dnes je 27.5.2024

Input:

Zpracování územního energetického dokumentu

17.3.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Zpracování územního energetického dokumentu

Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv

Účel zpracování územního energ. dokumentu

Územně správním jednotkám (krajům) je v § 4 zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. uloženo (a větším ostatním sídelním celkům doporučeno) dát si zpracovat územní energetický dokument. Ten musí vycházet ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni daného území. Na jeho základě lze investovat do energeticky náročných staveb nebo činností bez rizika, že se tato investice ukáže jako krátkozraká a že bude nutno v poměrně nedaleké budoucnosti vynakládat další nemalé prostředky, a bez nebezpečí, že se bez dlouhodobě spolehlivě oceněného vývoje stimulovaného jen komerčními zájmy investorů nerealizují investice, jejichž škodlivé důsledky ve vzdálené budoucnosti již budou nevratné. Územní energetický dokument ještě není podrobným konkrétním plánem řešení zásobování daného území jednotlivými soustavami energie. Je však dlouhodobě zaměřeným podkladem, který vymezuje přípustná řešení energetické politiky daného území, z nichž lze s velkou pravděpodobností vybrat pro konkrétní akce v krátkodobé perspektivě do 20 let optimu blízké varianty, které nebudou v rozporu s dlouhodobými cíly prozíravé energetické politiky.

Vazba na státní energetickou politiku, perspektivní rozvoj

V praxi to znamená, že územní energetický dokument, ačkoliv se zabývá jen nejbližšími 20 lety, by měl respektovat velmi dlouhou perspektivu, kterou musí opírat především o dokument státní energetické politiky. Ta je otevřeným dokumentem, který se vždy po několika letech aktualizuje.To se s koncepcí státní energetické politiky z roku 2000 jejím přešetřením v roce 2002 již stalo.

Informační vstup: Předpokládaný vývoj spotřeby energií

Energetický dokument musí odvodit předpoklad, kolik energie může na jedné straně potřebovat obyvatelstvo daného území pro služby svého bydlení i pro své aktivity (tj. průmysl, terciální sféru, zemědělství, dopravu) a na druhé straně, které zdroje energie mohou být pro dané území s velkou pravděpodobností skutečně k dispozici, přičemž z důvodů dočerpávání některých druhů fosilních paliv a vysoké závislosti ČR na dovozu uhlovodíků – ale především z důvodů nezbytného zvyšování šetrnosti vůči životnímu prostředí – je nutno preferovat využívání obnovitelných zdrojů energie.

Respektování místních podmínek

Pro dlouhodobě zaměřený územní energetický dokument je nutné prostudovat kromě platného dokumentu státní energetické koncepce (původně zvaného "státní energetická politika“) i řadu dalších údajů o místních podmínkách. Především o daném území v jeho členění na části venkovského typu s řidší hustotou zabydlení, na části hustěji zabydlené, na větší a velká města. Rozdělení území pro tvorbu energetického dokumentu na výše uvedené části je nutnou podmínkou pro správné rozhodování o struktuře dalšího vývoje využívání jednotlivých druhů energie, zejména k uspokojování potřeby tepla.

Biomasa: výroba tepla a elektřiny podmínky užití

Územní celky venkovského typu s řídkou zástavbou se nejlépe hodí pro rozvoj využívání místních obnovitelných zdrojů energie, zejména biomasy. Zmapování částí studovaného území je právě s ohledem na využívání biomasy účelné provést i z hlediska půdního charakteru (lesní a polní plochy zpracovávaného území dle jejich bonity). Naproti tomu území s hustou, případně i průmyslovou zástavbou, se zpravidla pro místní využívání biomasy nehodí a pokud jde o zásobování teplem, je v nich nutno dávat přednost centralizovanému zásobování teplem ze středně velkých zdrojů nebo dálkově z velkých teplárenských zdrojů, jsou-li i pro budoucnost k dispozici.

Jiné primární energie vhodné pro výrobu tepla a elektřiny

Tam, kde větší zdroje centralizovaného zásobování teplem k dispozici nejsou a ani v budoucnosti s nimi nelze počítat, je nutno dávat přednost i malým zdrojům tepla před individuálními zdroji v každém objektu. Energii menších zdrojů pro hromadné zásobování teplem by mělo poskytovat především spalování biomasy, avšak i moderní uhelná kotelna pro skupiny objektů je z energetického hlediska i s ohledem na šetrnost k životnímu prostředí vhodnější než spalování jakýchkoliv (i ušlechtilých) paliv individuálně.

Vztah k prioritám místních podmínek

Celostátní zásady energetické politiky musí územní energetický dokument sice respektovat, avšak priority hledisek a věcná i časová doporučení rozvojových akcí vycházející z místních podmínek jsou téměř vždy jinak strukturovány než celostátní energetická koncepce, která vychází z celostátních průměrů. Rozvoj struktury jednotlivých druhů prvotní energie (především místních obnovitelných zdrojů) i energie z oblastních nebo celostátních energetických sítí, který je navrhován ve zpracovávaném územním energetickém dokumentu, nemůže poskytovat stejný obraz jako struktura podílů prvotních zdrojů energie a druhů nositelů energie její konečné spotřeby v souhrnu za celostátní energetickou

Nahrávám...
Nahrávám...