Zpracování územního energetického dokumentu
Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv
NahoruÚčel zpracování územního energ. dokumentu
Územně správním jednotkám (krajům) je v § 4 zákona
o hospodaření energií č. 406/2000
Sb. uloženo (a větším ostatním sídelním celkům doporučeno) dát si
zpracovat územní energetický dokument. Ten musí vycházet ze státní energetické
koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni
daného území. Na jeho základě lze investovat do energeticky náročných staveb
nebo činností bez rizika, že se tato investice ukáže jako krátkozraká a že bude
nutno v poměrně nedaleké budoucnosti vynakládat další nemalé prostředky, a bez
nebezpečí, že se bez dlouhodobě spolehlivě oceněného vývoje stimulovaného jen
komerčními zájmy investorů nerealizují investice, jejichž škodlivé důsledky ve
vzdálené budoucnosti již budou nevratné. Územní energetický dokument ještě není
podrobným konkrétním plánem řešení zásobování daného území jednotlivými
soustavami energie. Je však dlouhodobě zaměřeným podkladem, který vymezuje
přípustná řešení energetické politiky daného území, z nichž lze s velkou
pravděpodobností vybrat pro konkrétní akce v krátkodobé perspektivě do 20 let
optimu blízké varianty, které nebudou v rozporu s dlouhodobými cíly prozíravé
energetické politiky.
Vazba na státní energetickou politiku, perspektivní
rozvoj
V praxi to znamená, že územní energetický dokument, ačkoliv se
zabývá jen nejbližšími 20 lety, by měl respektovat velmi dlouhou perspektivu,
kterou musí opírat především o dokument státní energetické politiky. Ta je
otevřeným dokumentem, který se vždy po několika letech aktualizuje.To se s
koncepcí státní energetické politiky z roku 2000 jejím přešetřením v roce 2002
již stalo.
Informační vstup: Předpokládaný vývoj spotřeby
energií
Energetický dokument musí odvodit předpoklad, kolik energie může na
jedné straně potřebovat obyvatelstvo daného území pro služby svého bydlení i
pro své aktivity (tj. průmysl, terciální sféru, zemědělství, dopravu) a na
druhé straně, které zdroje energie mohou být pro dané území s velkou
pravděpodobností skutečně k dispozici, přičemž z důvodů dočerpávání některých
druhů fosilních paliv a vysoké závislosti ČR na dovozu uhlovodíků – ale
především z důvodů nezbytného zvyšování šetrnosti vůči životnímu prostředí – je
nutno preferovat využívání obnovitelných zdrojů energie.
NahoruRespektování místních podmínek
Pro dlouhodobě zaměřený územní energetický dokument je nutné
prostudovat kromě platného dokumentu státní energetické koncepce (původně
zvaného "státní energetická politika“) i řadu dalších údajů o místních
podmínkách. Především o daném území v jeho členění na části venkovského typu s
řidší hustotou zabydlení, na části hustěji zabydlené, na větší a velká města.
Rozdělení území pro tvorbu energetického dokumentu na výše uvedené části je
nutnou podmínkou pro správné rozhodování o struktuře dalšího vývoje využívání
jednotlivých druhů energie, zejména k uspokojování potřeby tepla.
NahoruBiomasa: výroba tepla a elektřiny podmínky užití
Územní celky venkovského typu s řídkou zástavbou se nejlépe hodí pro
rozvoj využívání místních obnovitelných zdrojů energie, zejména biomasy.
Zmapování částí studovaného území je právě s ohledem na využívání biomasy
účelné provést i z hlediska půdního charakteru (lesní a polní plochy
zpracovávaného území dle jejich bonity). Naproti tomu území s hustou, případně
i průmyslovou zástavbou, se zpravidla pro místní využívání biomasy nehodí a
pokud jde o zásobování teplem, je v nich nutno dávat přednost centralizovanému
zásobování teplem ze středně velkých zdrojů nebo dálkově z velkých
teplárenských zdrojů, jsou-li i pro budoucnost k dispozici.
Jiné primární energie vhodné pro výrobu tepla a
elektřiny
Tam, kde větší zdroje centralizovaného zásobování teplem k dispozici
nejsou a ani v budoucnosti s nimi nelze počítat, je nutno dávat přednost i
malým zdrojům tepla před individuálními zdroji v každém objektu. Energii
menších zdrojů pro hromadné zásobování teplem by mělo poskytovat především
spalování biomasy, avšak i moderní uhelná kotelna pro skupiny objektů je z
energetického hlediska i s ohledem na šetrnost k životnímu prostředí vhodnější
než spalování jakýchkoliv (i ušlechtilých) paliv individuálně.
NahoruVztah k prioritám místních podmínek
Celostátní zásady energetické politiky musí územní energetický
dokument sice respektovat, avšak priority hledisek a věcná i časová doporučení
rozvojových akcí vycházející z místních podmínek jsou téměř vždy jinak
strukturovány než celostátní energetická koncepce, která vychází z celostátních
průměrů. Rozvoj struktury jednotlivých druhů prvotní energie (především
místních obnovitelných zdrojů) i energie z oblastních nebo celostátních
energetických sítí, který je navrhován ve zpracovávaném územním energetickém
dokumentu, nemůže poskytovat stejný obraz jako struktura podílů prvotních
zdrojů energie a druhů nositelů energie její konečné spotřeby v souhrnu za
celostátní energetickou…
