3.2.5.25
Návrh novely vyhlášky o měření energie
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Práva a povinnosti subjektů působících na energetickém trhu v oblasti elektroenergetiky upravuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu stání správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhlášku vydává MPO podle zmocnění v energetickém zákoně, konkrétně podle ustanovení § 98a odst. 1 písm. a).
Navrhovaná právní úprava reaguje jak na aktuálně platné znění energetického zákona, tak na připravované změny v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) pro rok 2024.
Novela vyhlášky obsahuje převážně úpravy technického charakteru. Na tuto novelu naváže v následujícím roce další novela, která bude obsahovat věcné změny v návaznosti na sněmovní tisk č. 487 v souvislosti se zavedením sdílení elektřiny a komunitní energetiky.
Důvodem předložení novely vyhlášky je uvést do souladu příslušná ustanovení vyhlášky s aktuálně platným zněním energetického zákona a s připravovanými změnami v cenovém rozhodnutí ERÚ, které již nebude obsahovat platbu za rezervovanou kapacitu, nýbrž platbu za rezervovaný příkon a platbu za maximální odebraný výkon. Obě tyto veličiny budou nově vstupovat do výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny na hladinách VVN a VN.
V souvislosti se zaváděním inteligentního měření a s nástupem sdílení elektřiny roste potřeba větší transparentnosti a dostupnosti dat z měření, proto je nezbytné upřesnit legislativní výklad a kvalitu údajů z měření výroby či spotřeby a rovněž postavení samoodečtů. Samoodečet bude považován za plnohodnotný údaj měření, nikoliv jen za náhradní údaj.
V novele vyhlášky se dále navrhuje, aby měřicí zařízení zaznamenávalo nejen průběžný záznam střední hodnoty činného výkonu za měřicí interval, ale také hodnoty činné energie. Díky této úpravě nebudou muset provozovatelé distribučních soustav provádět přepočet výkonu na energii jako doposud. Také bude k dispozici stav měření na konci každého měřicího intervalu, což usnadní řešení případných reklamací.
Novelou energetického zákona (LEX OZE I, zákon č. 19/2023 Sb.) s účinností od 24. ledna 2023 se usnadní výstavba obnovitelných zdrojů energie, neboť u nich došlo ke změně maximálního instalovaného výkonu z 10 kW na 50 kW bez nutnosti licence od ERÚ (§ 3, § 28, § 46). Z tohoto důvodu je nezbytné provést úpravy paragrafového znění vyhlášky takovým způsobem, aby odpovídaly změně energetického zákona.
Stávající vyhláška zachovává principy měření v distribuční soustavě vysokého a velmi vysokého napětí (měření typu A, B) v zájmu zachování co největší stability právního prostředí.
Stávající vyhláškou bylo umožněno instalovat v distribuční soustavě nízkého napětí (NN) inteligentní měření spotřeby elektřiny. Jedná se o měření typu C, které je průběhové, s dálkovým přenosem údajů a vybavené standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi. Byl zaveden inteligentní měřicí systém v souladu s požadavky legislativy EU a spolehlivého a bezpečného provozování elektroenergetického systému ČR.
Právní úpravou byly podrobně definovány požadavky na technické vlastnosti elektroměrů, technické podmínky měření a předávání výsledků měření a jejich uchování.
Neméně významnou částí předpisu je způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny, při neoprávněné distribuci elektřiny nebo při neoprávněné dodávce elektřiny.
Odběr elektřiny z distribuční soustavy NN je podle platných předpisů měřen elektroměry s odečtovou periodou 12 měsíců. Zákazník, dodavatel elektřiny i provozovatel distribuční soustavy mají proto k dispozici přesné údaje o celkovém odběru elektřiny zákazníka, ale nikoliv o jeho průběhu v čase. Elektroenergetický systém v Evropě se v důsledku energetické politiky EU v posledních letech výrazně mění – narůstá objem výroby elektřiny z decentralizovaných, zejména obnovitelných zdrojů energie, a zákazníci jsou na trhu s energií stále aktivnější. Značný vliv na chování propojeného elektroenergetického systému, jehož součástí je i elektrizační soustava ČR, má podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v sousedním Německu a dalších státech EU. Jednou z podmínek zachování spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny je v této situaci zvyšování flexibility propojeného systému. Zvýšení nebo snížení velikosti spotřeby elektřiny (tj. flexibility na straně konečných zákazníků) k dosažení rovnováhy mezi aktuální výrobou a spotřebou by nebylo možné bez inteligentního měření. Podpora využití flexibility spotřeby v distribuční soustavě NN vyžaduje poskytnout zákazníkům podrobné informace o jejich spotřebě. Informace, které má v současné době provozovatel distribuční soustavy k dispozici z ročního odečtu elektroměru a předává je zákazníkovi, jsou z tohoto hlediska naprosto nedostačující. Z toho důvodu bylo nutné zkrátit odečtovou periodu, změnit způsob měření, zpracování údajů z elektroměrů a jejich poskytnutí zákazníkům i dodavatelům elektřiny. Proto bylo nutné zavést inteligentní elektroměry a specifikovat v legislativě podrobně kategorie inteligentních elektroměrů, minimální funkční a technické požadavky na inteligentní elektroměry a požadavky na způsob měření.
NahoruNávrh novely s komentářem
VYHLÁŠKA
ze dne 2023,
kterou se mění vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 362/2021 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, se mění takto:
1. V § 4 odst. 2 písm. b) a e) a § 21 odst. 3 a 5 se číslo "10" nahrazuje číslem "50".
Účinností novely č. 19/2023 Sb., tzv. "LEX OZE I", energetického zákona č. 458/2000 Sb., došlo s účinností od 24. ledna 2023 u instalovaného výkonu ke změně z 10 kW na 50 kW. V důsledku této změny je tak nutné provést úpravy paragrafového znění vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, takovým způsobem, aby odpovídaly platnému znění energetického zákona.
2. V § 5 odst. 1 písm. a) až c) a § 8 odst. 1 se za slova "činného výkonu" vkládají slova "nebo hodnoty činné energie".
Provozovatelé distribuční soustavy (PDS) realizují nastavování interních informačních systémů nebo výběrová řízení na technologii inteligentního měření včetně odečtové centrály. V rámci nasazování technologie inteligentního měření bude odečtová centrála PDS stahovat hodnoty konečných stavů registrů každý měřicí interval (15 min.), tím odečtová centrála získá hodnotu energie pro každý měřicí interval. Jelikož stávající znění vyhlášky hovoří o průběžném záznamu střední hodnoty činného výkonu, je žádoucí rozšířit příslušná znění o průběžný záznam činné energie.
Při nastavování technologie inteligentního měření je možnost nastavit, aby průběžný záznam byl prováděn v hodnotách jak střední hodnoty výkonu, tak hodnoty činné energie za měřicí interval (15 min.). V případě, že měřicí zařízení bude zaznamenávat střední hodnotu výkonu (kW), tak pro účely poskytování údajů z měření do Elektroenergetického datového centra (EDC) nebo systému operátora trhu (OTE) zajistí PDS přepočet této hodnoty na energii (kWh).
Pokud bude měřicí zařízení zaznamenávat hodnotu činné energie za měřicí interval, PDS poskytuje údaje EDC/OTE, aniž by v mezikroku musel provádět přepočet výkonu na energii. Také bude k dispozici stav měření na konci každého měřicího intervalu, což usnadní řešení případných reklamací.
Hodnota středního výkonu za měřicí interval se v případě poskytnutí hodnoty energie za měřicí interval jednoduše získá vynásobením hodnoty činné energie za měřicí interval číslovkou 4.
3. V § 5 odst. 2 písm. b) a c) se číslo "10" nahrazuje číslem "50".
Navržená úprava změny instalovaného výkonu z 10 kW na 50 kW je nezbytná pro zajištění souladu s platným zněním energetického zákona (LEX OZE I, zákon č. 19/2023 Sb.).
4. V § 7 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova ", a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění závadného stavu".
Navrhuje se technické upřesnění, za jak dlouhou dobu zpětně je možné stanovit náhradní údaje, které vychází z obecné doby např. při uznání reklamace v rámci promlčecí lhůty. Doba 36 měsíců je standardní dobou, která je z technického hlediska vhodná.
5. V § 7 odst. 5 se slova "nebo ze samoodečtu" zrušují.
Jedná se o technickou úpravu, která navazuje na upřesnění v § 7 odst. 3 písm. b). Provedení samoodečtu je možné za předpokladu, že jsou dostupné údaje zaznamenané měřicím zařízením. Zahrnutí samoodečtu mezi náhradní údaje o odběru nebo dodávce elektřiny dle § 7 odst. 5 způsobuje výkladové nejasnosti, zda samoodečet je či není náhradním údajem ve smyslu § 7 odst. 3 písm. c). Navrhovaná úprava má tuto výkladovou nejasnost odstranit (pozn.: obdobná formulace "samoodečtu" je uvedena v § 5 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu).
6. V § 7 odst. 6 se slovo "let," nahrazuje slovem "let." a slova "samoodečty pro" se nahrazují slovy "Samoodečty pro".
Jedná se o legislativně technickou úpravu. Náhradní údaje a samoodečty jsou považovány za samostatné způsoby získání údajů z měření, a proto je navrženo rozdělení úpravy jejich frekvence využití do samostatných vět.
7. V § 17 odst. 3 písm. b) bodě 2 se slova "cena za měsíční rezervovanou kapacitu" nahrazují slovy "měsíční cena za rezervovaný příkon předávacího místa sjednaný ve smlouvě o připojení nebo stanovený podle zákona o podporovaných zdrojích energie v tarifu T1 a měsíční cena za maximální odebraný výkon v tarifu T1".
8. V § 18 odst. 1 písm. b) se slova "cena za měsíční rezervovanou kapacitu" nahrazují slovy "cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu účinným v době zjištění neoprávněné distribuce elektřiny stanovená měsíční cena za rezervovaný příkon předávacího místa sjednaný ve smlouvě o připojení nebo stanovený podle zákona o podporovaných zdrojích energie v tarifu T1 a měsíční cena za maximální odebraný výkon v tarifu T1".
Od 1. dubna 2024 se očekává, že vstoupí v účinnost nové cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro napěťové hladiny vvn a vn, které již nebude obsahovat platbu za rezervovanou kapacitu (dále jen "Rk"). Ta bude nahrazena platbou za rezervovaný příkon (dále jen "Rp") předávacího místa a platbou za maximální odebraný výkon (dále jen "Pmax"). Stávající vyhláška o měření stanovuje, že do výpočtu náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu u napěťových hladin vvn a vn vstupuje cena za Rk. Novelou vyhlášky bude provedena úprava tak, aby do výpočtu náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu u napěťových hladin vvn a vn vstupovala cena za Rp předávacího místa a cena za Pmax.
Z důvodu očekávaných změn v cenovém rozhodnutí ERÚ pro napěťové hladiny vvn a vn, dle kterých má být zrušena cena za Rk a nahrazena cenou za Rp předávacího místa a cenou za Pmax, novela vyhlášky upravuje výpočet náhrady škody za neoprávněně odebranou elektřinu a neoprávněnou distribuci elektřiny na napěťových hladinách vvn a vn takovým způsobem, aby do výpočtu náhrady škody vstupovala cena za Rp předávacího místa a cena za Pmax, které nahrazují cenu za Rk.
Návrh vyhlášky také reflektuje úpravu vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou související s očekávanou změnou cenového rozhodnutí ERÚ, která má nabýt účinnosti od 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení týkajících se změny tarifní struktury, které mají nabýt účinnosti od 1. dubna 2024.
9. V § 21 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
Navrhuje se k 1. červenci 2024 zrušit tento odstavec bez náhrady. Je to z toho důvodu, že stávající ustanovení vyhlášky lze vyložit tak, že do 1. července 2027 nelze u výroben/odběrných míst s výrobnou s instalovaným výkonem podle § 28 odst. 5 energetického zákona použít inteligentní měření (měření typu C kategorie C1 až C3). Zrušení tohoto ustanovení k 1. 7. 2024 umožní u výše uvedených výroben/odběrných míst s výrobnou instalaci inteligentního měření od 1. července 2024.
V ustanovení § 21 odst. 3 účinném od 1. ledna 2024 do 30. června 2024 se mění hodnota instalovaného výkonu z 10 kW na 50 kW z důvodu zajištění souladu s aktuálně platnou novelou energetického zákona č. 19/2023 Sb., tzv. "LEX OZE I", ve které došlo s účinností od 24. ledna 2023 u instalovaného výkonu ke změně z 10 kW na 50 kW.
10. V § 21 odst. 5 se číslo "2024" nahrazuje číslem "2027".
Navržená úprava § 21 odst. 5 umožní provozovatelům distribučních soustav pokračovat v osazování výroben měřením typu B i po stávajícím termínu 1. července 2024 do 1. července 2027. Tím bude provozovatelům zachována možnost ponechat tato měření v provozu po dobu platnosti jejich ověření podle zákona o metrologii. Výsledkem bude úspora nákladů, jelikož při ponechání stávajícího stavu by provozovatelé distribučních soustav byli nuceni do 1. července 2027 provést výměnu dotčených elektroměrů.
11. V § 23 odst. 1 písm. a) se za text "c)," vkládá text "§ 5 odst. 2 písm. b) a c), § 5 odst. 3,".
Navržená změna účinnosti se týká § 5 odst. 2 písm. b) a c) a § 5 odst. 3. Navrhuje se, aby obě ustanovení nabyla účinnosti již dnem 1. července 2024, tedy ode dne, kdy bude zahájen roll-out inteligentního měření. Důvodem je také zajištění souladu s novelou č. 19/2023 Sb., tzv. "LEX OZE I" energetického zákona č. 458/2000 Sb.
12. V § 23 odst. 1 písm. b) se text ", § 5 odst. 3" nahrazuje textem "písm. a)".
Tato úprava je legislativně technickou úpravou navazující na bod 11.
13. V příloze č. 4 se za tabulku "Minimální požadavky na rozhraní elektroměru pro komunikaci s nadřazenými prvky infrastruktury (např. centrála, koncentrátor, gateway)" na samostatný řádek vkládá věta "V případě využití privátní…
