3.2.5.25
Návrh novely vyhlášky o měření energie
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Práva a povinnosti subjektů působících na energetickém trhu v oblasti elektroenergetiky upravuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu stání správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhlášku vydává MPO podle zmocnění v energetickém zákoně, konkrétně podle ustanovení § 98a odst. 1 písm. a).
Zákonem č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla do zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen "EZ") zavedena komunitní energetika a sdílení elektřiny.
Novela vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen "vyhláška"), obsahuje věcné změny v návaznosti na výše uvedenou novelu energetického zákona, tzv. LEX OZE II, která nabyla účinnosti od 1. ledna 2024.
Podstatou komunitní energetiky je samovýroba elektřiny a její sdílení mezi členy energetického společenství nebo aktivními zákazníky. Technickým předpokladem komunitní energetiky je výroba z obnovitelných zdrojů. Výstavba výroben z obnovitelných zdrojů energie byla usnadněna předcházející novelou energetického zákona, tzv. LEX OZE I, neboť u nich došlo ke změně maximálního instalovaného výkonu z 10 kW na 50 kW bez nutnosti licence od ERÚ, což vede k postupnému nárůstu počtu menších výroben elektřiny z OZE a s tím související potřeby sdílet jimi vyrobenou elektřinu. Předpokladem pro měření sdílené elektřiny je instalace průběhového měření, na které mají nárok účastníci sdílení elektřiny a které má být pořízeno na náklady provozovatele distribuční soustavy (dále jen "PDS").
Změna energetického trhu a zejména vznik energetických společenství a definice role aktivního zákazníka vyvolává potřebu denního zpracování naměřených dat z průběhových měřidel namísto dosavadního měsíčního zpracování dat. Tuto změnu bylo potřeba následně promítnout do vyhlášky.
Zavedení úpravy sdílení elektřiny v EZ zasahuje i do způsobu stanovení náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu a do způsobu stanovení náhrady za neoprávněně distribuovanou elektřinu, který vyhláška o měření v obou případech upravuje.
V souladu s novým cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu se změní způsob tarifikace za využití přenosové soustavy a distribuční soustavy na napěťových hladinách vvn a vn stanovený Energetickým regulačním úřadem. Dosud uplatňovaná platba za rezervovanou kapacitu (dále jen "Rk") bude nahrazena platbou za rezervovaný příkon (dále jen "Rp") předávacího místa a platbou za maximální odebraný výkon (dále jen "Pmax"). Stávající znění vyhlášky stanovuje, že do výpočtu náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu u napěťových hladin vvn a vn vstupuje cena za Rk. Předkládanou novelou vyhlášky se proto navrhuje úprava tak, aby do výpočtu náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu u napěťových hladin vvn a vn vstupovala cena za Rp předávacího místa a cena za Pmax.
Další legislativní změna souvisí se vznikem datového centra, které bude vyhodnocovat výrobu a spotřebu v daném okamžiku a následné sdílení elektřiny. Z tohoto důvodu je třeba upravit ve vyhlášce rozsah a termíny předávání údajů provozovatelem distribuční soustavy datovému centru.
V důsledku rapidního rozšiřování decentrální výroby elektřiny na hladině nn a postupného ukončování provozu hromadného dálkového ovládání (HDO) je navrhováno rozšíření roll-outu inteligentního měření na odběrná místa s více tarify. Navrhovaná úprava umožní PDS provádět instalaci inteligentního měření od 1. 7. 2024 u odběrných míst s vícetarifním měřením s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením s ohledem na využitelnost, efektivitu a technické a kapacitní možnosti PDS.
Během přípravy novely vyhlášky proběhla řada jednání, při nichž bylo dosaženo shody mimo jiné na tom, aby metodika pro stanovení náhradních údajů z inteligentního měření byla pro všechny dotčené účastníky trhu jednotná. V případě, že nebudou dostupné údaje z měření, např. z důvodu výpadku komunikace mezi měřidlem a odečtovou centrálou PDS, budou údaje z měření nahrazeny náhradními údaji. Je proto žádoucí, aby byl pro PDS popsán jednotný způsob stanovení náhradních hodnot z inteligentního měření. Součástí návrhu vyhlášky je nová příloha, jejímž obsahem je jednotná metodika stanovení náhradních údajů u měření typu C kategorie C1, C2 a C3.
Výše uvedené změny byly promítnuty do vyhlášky takovým způsobem, aby odpovídaly novele energetického zákona, tzv. LEX OZE II, a novele vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, v platném znění.
Stávající vyhláška zachovává principy měření v distribuční soustavě vysokého a velmi vysokého napětí (měření typu A, B) v zájmu zachování co největší stability právního prostředí.
Stávající vyhláškou již bylo umožněno instalovat v distribuční soustavě nízkého napětí (NN) inteligentní měření spotřeby elektřiny. Jedná se o měření typu C, které je průběhové, s dálkovým přenosem údajů a vybavené standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi. Byl zaveden inteligentní měřicí systém v souladu s požadavky legislativy EU a spolehlivého a bezpečného provozování elektroenergetického systému ČR.
Právní úpravou obsaženou ve stávající vyhlášce již byly podrobně definovány požadavky na technické vlastnosti elektroměrů, technické podmínky měření a předávání výsledků měření a jejich uchování.
Neméně významnou částí předpisu je způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny, při neoprávněné distribuci elektřiny nebo při neoprávněné dodávce elektřiny.
Odběr elektřiny z distribuční soustavy NN je podle platných předpisů měřen elektroměry s odečtovou periodou 12 měsíců. Zákazník, dodavatel elektřiny i provozovatel distribuční soustavy mají proto k dispozici přesné údaje o celkovém odběru elektřiny zákazníka, ale nikoliv o jeho průběhu v čase. Elektroenergetický systém v Evropě se v důsledku energetické politiky EU v posledních letech výrazně mění – narůstá objem výroby elektřiny z decentralizovaných, zejména obnovitelných zdrojů energie, a zákazníci jsou na trhu s energií stále aktivnější. Značný vliv na chování propojeného elektroenergetického systému, jehož součástí je i elektrizační soustava ČR, má podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v sousedním Německu a dalších státech EU. Jednou z podmínek zachování spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny je v této situaci zvyšování flexibility propojeného systému. Zvýšení nebo snížení velikosti spotřeby elektřiny (tj. flexibility na straně konečných zákazníků) k dosažení rovnováhy mezi aktuální výrobou a spotřebou by nebylo možné bez inteligentního měření. Podpora využití flexibility spotřeby v distribuční soustavě NN vyžaduje poskytnout zákazníkům podrobné informace o jejich spotřebě. Informace, které má v současné době provozovatel distribuční soustavy k dispozici z ročního odečtu elektroměru a předává je zákazníkovi, jsou z tohoto hlediska naprosto nedostačující. Z toho důvodu bylo nutné zkrátit odečtovou periodu, změnit způsob měření, zpracování údajů z elektroměrů a jejich poskytnutí zákazníkům i dodavatelům elektřiny. Proto bylo nutné zavést inteligentní elektroměry a specifikovat v legislativě podrobně kategorie inteligentních elektroměrů, minimální funkční a technické požadavky na inteligentní elektroměry a požadavky na způsob měření.
VYHLÁŠKA
ze dne 2024,
kterou se mění vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění vyhlášky č. 375/2023 Sb.
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 362/2021 Sb. a zákona č. 469/2023 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění vyhlášky č. 375/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova "a typy průběhového měření při sdílení elektřiny".
2. V § 1 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) až j), která znějí:
"c) způsoby a typy měření,
d) podmínky odběru bez měřicího zařízení,
e) údaje z měření a rozsah a podmínky přístupu k údajům z měření,
f) předávání výsledků měření elektřiny a jejich uchovávání,
g) technické a další podmínky měření,
h) minimální funkční a technické požadavky na měřicí zařízení,
i) postup a podmínky instalace inteligentního měření podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2),
j) požadavky na kybernetickou bezpečnost měřicích zařízení,".
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena k) až m).
Novelou č. 469/2023 Sb., tzv. "LEX OZE II", energetického zákona č. 458/2000 Sb., došlo s účinností od 1. ledna 2024 k úpravě zmocňovacího ustanovení § 98a odst. 1 písm. a). Z toho důvodu bylo třeba uvést předmět úpravy v této vyhlášce do souladu s aktuálním zněním zákonného zmocnění.
3. V § 4 odst. 1 se slova "jiným než" zrušují.
4. V § 4 odst. 4 písm. c) a v § 6 odst. 1 písm. c) se slovo "měsíc" nahrazuje slovy "kalendářní den".
Změna energetického trhu a zejména vznik energetických společenství a definice role aktivního zákazníka vyvolává potřebu denního zpracování naměřených dat z průběhových měřidel namísto dosavadního měsíčního zpracování dat. Z tohoto důvodu bylo třeba upravit ve vyhlášce interval pro přenos údajů z měření z měsíčního na denní.
5. V § 5 odst. 1 písm. d) se slova "může být průběhové" nahrazují slovy "může zaznamenávat průběh odběru elektřiny" a na konci textu písmene se doplňují slova "; platí, že měření typu C kategorie C4 je neprůběhové".
Úprava tohoto bodu byla vyvolána potřebou reagovat na aktuálně platné znění EZ, kde novelou EZ, tzv. LEX OZE II, bylo zavedeno právo zákazníka uzavírat smlouvy s dynamickým určením ceny elektřiny pro dodávky elektřiny do odběrného místa, je-li vybaveno průběhovým měřením. Dle stávající úpravy ve vyhlášce by mohlo být každé takové odběrné místo vybavené měřením kategorie C4 považováno za průběhové. Proto bylo třeba definici měření kategorie C4 upřesnit.
6. V § 5 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 5 odst. 4 úvodní části ustanovení a v § 5 odst. 5 větě první se za slovo "měřením" vkládají slova "typu C".
7. V § 5 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova "kategorie C2" nahrazují textem "C2".
Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž cílem je sjednotit terminologii napříč celou vyhláškou.
8. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
"d) u odběrného místa, jehož předávací místo je přiřazené do skupiny sdílení.".
V souvislosti se sdílením elektřiny, které zavádí novela energetického zákona, tzv. LEX OZE II, je třeba rozšířit výčet odběrných míst, u kterých je vyžadováno alespoň měření typu C kategorie C1 nebo C2, také o ta odběrná místa, která budou zapojena do sdílení elektřiny.
9. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
"e) u odběrného místa s vícetarifovým měřením,
f) u odběrného místa s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením, kde dochází k instalaci nového či výměně stávajícího elektroměru.".
Smyslem úpravy (§ 5 odst. 2 písm. e) je rozšířit instalaci inteligentních měření (měření kategorie C1 nebo C2) na odběrná místa s vícetarifním měřením s účinností od 1.7.2032. Totéž platí i pro odběrná místa s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením, kde dochází k instalaci nového či výměně stávajícího elektroměru (§ 5 odst. 2 písm. f).
10. V § 5 odstavec 3 zní:
"(3) Není-li technicky možné nebo ekonomicky únosné elektřinu podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) měřit měřením typu C kategorie C1 nebo C2, použije se měření typu C kategorie C3 nebo měření typu B bez nutnosti provádět průběžný záznam střední hodnoty jalového výkonu za měřicí interval.".
Pro měření elektřiny v případech uvedených v odstavci 2 písm. b), c) nebo d) je vyžadováno měření kategorie C1 nebo C2, které měření průběžného záznamu střední hodnoty jalového výkonu nevyžaduje. Na kategorie C1 a C2 jsou ovšem kladeny vysoké nároky na kybernetické zabezpečení dané přílohou č. 4 této vyhlášky. Do plné implementace kybernetického zabezpečení, které závisí nejen na vlastnostech měřicích zařízení, ale také na implementaci nadřazených systémů, jsou provozovatelé distribučních sítí nuceni podle stávajícího znění vyhlášky osazovat měřicí zařízení splňující podmínky měření typu B včetně ověření měření jalového výkonu, tj. de facto průmyslové elektroměry. Stávající řešení se jeví jako neekonomické, a navíc nemusí přinést zákazníkovi benefity inteligentního měření (měřicí zařízení splňující podmínky měření typu B nemusí být vybaveno např. rozhraním na zákazníka).
11. V § 5 se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Není-li technicky možné nebo ekonomicky únosné elektřinu podle odstavce 2 písm. e) nebo f) měřit měřením typu C kategorie C1 nebo C2, musí být měřena alespoň měřením typu C kategorie C3 nebo C4.".
Toto ustanovení umožňuje měřit elektřinu u odběrných míst s vícetarifovým měřením a u odběrných míst s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením, kde dochází k instalaci nového či výměně stávajícího elektroměru, alespoň měřením kategorie C3 nebo C4, pokud by vyšší typ měření byl ekonomicky neúnosný nebo z technického hlediska nemožný.
12. V § 5 odst. 4 písm. b) se za slova "výrobna elektřiny" vkládají slova "nebo jehož předávací místo není přiřazené do skupiny sdílení".
Toto doplnění reflektuje novelu energetického zákona, tzv. LEX OZE II, která zavedla sdílení elektřiny. V předmětném ustanovení je tedy třeba pamatovat také na typ odběrných míst přiřazených do skupiny sdílení.
13. V § 5 odst. 5 se slova "č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů," nahrazují slovy "o podporovaných zdrojích energie5)".
Poznámka pod čarou č. 5 zní:
"5) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".
Zde se jedná o nahrazení přesného názvu právního předpisu zobecněným názvem ve tvaru slovního spojení doplněného odkazem na poznámku pod čarou č. 5.
14. V § 5 se doplňuje odstavec 6, který zní:
"(6) Měřením typu C kategorie C1 nebo C2 může být měřena elektřina u odběrného místa s vícetarifovým měřením s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením.".
V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou tato novela ustanovením v Čl. I bod 9 (§ 5 odst. 2 písm. e)) rozšiřuje instalaci inteligentních měření (měření kategorie C1 nebo C2) i na odběrná místa s vícetarifovým měřením s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením s účinností od 1.7.2032.
Ustanovení v § 5 odst. 6 bude provozovatelům DS jednak dávat možnost při zahájení "roll-out" inteligentního měření provádět instalaci tohoto měření od 1.7.2024 s ohledem na využitelnost, efektivitu, disponibilitu inteligentního měření, technické a kapacitní možnosti PDS, ale také s tímto ustanovením PDS současně vzniká právo na zohlednění oprávněných nákladů na instalaci a provoz inteligentních měření v rámci povolených výnosů ve vazbě na činnosti držitele licence na distribuci stanovené energetickým zákonem.
15. V § 5 se odstavec 6 zrušuje.
Zrušení výše uvedeného ustanovení (§ 5 odst. 6) souvisí se změnou účinnosti. Ustanovení v bodě 14 má být účinné od 1. července 2024 do 30. června 2032. Proto se počínaje dnem 1. července 2032 ruší. Na to navazuje bod 9 (§ 5 odst. 2 písm. e) a f)), který nabývá účinnosti 1. července 2032.
16. V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 6 odst. 2 a v § 10 odst. 3 se za slovo "měření" vkládají slova "typu C".
17. V § 6 odst. 3 se za slovo "měřením" vkládají slova "typu C" a slova "kategorie C2" se nahrazují textem "C2".
Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž cílem je sjednotit terminologii napříč celou vyhláškou.
18. V § 7 odst. 3 písm. b) se slova "zákazníkem nebo výrobcem elektřiny" nahrazují slovy "dotčeným účastníkem trhu s elektřinou" a za slova "distribuční soustavy" se vkládají slova "způsobem určeným provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy".
Jedná se o technické úpravy. Namísto omezujícího výčtu osob, které smějí předávat údaje odečtené z měřicího zařízení, se navrhuje rozšíření této možnosti i na další subjekty využitím obecné definice účastníka trhu s elektřinou dle EZ. Tato úprava umožní přijetí údajů odečtených z měřicího zařízení nejen od zákazníka či výrobce, ale rovněž prostřednictvím obchodníka. Údaje musí být předávány způsobem, který určí provozovatelé soustav. Povinnost provozovatelů soustav ověřit správnost těchto samoodečtů zůstává zachována.
19. V § 8 odst. 1 se slovo "dvakrát" nahrazuje slovy "po dobu 3 měsíců následujících", slovo "vyhodnocení" se nahrazuje slovem "zúčtování", slova "soustavě a" se nahrazují slovem "soustavě," a za slova "výrobny elektřiny" se vkládají slova "a odběrných míst, jejichž předávací místo je přiřazené do skupiny sdílení".
Jedná se o upřesnění, resp. prodloužení délky období, do kdy je možné používat náhradní údaje pro stanovení průběžného záznamu střední hodnoty činného výkonu nebo hodnoty činné energie za měřicí interval u měření typu C. Nahrazení slova "vyhodnocení" slovem "zúčtování" je legislativně technickou úpravou, jejímž cílem je sjednocení terminologie napříč celou vyhláškou.
Doplnění do druhé věty § 8 odstavce 1 reflektuje novelu energetického zákona, tzv. LEX OZE II, která zavedla sdílení elektřiny. V daném ustanovení je tedy třeba pamatovat také na typ odběrných míst přiřazených do skupiny sdílení.
20. V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Pro stanovení náhradních údajů o odběru a dodávce elektřiny u měření typu C kategorie C1, C2 nebo C3 se použije postup podle přílohy č. 5 k této vyhlášce.".
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
Tento novelizační bod odkazuje na novou přílohu (Příloha č. 5), podle které se bude postupovat v případě stanovení náhradních údajů o odběru a dodávce elektřiny u měření typu C kategorie C1, C2 nebo C3.
V případě, že nebudou dostupné údaje z měření, např. z důvodu výpadku komunikace mezi měřidlem a odečtovou centrálou PDS, budou údaje z měření nahrazeny náhradními údaji. Je proto…
