dnes je 30.6.2022

Input:

Energetický audit, co lze od něj očekávat

17.3.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.4.3
Energetický audit, co lze od něj očekávat

Ing. Tomáš Pavlis

Pro pochopení ucelenosti obsahu uvádíme energetický audit areálu základní školy i s krátkým komentářem.

Číslování v dalším textu je provedeno dle závěrečné zprávy auditora a nemá nic společného s číslováním naší příručky. Představuje 8 kapitol dle metodiky České energetické agentury. Podkapitoly zprávy jsou voleny dle potřeby členění zprávy auditora.

Na titulní stránce auditu je uvedena obvykle charakterizující fotografie auditovaného objektu a hlavní údaje zpracovatele.

Energetický audit
Areálu Základní školy ******
V Praze

Předkládá: Zpracovatel EA

Zodpovídá: Energetický auditor

OBSAH ENERGETICKÉHO AUDITU:

Energetický audit:

  1. Identifikační údaje

  2. Popis výchozího stavu

  3. Zhodnocení stávajícího stavu

  4. Návrh opatření a snížení spotřeby energie

  5. Ekonomické vyhodnocení

  6. Environmentální vyhodnocení

  7. Výběr optimální varianty

  8. Závazné výstupy energetického auditu

  9. Evidenční list energetického auditu

  10. Přílohy

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

               
1.1. Zadavatel auditu: Základní škola ***********
*********, 100 00 Praha
IČO ********
Tel.: 22* *** ***
Fax 22* *** ***
Statut. zástupce:
1.2. Majitel objektu:
1.3 Provozovatel předmětu energetického auditu: Základní škola **********,
100 00 Praha
1.4. Zpracovatel auditu: Zpracovatel
xxxxxxxxxx
Ing. xxxxxx
Energetický auditor MPO ČR
č. osvědčení xxx ze dne
Spolupráce: Ing. xxxxxx
Ing. xxxxxx
1.5. Předmět energ. auditu: Areál Základní školy *********
1.6. Účel auditu: Způsob a úroveň využívání energie
v budově podle zákona č. 406/2000 Sb.

Identifikační údaje mají uvést základní identifikaci auditovaného objektu, majitele a provozovatele, dále pak i zpracovatele.

2. POPIS VÝCHOZÍHO STAVU

Popis výchozího stavu uvádí čtenáře závěrečné zprávy do problematiky, ze které vycházel auditor při zpracování energetického auditu. Některé údaje popíše slovem, jiné uspořádá do tabulek a některé zpracuje do přehledného grafu, který nepotřebuje žádný dlouhý komentář. V následující části stručně popíše důležité součásti energetického hospodářství i se svými zjištěními bez zvláštních komentářů. V této části jde hlavně o zjištění skutečností. V této zprávě jsou vynechány fotografie pro stručnost pohledu.

2.1. Základní údaje o předmětu energetického auditu

Předmětem energetického auditu jsou objekty areálu Základní školy *********, u něhož je posuzováno energetické hospodářství.

Základní škola ********* sídlí v budově postavené v roce xxxx na křižovatce ulic xx xxxxxx. V dalším objektu, postaveném v roce xxxx je školní jídelna se školní družinou, jako nesamostatné právní subjekty. Třetím objektem situačně umístěném na ulici xxxxxx mimo základní školu je mateřská škola. Vzhledem k malé roční spotřebě energií není tento objekt předmětem EA.

Škola patří v městské části mezi středně velké, ke konci školního roku 2002 ji navštěvovalo xxx žáků, kteří se učili celkem v xx třídách. ZŠ měla k xxxxx 56 zaměstnanců, z toho xx pedagogických.

Základní škola ******* byla zřízena rozhodnutím obvodního zastupitelstva městské části, s účinností od 1. 1. xxxx. Zřizovatelem školy je městská část.

Škola je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Škola hospodaří příspěvkovou formou hospodaření s majetkem, který jí byl svěřen při jejím zřízení a který nabyla v průběhu své činnosti.

Předmětem činnosti školy je zajištění výchovy a vzdělávání ve smyslu zákona číslo 29/1984 Sb. o soustavě základních, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších novel a zákona ČNR číslo 564/1990 Sb. o státní správě a samosprávě ve školství ve znění pozdějších novel.

ZŠ je zařazena podle zákona č. 561/2004 Sb. do sítě škol, předškolních zařízení a školních zařízení. Součástí příspěvkové organizace je školní jídelna. Kapacita kuchyně je xxx strávníků. V roce 2002 ji navštěvovalo cca xxx strávníků. Počet vydaných obědů postupně klesá.

A aby se to všechno povedlo, to záleží na dobré spolupráci celého učitelského sboru, žáků, rodičů, výchovných poradců, školní psycholožky, vychovatelů, vedení školy a vytvoření podmínek tepelné pohody, které by mělo vyplývat z předloženého energetického auditu.

Pro zpracování energetického auditu byly k dispozici tyto podklady:

  • Pasporty budov zpracované v roce xxx

  • Fakturační podklady o spotřebách a nákladech na energie (2000 – 2002)

  • Odborná prohlídka budov areálu ZŠ a ŠJ auditory

  • Revizní zpráva elektrického zařízení

  • Odborná prohlídka kotelny

  • Revize tlakových nádob

  • Revize plynového zařízení

2.2. Základní údaje o energetických vstupech

Objekt je zásobován teplem z vlastní plynové kotelny. Přehled o energetických vstupech je uveden v tabulkách č. 1–3.

Dodavatel elektrické energie:

xxx, a.s.

Se sídlem xxxx

IČO: xxxxxxxxx

DIČ: xxx - xxxxxxxxx

Cenová sazba pro odběr elektrické energie – rok 2002:

Základní škola *********, objekt ZŠ

Sazba C 03
Hlavní jistič 3 x 250 A
Měsíční paušál za příkon 11 000,- Kč
Cena za el. energii 2,52 Kč

Základní škola *******, objekt ŠJ

Sazba C 03
Hlavní jistič 3 x 200 A
Měsíční paušál za příkon 8 800,- Kč
Cena za el. energii 2,52 Kč

Dodavatel zemního plynu:

xxxxxxxxx, a.s.

Se sídlem xxxxxx

IČO: xxxxxxxxx

DIČ: xxx - xxxxxxxxx

Cenová sazba pro odběr zemního plynu – rok 2002:

• I. čtvrtletí 0,7076 Kč/kWh
• II. a III. čtvrtletí 0,6321 Kč/kWh
• IV. čtvrtletí 0,5689 Kč/kWh
Měsíční paušál 4 315,- Kč

2.3. Tabulky č. 1, 2, 3 – vyhl. č. 213/2001 Sb., (příloha č. 2 )

Tabulka č. 1: Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2000

Energetické vstupy a výstupy pro rok 2000
Vstupy paliv a energie m. j. množství výhřevnost spotřeba tepla
a energie
roční náklady
m. j. GJ/m. j.G J/rok Kč/rok
Nákup elektrické energie MWh 119,1 3,6 428,6 478 292
Nákup zemního plynu tis.m3 145,27 34,05 4 946 1 023 911
Celkem vstupy paliv a energie 5 375,1 1 502 203
Změna stavu zásob paliv (inventarizace) 0 0
Celkem spotřeba paliv a energie 5 375,1 1 502 203

Tabulka č. 2: Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2001

Energetické vstupy a výstupy pro rok 2000
Vstupy paliv a energie m. j. množství výhřevnost spotřeba tepla
a energie
roční náklady
m. j. GJ/m. j.G J/rok Kč/rok
Nákup elektrické energie MWh 129,1 3,6 467,7 505 265
Nákup zemního plynu tis.m3 162,99 34,05 5 171 1 198 840
Celkem vstupy paliv a energie 5 638,1 1 704 105
Změna stavu zásob paliv (inventarizace) 0 0
Celkem spotřeba paliv a energie 5 638,7 1 704 105

Tabulka č. 3: Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2002

Energetické vstupy a výstupy pro rok 2000
Vstupy paliv a energie m. j. množství výhřevnost spotřeba tepla
a energie
roční náklady
m. j. GJ/m. j.G J/rok Kč/rok
Nákup elektrické energie MWh 128,04 3,6 460,9 625 869
Nákup zemního plynu tis.m3 143,94 34,05 4 901 1 025 498
Celkem vstupy paliv a energie 5 362,2 1 651 367
Změna stavu zásob paliv (inventarizace) 0 0
Celkem spotřeba paliv a energie 5 362,2 1 651 367
Pozn: Cenové údaje v tabulkách č.1, 2, 3 jsou uvedeny včetně DPH.

Spotřeba elektrické energie v letech 2000 – 2002 v GJ/rok

Spotřeba zemního plynu v letech 2000 – 2002 tis m3/rok

Platby za energie v letech 2000 – 2002

Celková spotřeba energií v letech 2000 – 2002

2.4. Vlastní energetické zdroje

Shrnutí bilance tepla a elektrické energie a základní technické ukazatele kotlů jsou uvedeny v tabulce.

Bilance výroby energie z vlastních zdrojů
(vyhl. č. 213/2001 Sb., příloha č. 3)

ř. Ukazatel Jednotka 2000 2001 2002
1 Instalovaný elektrický výkon celkem MW
2 Instalovaný tepelný výkon celkem MWtep 1,29 1,29 1,29
3 Dosažitelný elektrický výkon celkem MW
4 Pohotový elektrický výkon celkem MW
5 Výroba elektřiny MWh
6 Prodej elektřiny (z ř. 5) MWh
7 Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie MWh
8 Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny GJ
9 Výroba dodávkového tepla GJ 3 948 4 447 3 986
10 Prodej tepla (z ř. 9) GJ
11 Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla GJ 4 591 5 171 4 635
12 Spotřeba tepla v palivu celkem (ř. 8 + ř. 11) GJ 4 591 5 171 4 635

2.5 Vytápění:

2.5.1. Plynová kotelna

Zdrojem tepelné energie pro školu je plynová teplovodní kotelna umístěná v samostatném prostoru suterénu hlavní budovy. Přístup do kotelny je samostatným vchodem z chodby školy, případně samostatným vchodem do suterénu budovy z ulice Sušická.

V kotelně jsou instalovány tři kotle De Dietrich. Jedná se o kotelnu II. kategorie.

Parametry instalovaných kotlů

 
Kotel K1 Kotel K2 Kotel K3
Typ kotle De Dietrich 500/GT E/512 De Dietrich 500/GT E/512 De Dietrich 300/GT E/308
Výr.číslo 067.132/2 067.132/1 00971
Výrobce De Dietrich De Dietrich De Dietrich
Rok výroby 1993 1993 1993
Jmenovitý tepelný výkon kW 540 540 210
Hořák Körting VT 4a 11G Körting VT 4a 11G Körting VT 2a 11G
Jmenovitý tepelný výkon hořáku kW 690 690 235

Zemní plyn je spalován v přetlakových hořácích Körting instalovaných na kotlích, tepelná energie uvolněná při spalování je předávána do topné vody. Odvod spalin z kotlů je zajištěn kouřovody a zděným komínem nad střechu objektu. Topná soustava je jištěna tlakovou expanzní nádobou bez membrány umístěnou v přilehlé místnosti vedle kotelny. Doplňování vody do topného systému je z vodovodního řádu bez úpravy vody. Doplňování vzduchu do tlakové expanzní nádoby je pomocí pístového kompresoru. Topná voda z kotlů je vedena na rozdělovač topné vody.

Každý kotel má vlastní oběhové čerpadlo, které se uvádí do provozu s příslušným kotlem. Topná voda z kotlů je vedena na sdružený rozdělovač a sběrač topné vody. Na výstupu topné vody je uzavírací armatura s elektrickým pohonem Klimact, který má uzavírat okruh topné vody do kotle, pokud je kotel mimo provoz. V době prohlídky byl topný okruh otevřen do všech kotlů, přes kotle zbytečně cirkuluje topná voda a dochází k jejímu ochlazování v kotlích, které nejsou v provozu. Z rozdělovače topné vody je topná voda dopravována do jednotlivých topných větví:

  • větev ohřívače teplé užitkové vody, které jsou instalovány v sousední místnosti kotelny.

  • větev jídelna

  • větev tělocvična – pavilon D

  • větve pro pavilony A,B,C

Do jednotlivých topných větví je přiváděna topná voda o konstantní teplotě. V ohřívačích TUV se provádí ohřev teplé užitkové vody. V jednotlivých topných větvích je dále instalována regulace teploty vytápěcí vody podle ekvitermní regulace v závislosti na venkovní teplotě a teplotě referenční místnosti dané větve.

Ležaté ohřívače teplé užitkové vody s topnou vložkou mají objem 2 500 a 2 600 litrů, max.provozní přetlak 0,98 MPa. Regulace přívodu topné vody do ohřívače je řízena armaturou s elektrickým pohonem.

Z ohřívačů teplé vody je potrubím vyvedena teplá užitková vody do systému rozvodu TUV. Cirkulaci teplé užitkové vody zajišťuje oběhové čerpadlo. Vratná voda z cirkulace se přes spirálový výměník, kde se dohřívá na vhodnou teplotu, vrací do ohřívačů TUV.

Regulace teploty topné vody se provádí v závislosti na venkovní teplotě a teplotě referenční místnosti jednotlivých topných větví. Regulace je dále řízena podle režimu využívání prostorů.

Regulace teploty topné vody do jednotlivých topných větví je prováděna mícháním topné vody s konstantní teplotou z kotlů na třícestné směšovací armatuře s vratnou vodou ze systému UT příslušné větve.

Ovládání třícestných směšovacích armatur DRGFLA je řízeno ekvitermní regulací v závislosti na venkovní teplotě, teplotě referenční místnosti a na zvoleném režimu vytápění. Cirkulaci topné vody v systému rozvodu UT zajišťují oběhová čerpadla NTV s dvoustupňovou regulací otáček.

Jištění systému proti překročení dovoleného tlaku je provedeno pojistnými ventily a tlakovou expanzní nádobou bez membrány o objemu 1 600 litrů.

Provoz kotelny je řízen regulací HONEYWELL EXEL 500 s volně programovatelným regulátorem EXCEL 100 doplněný o ovládací panel XI 582. Jedná se o kompaktní digitální podstanici určenou k digitálnímu řízení a regulaci vytápění,ohřevu teplé vody a řízení technologií budov.

Provoz kotlů je řízen vlastní automatikou kotlů DIEMATIC-m podle teploty výstupní topné vody v závislosti na venkovní teplotě. Řídící automatika kotlů sleduje chod kotlů a vyhodnocuje poruchové stavy. Tyto poruchové stavy jsou přenášeny do řídící jednotky EXCEL. Řídící jednotka dává povel pro odstavení koltů z provozu při dosažení některého poruchového stavu. Jsou sledovány tyto poruchové stavy:

  • zaplavení kotelny

  • maximální teplota v kotelně

  • maximální teplota teplé užitkové vody

  • minimální hladina vody v topném systému

  • výskyt zemního plynu v kotelně nebo regulační stanici.

2.5.2. Otopná soustava, měření a regulace budovy základní školy a školní jídelny a kuchyně.

Topný systém objektu základní školy je rozdělen do těchto větví:

větev tělocvična – samostatná větev pro vytápění prostorů tělocvičny (část D objektu ZŠ). Regulace větve je umístěna samostatně na stěně místnosti pro ohřívače TUV přilehlé k vytápěnému prostoru.

větev pro vytápění prostorů objektu ŠK (nová budova naproti budově ZŠ

větev č. 2 samostatná větev pro vytápění prostorů chodeb a sociálního zařízení pavilonu C

větev č. 3 samostatná větev pro vytápění prostorů učeben a kabinetů pavilonu C

větev č. 4 samostatná větev pro vytápění prostorů chodeb a sociálního zařízení pavilonu B

větev č. 5 samostatná větev pro vytápění prostorů učeben a kabinetů, ředitelny, kanceláře, sborovny a haly pavilonu B

Všechny tyto větve, mimo větev pro vytápění tělocvičny, jsou soustředěny do jednoho bloku (rozdělovač – sběrač) v místnosti, kde se nachází expanzní nádoba a kompresor. Všechny větve kromě větve pro přípravu TUV jsou individuálně regulovány podle ekvitermní křivky.

Žádná z topných větví, ani větev pro přípravu TUV a ani větve pro distribuci TUV, nemají vlastní měření množství dodaného tepla.

Byt školníka má vytápění z vlastního plynového kotle s vlastní expanzní nádobou a akumulačním ohřevem teplé užitkové vody. Byt školníka má i vlastní napájení elektrickou energií. Dodávka zemního plynu a elektrické energie je na základě smluvního vztahu mezi dodavatelem plynu a dodavatelem elektřiny a uživatelem školnického bytu. Veškeré energie pro byt školníka jsou samostatně měřeny příslušnými měřiči.

2.5.3. Regulace otopné soustavy

Regulace teploty topné vody do jednotlivých větví je prováděna mícháním ostré topné vody s konstantní teplotou z kotlového okruhu na třícestné směšovací armatuře s vratnou vodou ze systému UT příslušné větve.

Ovládání třícestných směšovacích armatur DRGFLA je řízeno ekvitermní regulací v závislosti na venkovní teplotě, teplotě referenční místnosti a na zvoleném režimu vytápění. Cirkulaci topné vody v systému rozvodu UT zajišťují oběhová čerpadla NTV s dvoustupňovou regulací otáček.

Jištění systému proti překročení dovoleného tlaku je provedeno pojistnými ventily a tlakovou expanzní nádobou bez membrány o objemu 1 600 litrů.

Provoz kotelny je řízen regulací HONEYWELL EXEL 500 s volně programovatelným regulátorem EXCEL 100 doplněným o ovládací panel XI 582. Jedná se o kompaktní digitální podstanici určenou k digitálnímu řízení a regulaci vytápění, ohřevu teplé vody a řízení technologií budov.

Provoz kotlů je řízen vlastní automatikou kotlů DIEMATIC-m podle teploty výstupní topné vody v závislosti na venkovní teplotě. Řídící automatika kotlů sleduje chod kotlů a vyhodnocuje poruchové stavy. Tyto poruchové stavy jsou přenášeny do řídící jednotky EXCEL. Řídící jednotka dává povel pro odstavení koltů z provozu při dosažení některého poruchového stavu. Jsou sledovány tyto poruchové stavy:

  • zaplavení kotelny

  • maximální teplota v kotelně

  • maximální teplota teplé užitkové vody

  • minimální hladina vody v topném systému

  • výskyt zemního plynu v kotelně nebo regulační stanici.

Pracovní režim kotelny

Pozn: Mimo uvedenou dobu pracuje kotelna v útlumu, teplota je nastavena na 21 °C.

Teplota se pohybuje při provozu:

  • v učebnách 22–24 °C

  • v kancelářích 23–24 °C

  • na chodbách 21 °C

  • v suterénu 18 °C

Při nočním útlumu jsou teploty ve výše uvedených částech budovy o 3–4 °C nižší.

2.6. Rozvody energie v budově základní školy a školní jídelny

2.6.1. Rozvod plynu

Rozvod plynu je proveden z venkovního rozvodu v ulici stl. přípojkou do místnosti ve 2. suterénu, kde jsou umístěny regulátory a dva plynoměry. Místnost je situována na rohu budovy vedle kotelny. Z této místnosti je provedeno odbočení přes samostatné měření pro spotřebu bytu školníka. Vnitřní plynoinstalace v místnosti regulátorů a plynoměrů a v kotelně je provedena podle ČSN 07 0703 a ČSN 38 6420 ocelovými bezešvými trubkami z materiálu tř. 11 opatřenými syntetickým nátěrem v barvě žluté. Odvzdušnění je provedeno manometry 0–4 kPa a uzavírací a vzorkovací armaturou. Do vedlejšího prostoru kotelny je vyveden rozvod plynu v dimenzi, která zajišťuje stabilitu dodávky do tří hořáků kotlů De Dietrich.

Do budovy školní kuchyně a jídelny je plyn zaveden samostatnou stl. přípojkou přes samostatný plynoměr. Přípojková skříň je umístěna na jižní straně pozemku školní kuchyně. Odtud je plyn veden do budovy ŠK do místnosti vedle vchodových dveří, kde je osazen plynoměr.

Vnitřní plynoinstalace v místnosti plynoměru a dále v kuchyni je provedena rovněž podle ČSN 07 0703 a ČSN 38 6420 ocelovými bezešvými trubkami z materiálu tř. 11 opatřenými syntetickým nátěrem v barvě žluté.

2.6.2. Rozvody tepla

Rozvody horizontální v kotelně i suterénu budovy pro teplo a TUV jsou provedeny z ocelových trubek závitových, bezešvých ČSN 42 5710.0 a hladkých bezešvých ČSN 42 5715.0 , jakosti 11353 spojovaných svařováním. Kompenzace potrubí je prostorová pomocí změn trubní trasy. Některé rozvody teplé užitkové vody jsou částečně doplněny rozvody z plastových trubek. Rozvody pod stropem suterénu jsou opatřeny izolací ze skelné vaty (Rotaflex) opatřené povrchem z plastové folie. V místech, kde byla tato původní izolace narušena, je doplněna izolací z pouzder TUBEX, případně je povrch izolace doplněn izolací s hliníkovou folií. V některých případech po opravě rozvodného potrubí tepelná izolace zcela chybí. Chybí izolace regulačních a uzavíracích armatur.

Stoupací potrubí a napojení topných těles je provedeno rovněž z ocelových trubek spojovaných svařováním. Tyto rozvody jsou vedeny volně po povrchu vnitřního zdiva na distančních podpěrách. Přípojky pro topná tělesa jsou provedeny v odpovídající dimenzi.

Jednotlivé části topných skupin jsou opatřeny uzavírací armaturou – kulovým kohoutem, vypouštěcím kohoutem a regulační armaturou.

2.6.3. Příprava TUV

Teplá užitková voda je připravována v centrálních ležatých zásobníkových ohřívačích TUV v suterénu budovy základní školy a v několika málo případech v průtokových ohřívačích (v prostoru jednotlivých bytových buněk). V obou objektech areálu je zavedena cirkulace TUV.

Ohřev v zásobníkových ohřívačích je zajišťován ze systému centrálního vytápění celoročně. V letním období je k přípravě TUV využíván menší kotel. Spotřeba TUV není v objektu měřena.

2.6.4. Topná tělesa

Jako topná tělesa na jednotlivých topných větvích jsou použity různé systémy. V 1. a 2. suterénu budovy základní školy jsou použity převážně litinové radiátory v různých výškách a složeních. V přízemí a patrech jsou použita desková otopná tělesa typ RADIK. Tato tělesa jsou použita rovněž v budově školní kuchyně a jídelny. Rozměrové a typové provedení jednotlivých těles (co do výšky a konkrétního provedení) bylo navrženo s ohledem na proměnlivou výšku podokenních parapetních výklenků a s ohledem na požadovanou teplosměnnou plochu otopného tělesa. Součástí otopných těles je většinou termostatický radiátorový ventil Heimeier. V místech, kde termostatický radiátorový ventil chybí, doporučuje auditor jeho doplnění

Topná tělesa jsou seskupena do několika samostatně regulovaných větví. Regulace probíhá mícháním topné a vratné vody na příslušném regulačním zařízení osazeném na rozdělovači-sběrači. Tím je zaručena minimalizace spotřeby tepla pro vytápění jednotlivých částí areálu. S ohledem na polohu ZŠ a rozsáhlé prosklení dochází k poměrně značným tepelným ziskům v učebnách směrovaných na JV a zvláště na JZ stranu, zejména v původní části školní budovy. Dobrá funkce termostatických ventilů zejména této části budovy znamená poměrně značné úspory tepla a dobrou tepelnou pohodu.

2.7. Zásobování a spotřeba elektrické energie

2.7.1 Zásobování el. energií

Zásobování elektrickou energií je ze sítě nn Pražské energetické, a.s. Na dodávku el. energie jsou uzavřeny kupní smlouvy, na každý objekt samostatná kupní smlouva.. Napojení objektů je provedeno kabelovou přípojkou z trafostanice s napětím 0,4 kV z trafostanice 22/0,4 kV umístěné v suterénu budovy ZŠ do rozvaděčů v jednotlivých objektech.

Měření elektrické spotřeby je umístěno v rozvaděčích, pro každý objekt samostatné měření v souladu s kupními smlouvami. Jištění odpovídá tehdejšímu návrhu, pro základní školu je hlavní jistič před elektroměrem 3x250 A, rovněž pro školní jídelnu je hlavní jistič před elektroměrem 3x200 A, pro mateřskou školu je hlavní jistič před elektroměrem ve výši 3x16 A.

Z hlediska sazeb je pro objekt základní školy přiznána sazba C 03 – Jednotarifová sazba (pro střední spotřebu). Jištění odpovídá tehdejšímu návrhu, pro základní školu je hlavní jistič před elektroměrem ve výši 3x250 A.

Pro školní jídelnu je rovněž přiznána sazba C 03 – Jednotarifová sazba (pro střední spotřebu). Jištění hlavním jističem před elektroměrem 3x200 A.

Dle těchto sazeb maximální cena elektřiny se skládá z měsíčního platu za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem, jehož výše činila dle Pražské energetické, a.s za posuzované období roku 2002 za 1 A à 44 Kč.

Osvětlení budov je převážně zářivkové, ve vedlejších prostorech jsou použity žárovky. K osvětlení lze dodat jen, že v některých prostorech je z hlediska současných požadavků nedostatečné nebo nedostatečně ovládané. Osvětlení neumožňuje zónovou regulaci. Po osazení nových oken a doplnění žaluzií bude nutno ovládání osvětlení upravit

2.7.2. Spotřebiče elektrické energie

Hlavní elektrické spotřebiče, které se podílí na celkové spotřebě el. energie areálu budov Základní školy Hanspaulka jsou uvedeny v příloze.

3. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU

V této části zprávy se auditor vyjadřuje ke zjištěným skutečnostem, porovnává zjištěné údaje s údaji požadovanými a činí první závěry. Pro názornost je opět použito některých prvků prezentační techniky, jako jsou grafy a obrázky. Grafy a tabulky jsou v tomto příkladu použity, obrázky jsou opět pro úsporu místa vynechány.

Energetická bilance a technické ukazatele zdrojů energie

V následující tabulce je podrobně zpracována energetická bilance pro rok 2002. Graf znázorňuje poměr spotřeby zemního plynu a elektrické energie v tomtéž roce. Technické ukazatele zdroje tepelné energie, jako např. účinnosti výroby tepla, roční využití instalovaného výkonu, jsou uvedeny v další tabulce.

Základní tvar energetické bilance pro rok 2002
(viz vyhláška č. 213/2001 Sb., příloha č. 4)

ř. Ukazatel GJ/rok tis. Kč/rok
1 Vstupy paliv a energie 5 362,2 1 651,4
1a z toho palivo zemní plyn 4 901 1 025,5
1b z toho elektrická energie 460,9 625,9
2 Změna zásob paliv
3 Spotřeba paliv a energie celkem 5 362,2 1 651,4
4 Prodej energie cizím*
5 Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř. 3 - ř. 4) 5 362,2 1 651,4
5a z toho palivo zemní plyn 4 901 1 025,5
5b z toho elektrická energie 460,9 625,9
6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř. 5) 649 135
7 Spotřeba energie na vytápění a TUV (z ř. 5) 3 986 829,3
8 Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř. 5) 266 61,2

Poměr spotřeby zemního plynu a el. energie v areálu v roce 2002

Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje
(viz vyhláška č. 213/2001 Sb., příloha č. 5)

Název ukazatele Výpočet
z tabulky zdroje
Vypočtená
hodnota
Roční energetická účinnost zdroje ř.9 : ř.12 0,86
Roční energetická účinnost výroby elektrické energie
Roční energetická účinnost výroby tepla ř.9 : ř.11 0,86
Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny
Specifická spotřeba tepla v palivu na výr. dodávkového tepla ř.11 : ř.9 1,16 GJ/GJ
Roční využití instalovaného elektrického výkonu
Roční využití dosažitelného elektrického výkonu
Roční využití pohotového elektrického výkonu
Roční využití instalovaného tepelného výkonu (ř.9 : 3,6) : ř.2 858 h/rok
Pozn: účinnost = 86 %

Výpočet tepelných ztrát budovy

Byla k dispozici starší projektová dokumentace stávajícího stavu objektů ZŠ Hanspaulka. K výpočtu tepelných ztrát byla použita hlavně dokumentace k pasportu jednotlivých budov areálu, doplněná o poznatky šetření a doměřování v posuzovaných objektech auditorem. Svislé konstrukce budovy jsou tvořeny z cihelného zdiva o tloušťce 500 až 650 mm. Vstupní dveře jsou dvoukřídlé, kovové, prosklené, některé částečně prosklené. Okna v objektu jsou dřevěná, dvojitá. Obvodový ani střešní plášť není tepelně izolován.

Okrajové podmínky pro výpočet tepelných ztrát jsou uvedeny v následující tabulce

Parametry prostředí:

Pro objekt základní školy

Vnitřní výpočtová teplota ti 20 °C
Vnější výpočtová teplota te -12 °C
Průměrná vnitřní výpočtová teplota tis 16,88 °C
Průměrná teplota venkovního vzduchu* tes 4,3 °C
Délka otopného období (dní) d 225
Charakteristické číslo budovy B 8
Denostupně °D 3 308

Pro objekt školní jídelny a družiny

Vnitřní výpočtová teplota ti 20 °C
Vnější výpočtová teplota te -12 °C
Průměrná vnitřní výpočtová teplota tis 15,45 °C
Průměrná teplota venkovního vzduchu * tes 4,3 °C
Délka otopného období (dní) d 225
Charakteristické číslo budovy B 8
Denostupně °D 3 308

Tepelné ztráty objektu ZŠ

Konstrukce Plocha
m2
U
W/m2 K
Q
kW
Svislé neprůsvitné konstrukce 3 240 (0,67 – 1,2) 108,5
Prosklené konstrukce (okna a dveře) 1 365 (1,6 – 2,7) 107,7
Strop 821 (0,9 – 0,6) 38,1
Podlaha na terénu 2 312 1,4 38,5
Infiltrace 79,3
Celkem 372,1
Pozn.: konkrétní hodnoty součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí jsou uvedeny ve výpočtu v příloze

Rozdělení tepelných ztrát v budově ZŠ

Výpočet tepelných ztrát byl proveden obálkovou metodou, výsledky zpracování jsou uvedeny v příloze.

Z výsledků výpočtu uvedených v tabulce vyplývá, že největší tepelné ztráty jsou způsobeny prostupem vnějších svislých neprůsvitných a prosklených konstrukcí a infiltrací (větráním).

Tepelné ztráty objektu ŠK + družina

Konstrukce Plocha
m2
U
W/m2 K
Q
kW
Svislé neprůsvitné konstrukce 759 (0,67 – 1,2) 27,91
Prosklené konstrukce (okna a dveře) 314 (1,6 – 2,7) 9,46
Strop 544 0,9 9,84
Podlaha na terénu 661 1,4 7,6
Infiltrace 6,0
Celkem 60,81

Rozdělení tepelných ztrát v budově ŠK a ŠD

Výpočet tepelných ztrát byl proveden obálkovou metodou, výsledky zpracování jsou uvedeny v příloze.

Z výsledků výpočtu uvedených v tabulce vyplývá, že největší tepelné ztráty jsou způsobeny prostupem vnějšími svislými neprůsvitnými konstrukcemi, stropem a prosklenými konstrukcemi. Ztráty infiltrací (větráním) jsou s ohledem na použitá okna nejmenší.

Výpočtová spotřeba tepla a energie na vytápění - bilance

Teoretické (výpočtové) rozdělení spotřeby tepla na vytápění a přípravu TUV vyjadřuje následující tabulka.

Dle katalogu ČEA pro technická řešení ke snížení energetické spotřeby budov se vychází z tepelné ztráty objektu stanovené pro nepřerušované vytápění dle ČSN 06 0210 a zohledňují se klimatické podmínky, provoz vytápění, druh otopné soustavy a její vybavení regulací.

Teoretické rozdělení spotřeby tepla

 
Potřeba tepla
MWh/rok GJ/rok
Vytápění 904,6 3 256,6
Příprava TUV 202,6 729,5
Celkem 1 107 3 986

Poměr potřeby tepla na vytápění a přípravu TUV

Přehled o vstupních údajích a měrných spotřebách tepla normových a skutečných pro budovu ukazuje následující tabulka.

Geometrické ukazatele budovy ZŠ a měrná spotřeba energie

Vstupní hodnota
Tepelná ztráta celkem kW 372,12
Celková plocha ochlazovaných konstrukcí m2 7 738
Vytápěný objem budovy m3 25 960
Započitatelná podl. plocha přepočtená na světlou výšku 2,6 m m2 9 809
Geometrická charakteristika objektu (A/V) m2/m3 0,378
Spotřeba tepelné energie za TO - Er kWh 777 548
Měrná spotřeba tepelné energie za TO vztažená na jednotku objemu evn kWh/m3 29,95
Měrná spotřeba tepelné energie za TO vztažená na m2 plochy eva kWh/m 279,27
Měrná spotřeba tepla evn požadovaná vyhl. MPO č. 291/01 Sb. kWh/m3 30,1
Měrná spotřeba tepla eva požadovaná vyhl. MPO č. 291/01 Sb. kWh/m2 94,06

Posouzení měrné spotřeby tepla v objektu Základní školy

Geometrické ukazatele budovy ŠK + ŠD a měrná spotřeba energie

Vstupní hodnota
Tepelná ztráta celkem kW 60,81
Celková plocha ochlazovaných konstrukcí m2 2 278
Vytápěný objem budovy m3 4 956
Nahrávám...
Nahrávám...