Intervence v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie

6.5.3

Intervence v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie

Úřad pro publikace Evropské unie

 NahoruPŘEHLED DOKUMENTU

Nařízení Rady (EU) 2022/1854 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie

 NahoruCO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Nařízení zavádí opatření ke snížení poptávky po elektřině a přerozdělování přebytků příjmů a zisků energetického sektoru mezi domácnosti a podniky s cílem zmírnit dopady rostoucích cen energie.

 NahoruKLÍČOVÉ BODY

Snížení poptávky po elektřině

Nařízení stanovuje:

• dobrovolný cíl snížit měsíční spotřebu elektřiny o 10 %,

• povinný cíl snížit spotřebu elektřiny ve špičkách o 5 %.

Základem pro srovnání je průměrná spotřeba elektřiny v odpovídajících měsících období od listopadu do března v předchozích pěti letech.

Členské státy Evropské unie (EU) jsou odpovědné za následující.

• Určení špičkových hodin odpovídajících minimálně 10 % všech hodin v období od 1. prosince 2022 do 31. března 2023, během nichž sníží poptávku.

• Volba opatření, která přijmou ke snížení spotřeby a která:

  1. musí být jasně definovaná, transparentní, přiměřená, cílená, nediskriminační a ověřitelná,
  2. nesmí narušovat hospodářskou soutěž nebo řádné fungování trhu s elektřinou a
  3. nesmí bránit procesu nahrazování technologií využívajících fosilní paliva technologiemi využívajícími elektřinu.

Povinné omezení příjmů na trhu s energií

Tržní příjmy výrobců elektřiny s nízkými mezními náklady jsou omezeny na 180 EUR/MWh, aby se v případě extrémně vysokých cen plynu, které zvyšují náklady plynových elektráren, dočasně omezily mimořádné tržní příjmy výrobců elektřiny s nižšími mezními náklady. Tato úroveň má zachovat ziskovost provozovatelů a nebránit investicím do obnovitelných zdrojů energie. Vztahuje se na elektřinu vyrobenou z:

• větru,

• solární energie (tepelné a fotovoltaické),

• geotermální energie,

• vodní energie bez využití nádrží,

• biomasy (kromě biometanu),

• odpadu,

• jaderné energie,

• hnědého uhlí,

• surových ropných produktů nebo

• rašeliny.

Členské státy musí:

• zajistit, aby se strop vztahoval na všechny příjmy, včetně příjmů zprostředkovatelů pracujících jménem výrobců,

• zavést účinná opatření, která zabrání výrobcům obcházet tyto povinnosti, zejména pokud jsou kontrolováni nebo částečně vlastněni jinými podniky.

Za určitých okolností by se mohly uplatnit výjimky z uplatnění limitu, včetně:

• demonstračních projektů,

• výrobců s kapacitou nižší než 1 MW, u nichž by omezení mohlo vést ke značné administrativní zátěži,

• elektřiny vyráběné v hybridních elektrárnách, které využívají i konvenční zdroje energie, kde hrozí zvýšení emisí CO₂ a snížení výroby energie z obnovitelných zdrojů.

Vnitrostátní krizová opatření

Členské státy mohou stanovit různé limity příjmů za účelem:

• rozlišení mezi technologiemi,

• uplatnění dalších omezení pro obchodníky s elektřinou,

• uplatnění vyšších limitů na výrobce s investicemi a provozními náklady vyššími než 180 EUR/MWh nebo

• zachování nebo zavedení vnitrostátních opatření k omezení příjmů výrobců vyrábějících elektřinu ze zdrojů, které nejsou uvedeny výše.

Členské státy mohou rovněž stanovit zvláštní strop pro tržní výnosy z prodeje elektřiny vyrobené z uhlí nebo z některých vodních elektráren, na které se nevztahuje výše uvedený seznam. Opatření:

• musí být přiměřená a nediskriminační,

• nesmí ohrozit investiční signály,

• musí zajistit pokrytí investic a provozních nákladů,

• nesmí narušovat fungování velkoobchodních trhů s elektřinou.

Členské státy musí zajistit, aby veškeré přebytečné příjmy plynoucí z omezení byly použity na financování cílené podpory konečných zákazníků elektřiny s cílem zmírnit dopad vysokých cen elektřiny. To může zahrnovat:

• podporu snižování spotřeby elektřiny,

• přímé převody na zákazníky, včetně snížení síťových tarifů,

• kompenzace dodavatelům, kteří dodávají elektřinu zákazníkům pod úrovní nákladů, v návaznosti na vnitrostátní stanovení cen,

• snížení cen elektřiny pro koncové zákazníky,

• podporu investic zákazníků do dekarbonizačních technologií, obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

Členské státy s čistou závislostí na dovozu energie vyšší než 100 % musí do 1. prosince 2022 uzavřít dohodu o přiměřeném sdílení přebytečných příjmů s vyvážejícím členským státem. Podobné dohody…