dnes je 27.5.2024

Input:

Distribuční sítě nízkého napětí 03: Výpočtové zatížení sítí nn

24.9.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.4.2
Distribuční sítě nízkého napětí 03: Výpočtové zatížení sítí nn

Doc. Ing. Petr Toman, Ph.D. a kolektiv autorů

Výpočtové zatížení je fiktivní elektrický výkon, který zohledňuje poměrné zatížení současně připojených spotřebičů. Výpočtové zatížení a z něho určený výpočtový proud nejlépe odpovídají reálnému zatížení části soustavy a jsou základními veličinami potřebnými pro dimenzování prvků rozvodného zařízení v normálních provozních stavech.

Výpočtové zatížení pro výrobní provoz, objekt nebo závod jako celek

Tohoto výpočtového zatížení se užije pro dimenzování napájecího zdroje, přívodu, rozvodny, počtu a velikosti napájecích transformátorů, případně rozváděčů a jejich napájecích vedení. Je dáno výrazem (4.1):

Pp = Pi x β

kde

βje součinitel náročnosti objektu jako celku [-],

Pi je celkový instalovaný výkon spotřebičů objektu [W].

Součinitel náročnosti β lze definovat vztahem (4.2):

kde

Pi je instalovaný výkon všech spotřebičů objektu [W],

Pmax je hodinové maximum odběru elektrické energie v období celého roku [W].

Pro stanovení součinitele náročnosti existuje řada metod, jejichž použití závisí na podkladech, které jsou k dispozici. Metody lze shrnout takto:

a) Stanovení β u stávajících objektů - součinitel náročnosti se stanoví z výsledků měření ročního odběrového diagramu (ROD) a podle definice (4.2).

b) Stanovení β u nových objektů, u nichž je znám seznam hlavních spotřebičů a způsob jejich provozu. Tady je možno součinitel náročnosti stanovit:

  • sestrojením odběrového diagramu alespoň pro jednu směnu a pak podle definice (4.2) nebo

  • ze vztahu (4.3):

kde

je součinitel současnosti, tj. poměr instalovaných výkonůs spotřebičů, které jsou současně v chodu Pip [W] k instalovanému výkonu všech spotřebičů Pi [W],

je součinitel využití, tj. poměr skutečného výkonu spotřebičů Pvp [W], které jsou současně v chodu k jejich instalovanému výkonu Pi [W],

ηm je účinnost spotřebičů při daném využití [-],

ηs je účinnost napájecí soustavy od uvažovaného místa až ke spotřebičům [-].

c) Stanovení β v případě, že nejsou známy spotřebiče nebo jejich provoz -součinitel náročnosti lze v tomto případě stanovit:

  • odhadem na základě porovnání s existujícími podobnými objekty daného odvětví

  • využitím informativních hodnot z ČSN 34 1610 .

Výpočtové zatížení pro jednu skupinu spotřebičů

Použije se pro dimenzování rozváděče, z něhož je daná skupina spotřebičů napájena, a přívodu k rozvaděči. Vypočte se buď podle vztahu (4.2), v němž Pi a β se zde týkají dané skupiny nebo ze vztahu, který se také nazývá dvojčlenný vzorec (4.4):

Pp = a*Px + b*Pn,

kde

Px je součet x největších spotřebičů charakterizujících danou skupinu [W],

Pn je instalovaný výkon všech spotřebičů [W],

a, b jsou součinitelé náročnosti pro skupinu [-].

Hodnoty a, b, x jsou uvedeny pro některé skupiny spotřebičů v normě ČSN 34 1610 . Následující Tab. 4.2 je uvedena jako příklad.

Tab. 4.2: Informativní hodnoty součinitelů náročnosti jednotlivých skupin spotřebičů pro dvojčlenné vzorce podle ČSN 34 1610

Výpočtové zatížení několika skupin spotřebičů

Jestliže z jednoho rozváděče je napájeno několik samostatných skupin spotřebičů, pak pro dimenzování tohoto rozváděče a přívodu k němu lze použít výpočtového výkonu stanoveného takto (4.5):

jestliže pro jednotlivé skupiny platí (4.6):

kde

Ppj je výpočtové zatížení j-té skupiny spotřebičů [W],

k je počet skupin [-].

Výpočtové zatížení pro jeden spotřebič

Tohoto výpočtového zatížení se použije pro dimenzování přívodu ke spotřebiči. Jeho stanovení je různé podle toho, je-li spotřebič určen pro trvalý provoz nebo provoz s cykly.

Je-li spotřebič určen pro trvalý provoz, je jeho výpočtové zatížení přívodu dáno jeho příkonem dle vztahu (4.7):

kde

Pn je jmenovitý instalovaný výkon spotřebiče [W]

η je účinnost spotřebiče [-].

Je-li spotřebič určen pro přerušovaný nebo krátkodobý chod nebo zatížení postupuje se při určování výpočtového výkonu individuálně, případ od případu. Jsou možné tyto způsoby:

Pp = P(t) nebo Ip = I(t), tj. udá se časový průběh příkonu P(t) (nebo lépe proudu I(t)), nejčastěji pomocí zatěžovatelů a poměrů příkonů (proudů) v

Nahrávám...
Nahrávám...