2019/1659, Komplexní posouzení potenciálu pro účinné vytápění a chlazení

10.2019.1659

2019/1659, Komplexní posouzení potenciálu pro účinné vytápění a chlazení

Evropská komise, Generální ředitelství pro energetiku

 Nahoru1. OBECNÁ DOPORUČENÍ K PŘÍLOZE VIII SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI

Ustanovení čl. 14 odst. 1 a 3 směrnice 2012/27/EU (směrnice o energetické účinnosti) vyžadují, aby každý členský stát provedl a předložil Komisi komplexní posouzení potenciálu energetické účinnosti pro vytápění a chlazení. Posouzení musí zahrnovat všechny prvky uvedené v příloze VIII směrnice o energetické účinnosti.

Členské státy musely předložit první posouzení do 31. prosince 2015. Toto posouzení je na žádost Komise nutné aktualizovat každých pět let. Příprava analýzy musí být úzce spojena s opatřeními pro plánování a podávání zpráv v nařízení (EU) 2018/1999 (nařízení o správě energetické unie) a pokud možno vycházet z předchozích posouzení. Členské státy mohou použít šablonu pro podávání zpráv poskytovanou Komisí.

S cílem zjednodušit posouzení využila Komise možnosti v článcích 22 a 23 směrnice o energetické účinnosti navrhnout nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/826, kterým se mění příloha VIII a část 1 přílohy IX směrnice o energetické účinnosti.

Cílem tohoto dokumentu je vysvětlit nové požadavky a usnadnit účinné a soudržné uplatňování ustanovení přílohy VIII směrnice o energetické účinnosti ohledně informací, které mají být Komisi v komplexním hodnocení oznámeny. Tento dokument nahrazuje stávající pokyny týkající se podpory účinnosti při vytápění a chlazení zveřejněné Komisí (1).

Pro vytvoření vnitrostátního přehledu o vytápění a chlazení musí kroky vedoucí k úplnému komplexnímu posouzení zahrnovat:

— posouzení množství užitečné energie (2) a kvantifikace konečné spotřeby energie (3) podle odvětví (GWh ročně),

— odhadované a zjištěné současné vytápění a chlazení dodávané do odvětví konečné spotřeby (GWh ročně), s členěním podle technologií a z hlediska toho, zda byla energie získána z fosilních či obnovitelných zdrojů,

— určení možných dodávek ze zařízení, která produkují odpadní teplo nebo chlad (GWh ročně),

— vykazované podíly energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla či chladu v konečné spotřebě energie za posledních 5 let,

— prognózy vývoje poptávky po vytápění a chlazení na příštích 30 let (GWh), a

— mapu území státu znázorňující oblasti s vysokou energetickou náročností, místa dodávky tepla a chladu určená podle bodu 2 písm. b) a zařízení na přenos dálkového vytápění, která již existují a jsou plánována.

Aby mohlo poskytnout obecný přehled o politice v oblasti vytápění a chlazení, musí posouzení zahrnovat:

— popis úlohy účinného vytápění a chlazení při dlouhodobém snižování emisí skleníkových plynů, a

— obecný přehled stávajících politik a opatření pro vytápění a chlazení, jak jsou uvedeny v souladu s nařízením o správě energetické unie.

Za účelem analýzy ekonomického potenciálu pro účinnost při vytápění a chlazení musí kroky vedoucí k úplnému posouzení zahrnovat:

— určení vhodných technologií pro dodávky nízkouhlíkového a energeticky účinného tepla a chladu na území daného státu za použití analýzy nákladů a přínosů,

— základní a alternativní scénáře pro přesně vymezenou zeměpisnou oblast,

— finanční a hospodářské analýzy (druhá z nich se zohledněním externích nákladů),

— analýzu citlivosti, a

— prezentaci použité metody a učiněných předpokladů.

A konečně je pro dokončení komplexního posouzení nutné předložit návrhy na dodatečná a budoucí politická opatření v oblasti vytápění a chlazení.

 Nahoru2. KONKRÉTNÍ DOPORUČENÍ

2.1. PŘEHLED VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ

2.1.1. Posouzení roční poptávky po vytápění a chlazení, pokud jde o užitečnou energii a kvantifikovanou konečnou spotřebu energie podle odvětví

Podle bodu 1 přílohy III směrnice o energetické účinnosti musí členské státy vykazovat nejnovější kvantifikované údaje o konečné spotřebě energie pro vytápění a chlazení v domácnostech, službách a průmyslu a ve všech ostatních odvětvích, která jednotlivě představují více než 5 % celkové vnitrostátní poptávky po vytápění a chlazení. Členské státy musí také souběžně posuzovat a vykazovat užitečnou energii potřebnou pro vytápění a chlazení v těchto odvětvích. Konečnou spotřebu energie a užitečnou energii pro každé odvětví je třeba vyjádřit v GWh.

Konečná spotřeba energie na vytápění a chlazení by měla být založena na skutečných, naměřených a ověřených informacích a na členěních podle odvětví, která jsou stanovena jako standardní v evropských energetických statistikách a ve vnitrostátních energetických bilancích (4).

V zájmu dosažení souladu s bodem 3 v příloze VIII směrnice o energetické účinnosti je užitečné předložit zeměpisné členění údajů o dodávkách a spotřebě za účelem vztažení budoucí poptávky po energii ke zdrojům dodávek. To vyžaduje znalost umístění hlavních uživatelů vytápění a chlazení. Spolu s informacemi o možných dodavatelích (bod 2 přílohy VIII směrnice o energetické účinnosti) se tím umožní vytvořit mapu umístění (bod 3 uvedené přílohy) a zlepšit porozumění proměnlivým podmínkám v rámci dané země. Jedním z přístupů k zeměpisnému rozdělení by mohlo být využití zavedeného systému územního rozdělení, jako jsou oblasti podle poštovního směrovacího čísla, místní správní jednotky, obce, průmyslové parky a jejich okolí atd.

Je-li to možné a užitečné, může být vypracováno odvětvové členění poptávky po vytápění a chlazení do příslušných dílčích prvků, např. ke stanovení množství nebo stupně teploty energie, která by byla obvykle potřebná (5) (např. na vysoký stupeň tepla, střední stupeň tepla, střední/nízký stupeň tepla, nízký stupeň tepla, chlazení a mražení). Analýza by tak byla přesnější a užitečnější, např. při stanovení technické a hospodářské životaschopnosti v rámci analýzy nákladů a přínosů pro konkrétní řešení dodávek vytápění a chlazení za účelem splnění specifických potřeb v různých dílčích odvětvích.

Řádné členění poptávky vyžaduje důkladné shromažďování a zpracovávání údajů. Často to bude zahrnovat kombinování různých souborů údajů, zpracování údajů shora dolů a zdola nahoru a využití hypotéz a předpokladů. Nejsou-li k dispozici žádné přímé údaje o spotřebě energie, měly by být použity nepřímo odvozené údaje. Možné prvky by mohly zahrnovat počet obyvatel v rámci územní jednotky, spotřebu energie na hlavu a vytápěnou plochu v budovách na obyvatele. Různá dílčí odvětví budou pravděpodobně vyžadovat odlišné přístupy.

Odvětví domácností a většina odvětví služeb se skládá z velkého počtu malých a středně velkých spotřebitelů, kteří jsou roztroušeni na území obce nebo jiné územní jednotky. Jejich spotřeba energie spočívá především ve vytápění/chlazení prostoru, a je tedy určována plochou, která vyžaduje vytápění a /nebo chlazení. Mohlo by být užitečné použít kritéria, která vysvětlují poptávku zeměpisně (6), např. seskupit tyto spotřebitele do skupin s vysokou a nízkou hustotou poptávky po teple. Jsou-li rozlišeny segmenty výstavby, např. s cílem splnit normy pro "budovu s téměř nulovou spotřebou energie", lze použít také tuto segmentaci.

Odvětví průmyslu se obvykle skládá z malého počtu velkých spotřebitelů tepla, jejichž poptávka se řídí průmyslovými procesy. V tomto případě by spotřebitelé mohli být rozčleněni podle poptávky po energii (MWh /rok) a teplotních prahů.

2.1.2. Určení/odhad současné dodávky vytápění a chlazení podle technologie

Účelem tohoto kroku je určit technologická řešení, která se používají k dodávce vytápění a chlazení (bod 1 v příloze VIII směrnice o energetické účinnosti). Analýza a vykazované hodnoty by měly dodržovat stejnou strukturu jako popis poptávky po vytápění a chlazení. Podle bodu 2 písm. a) přílohy VIII směrnice o energetické účinnosti musí být vykazovány nejaktuálnější údaje, které jsou k dispozici, a to v GWh za rok. Mělo by se rozlišovat mezi zdroji na místě a mimo dané místo a mezi obnovitelnými a fosilními zdroji energie.

V bodě 2 písm. a) jsou uvedeny technologie, pro které musí být poskytnuty údaje o dodávkách:

"— v případě dodávky na místě:

— kotle vyrábějící pouze teplo,

— vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny,

— tepelná čerpadla;

— jiné technologie a zdroje na místě, a

— v případě dodávky mimo dané místo:

— vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny,

— odpadního tepla;

— jiné technologie a zdroje mimo dané místo."

U každé technologie je třeba rozlišovat mezi obnovitelnými a fosilními zdroji energie. Údaje, které nelze shromáždit přímo, by měly být odvozeny nepřímo. Výše uvedený seznam není vyčerpávající a představuje minimum, které by mělo být uvedeno. V případě potřeby by měly být přidány další zdroje energie, aby byly údaje úplné a přesné.

Úroveň podrobnosti údajů o zdrojích dodávky energie pro vytápění a chlazení by měla odrážet požadavky metody zvolené pro komplexní posouzení. Mohou sem patřit lokalizační údaje, technologie, použité palivo, množství a kvalita (7) dodané energie (MWh/rok), dostupnost tepla (denní nebo roční), stáří a očekávaná životnost zařízení atd.

2.2. URČENÍ ZAŘÍZENÍ, KTERÁ PRODUKUJÍ ODPADNÍ TEPLO NEBO CHLAD, A JEJICH MOŽNÝCH DODÁVEK VYTÁPĚNÍ ČI CHLAZENÍ

Účelem tohoto kroku je určit, popsat a kvantifikovat zdroje odpadního tepla nebo chladu, jejichž využití dosud neodpovídá jejich plnému technickému potenciálu. To by mohlo sloužit jako ukazatel pro krytí stávající nebo budoucí poptávky po vytápění a chlazení. V bodě 2 písm. b) přílohy VIII směrnice o energetické účinnosti jsou uvedena zařízení pro výrobu tepla, která mají být analyzována:

"— zařízení pro výrobu tepelné energie, která mohou dodávat odpadní teplo nebo mohou být za tímto účelem dodatečně vybavena, s celkovým tepelným příkonem vyšším než 50 MW,

— zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie s využitím technologií uvedených v části II přílohy I s celkovým tepelným příkonem vyšším než 20 MW;

— spalovny odpadů;

— zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým tepelným příkonem vyšším než 20 MW kromě zařízení uvedených v bodě 2 písm. b) podbodech i) a ii) vyrábějících teplo nebo chlad pomocí energie z obnovitelných zdrojů;

— průmyslová zařízení s celkovým tepelným příkonem vyšším než 20 MW, která mohou dodávat odpadní teplo."

Členské státy mohou jít nad rámec uvedených zdrojů odpadního tepla a chladu, zejména z terciárního sektoru, a vykazovat je odděleně. Pro účely záznamů o vydání povolení a oprávnění podle čl. 14 odst. 7 směrnice o energetické účinnosti mohou členské státy posoudit potenciál produkce odpadního tepla u zařízení pro výrobu tepelné energie s celkovým tepelným příkonem od 20 do 50 MW.

Může být rovněž užitečné popsat kvalitu vyrobené energie, např. teplotu (pára nebo horká voda), která je dostupná pro každé použití, pro něž by mohla být obvykle použita (8). Nejsou-li známy údaje o množství nebo kvalitě odpadního tepla či chladu, lze je odhadnout pomocí vhodné metodiky na základě řádně doložených předpokladů. Odpadní teplo ze zařízení na výrobu elektřiny lze například rekuperovat pomocí různých metod a technologií (9).

Členské státy musí na mapě ukázat umístění potenciálních zdrojů odpadního tepla a chladu, které by v budoucnosti mohly uspokojit poptávku.

2.3. MAPY NABÍDKY TEPLA A CHLADU A POPTÁVKY PO NICH

Příloha VIII směrnice o energetické účinnosti požaduje, aby komplexní posouzení vnitrostátního potenciálu pro účinné vytápění a chlazení obsahovalo mapu celého území státu, která uvádí zdroje a infrastrukturu poptávky po vytápění a chlazení a zahrnuje (bod 3 přílohy VIII):

"— oblasti poptávky po vytápění a chlazení, které vyplynou z analýzy uvedené v bodě 1, s využitím jednotných kritérií pro zaměření se na oblasti s vysokou energetickou náročností v obcích a příměstských oblastech,

— stávající místa dodávky vytápění a chlazení určená podle bodu 2 písm. b) a zařízení na přenos dálkového vytápění;

— plánovaná místa dodávky vytápění a chlazení popsaná v bodě 2 písm. b) a zařízení na přenos dálkového vytápění."

Tento seznam obsahuje pouze položky, které musí být na mapě uvedeny. Uvést lze i jiné položky, např. rozmístění obnovitelných zdrojů energie.

Vypracování mapy tepla a chladu by nemělo být považováno za samostatný úkol, ale spíše za nedílnou součást procesu posouzení potenciálu pro zlepšení účinnosti vytápění a chlazení a synergií mezi spotřebiteli a jejich možnými dodavateli. S ohledem na požadavek vypracovat mapu by měly mít veškeré údaje o nabídce vytápění a chlazení a poptávce po nich prostorovou dimenzi, aby bylo možné určit příležitosti pro synergie.

Rozlišení prvků mapy požadovaných podle bodu 3 písm. a) přílohy VIII směrnice o energetické účinnosti musí být dostatečné pro identifikaci konkrétních oblastí poptávky po vytápění a chlazení. V případě prvků uvedených v bodě 3 písm. b) a c) může být virtuální znázornění obecnější (s ohledem na zvolenou metodu analýzy a dostupné informace), ale musí umožňovat určit umístění konkrétního prvku s dostatečnou přesností pro účely analýzy nákladů a přínosů.

Pokud byly plány na budoucí místa dodávky a zařízení oznámeny vnitrostátním správním orgánům nebo uvedeny ve vnitrostátních politických dokumentech, může to znamenat, že jsou dostatečně vyspělé, aby byly zařazeny do této kategorie. To nepředjímá budoucí rozhodnutí v oblasti plánování nebo investic a nebude to pro žádnou stranu závazné.

Pro složení vrstev mapy lze použít různé metody (10). Některé poskytují více podrobností a mohou vyžadovat větší soubory podrobných informací (např. mapy založené na izočárách). Jiné mohou vyžadovat menší úsilí, jsou však méně užitečné pro určení synergií mezi spotřebiteli a dodavateli tepla a chladu (např. choropletické mapy). Komise vyzývá členské státy, aby mapy sestavily s využitím nejpodrobnějších dostupných informací a zároveň chránily obchodně citlivé informace.

Doporučuje se zveřejnit tepelnou mapu na internetu. V některých členských státech to již funguje a mapa může být užitečným nástrojem pro potenciální investory a veřejnost.

2.4. PROGNÓZA POPTÁVKY PO VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ

Bod 4 přílohy III směrnice o energetické účinnosti vyžaduje prognózu poptávky po vytápění a chlazení na dalších 30 let a přesnější informace na příštích 10 let. Prognóza musí přihlédnout k dopadu politik a strategií souvisejících s energetickou účinností a poptávkou po vytápění a chlazení (např. dlouhodobé strategie renovace budov podle směrnice o energetické náročnosti budov (11), integrované plány v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení o správě energetické unie) a měla by odrážet potřeby různých odvětví průmyslu.

Při vypracování prognóz by členské státy měly použít segmentaci zavedenou podle bodů 1 a 2 přílohy VIII směrnice o energetické účinnosti s cílem určit aktuální nabídku a poptávku (tj. domácnosti, služby, průmysl a ostatní, a jejich možné dílčí segmenty).

Pokud jsou založeny na řádně zdokumentované metodice a poskytují dostatečně podrobné informace, lze použít příslušné mezinárodní, vnitrostátní a vědecké zprávy. Alternativně mohou prognózy vycházet z modelování poptávky po energii. Metody a předpoklady je třeba popsat a vysvětlit.

2.5. PODÍL ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ A Z ODPADNÍHO TEPLA NEBO CHLADU NA KONEČNÉ SPOTŘEBĚ ENERGIE V ODVĚTVÍ DÁLKOVÉHO VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ

Členské státy musí v souladu s čl. 15 odst. 7 směrnice o obnovitelných zdrojích energie (12) podávat zprávy o podílu energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla a chladu. Údaje lze vykazovat pro každý druh obnovitelných nefosilních zdrojů uvedený v čl. 2 odst. 1 směrnice o obnovitelných zdrojích energie (IATE) a rovněž pro odpadní teplo.

Než bude v souladu s článkem 35 směrnice o obnovitelných zdrojích energie stanovena metodika pro započtení chlazení z obnovitelných zdrojů, musí členské státy použít vhodnou vnitrostátní metodiku.

 Nahoru3. CÍLE, STRATEGIE A POLITICKÁ OPATŘENÍ

3.1. ÚLOHA ÚČINNÉHO VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ PŘI DLOUHODOBÉM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ A PŘEHLED STÁVAJÍCÍCH POLITIK

Je třeba stručně představit přehled stávajících politik týkajících se účinného vytápění a chlazení, který by se měl zaměřit na jakékoli změny ve srovnání s politikami oznámenými podle nařízení o správě energetické unie a zamezit jakémukoli zdvojování.

Konkrétní politiky pro vytápění a chlazení musí být v souladu s politikami, které přispívají k pěti rozměrům energetické unie, zejména pokud jde o energetickou účinnost (čl. 4 písm. b) bod 1) až 4) a čl. 15 odst. 4 písm. b) nařízení o správě energetické unie); tyto rozměry jsou:

— snižování emisí uhlíku, včetně snižování a odstraňování emisí skleníkových plynů a přispívání k trajektoriím pro odvětvový podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie,

— energetická účinnost, včetně příspěvku k dosažení cíle EU v oblasti energetické účinnosti do roku 2030 a orientačních dílčích cílů pro roky 2030, 2040 a 2050,

— energetická bezpečnost, včetně diverzifikace dodávek, zvýšení odolnosti a flexibility energetického systému a snížení závislosti na dovozu,

— vnitřní trhy s energií, včetně zlepšení propojitelnosti, přenosové infrastruktury, spotřebitelské politiky zaměřené na konkurenční ceny a zapojení spotřebitelů a zmírňování energetické chudoby, a

— výzkum, inovace a konkurenceschopnost, včetně příspěvku k soukromému výzkumu a inovacím a zavádění čistých technologií.

Členské státy musí popsat, jak energetická účinnost a snižování emisí skleníkových plynů v oblasti vytápění a chlazení souvisí s těmito pěti rozměry, a rovněž to kvantifikovat, pokud je to opodstatněné a možné.

3.1.1. Příklad: Rozměr snižování emisí uhlíku

Pro rozměr snižování emisí uhlíku musí být například kvantifikován dopad politik pro energetickou účinnost vytápění a chlazení na množství emisí skleníkových plynů a na využívání půdy. Je třeba uvést využití technologií v budoucnosti s udáním využívání obnovitelných nefosilních zdrojů, včetně využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů na teplo nebo chlad (větrná a solární fotovoltaická energie) a přímé výroby tepla z obnovitelných nosičů energie (solární termální vytápění a chlazení, biomasa, bioplyn, vodík, syntetické plyny) nebo jiných. Následná analýza nákladů a přínosů (viz oddíl 4) by umožnila určit nové politiky a opatření (oddíl 5) za účelem dosažení vnitrostátních cílů v oblasti energetické účinnosti a snižování emisí uhlíku týkajících se vytápění a chlazení.

3.1.2. Příklad: Rozměr energetické účinnosti

Pokud jde o obecnou energetickou účinnost, musí členské státy vyjádřit množství, kterým podle jejich předpokladu politika pro energetickou účinnost vytápění a chlazení přispěje k dosažení dílčích cílů pro roky 2030, 2040 a 2050. Tento údaj musí být kvantifikován z hlediska spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo konečné spotřeby energie či energetické náročnosti v souladu s přístupem zvoleným v rámci nařízení o správě energetické unie.

Členské státy by rovněž měly popsat relevantní dopad svých politik na energetickou bezpečnost, výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

 Nahoru4. ANALÝZA HOSPODÁŘSKÉHO POTENCIÁLU ÚČINNOSTI VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ

4.1. ANALÝZA HOSPODÁŘSKÉHO POTENCIÁLU

4.1.1. Obsah

Členské státy mají řadu možností, pokud jde o analyzování hospodářského potenciálu technologií vytápění a chlazení, metoda však musí (body 7 a 8 v příloze VIII směrnice o energetické účinnosti):

— zahrnovat celé území státu – to však nevylučuje možné dílčí analýzy, např. za použití regionálního rozdělení,

— vycházet z analýzy nákladů a přínosů (čl. 14 odst. 3 směrnice o energetické účinnosti) a použít jako kritérium pro posouzení čistou současnou hodnotu,

— určit alternativní scénáře pro účinnější a obnovitelné technologie vytápění a chlazení – to zahrnuje vypracování základních a alternativních scénářů pro vnitrostátní systémy vytápění a chlazení (13),

— vzít v úvahu řadu technologií – průmyslové odpadní teplo a chlad, spalování odpadu, vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, jiné obnovitelné zdroje energie, tepelná čerpadla a snížení tepelných ztrát ve stávajících sítích dálkového vytápění a chlazení,

— zohlednit socioekonomické a environmentální faktory (14).

Část analýzy nákladů a přínosů, která je věnována posouzení podle čl. 15 odst. 7 směrnice o obnovitelných zdrojích energie, musí zahrnovat prostorovou analýzu oblastí vhodných pro zavedení energie z obnovitelných zdrojů a využití odpadního tepla a chladu "s nízkým ekologickým rizikem" v odvětví vytápění a chlazení, a také posouzení potenciálu malých projektů pro domácnosti.

V závislosti na jejich dostupnosti a na dostupnosti nezbytných informací by mohly být použity jiné pokročilé nástroje pro modelování energetického systému za účelem vyhodnocení složitějších vztahů mezi složkami poptávky po teple a jeho nabídky v rámci vnitrostátního energetického systému, zejména jejich dynamičtějších aspektů.

Zpráva o posouzení musí uvádět, jaké předpoklady byly přijaty, zejména pokud jde o ceny hlavních vstupních a výstupních faktorů a diskontní sazbu.

4.1.2. Zeměpisné hranice a hranice systému

Zásadním krokem analýzy je stanovení zeměpisných hranic a hranic systému pro komplexní posouzení. Ty určují skupinu subjektů a aspekty jejich interakce, jimiž se analýza bude zabývat.

Bod 8 písm. d) přílohy VIII směrnice o energetické účinnosti stanoví v této souvislosti dva obecné požadavky:

— zeměpisná hranice musí zahrnovat vhodnou přesně vymezenou zeměpisnou oblast, a

— analýza nákladů a přínosů musí zohlednit veškeré relevantní centralizované nebo decentralizované zdroje dodávek dostupné v rámci systému a zeměpisných hranic.

Oblast ohraničená celkovou zeměpisnou hranicí musí být totožná s územím, na které se vztahuje posouzení, tj. se správním územím dotyčného členského státu. Zejména velkým členským státům se však doporučuje, aby své území dále rozdělily na regiony (např. NUTS-1), což jim umožní energetické mapování a plánování snáze zvládnout. Zároveň bude možné zohlednit různé klimatické zóny. Členské státy by měly určit příležitosti pro synergie mezi poptávkou po vytápění a chlazení a zdroji odpadního tepla a chladu a tepla a chladu z obnovitelných zdrojů v rámci zeměpisné hranice.

Hranice systému naopak představují mnohem více místní koncepci. Musí ohraničovat jednotku nebo skupinu spotřebitelů a dodavatelů vytápění a chlazení, mezi kterými je nebo by mohla být významná výměna energie. Výsledné systémy budou analyzovány v rámci svých hranic (pomocí analýzy nákladů a přínosů) s cílem určit, zda je provedení konkrétní možnosti dodávky vytápění a chlazení ekonomicky rentabilní.

Příkladem takových systémů by mohly být (15):

— skupina bytových domů (spotřebitelé tepla) a plánovaný systém dálkového vytápění (potenciální dodavatel vytápění),

— městský obvod nacházející se v blízkosti vhodného zdroje tepla,

— menší zařízení pro vytápění a chlazení, jako jsou nákupní prostory (spotřebitel tepla a chladu) a tepelná čerpadla (možná technologie pro pokrytí poptávky po teplu a chladu), a

— průmyslový podnik, které spotřebovává teplo, a další podnik, který by mohl dodávat odpadní teplo.

4.1.3. Určení vhodných technických řešení

Poptávku zjištěnou v předchozích krocích by mohla uspokojit široká škála vysoce účinných řešení pro vytápění a chlazení. Nákladově nejefektivnější a nejvýhodnější řešení vytápění nebo chlazení lze definovat jako jeden či více z těchto prvků:

— zdroj využívaný jako zdroj energie, např. odpadní teplo, biomasa nebo elektřina,

— technologie použitá pro přeměnu nosiče energie na užitečnou formu energie pro spotřebitele, např. rekuperace tepla nebo tepelná čerpadla, a

— distribuční soustava, která umožňuje poskytování užitečné energie spotřebitelům (centralizovaná nebo decentralizovaná).

Možná technická řešení by měla být posouzena rovněž na základě jejich použitelnosti v těchto případech:

— decentralizované (nebo individuální) soustavy, kde několik producentů (nebo každý spotřebitel) vyrábí na místě své vlastní teplo nebo chlad, a

— centralizované soustavy, které využívají systémy dálkového vytápění a chlazení k distribuci tepelné energie spotřebitelům z tepelných zdrojů mimo dané místo – mohou být použity k dodávkám vytápění a chlazení na hranice systému, které se vyznačují vysokou hustotou poptávky a velkoodběrateli, např. průmyslový podnik.

Výběr vhodných řešení v rámci hranice konkrétního systému dodávky energií a poptávky po nich (16) bude záviset na mnoha faktorech, včetně:

— dostupnosti zdroje (např. dostupnost biomasy by mohla určit praktičnost kotlů na biomasu),

— vlastností poptávky po teple (např. dálkové vytápění je zvláště vhodné pro městské oblasti s vysokou hustotou poptávky po teple),

— vlastností možné dodávky tepla (nízkoteplotní odpadní teplo nemusí být vhodné pro použití v průmyslových procesech, ale může být vhodné jako vstup do soustavy dálkového vytápění).

4.1.4. Základní scénář

Jak je popsáno v bodě 8 písm. a) podbodě ii) přílohy VIII směrnice o energetické účinnosti, bude základní scénář sloužit jako referenční bod tím, že bude zohledňovat politiky platné v době sestavování komplexního posouzení. Výchozím bodem by měly být ukazatele těchto prvků vnitrostátního systému vytápění a chlazení:

— přehled spotřebitelů tepla a jejich současné spotřeby energie,

— současné zdroje dodávek tepla a chladu,

— možné zdroje dodávek tepla a chladu (pokud lze takový vývoj rozumně očekávat vzhledem k současným politikám a opatřením podle části I přílohy VIII směrnice o energetické účinnosti).

Základní scénář ukazuje nejpravděpodobnější vývoj poptávky po energii, dodávek a přeměny energie na základě současných znalostí, technologického rozvoje a politických opatření. Jde tedy o "běžnou praxi" neboli referenční scénář. Musí odrážet stávající politická opatření podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů EU a může být založen na energetické účinnosti a obnovitelných zdrojích energie s využitím scénářů "se stávajícími opatřeními" vypracovaných pro účely nařízení o správě energetické unie.

Měl by obsahovat informace o tom, jak je poptávka uspokojována v současné době, a o předpokladech, jak bude uspokojována v budoucnosti. Budoucí technologie nemusí být omezeny na možnosti využívané v současnosti. Mohou zahrnovat například vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny nebo účinné dálkové vytápění a chlazení, pokud lze takový vývoj rozumně očekávat.

4.1.4.1. Současná skladba technologií pro dodávky vytápění a chlazení

Základní scénář musí zahrnovat popis současné skladby technologií pro dodávky vytápění a chlazení pro každý segment poptávky po teple a v rámci každé hranice energetického systému. Upřednostňován by měl být přístup "zdola nahoru" založený na podrobných informacích (např. údaje shromážděné v blízkosti zdroje, výsledky šetření atd.).

Nejsou-li k dispozici podrobné informace, bylo by tento vstup možné odvodit pomocí přístupu "shora dolů" založeného na:

— informacích o současné skladbě spotřeby paliva, a

— předpokladech o hlavních technologických řešeních používaných ve vnitrostátních podmínkách.

Vzhledem k tomu, že skladba technologií pro dodávky tepla souvisí se zdrojem poptávky po teple, mohou být informace o tomto zdroji použity ke kalibraci odhadů dotyčné skladby. Údaje o počtu domů nebo bytů v rámci hranice energetického systému by například mohly být použity k odhadu celkového počtu a velikosti jednotlivých nainstalovaných topných jednotek (za předpokladu jednoho zařízení na dům). Stejně tak by údaje o počtu a velikosti průmyslových zařízení bylo možné použít k přibližnému odhadu počtu jednotek pro výrobu tepla (a jejich velikostí) v průmyslovém odvětví.

4.1.4.2. Budoucí skladba technologií pro dodávky vytápění a chlazení a rychlost jejich výměny

Budoucí skladbu technologií pro dodávky vytápění a chlazení by bylo možno odhadnout podle skladby zdrojů energie v posledním roce následným určením skladby technologií pro daný rok a pro všechny roky mezi tím za předpokladu rozdílných trajektorií vývoje v závislosti na tom, jak se vyvíjely dané technologie. Kombinací těchto informací s prognózami poptávky po vytápění a chlazení je možné vypracovat prognózy skladby technologií na celé období.

Předpoklady budoucí skladby technologií pro dodávky vytápění a chlazení mohou být rovněž formulovány na základě rychlosti výměny technologií. Za předpokladu, že současná zařízení na výrobu tepla bude nutné na konci jejich ekonomické životnosti nahradit, lze předpokládat:

— používání některých technologií během celého časového rámce analýzy, a

— nahrazení ostatních.

V těchto případech by rychlost výměny představovala omezení pro pronikání nových technologií, které by mohly uspokojit stávající poptávku. Rychlosti výměny pro konkrétní odvětví by mohly být:

— určeny pomocí studií trhu nebo jiných relevantních zdrojů, a také s přihlédnutím k možnému vlivu politických opatření,

— odhadnuty na základě průměrné životnosti technologie – za předpokladu životnosti 20 let a nasycení trhu se každý rok vymění 1/20 fondu dané technologie.

4.1.5. Konstrukce alternativních scénářů

Podle bodu 8 písm. c) přílohy VIII směrnice o energetické účinnosti je třeba zvážit všechny scénáře, které mohou ovlivnit základní scénář, včetně úlohy účinného individuálního vytápění a chlazení. V důsledku toho by v rámci každého analyzovaného energetického systému měl počet alternativních…