dnes je 23.10.2021

Input:

Cenové rozhodnutí č. 4/2021 k cenám tepelné energie

5.10.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

0.1.2019.2
Cenové rozhodnutí č. 4/2021 k cenám tepelné energie

Energetický regulační úřad

Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2021

ze dne 16. září 2021,

k cenám tepelné energie

Energetický regulační úřad podle § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, vydává cenové rozhodnutí k cenám tepelné energie.

ČÁST PRVNÍ: Obecná ustanovení

Pro sjednání cen tepelné energie stanovuje Energetický regulační úřad pro dodavatele tepelné energie (dále také „dodavatel”) tyto podmínky:

(1) Základní podmínky pro ceny tepelné energie

(1.1) Ceny tepelné energie se regulují způsobem věcného usměrňování cen. Do ceny tepelné energie lze v kalendářním roce promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH”) podle jiného právního předpisu1.

(1.2) Podmínky věcného usměrňování cen tepelné energie se nevztahují na ceny tepelné energie kalkulované a uplatňované nižší, než je limitní cena. Limitní cena je stanovena Energetickým regulačním úřadem ve výši 155,61 Kč/GJ bez DPH.

ČÁST DRUHÁ: Ekonomicky oprávněné náklady

(2) Ekonomicky oprávněné náklady

(2.1) Ekonomicky oprávněnými náklady v ceně tepelné energie jsou proměnné a stálé ekonomicky oprávněné náklady2 nezbytné pro výrobu nebo rozvod tepelné energie v kalendářním roce, které vycházejí z účetnictví dodavatele tvořeného v souladu s Českými účetními standardy podle jiného právního předpisu3, s výjimkou nákladů podle bodu (2.3.2), které musí být uplatněny v souladu s právním předpisem, který upravuje minimální doby odpisování pro účely regulace cen v teplárenství4.

(2.2) Upřesnění některých proměnných ekonomicky oprávněných nákladů

Proměnné ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie jsou závislé na množství dodané tepelné energie.

(2.2.1) Náklady na palivo a náklady na nakupovanou tepelnou energii

(2.2.1.1) V ceně tepelné energie lze uplatnit náklady na palivo, nakupovanou tepelnou energii a jiné energie, které vychází z dlouhodobě obvyklé účinnosti užití energie při výrobě nebo rozvodu tepelné energie v průměru za kalendářní rok a obvyklých cen5 paliv s ohledem na náklady dopravy paliva anebo nakupované tepelné energie a jiných energií a sjednaných technických a dodacích podmínek.

(2.2.1.2) Náklady na palivo pro výrobu tepelné energie zahrnují spotřební daň6, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů7 a daň z pevných paliv8, pokud dodavatel není od těchto daní osvobozen ze zákona. Náklady na palivo na výrobu tepelné energie se snižují o výnos z podpory tepla podle jiného právního předpisu9.

(2.2.1.3) V případě kolísání cen paliv a energií zahrnovaných do ekonomicky oprávněných nákladů v ceně tepelné energie lze tyto ceny v kalendářním roce průměrovat se zohledněním odpovídajícího vlivu času a množství paliva nebo energie.

(2.2.2) Ekonomicky oprávněné náklady na nákup povolenek na emise skleníkových plynů

(2.2.2.1) Náklady na nákup povolenek na emise skleníkových plynů (dále jen „povolenka”) v ceně tepelné energie může uplatnit pouze dodavatel, kterému bylo vydáno povolení k emisím skleníkových plynů ve smyslu jiného právního předpisu10 a který splní podmínky stanovené tímto cenovým rozhodnutím.

(2.2.2.2) Ekonomicky oprávněný náklad na nákup povolenek, popř. jednotek ověřeného snížení emisí z projektových činností, lze při nedostatku povolenek přidělených na zařízení pro výrobu tepelné energie pro daný kalendářní rok uplatnit v ceně tepelné energie maximálně do výše odpovídající nákladům na nákup potřebného množství povolenek. Potřebné množství nakoupených povolenek se stanoví jako rozdíl množství povolenek, které odpovídá množství emisí skleníkových plynů vyprodukovaných dodavatelem při výrobě tepelné energie, vykázaného a ověřeného podle jiného právního předpisu10 a množství bezplatně přidělených povolenek pro výrobu tepelné energie pro daný kalendářní rok podle jiného právního předpisu10 a přebytků bezplatně přidělených povolenek pro výrobu tepelné energie pro jednotlivé roky předcházející roku, pro který je cena tepelné energie kalkulována, počínaje rokem 2021, neupotřebených na daném tepelném zařízení, na které se vztahuje povolení k emisím skleníkových plynů a které vymezuje jiný právní předpis10. Pokud výrobce převede část povolenek bezplatně přidělených v období 2013 až 2020 pro jejich využití do období od roku 2021, zvyšuje se o tyto povolenky množství bezplatně přidělených povolenek podle věty druhé. Za ekonomicky oprávněný náklad se nepovažuje náklad na nákup povolenek, jejichž množství odpovídá přebytku bezplatně přidělených povolenek za období 2013 až 2020 a které dodavatel tepelné energie nepřevedl pro jejich využití do období od roku 2021.

(2.2.2.3) Dodavatel, který provádí pouze nákup povolenek při jejich nedostatku, ocení povolenky pro účely kalkulace ceny tepelné energie váženým průměrem, který vychází z cen a množství nakoupených povolenek. Provede-li dodavatel v příslušném kalendářním roce prodej a nákup povolenek, množství povolenek, které je potřebné pro kalendářní rok nakoupit, se pro účely kalkulace ceny tepelné energie ocení nejvýše průměrnou cenou za tento kalendářní rok, která vychází z váženého průměru všech realizovaných obchodů s povolenkami na spotovém trhu na burze v rámci Evropské unie v daném kalendářním roce. Průměrnou cenu podle věty druhé zveřejňuje Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2.2.2.4) Pokud byla dodavateli poskytnuta podpora nebo dotace za účelem kompenzace nákladů na nákup povolenek pro výrobu tepelné energie dodávané do rozvodného tepelného zařízení, snižuje se ekonomicky oprávněný náklad na nákup povolenek v ceně tepelné energie o poskytnutou podporu nebo dotaci.

(2.2.2.5) Při uplatňování cen tepelné energie ve více cenových lokalitách se zařízeními, u kterých se zjišťuje množství emisí skleníkových plynů, se vzniklý náklad na potřebný nákup povolenek rozdělí mezi tyto cenové lokality v takovém poměru, v jakém v těchto cenových lokalitách vznikla skutečná potřeba nákupu povolenek při výrobě tepelné energie.

(2.2.2.6) Při dělení nákladů na potřebný nákup povolenek u společné výroby tepelné energie a jiné výroby se zohlední skutečně přidělené povolenky pro jednotlivé komodity.

(2.2.2.7) V kalkulaci ceny tepelné energie nelze uplatnit náklady na nákup množství povolenek vzniklé nečinností provozovatele zařízení v kalendářním roce, např. nepodáním oznámení o změně podmínek povolení anebo nepodáním žádosti o vydání a přidělení dalších povolenek anebo neprováděním opatření vedoucích k přímému anebo nepřímému snížení nebo omezení emisí podle jiného právního předpisu10.

(2.2.3) Upřesnění některých dalších proměnných ekonomicky oprávněných nákladů

(2.2.3.1) V ceně tepelné energie vyráběné z plynu lze uplatnit náklad na rezervaci přepravní nebo distribuční kapacity ve výši odpovídající předpokládané potřebě rezervované přepravní nebo distribuční kapacity v daném kalendářním roce. Vzniklé dodatečné náklady za překročení rezervované přepravní nebo distribuční kapacity nebo za překročení nebo za neodebrání sjednaného množství paliva anebo energií, i sankční povahy, mohou navýšit proměnné ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie.

(2.2.3.2) Při výrobě tepelné energie v zařízení pro energetické využití směsných komunálních odpadů nelze v ceně tepelné energie uplatnit náklady na likvidaci odpadů, přípravu odpadů před spálením a likvidaci zbytků po spálení.

(2.3) Upřesnění některých stálých ekonomicky oprávněných nákladů

Stálé ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie nejsou závislé na množství dodané tepelné energie.

(2.3.1) Opravy a údržba

(2.3.1.1) V ceně tepelné energie může dodavatel uplatnit nezbytné náklady na opravy a údržbu majetku souvisejícího s výrobou nebo rozvodem tepelné energie, pokud toto cenové rozhodnutí nestanoví jinak.

(2.3.1.2) V ceně tepelné energie nelze uplatnit náklady na opravu tepelného zařízení, u něhož trvá odpovědnost za vady nebo záruka za jakost. V případě, že odpovědnost za vady nebo záruka za jakost nemůže být uplatněna, může dodavatel náklady na tuto opravu promítnout v ceně tepelné energie v kalendářním roce, ve kterém je skutečně vynaložil. Za opravu se nepovažují úpravy majetku, které jsou technickým zhodnocením podle jiného právního předpisu11. Dodavatel může do kalkulace ceny tepelné energie do položky oprava zahrnout náklady na výměnu majetku, který je veden v účetnictví jako součást souboru movitých věcí, pokud součet ocenění vyměněných věcí v kalendářním roce nepřekročí 10 % z hodnoty ocenění souboru movitých věcí. V případě komponentního odpisování se postupuje obdobně jako u věty předchozí.

(2.3.1.3) V případě movitého nebo nemovitého majetku provozovaného v nájmu, podnájmu nebo pachtu (dále jen „nájem”), nezbytného pro výrobu nebo rozvod tepelné energie může provozovatel tepelného zařízení uplatnit v kalkulaci ceny tepelné energie náklady vynaložené na běžnou údržbu pronajatého majetku. Náklady na ostatní údržbu a nezbytné opravy podle jiného právního předpisu12 je dodavatel tepelné energie oprávněn zahrnout do kalkulace ceny tepelné energie pouze v případě, že se k provádění ostatní údržby a nezbytných oprav zavázal ve smlouvě s pronajímatelem, nebo pokud se ve smlouvě s pronajímatelem zavázal k úhradě nákladů na ostatní údržbu a nezbytné opravy provedené nebo zajištěné pronajímatelem.

(2.3.2) Odpisy

(2.3.2.1) V ceně tepelné energie lze uplatnit rovnoměrné odpisy provozovaného majetku nezbytného pro výrobu nebo rozvod tepelné energie, přičemž minimální doba odpisování je stanovena jiným právním předpisem4. Není-li stanovena, lze odpisy zahrnout do ceny tepelné energie ve výši odpovídající dlouhodobě obvyklé době použitelnosti takového majetku. V případě,

že dodavatel do kalkulace ceny tepelné energie do položky oprava zahrne náklady na výměnu majetku podle bodu (2.3.1.2), nelze v ceně tepelné energie uplatnit odpisy takto vyměněného majetku. U domovních kotelen nebo domovních předávacích stanic se odpisy zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie posuzují jako u zařízení, která nejsou nedílnou součástí stavebních děl, přičemž lze zahrnout pouze stavební části, které přímo souvisí s výrobou nebo rozvodem tepelné energie.

(2.3.2.2) U majetku, který byl předchozím vlastníkem užíván po dobu odpovídající alespoň jedné třetině doby odpisování podle bodu (2.3.2.1), je dodavatel oprávněn uplatnit odpisy tohoto majetku ve výši, která bude odpovídat době odpisování majetku zkrácené o dobu užívání majetku předchozím vlastníkem.

(2.3.2.3) V ceně tepelné energie nelze uplatnit odpisy majetku nabytého bezúplatným převodem s výjimkou majetku převedeného podle jiného právního předpisu13, odpisy majetku nevyužívaného pro výrobu nebo rozvod tepelné energie, kromě záložních a špičkových tepelných zdrojů, a odpisy a ostatní náklady související s rekonstrukcí nebo nově pořízeným zařízením určeným pro výrobu nebo rozvod tepelné energie, které byly provedeny v rozporu s energetickým auditem podle jiného právního předpisu14, pokud se na dodavatele a zařízení povinnost zpracování energetického auditu vztahuje.

(2.3.2.4) V ceně tepelné energie lze uplatnit účetní odpisy provozovaného majetku nezbytného pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo jeho části, na který byla poskytnuta jakákoliv forma dotace, pouze z ocenění tohoto majetku sníženého o poskytnutou dotaci.

(2.3.2.5) V ceně tepelné energie nelze uplatnit odpisy oceňovacího rozdílu k nabytému majetku15 a odpisy goodwillu15 v případech jiného nabytí majetku, než koupí.

(2.3.3) Nájemné

(2.3.3.1) V případě nájmu movitého nebo nemovitého majetku souvisejícího s výrobou anebo rozvodem tepelné energie, kromě finančního pronájmu nebo nájmu věcí, které spadají do správní režie dodavatele, lze do ceny tepelné energie v kalendářním roce zahrnout náklady na nájemné maximálně ve výši součtu

a) ročních odpisů, které by podle bodu (2.3.2) mohl uplatňovat v ceně tepelné energie vlastník tepelného zařízení, pokud by byl dodavatelem tepelné energie a

b) zisku, který by mohl v ceně tepelné energie uplatnit dodavatel tepelné energie provozující předmětné tepelné zařízení z hodnoty pronajatého tepelného zařízení, stanoveného podle části (3).

(2.3.3.2) Nájemné nelze uplatňovat zároveň na majetek nebo jeho část, na který jsou uplatňovány odpisy v ceně tepelné energie, pokud se nejedná o pacht závodu.

(2.3.3.3) Je-li v případě pachtu obchodního závodu nebo jeho části dodavatel tepelné energie oprávněn odpisovat propachtovaný soubor movitého a nemovitého majetku souvisejícího s výrobou nebo rozvodem tepelné energie nebo jeho část, může dodavatel tepelné energie zahrnout do ceny tepelné energie pachtovné stanovené v souladu s tímto cenovým rozhodnutím snížené o odpisy takového majetku.

(2.3.3.4) Do ceny tepelné energie nelze zahrnout nájemné za movitý a nemovitý majetek pro výrobu nebo rozvod tepelné energie, který je

a) neprovozovaný a nevyužívaný, kromě záložních a špičkových zdrojů, nebo

b) prodaný a následně ve lhůtě do pěti let od prodeje dodavateli zpět pronajatý, pokud tím nedojde ke snížení ekonomicky oprávněných nákladů v ceně tepelné energie.

(2.3.3.5) U nájmu věcí spadajících do správní režie dodavatele nebo u nájmu majetku, který nepodléhá účetnímu odpisování podle jiného právního předpisu3, lze do režijních nákladů dodavatele zahrnout nájemné maximálně ve výši v místě a čase obvyklé.

(2.3.4) Finanční leasing

V případně finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se pro určení výše nákladů na finanční leasing a určení nákladů na finanční leasing, které nelze zahrnout do ceny tepelné energie, ustanovení bodu (2.3.3) použijí obdobně.

(2.3.5) Režijní náklady

(2.3.5.1) Režijními náklady jsou správní režijní náklady a výrobní režijní náklady, které souvisí s výrobou tepelné energie nebo rozvodem tepelné energie. Do ceny tepelné energie lze zahrnout pouze režijní náklady přímo přiřaditelné k výrobě nebo rozvodu tepelné energie a část společných režijních nákladů stanovených podle bodů (2.3.5.5) až (2.3.5.10), která souvisí s výrobou tepelné energie nebo rozvodem tepelné energie.

(2.3.5.2) Součástí správních režijních nákladů jsou náklady na odměny nejvýše

a) tří členů představenstva nebo správní rady dodavatele tepelné energie, který má právní formu akciové společnosti, nebo

b) jednoho člena statutárního orgánu dodavatele tepelné energie, který má jinou právní formu než formu akciové společnosti.

Náklad na odměnu člena statutárního orgánu může být zahrnut do ceny tepelné energie pouze za kalendářní měsíce, ve kterých člen statutárního orgánu vykonával svou funkci, a to maximálně do výše odpovídající dvojnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v odvětví „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu” zveřejněné Českým statistickým úřadem pro rok, který předchází roku, ve kterém dodavatel tepelné energie kalkuluje ceny tepelné energie na následující kalendářní rok, za období výkonu funkce člena statutárního orgánu.

(2.3.5.3) Náklady vynaložené na zákonná pojištění hrazené za člena statutárního orgánu jsou součástí správních režijních nákladů nejvýše ve výši, která by podle zákona upravujícího příslušné zákonné pojištění byla odvozena od výše odměny člena statutárního orgánu určené podle bodu (2.3.5.2).

(2.3.5.4) Příslušný podíl nákladů vynaložených na mzdy a zákonná pojištění, které souvisejí se zajištěním všech podnikatelských činností dodavatele s výjimkou výrobní režie, je vždy zahrnut do správní režie.

(2.3.5.5) Společné správní režijní náklady se dělí mezi různé podnikatelské činnosti dodavatele tepelné energie. Dodavatel dělí společné správní režijní náklady mezi různé podnikatelské činnosti dodavatele podle hodnoty podílu

a) průměrných tržeb dodavatele za činnost výroba nebo rozvod tepelné energie vůči tržbám dodavatele pocházející z výkonu všech podnikatelských činností dodavatele za předcházející tři ukončené kalendářní roky,

b) průměrných mzdových nákladů vynaložených na zaměstnance, kteří vykonávají práci přímo přiřaditelnou činnosti výroba nebo rozvod tepelné energie, vůči mzdovým nákladům vynaloženým na zaměstnance vykonávající práci přímo přiřaditelnou činnosti výroba nebo rozvod tepelné energie a zaměstnance vykonávající práci přímo přiřaditelnou jiným podnikatelským činnostem za předcházející tři ukončené kalendářní roky, nebo

c) průměrných ročních odpisů majetku výhradně souvisejícího s výkonem činnosti výroba nebo rozvod tepelné energie vůči odpisům majetku souvisejícího s výkonem všech podnikatelských činností dodavatele tepelné energie mimo odpisů majetku náležícího do společných správních režijních nákladů za předcházející tři ukončené kalendářní roky.

Pokud dodavatel tepelné energie nevykonává žádnou z podnikatelských činností odlišných od činnosti výroba nebo rozvod tepelné energie po dobu alespoň tří kalendářních let, dělí dodavatel tepelné energie společné správní režijní náklady mezi podnikatelské činnosti podle hodnot podílů stanovených podle písm. a) až c) za období, za které vedle činnosti výroba nebo rozvodu tepelné energie vykonával alespoň jednu další podnikatelskou činnost. Pokud dodavatel dělí společné režijní náklady postupem podle písm. b) nebo c), nesmí podíl společných režijních nákladů připadajících na činnost výroby nebo rozvodu tepelné energie přesahovat o více než 30 % podíl společných režijních nákladů, pokud by byly společné režijní náklady děleny postupem podle písm. a).

(2.3.5.6) V případě ukončení některé z podnikatelských činností dodavatele se pro následující kalendářní rok tato podnikatelská činnost pro účely dělení společných správních režijních nákladů nezohledňuje.

(2.3.5.7) Dodavatel rozdělí všechny společné správní režijní náklady jednotným způsobem dělení podle bodu (2.3.5.5).

(2.3.5.8) Výrobní režijní náklady a část společných správních režijních nákladů připadajících na činnost výroba a rozvod tepelné energie se dělí mezi jednotlivé úrovně předání podle bodů (4.15) až (4.19).

(2.3.5.9) Pokud dodavatel kalkuluje ceny tepelné energie ve více cenových lokalitách, dělí režijní náklady mezi jednotlivé cenové lokality podle:

a) poměru sjednaných tepelných výkonů,

b) množství tepelné energie dodávané v jednotlivých cenových lokalitách včetně vlastní spotřeby tepelné energie,

c) počtu odběrných míst v cenových lokalitách,

d) pořizovací hodnoty majetku výhradně souvisejícího s výkonem činnosti výroba nebo rozvod tepelné energie využívaného pro dodávky v jednotlivých cenových lokalitách, nebo

e) poměru rozdílu tržeb z dodávek tepelné energie a proměnných ekonomicky oprávněných nákladů přiřazených k jednotlivým cenovým lokalitám za poslední ukončený kalendářní rok.

Pokud dodavatel dělí režijní náklady postupem podle písm. c), nesmí podíl režijních nákladů připadajících na jednu cenovou lokalitu přesahovat o více než 30 % podíl režijních nákladů, pokud by byly režijní náklady děleny postupem podle písm. b).

(2.3.5.10) Pokud dodavatel dělí režijní náklady mezi jednotlivé cenové lokality podle poměru sjednaných tepelných výkonů nebo množství tepelné energie, použijí se pro dělení režijních nákladů mezi jednotlivé cenové lokality ustanovení bodů (4.17) až (4.19) obdobně. Obdobně podle ustanovení bodů (4.17) až (4.19) postupuje dodavatel při dělení režijních nákladů při kalkulaci cen tepelné energie na více úrovních předání tepelné energie.

(2.3.5.11) Dodavatelem zvolený postup dělení režijních nákladů je v průběhu kalendářního roku neměnný.

(2.3.6) Věcná břemena

(2.3.6.1) Je-li věcné břemeno k užívání nemovitosti nebo její části za účelem umístění a provozování tepelných zařízení zřízeno úplatně, je možné do ceny tepelné energie zahrnout náhradu za zřízení věcného břemene a náklady spojené se zřízením tohoto věcného břemene. Náklady podle věty první se do ceny tepelné energie promítají ve formě odpisů.

(2.3.6.2) V případech, kdy vzniklo věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely zřízení nebo provozování nového rozvodného tepelného zařízení ze zákona nebo z rozhodnutí státního orgánu, jsou ekonomicky oprávněnými náklady zákonem stanovené náhrady za omezení cizí nemovitosti nebo její části a náklady spojené se zřízením tohoto věcného břemene. Další skutečně vynaložené náklady vznikající při využití cizí nemovitosti v souvislosti s věcným břemenem mohou být v ceně tepelné energie uplatněny pouze při jejich vynaložení v souladu s jiným právním předpisem16.

(2.3.7) Zákonné rezervy

(2.3.7.1) V ceně tepelné energie lze promítnout pouze v kalendářním roce řádně účtované rezervy na opravu hmotného majetku tvořené podle jiného právního předpisu17. Zanikne-li důvod tvorby zákonných rezerv, nedojde-li k vyčerpání rezerv nebo v případě ukončení dodávek tepelné energie v cenové lokalitě, musí být tyto rezervy zrušeny v celkové neuplatněné výši podle jiného právního předpisu17 a odečteny od ekonomicky oprávněných nákladů při vyúčtování ceny tepelné energie.

(2.3.7.2) Pro promítnutí rezerv na sanace a rekultivace skládek tvořených podle jiného právního předpisu18 a rezerv na vyřazení jaderného zařízení z provozu podle jiného právního předpisu19 do ceny tepelné energie se bod (2.3.7.1) použije obdobně.

(2.4) Vymezení některých dalších ekonomicky oprávněných nákladů

(2.4.1) Společné náklady při kombinované výrobě elektřiny a tepla

(2.4.1.1) Dodavatel při kombinované výrobě elektřiny a tepla odděluje přímo přiřaditelné ekonomicky oprávněné náklady na tepelnou energii. Od společných ekonomicky oprávněných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla dodavatel oddělí náklady na tepelnou energii postupem podle přílohy č. 2. Do ceny tepelné energie lze zahrnout pouze přímo přiřaditelné náklady a část společných nákladů souvisejících s výrobou tepelné energie.

(2.4.1.2) Dělení společných nákladů se neprovádí, je-li veškerá elektřina vyrobená při kombinované výrobě elektřiny a tepla použita pro vlastní spotřebu při výrobě nebo rozvodu tepelné energie.

(2.4.1.3) Do ceny tepelné energie nelze zahrnout náklady na nákup elektřiny převyšující náklad na vlastní výrobu elektřiny při kombinované výrobě elektřiny a tepla nebo při samostatné výrobě elektřiny na tepelném zdroji, není-li vyrobená elektřina přednostně využívána pro potřeby tepelného zdroje nebo pro ostatní výrobní nebo rozvodná tepelná zařízení, která jsou dodavatelem elektricky propojená.

(2.4.1.4) Pokud dodavatel využívá elektřinu vyrobenou při kombinované výrobě elektřiny a tepla pro potřeby tepelného zdroje nebo pro ostatní výrobní nebo rozvodná tepelná zařízení, která jsou dodavatelem elektricky propojená, zahrnuje do ceny tepelné energie náklad na vlastní výrobu elektřiny snížený o výnos z podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle jiného právního předpisu9 v rozsahu odpovídajícím množství elektřiny spotřebované pro potřeby tepelného zdroje nebo pro ostatní výrobní nebo rozvodná tepelná zařízení dodavatele.

(2.4.1.5) Dodavatelem zvolená metoda dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla a podle přílohy č. 2 stanovená hodnota rozdělovacího koeficientu βti je v průběhu kalendářního roku neměnná. Po skončení kalendářního roku dodavatel v kalkulaci výsledné ceny tepelné energie hodnotu rozdělovacího koeficientu βti přepočítá podle skutečných hodnot.

(2.4.2) Společné náklady při využití druhotného zdroje, obnovitelného zdroje

Pro dělení společných nákladů na výrobu tepelné energie získané z druhotného energetického zdroje nebo obnovitelného zdroje se postup podle bodu (2.4.1) použije obdobně.

(2.4.3) Specifikace a vymezení dalších nákladů

(2.4.3.1) Náklady na výrobky, služby a zboží přeúčtovávané v rámci účetní jednotky, které jsou uplatňovány v ceně tepelné energie, nesmí obsahovat dodatečnou marži. Náklady na výrobu nebo rozvod tepelné energie vynaložené na činnosti prováděné dodavatelským způsobem nesmí zvýšit ekonomicky oprávněné náklady, za které by je při srovnatelném rozsahu a ve srovnatelném časovém období prováděl dodavatel vlastním výkonem.

(2.4.3.2) V ceně tepelné energie nelze dále uplatnit zejména

a) zaviněná manka a náhrady škod související s investiční výstavbou nebo spojené s odstraňováním škod na majetku, které nebyly způsobeny v důsledku živelní pohromy,

b) náklady na vyřazení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zásob a zůstatkovou cenu tohoto majetku, kromě nákladů na likvidaci majetku (snížené o výnosy z likvidace), který ztratil způsobilost provozování,

c) jakékoliv poplatky a úroky z prodlení, pokuty, sankce s výjimkou případu uvedeného v bodě (4.25), penále nebo přirážky k poplatkům vyplývající ze závazkových vztahů nebo z právních předpisů včetně ekologických,

d) výdaje na reklamu, propagaci a reprezentaci, které převyšují v ceně tepelné energie hodnotu 2,60 Kč/GJ bez DPH,

e) cestovné vyplácené nad rámec povinností stanovených jiným právním předpisem20,

f) peněžité vyrovnání (např. odstupné) nad rámec povinností stanovených jiným právním předpisem21,

g) příspěvky na stravování nad rámec daňové uznatelnosti podle jiného právního předpisu22,

h) platby pojistného za pojištění škod způsobených statutárními orgány právnických osob a dalšími volenými orgány právnických osob,

i) úroky z úvěru, půjčky a jiné finanční výpomoci,

j) odvody do státního rozpočtu při neplnění povinnosti stanovené podílem zdravotně postižených na celkovém počtu zaměstnanců podle jiného právního předpisu23,

k) opravné položky k pohledávkám a odpisy pohledávek,

l) platby za ekonomické, právní, poradenské nebo organizační služby, pokud není dodavatelem jednoznačně doloženo plnění těchto služeb.

(2.4.3.3) Součástí ekonomicky oprávněných nákladů mohou být další náklady vynaložené na výhody poskytované zaměstnancům nebo ve prospěch zaměstnance v souvislosti s výkonem práce pro dodavatele tepelné energie, které jsou podle jiného právního předpisu24 osvobozené od daně z příjmu, maximálně však do výše 5 % ze mzdových nákladů vynaložených dodavatelem.

ČÁST TŘETÍ: Přiměřený zisk

(3) Přiměřený zisk

(3.1) Hodnota maximálního přiměřeného zisku zisksum za cenovou lokalitu v Kč před zdaněním a úroky vztahující se souhrnně k činnostem výroba tepelné energie nebo rozvod tepelné energie se stanoví podle vztahu

kde

CAPEX [Kč] pořizovací cena položky majetku nezbytného pro výrobu nebo rozvod tepelné energie provozovaného dodavatelem v cenové lokalitě; CAPEX nezahrnuje pronajatý majetek, za který nájemné uhrazené dodavatelem spadá do správních režijních nákladů dodavatele,

i [-] faktor časové hodnoty peněz; pro majetek nezbytný pro výrobu nebo rozvod tepelné energie pro období od roku zařazení do užívání do 31. prosince 2021 je faktor i 0,02, pro období od 1. ledna 2022 je pro veškerý majetek nezbytný pro výrobu nebo rozvod tepelné energie faktor i 0,01,

t [-] počet ukončených let od aktivace majetku nezbytného pro výrobu nebo rozvod tepelné energie do roku, pro který se kalkulují ceny tepelné energie včetně, podle jednotlivých položek majetku; faktor t nabývá hodnoty od 1 výše, přičemž v případě zařazení majetku do užívání před 1. lednem 1992 se za rok zařazení považuje rok 1992,

n [-] počet položek majetku nezbytného pro výrobu nebo rozvod tepelné energie provozovaného dodavatelem v cenové lokalitě,

ROA [-] míra výnosnosti ve výši 0,065.

(3.2) V případě zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla se část CAPEX podle bodu (3.1) vztahující se k činnosti výroba tepelné energie stanoví poměrem z celkové pořizovací ceny zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, v jakém dodavatel dělí stálé náklady na výrobu elektřiny a tepla a zahrnuje do kalkulace ceny tepelné energie část stálých nákladů, která souvisí s výrobou tepelné energie, postupem podle přílohy č. 2.

(3.3) Do CAPEX podle bodu (3.1) může dodavatel dále zahrnout část pořizovací ceny položky majetku připadajícího na výrobu elektřiny, kterou dodavatel používá na technologickou vlastní spotřebu elektřiny při výrobě tepelné energie v tomtéž zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo na spotřebu technologie nezbytné pro dodávku vyrobené tepelné energie do připojeného rozvodného tepelného zařízení. Věta první neplatí, pokud dodavatel používá elektřinu vyrobenou v zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla také pro vlastní spotřebu dodavatele a vlastní spotřebu dodavatele neměří stanoveným měřidlem podle zvláštního právního předpisu25. Část pořizovací ceny položky majetku připadajícího na výrobu

Nejnavštěvovanější semináře
Nahrávám...
Nahrávám...