které lze odvodit z vnitrostátního vývoje v roce 2016, jsou shrnuty v poznámkách k politice v příloze 2. Tyto poznatky tvoří základ pro důkladnější analýzu politik členských států, kterou Komise zamýšlí provést v roce 2017.

Evropská unie jako celek dosáhla při plnění cílů energetické unie náležitého pokroku, zejména s ohledem na cíle v oblasti energetiky a klimatu stanovené pro rok 2020. Významného snížení již dosáhla ve spotřebě energie. Budou-li členské státy pokračovat ve svém úsilí, bude Evropská unie na cestě k dosažení cílů týkajících se energetické účinnosti stanovených pro rok 2020 13 .

Graf 1: Vývoj spotřeby primární energie a HDP 14. Pozn. red.: Omluvte prosím sníženou kvalitu obrázku, která pochází ze zdrojového dokumentu.

V roce 2015 byly emise skleníkových plynů v Evropské unii o 22 % nižší než úroveň v roce 1990 15 . I přes dočasné omezené zvýšení v roce 2015 sledují emise i nadále klesající tendenci 16 . Emise v odvětvích, na něž se vztahuje systém Evropské unie pro obchodování s emisemi (ETS), se v roce 2015 dále snižovaly 17 .

Evropská unie směřuje rovněž k dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, jelikož podle údajů z roku 2014 dosáhl podíl obnovitelných zdrojů energie 16 % hrubé konečné spotřeby energie v EU 18 . S blížícím se rokem 2020 je trajektorie strmější, proto je zapotřebí další úsilí.

Graf 2: Podíl energie z obnovitelných zdrojů v Evropské unii v porovnání se směrnicí o obnovitelných zdrojích energie a národními akčními plány pro energii z obnovitelných zdrojů 19. Pozn. red.: Omluvte prosím sníženou kvalitu obrázku, která pochází ze zdrojového dokumentu.

Dalším důležitým trendem je skutečnost, že Evropská unie i nadále úspěšně odděluje hospodářský růst od emisí skleníkových plynů. V období 1990–2015 vzrostl souhrnný hrubý domácí produkt Evropské unie (HDP) o 50 %, zatímco se emise snížily o 22 %. Podle současných trendů a prognóz se očekává, že toto oddělování bude pokračovat.

Graf 3: Historické a předpokládané změny HDP (v reálném vyjádření), emisí skleníkových plynů a intenzity emisí v rámci hospodářství (poměr objemu emisí k HDP) (1990 = 100) 20. Pozn. red.: Omluvte prosím sníženou kvalitu obrázku, která pochází ze zdrojového dokumentu.

Evropské unii se rovněž podařilo významně snížit intenzitu emisí skleníkových plynů v rámci jejího hospodářství. V současnosti je z hlediska emisí skleníkových plynů jednou z nejúčinnějších velkých ekonomik a po splnění cílů v oblasti klimatu a energetiky stanovených pro rok 2030 se má stát nejúčinnější ekonomikou z hlediska emisí skleníkových plynů ve skupině zemí G20. Intenzitu emisí skleníkových plynů však významně snižují i ostatní regiony na základě svých plánů v oblasti klimatu podle Pařížské dohody. Jinými slovy, navzdory těmto pozitivním trendům není čas na spokojenost, má-li Evropa zaujímat i nadále celosvětové vedoucí postavení.

Graf 4: Intenzita emisí skleníkových plynů (milion tun ekvivalentu CO2 / miliarda USD) 21. Pozn. red.: Omluvte prosím sníženou kvalitu obrázku, která pochází ze zdrojového dokumentu.

III. Posouzení pokroku a výzev

Dochází k přechodu na moderní, nízkouhlíkovou ekonomiku

Rámcová strategie k vytvoření energetické unie vytyčila jako cíl odpoutávání ekonomiky od závislosti na fosilních palivech. Dekarbonizace evropské ekonomiky náležitě pokračuje. Společní normotvůrci schválili rekordní rychlostí ratifikaci Pařížské dohody Evropskou unií. K splnění závazků Evropské unie přijala Komise návrhy nezbytné k provádění rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, pro systém Evropské unie pro obchodování s emisemi 22 již v červenci 2015 a pro odvětví mimo systém obchodování s emisemi 23 (což zahrnuje i využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)) 24 v červenci 2016. V dalším kroku bude pozornost věnována přípravě účasti Evropské unie na prvním "podpůrném dialogu" v roce 2018, v jehož rámci by strany měly zhodnotit společné ambice a pokrok při provádění Pařížské dohody.

V roce 2016 předložila Komise rovněž evropskou strategii pro nízkoemisní mobilitu s podobně jednoznačným cílem: emise skleníkových plynů v odvětví dopravy by se do poloviny tohoto století měly snížit alespoň o 60 % v porovnání s rokem 1990 a musí být rozhodně dále snižovány směrem k nule, přičemž musí být současně uspokojeny potřeby v oblasti mobility osob a zboží a globálního propojení. Neprodleně by se měly podstatně snížit i emise látek znečišťujících ovzduší, které poškozují veřejné zdraví a které pocházejí z odvětví dopravy. Strategie se zaměřila zejména na silniční dopravu, na kterou připadá více než 70 % emisí skleníkových plynů z odvětví dopravy.

Bezprostředně po vstupu Pařížské dohody v platnost přijala Komise balíček pro čistou energii, který stanoví regulační rámec pro období po roce 2020, zároveň však vyvíjí silný tlak na přechod k čistší ekonomice. Přibližně ve stejné době byla přijata revidovaná směrnice o národních emisních stropech 25 . Stanovením přísnějších mezních hodnot emisí pro hlavní látky znečišťující ovzduší přispívá Evropská unie k zlepšení zdraví svých občanů a k zabránění předčasným úmrtím, přičemž současně snižuje obrovské ekonomické náklady pro společnost 26 . V moderní ekonomice by měli mít občaně prospěch z investic do zdraví.

Pokrok směrem k inovativní ekonomice účinně využívající energii a zdroje

Komise splnila svůj slib zabývat se energetickou účinností jako samostatným zdrojem. Komise navrhla závazný cíl na úrovni Evropské unie týkající se zvýšení energetické účinnosti do roku 2030 o 30 %. Řada doprovodných iniciativ v oblasti energetické účinnosti zajistí, aby tohoto cíle bylo dosaženo nákladově efektivním způsobem, a to přizpůsobením příslušných právních předpisů cílům do roku 2030 a odstraněním četných překážek, které omezují investice do energetické účinnosti, a zejména do renovace budov.

Moderní ekonomika by měla účinně využívat nejen energii, nýbrž také zdroje během celého jejich životního cyklu. Transformace energetiky by měla být spojena s přechodem k oběhovému hospodářství, jelikož prostřednictvím většího předcházení vzniku odpadů a recyklace lze dosáhnout obrovských úspor energie. Jak je uvedeno například v nedávno přijatém sdělení o úloze přeměny odpadů na energii 27 , při dodržování zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady by množství energie získané z odpadů mohlo vzrůst o 29 %, pokud by se náležitě uplatňovaly osvědčené postupy a podpůrná opatření tak, aby mohly sehrát svoji roli při plnění cílů stanovených ve strategii k vytvoření energetické unie a v Pařížské dohodě. Evropa zaujímá přední místo v oblasti zelených technologií. Množství environmentálních výrobků a služeb na jednotku hrubého domácího produktu (HDP) vzrostlo v posledním desetiletí o více než 50 % a zaměstnanost spojená s tímto "ekologickým hospodářstvím" se zvýšila na více než 4 miliony ekvivalentů plného pracovního úvazku. I v této oblasti existují přesvědčivé argumenty a prokázaný ekonomický potenciál.

Modernizace evropské ekonomiky vyžaduje účinnou hospodářskou soutěž a stabilní regulační rámec na energetických trzích, aby se podpořila inovace a konkurenceschopnost. Sdělení nazvané "Urychlení inovací v oblasti čisté energie" 28 představuje strategii Evropské unie, která má umožnit evropským společnostem a novým podnikům, aby podpořily výzkum a inovace týkající se řešení pro čistou energii, a mělo by zajistit, aby byly jejich výsledky rychle a úspěšně uvedeny na trh. Značného pokroku 29 bylo dosaženo ve všech prioritních oblastech strategického plánu pro energetické technologie (plán SET) v zájmu začlenění nákladově efektivních nízkouhlíkových technologií do energetického systému.

Silná podpora výzkumu a inovací v oblasti technologií pro čistou energii vedla rovněž k tomu, že se Evropská unie připojila ke globální iniciativě Mise inovací 30 . Evropská unie bude plnit svou vedoucí úlohu tím, že zajistí, aby tato iniciativa přinesla transformační výsledky, a to v úzké spolupráci s investory. Zdokonalené a doplňkové ukazatele týkající se například dovozu, vývozu a podílu technologií pro čistou energii na trhu povedou k lepšímu posouzení celkové výkonnosti a konkurenceschopnosti EU v této oblasti a k aktualizaci našich cílů v oblasti výzkumu a inovací. Komise bude za tímto účelem spolupracovat s členskými státy, průmyslem, výzkumným a inovačním společenstvím a dalšími klíčovými zúčastněnými stranami v rámci fóra pro konkurenceschopnost průmyslu v oblasti čisté energie, jež má být podle plánu svoláno do konce tohoto roku v úzké koordinaci s již existujícími fóry.

Posílení postavení spotřebitele

Energetická unie by měla přinášet hmatatelné výhody pro spotřebitele, kteří jsou ústředním bodem transformace energetiky. Energetického trhu se aktivně účastní stále více spotřebitelů, jak je patrné například z rostoucí kapacity solárních fotovoltaických systémů na soukromých domech, vyššího počtu nově vznikajících družstev pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů nebo vyšší míry přechodu k jinému dodavateli na trzích s elektřinou i se zemním plynem. Stále jsou však zapotřebí opatření na podporu mnoha spotřebitelů, kteří dosud nemají možnost se zapojit.

Jak bylo prokázáno ve zprávě o cenách energie a energetických nákladech 31 , ceny na maloobchodním trhu se v minulých letech navzdory nižším velkoobchodním cenám zvyšovaly. Návrhy na uspořádání trhu s elektřinou 32 a nová směrnice o obnovitelných zdrojích energie 33 postavení spotřebitelů dále posílí, aby se mohli plně zapojit na trhu, a zajistí dodatečná opatření k ochraně zranitelných spotřebitelů, zamezení narušení dodávek a řešení energetické chudoby v Evropské unii. K zvýšení blahobytu spotřebitelů přispěje i důsledné prosazování pravidel hospodářské soutěže, a to prostřednictvím nižších cen, většího výběru a více inovací.

V roce 2017 zamýšlí Komise zahájit informační kampaň s cílem podnítit více spotřebitelů k účasti na rozvoji energetického trhu a jeho využívání. Kampaň má objasnit přínosy energetické účinnosti a změny dodavatele. Kampaň bude zahájena v několika členských státech jako pilotní projekt a může se rozšířit i do ostatních členských států, jakmile budou k dispozici výsledky pilotního projektu.

Koncem roku 2017 mimoto začne fungovat Středisko pro sledování energetické chudoby, jež členským státům pomůže sledovat energetickou chudobu a stanovit opatření k řešení tohoto rostoucího problému. Středisko má vypracovávat statistické údaje o energetické chudobě, sloužit jako centrum pro šíření osvědčených postupů klíčovým zúčastněným stranám a být zdrojem informací o energetické chudobě pro širší veřejnost.

Přechod k čisté energii by měl být spravedlivý a měl by přihlížet k transformačnímu dopadu na zúčastněné strany, včetně výrobních odvětví a pracovníků. Komise proto zkoumá, jak může optimalizovat svou podporu strukturální transformace v regionech s vysokou spotřebou uhlí a s vysokými emisemi uhlíku, a to v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Za tímto účelem hodlá spolupracovat v partnerství se zúčastněnými stranami z těchto regionů v zájmu lepšího zacílení podpory Evropské unie, podpory výměny osvědčených postupů, včetně diskusí o průmyslových plánech a potřebě rekvalifikace, a prosazování synergií / vzájemné spolupráce.

Progresivní infrastruktura pro energetickou unii

Páteří energetické unie je odolná infrastruktura. V minulém roce byly uvedeny do provozu důležité projekty týkající se propojení a byla významně posílena regionální spolupráce.

Byly zahájeny práce na nových propojovacích vedeních, například na transjadranském plynovodu, který je součástí jižního koridoru pro přepravu plynu; byly podepsány dohody o financování, například grantová dohoda týkající se investic ve výši 187 milionů EUR z Nástroje pro propojení Evropy pro projekt Balticconnector, propojovací plynovod mezi Finskem a Estonskem, a grantová dohoda s částkou 179 milionů EUR určenou pro plynovod BRUA vedoucí přes Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a Rakousko 34 . Co se týká Skupiny pro propojení plynových sítí střední a jihovýchodní Evropy (CESEC), její mandát by se měl rozšířit na elektřinu, obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost.

Byla zřízena nová skupina na vysoké úrovni pro spolupráci v oblasti energetiky mezi zeměmi u Severního moře 35 , která se zaměřuje na lepší integraci soustav větrné energie na moři a větší propojení. Zadávací řízení týkající se projektů zaměřených na větrnou energii na moři, která se uskutečnila v roce 2016, přinesla rekordně nízké nabídky, což prokazuje, že klesají i ceny větrné energie na moři a že elektřina vyrobená na moři zlevňuje 36 .

V minulých měsících zahájily provoz nové terminály pro zkapalněný zemní plyn ve Świnoujście (Polsko) 37 , Dunkerque (Francie) a Pori (Finsko), což poskytne nové tržní příležitosti, současně to však v členských státech i sousedních zemích zlepší bezpečnost dodávek zemního plynu. Slibným zdrojem dodávek zemního plynu pro Evropskou unii je i východní Středomoří. To zvyšuje možnosti diverzifikace a snižuje závislost na dovozu od jednoho dodavatele, což je hlavní cíl energetické unie.

Kvůli chybějící či nedostatečně využité infrastruktuře však dosud existují překážky. Propojovací vedení a případně vnitřní vedení jsou zapotřebí k další integraci vnitřního trhu s elektřinou v jihozápadní Evropě a v severní a východní Evropě (např. v Německu, Polsku a České republice) a je třeba zlepšit správu propojení. Měla by pokračovat práce na synchronizaci pobaltských států s evropskou elektrickou soustavou. Cíl týkající se 15% propojení elektrických sítí do roku 2030 by měl za předpokladu, že tato kapacita bude dána k dispozici trhu, zajistit, aby mohla Evropská unie optimálně využívat své obnovitelné zdroje, zaručit bezpečnost dodávek a integraci trhů.

V roce 2017 by se mělo úsilí v oblasti infrastruktury zvýšit. Třetí seznam projektů společného zájmu má určit projekty, jež jsou nejvíce zapotřebí pro přispění k integraci trhů, udržitelnosti, bezpečnosti dodávek a hospodářské soutěži. K novému seznamu by mělo být připojeno sdělení o energetické infrastruktuře. Příští zpráva o stavu energetické unie určí projekty společného zájmu, u nichž nebylo dosaženo dostatečného pokroku, takže při transformaci energetiky nebude opomenut žádný členský stát. Provozovatelé přepravní nebo přenosové soustavy by současně měli stávající infrastrukturu plně zpřístupnit účastníkům trhu a tržní pravidla by měla prosazovat účinné využívání stávající infrastruktury před budováním nové infrastruktury.

Vzhledem k omezeným zdrojům v členských státech je nutno veřejné prostředky vynakládat inteligentně. Členské státy by měly zajistit, aby byla jejich podpora pro energetickou infrastrukturu v nejširším smyslu v souladu se zásadami energetické unie. Podpora by se měla poskytnout pouze tehdy, je-li v souladu s dlouhodobou energetickou politikou Evropské unie a zabraňuje-li nevyužitým aktivům a patové situaci způsobené překážkami pro využití technologií omezujících emise CO2 (tzv. carbon lock-in) 38 . Je zapotřebí větší úsilí k zajištění infrastruktury pro čistou energii v odvětví dopravy.

Ochrana kritické infrastruktury v odvětví energetiky a dopravy je téma, které vzhledem k nedávným teroristickým útokům a jiným geopolitickým hrozbám nabývá na významu. Pro posouzení příslušných potřeb a k zvýšení ochrany kritické infrastruktury již existují právní předpisy 39 . Budoucí práce v odvětví energetiky by se měla zaměřit na posílení fyzické ochrany zařízení, jakož i na opatření k zachování služeb. Digitalizace odvětví energetiky zvyšuje jeho vystavení kybernetickým útokům a potřebu přísných pravidel pro ochranu údajů. Za účelem provedení směrnice o bezpečnosti sítí a informací 40 a na podporu synergií mezi energetickou unií a jednotným digitálním trhem analyzuje skupina odborníků konkrétní potřeby odvětví energetiky v oblasti kybernetické bezpečnosti. To má zásadní význam i z hlediska spotřebitele.

Problém investic

K dosažení cílů Evropské unie v oblasti klimatu a energetiky stanovených pro rok 2030 jsou v období 2020–2030 každoročně zapotřebí investice ve výši přibližně 379 miliard EUR 41 . V roce 2017 se proto činnost v oblasti investic zintenzivní, přičemž se budou soudržně využívat veškeré dostupné nástroje.

Zásadní úlohu v tomto hraje i nadále Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který pomáhá uvolňovat soukromé finanční prostředky. Doposud souviselo s oblastí energetiky více než 20 % investic podpořených z Evropského fondu pro strategické investice. Při prodloužení doby trvání fondu Komise navrhla, aby k opatřením v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí v souladu s cíli Pařížské dohody přispělo nejméně 40 % projektů v rámci okna fondu pro infrastrukturu a inovace 42 . Kombinace Evropského fondu pro strategické investice s ostatními fondy a finančními nástroji Evropské unie dále zvýší možnost využití finančních prostředků na rizikovější investice v budoucnu 43

Rovněž evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) poskytují značnou podporu prostřednictvím celé škály projektů. Mezi roky 2014 a 2020 činí podpora s vnitrostátním veřejným a soukromým spolufinancováním celkem přibližně 98 miliard EUR. Při vývoji řešení v oblasti čisté energie napomáhají také investice do výzkumu a inovací prostřednictvím programu Horizont 2020, včetně finančních nástrojů pro demonstrační projekty v oblasti energetiky iniciativy InnovFin 44 . Projekty v oblasti výzkumu a inovací, které podporují špičkové technologie, přinesly v roce 2016 významné výsledky v oblastech, jako je fotovoltaika či autobusy poháněné vodíkovými palivovými články s nulovými emisemi 45 .

Zavedeny budou i další finanční nástroje. V návrhu na revizi systému Evropské unie pro obchodování s emisemi pro období po roce 2020 navrhla Komise inovační fond pro podporu inovací v odvětví energetiky a průmyslu. Za účelem náležitého vymezení oblasti působnosti tohoto fondu hodlá Komise zahájit v roce 2017 řadu odvětvových kulatých stolů s odborníky za účasti zástupců energeticky náročných průmyslových odvětví, předkladatelů projektů zaměřených na energii z obnovitelných zdrojů, inovátorů a investorů. Návrh mimoto obsahuje zřízení fondu pro modernizaci, který má podporovat členské státy s nižšími příjmy při modernizaci jejich energetických systémů.

V roce 2017 bude zvláštní pozornost věnována provádění iniciativy "Inteligentní financování inteligentních budov" 46 , a to ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB) a členskými státy. Jedním z prvků této iniciativy je rozvoj flexibilních platforem pro financování s cílem urychlit renovaci budov. Stejně důležité je i odstranění překážek, které renovaci zpomalují. Komise proto v úzké spolupráci s členskými státy analyzuje dopad pravidel účetnictví veřejného sektoru na trh pro uzavírání smluv o energetických službách. Do konce jara 2017 hodlá Komise aktualizovat své pokyny ke statistickému zpracování těchto partnerství.

Financování by mělo být udržitelné. S přihlédnutím k tomuto cíli zamýšlí odborná skupina na vysoké úrovni pro udržitelné financování 47 předložit Komisi v průběhu roku 2017 politická doporučení zaměřená na usnadnění toku veřejného a soukromého kapitálu do udržitelných investic a minimalizaci možných rizik pro finanční systém Evropské unie kvůli jeho vystavení uhlíkově náročným zdrojům.

Podle stejné logiky by z veřejných finančních prostředků neměly být podporovány technologie a zdroje, které jsou postupně ukončovány nebo které nemusí být dlouhodobě udržitelné. V balíčku pro čistou energii je objasněno, že Evropská unie zvyšuje své úsilí o ukončení dotací fosilních paliv. Budoucí zprávy o stavu energetické unie budou sledovat vývoj v souvislosti s tímto závazkem, který byl přijat v rámci G7 a G20.

Silný vnější rozměr energetické unie

Měnící se mezinárodní prostředí vede k novým výzvám, přináší však rovněž nové příležitosti. Jakožto dovozce energie má Evropská unie značný zájem na řádně fungujících mezinárodních energetických trzích, jež jsou založeny na pravidlech, a na mnohostranných fórech, jako jsou mimo jiné G7, G20 a Mezinárodní energetická agentura, aktivně usiluje o posílení správy. Evropská unie pracuje rovněž na regionální a dvoustranné úrovni s cílem podpořit fungování, integraci a reformu energetických trhů, například proces reformy Energetického společenství nebo obnovený dialog s Alžírskem, a prosazovat projekty strategického významu v oblasti diverzifikace, jako je jižní plynový koridor. V zemích procesu rozšíření a zemích sousedících s Evropou zahájila Komise spolu s mezinárodními finančními institucemi iniciativu za účelem společné podpory reforem v odvětví energetiky a zvýšení investic do energetické účinnosti veřejných i soukromých budov 48 .

Evropská unie nadále podporovala energetické reformy na Ukrajině. Hmatatelného pokroku bylo dosaženo s ohledem na trh s plynem a byla přijata důležitá rozhodnutí k zvýšení energetické účinnosti. Komise uskutečnila řadu dvoustranných a třístranných schůzek s Ruskem a s Ukrajinou s cílem zajistit stabilní domácí dodávky na Ukrajině a tranzit plynu z Ruska přes Ukrajinu do Evropské unie. Reformy musí pokračovat, včetně odvětví elektřiny.

Důležitým úspěchem bylo dosažení politické dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně návrhu týkajícího se mezivládních dohod souvisejících s energetikou 49 , který byl součástí balíčku pro bezpečnost dodávek předloženého v únoru 2016. To povede k větší transparentnosti a souladu mezivládních dohod s právem Unie. Pokroku bylo dosaženo také s ohledem na legislativní návrh týkající se bezpečnosti dodávek zemního plynu 50 se stanoviskem Evropského parlamentu a politickým směřováním Rady ve složení pro energetiku počátkem prosince 2016.

Při přechodu k čisté energii je zapotřebí globální vedoucí postavení Evropské unie. Vzhledem k uvolňování světového trhu s čistými technologiemi v nebývalém měřítku využívá Evropská unie své vnější politiky k sdílení svých zkušeností v této oblasti a k začleňování přechodu k nízkouhlíkovému globálnímu hospodářství, a to především rozvíjením silných partnerství se zeměmi a regiony.

Tak je tomu zejména v případě Afriky, jakož i sousedních zemích, a to prostřednictvím Energetického společenství. Význam této záležitosti byl uznán i v globální strategii 51 , v níž se výslovně požadovalo vytvoření větších synergií mezi diplomatickou činností v oblasti energetiky a klimatu. V oblasti klimatu funguje dobře například spolupráce s Čínou při obchodování s emisemi a obě strany se dohodly na jejím prohloubení prostřednictvím dalšího dvoustranného projektu, který má podpořit zavedení celostátního systému pro obchodování s emisemi v Číně, jenž byl měl začít fungovat v roce 2017.

Mezinárodní opatření v oblasti změny klimatu přinesla v roce 2016 v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) dohodu o řešení rychle rostoucích emisí z mezinárodní letecké dopravy. Na základě této dohody hodlá Komise předložit brzy legislativní návrh týkající se působnosti systému Evropské unie pro obchodování s emisemi z letecké dopravy. Mezinárodní diplomacie mimoto vedla ke změně Montrealského protokolu o globálním snižování fluorovaných uhlovodíků, které významně přispívají ke globálnímu oteplování, přijaté v Kigali a v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) k dohodě o strategii snižování emisí v mezinárodní lodní dopravě. Tyto výsledky představují včasné kroky k řešení změny klimatu v odvětvích s rychle rostoucími emisemi.

V roce 2016 došlo rovněž k posílení Rady pro energetiku mezi Evropskou unií a USA, která i nadále sloužila jako ukázkový příklad dvoustranné spolupráce na vysoké úrovni v oblasti energetiky a klimatu, včetně energetické bezpečnosti, energetické politiky a vývoje a zavádění energetických technologií.

Afrika je a zůstane pro Evropskou unii privilegovaným partnerem. Miliony lidí v Africe nemají dosud přístup k moderním formám energie. Všeobecný přístup k udržitelné energii však má zásadní význam pro podporu potřebného tempa hospodářského růstu a vytváření důstojného pracovního prostředí, a to i pro ženy a mladé lidi. Rámec pro další spolupráci mezi oběma kontinenty poskytuje společné strategické partnerství mezi Evropskou unií a Afrikou. Evropská unie rovněž důrazně podporuje Africkou iniciativu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (African Renewable Energy Initiative (AREI)) 52 , iniciativu, kterou řídí Afrika a která má za cíl zvýšení kapacity Afriky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a to od jejího založení na pařížské konferenci o změně klimatu v roce 2015 (COP 21). Energetika bude mít stěžejní význam i v investicích realizovaných prostřednictvím budoucího evropského plánu vnějších investic a jiných již existujících nástrojů 53 .

Aktivní diplomatická činnost Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu je posílena podporou opatření měst a regionů ve všech částech světa prostřednictvím globálního Paktu starostů a primátorů. Aliance mezi Paktem starostů a primátorů Evropské unie a iniciativou "Compact of Mayors" začne plně fungovat v roce 2017 a spojí více než 7 100 měst ze šesti kontinentů. Pro Evropskou unii je stejně tak prioritou i provádění nové městské agendy přijaté na konferenci Habitat III, a to i se zřetelem k širší dimenzi udržitelnosti.

IV. Nov putovní kampaň k propagaci energetické unie na podporu zaměstnanosti, růstu a investic

V zájmu prosazování přechodu k čisté energii a modernizace evropské ekonomiky musí realizace začít ihned. 54 S ohledem na tento cíl zahajuje Komise další putovní kampaň k propagaci energetické unie. To představuje vhodnou příležitost k zapojení vnitrostátních a ostatních zúčastněných stran a k společnému odstraňování překážek. Putovní kampaň je proto zaměřena na konkrétní potřeby členských států, například na podporu přechodu regionů s vysokými emisemi uhlíku nebo k zajištění transformace energetiky na ostrovech 55 . Putovní kampaň rovněž přiblíží energetickou unii evropským občanům, a to prostřednictvím dialogu se všemi úrovněmi společnosti, zejména s evropskou mládeží. K zajištění úspěchu potřebuje Evropa plné zapojení generace mladých lidí, kteří mají vhodné dovednosti a kteří jsou přesvědčeni o nutnosti podílet se na transformaci energetiky.

V rámci agendy pro provádění se putovní kampaň zaměří především na integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a na opatření na místní úrovni.

Správa a plánování pro úspěšnou energetickou unii v praxi

V rámci balíčku pro čistou energii navrhla Komise nový systém správy energetické unie 56 , který je založen na jednodušším plánování, podávání zpráv a sledování její realizace. Nyní, kdy byla předložena většina návrhů týkajících se energetické unie, mají členské státy k dispozici všechny klíčové prvky, aby mohly zahájit vypracovávání svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Tyto plány budou pro členské státy představovat zásadní nástroj k zajištění jistoty a předvídatelnosti pro podniky, zaměstnance a investory a k usnadnění velmi potřebných investic do nízkouhlíkové ekonomiky.

Většina členských států Evropské unie teprve musí začít s vypracováváním svého vnitrostátního plánu. K splnění závazku týkajícího se vyhotovení plánů s dostatečným předstihem před rokem 2021, jak bylo dohodnuto v Radě 57 , je třeba práci urychlit. I když to bude náročné, Komise členské státy vyzývá, aby svůj návrh předložily do 1. ledna 2018. Členským státům bude i nadále poskytovat podporu technická pracovní skupina pro vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu. Aby byly návrhy plánů inkluzivní, měly by vycházet z konzultací s investory, sociálními partnery, místními a regionálními orgány, včetně orgánů s konkrétními potřebami, a ostatními příslušnými zúčastněnými stranami v členských státech. Při sestavování plánů má klíčový význam i regionální spolupráce v počáteční fázi. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly být vypracovány pokud možno současně s programy omezování znečištění ovzduší, aby byly zajištěny synergie a aby se snížily náklady, jelikož tyto plány jsou velkou měrou založeny na podobných opatřeních a akcích.

Význam místní úrovně pro realizaci energetické unie

Zásadní úlohu při modernizaci a dekarbonizaci evropské ekonomiky hrají města a venkovské oblasti. Městské oblasti jsou významným zdrojem skleníkových plynů a na spotřebu energie ve městech připadají přibližně tři čtvrtiny celkových emisí uhlíku. Města a venkovské oblasti jsou obzvláště zranitelné, pokud jde o dopady změny klimatu. Venkovské oblasti jakožto dodavatelé obnovitelných zdrojů energie pro bioekonomiku a města jakožto centra inovací a růstu a hybné síly hospodářského rozvoje jsou současně rovněž (v rostoucí míře) součástí řešení. Města odpovídají za čtvrtinu veškerých veřejných výdajů a téměř polovinu veřejných investic 58 . Vytvářejí 68 % hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie s 62 % pracovních míst, jsou klíčovými subjekty v úsilí o oddělení emisí skleníkových plynů a spotřeby zdrojů od hospodářského růstu 59 a pomáhají národním ekonomikám stát se více založenými na znalostech a konkurenceschopnějšími. Tam začíná modernizace evropské ekonomiky.

Akce měst významně podpořilo přijetí Amsterodamského paktu, který stanoví městskou agendu pro Evropskou unii, Evropský summit měst a regionů v Bratislavě a zřízení jednotného kontaktního místa pro města. Městská agenda se provádí prostřednictvím partnerství v celé řadě oblastí s přímým dopadem na evropskou ekonomiku. Partnerství se účastní Komise, členské státy, města a příslušné zúčastněné strany.

V celé Evropské unii jsou zahajovány projekty pro města, které usilují o synergie mezi oblastmi, jako je energetika, mobilita, digitalizace, vodní hospodářství, řízení kvality ovzduší, nakládání s odpady a oběhové hospodářství. Úspěšné projekty, jako jsou projekty pro inteligentní města, přinášejí úspory pro občany a průmysl, zlepšují kvalitu ovzduší a vytvářejí místní pracovní příležitosti. Putovní kampaň k propagaci energetické unie představuje vhodnou příležitost k vyzdvižení takovýchto projektů, takže ty lze poté rozšiřovat a napodobovat v celé Evropě, a k jejich lepšímu spojení s evropským investičním programem.

V. Závěr

Evropská komise je pevně odhodlána pokračovat v práci na projektech, které prokazují skutečnou evropskou přidanou hodnotu a přinášejí evropským občanům hmatatelné výhody. Modernizace evropské ekonomiky je takovýmto projektem a je hlavním smyslem energetické unie. Aby energetická unie uspěla, je třeba se urychleně zabývat souvisejícími legislativními návrhy, které Komise předložila v roce 2015 a 2016, v souladu se společným prohlášením tří orgánů o legislativních prioritách Evropské unie na rok 2017.

Je důležité zachovat celkovou soudržnost a ambice návrhů souvisejících s energetickou unií, jakož i politický impuls projektu energetické unie. Pokrok je proto třeba pravidelně přezkoumávat v političtější rovině, a to i ze strany Evropské rady. V souladu s Bratislavským prohlášením se Evropská rada k otázkám energetiky a klimatu případně vrátí.

Stejně důležité jako dosažení pokroku s ohledem na legislativní návrhy je i rychlejší provádění opatření k usnadnění energetické unie a zajištění plného souladu se stávajícími pravidly. Evropská unie a její členské státy musí posílit například provádění priorit diplomatické činnosti v oblasti energetiky a klimatu a snahy o synergie mezi nimi nebo do konce roku vytvořit investiční platformy, které usnadní financování projektů v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů.

Provedení těchto a dalších opatření je nezbytné k tomu, aby bylo již nyní dosaženo pokroku v praxi v zájmu zajištění zaměstnanosti, růstu a investic. Pouze tehdy, bude-li dosaženo konkrétního pokroku v praxi, budou v členských státech, regionech a komunitách viditelné četné výhody přechodu k čisté energii, což je hlavní podmínka trvalého úspěchu energetické unie.

(1) COM(2015) 80.

(2) COM(2016) 501.

(3) COM(2016) 710.

(4) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32016C1224(01)

(5) https://ec.europa.eu/priorities/sites/beta-political/files/juncker-political-guidelines-speech_cs_0.pdf ; viz rovněž dokument Evropské rady nazvaný "Strategická agenda pro Unii v čase změn", příloha I závěrů ze zasedání Evropské rady ve dnech 26. a 27. června 2014.

(6) Prohlášení a plán, jež byly přijaty po summitu 27 členských států v Bratislavě, který byl věnován diagnóze současného stavu Evropské unie a projednání společné budoucnosti, 16. září 2016.

(7) Sdělení s názvem "Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti", COM(2016) 739.

(8) Sdělení nazvané "Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství", COM(2015) 614.

(9) Mimo jiné v souladu se "společným rámcem pro

Nahrávám...
Nahrávám...