dnes je 5.12.2022

Input:

Zákon o hospodaření energií

29.10.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3
Zákon o hospodaření energií

Ing. Ladislav Černý

Úvod

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, doznal v uplynulém období významných změn co do obsahu i rozsahu. Odráží se v něm úsilí o racionální a efektivní využívání energie, zejména energie tepelné, při jejímž užití zejména v budovách jsou značné rezervy úspor energie. Obyvatelé zemí v Evropě, v jejímž středu ležící Českou republiku nelze z Evropy vyjmout, jsou si vědomi své narůstající závislosti (70–80 %) na dovozu primárních zdrojů energie z mimoevropských teritorií, více či méně (ne)stabilních. Proto hledají – jednak ve využívání alternativních (obnovitelných a druhotných) zdrojů energie, jednak ve snižování užití energie v konečné spotřebě – způsoby, jak tuto dovozovou závislost snížit.

Náklady na energii se promítají do všech služeb, činností, do všech výrobků a veškerého zboží. Snahou Evropanů je tyto náklady snížit cestou optimálního využívání energie v zájmu zachování ekonomické konkurenceschopnosti. Zároveň se tím sledují cíle snižování zátěže životního prostředí. Jedná se o závažné strategické rozhodnutí, jehož prvořadým účelem však je udržení životních společenských nákladů Evropanů na přijatelné úrovni vzhledem k očekávanému světovému růstu cen primárních zdrojů energie. Tento růst cen energie je nepředvídatelný a Evropany sotva ovlivnitelný, spíše však vůbec neovlivnitelný. Maximální efektivita ve využívání zdrojů energie bude čím dále tím více pro každého obyvatele Evropy zcela přirozeným imperativem dne při každém konání.

Jednotná přijatá evropská opatření (směrnice EU) z této oblasti jsou promítnuta v české legislativě v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, pokud se týká využívání obnovitelných a dalších zdrojů energie, a do zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a jeho novel, pokud se jedná o šetrné a efektivní nakládání s energií v konečné spotřebě.

Nepřímé novely zákona o hospodaření energií z údobí od září roku 2011 jsou obsaženy v zákoně č. 53/2012 Sb., a v Části druhé citovaného zákona č. 165/2012 Sb. Přímými novelami jsou zákon č. 299/2011 Sb. z 6. září 2011 a zákon č. 318/2012 z 3. října 2012. Tímto zákonem byl zákon o hospodaření energií značně změněn a rozšířen – především v oblasti opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a navazujících částech zákona. V zákoně, v jeho plném znění, je 22 odkazů na jiné legislativní předpisy, což dokumentuje propojenost jeho ustanovení, a vůbec celé problematiky nakládání s energií, s jinými, souvisejícími předpisy.

Informace o vybraných důležitých ustanoveních jednotlivých paragrafů

§ 1 Předmět zákona

Deklaratorní ustanovení o zapracování příslušných směrnic EU tímto zákonem. Vyjmenovány jsou oblasti, kterých se týká hospodaření energií, a naznačen obsah zákona.

§ 2 Základní pojmy

Klíčové ustanovení zákona pro správné chápání a správnou a jednotnou interpretaci celého zákona. V paragrafu je ve dvou odstavcích pod písm. a) až w) a a) až m) uvedeno, co se rozumí stěžejními používanými pojmy v textu zákona.

Soupis definovaných pojmů:

  1. nakládání s energií, obnovitelné zdroje, druhotný zdroj, energetické hospodářství, účinnost užití energie, energetická náročnost budovy, kotel, klimatizační systém, vytápění, ústřední vytápění, jmenovitý (tepelný) výkon, jmenovitý chladící výkon, průkaz energetické náročnosti, energetický audit, energetický posudek, budova, ucelená část budovy, celková energeticky vztažná plocha, větší změna dokončené budovy, obálka budovy, technický systém budovy, nákladově optimální úroveň, budova s téměř nulovou spotřebou;

  2. výrobek spojený se spotřebou energie, součásti a podsestavy (výrobku), energetický štítek, informační list, ekodesign, jiné hlavní zdroje, uvedení na trh, výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, dodavatel, obchodník.

Dikce některých vybraných pojmů:

nakládání s energií – výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností;

energetické hospodářství – soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií;

účinnost užití energie – míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech;

vytápění – proces sdílení tepla do vytápěného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaných standardů vnitřního prostředí;

průkaz energetické náročnosti – dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy;

energetický audit – písemná zpráva obsahující informace o stávající nebo předpokládané úrovni využívání energie v budovách, v energetickém hospodářství, v průmyslovém postupu a energetických službách s popisem a stanovením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních návrhů na zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické účinnosti včetně doporučení k realizaci;

budova – nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí;

větší změna dokončené budovy – změna dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy;

budova s téměř nulovou spotřebou energie – budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů;

energetický štítek – označení výrobku spojeného se spotřebou energie, které obsahuje údaje o spotřebě energie a jiných hlavních zdrojů spotřebovaných v souvislosti s tímto výrobkem;

informační list – normalizovaný přehled informací týkající se výrobku spojeného se spotřebou energie;

jiné hlavní zdroje – voda, chemikálie nebo jakékoli jiné látky spotřebované výrobkem při běžném používání.

§ 3 Státní energetická koncepce

Zákonem je Státní energetická koncepce (SEK) označena jako strategický dokument, jenž se zpracovává s výhledem na 30 let. Vyjadřuje cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebou zabezpečit základní funkce státu a s potřebami hospodářského a společenského rozvoje i za krizové situace, včetně ochrany životního prostředí. Slouží pro vypracování územních energetických koncepcí.

§ 4 Územní energetická koncepce

Poslední novelou zákona se zdůrazňuje význam Územní energetické koncepce (ÚEK), kterou zpracovává kraj, hlavní město Praha a statutární město. Může ji přijmout pro svůj územní obvod nebo jeho část i obec. Je neopomenutelným podkladem pro politiku územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci. ÚEK obsahuje rozbor trendů vývoje poptávky po energii a možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, zvláště se vyhodnotí vhodnost vytápění a chlazení využívajících obnovitelné zdroje energie v místní infrastruktuře, dále obsahuje hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů (odkaz na zákon o odpadech), hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce.

§ 5 Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie

Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (dále jen "Program“) je program na podporu zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti a využití obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí a zásadami udržitelného rozvoje (odkaz na zákon o životním prostředí). Zpracovává MPO v dohodě s MŽP na období jednoho roku.

K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na:

  • energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a snižování energetické náročnosti budov včetně rozvoje budov s téměř nulovou spotřebou energie;

  • rozvoj využívání kombinované výroby elektřiny a tepla;

  • modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie;

  • moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření;

  • rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie;

  • rozvoj energetického využití komunálních odpadů;

  • osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií, využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie;

  • vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických úspor a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie;

  • zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci;

  • zavádění průkazu energetické náročnosti budov a provádění energetických auditů a energetických posudků;

  • pobídky malým, středním a velmi malým podnikům vyrábějícím výrobky spojené se spotřebou energie k zavádění nových postupů vedoucích ke splnění požadavků na ekodesign;

  • rozvoj energeticky úsporných budov.

Program je uveřejňován v Obchodním věstníku a MPO jej uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vláda nařízením stanoví pravidla pro poskytování dotací.

§ 6 Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie

Stanovené zásady:

  • nově zřizované výrobny elektřiny a tepla a výrobny (odkaz na energetický zákon), u nichž se provádí změna dokončené stavby (odkaz na stavební zákon), musejí využívat primární energii alespoň s minimální účinností stanovenou prováděcím právním předpisem (dále též jen "ppp“);

  • nová zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu a zařízení, u nichž se provádí změna dokončené stavby, musejí být vybavena a musí dosahovat účinnosti rozvodů energie podle ppp;

  • kotle a kamna na bimasu, solární fotovoltaické a tepelné systémy, tepelná čerpadla (vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů) musejí být dodávána s nezkreslenými informacemi o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízení a jejich energetickou účinností v technické dokumentaci nebo návodu na použití;

  • ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem vyšším než 5 MWe s využitím hnědého uhlí musí být zajištěna (účinnost od 1. 1. 2015) pravidelná kontrola účinnosti užití energie podle ppp;

  • za výrobu elektřiny bez dodávky užitečného tepla s účinností užití energie nižší, než je hodnota stanovená ppp, se povinně uhrazuje operátorovi trhu (účinnost od 1. 1. 2015) platba za nesplnění minimální účinnosti užití energie při spalování hnědého uhlí.

§ 6a Kontrola provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a klimatizačních systémů

Ustanovení oproti minulému se zpřehledňuje a zjednodušuje.

Povinnost kontroly se vztahuje na kotle s rozvody od jmenovitého výkonu 20 kW a na klimatizační systémy se jmenovitým chladícím výkonem vyšším než 12 kW. Povinnost kontroly se nevztahuje na kotle a vnitřní rozvody tepelné energie a klimatizační systémy umístěné v rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost.

Rozsah, četnost a způsob kontroly, způsob provádění kontroly, vzor a obsah zprávy o kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a kontrolách klimatizačních systémů stanoví ppp.

Kontrolu kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, které nejsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie podle zvláštního právního předpisu(odkaz na energetický zákon), může provádět pouze příslušný energetický specialista (viz § 10).

Kontrolu provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, jež jsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie podle energetického zákona, provádí držitel této licence na výrobu tepla a držitel licence na rozvod tepla.

Kontrolu klimatizačních systémů může provádět pouze příslušný energetický specialista.

§ 7 Snižování energetické náročnosti budov

Jedná se o jedno ze stěžejních novelizovaných ustanovení zákona, se kterými bude mít co do činění řada subjektů, zejména všichni stavebníci. Proto si zaslouží pozornosti každý odstavec zvlášť s cílem převést strohou legislativně právní dikci do běžného vyjádření, aby opatření stanovená tímto paragrafem byla správně pochopena a interpretována.

  1. Každý stavebník při výstavbě nové budovy (viz význam pojmů) je povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle ppp a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby musí doložit kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle § 13 (dotčeným orgánem podle § 13 je SEI, resp. MPO pro ministerstva) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy:

    1. na nákladově optimální úrovni (viz význam pojmů) od 1. ledna 2013;

    2. s téměř nulovou spotřebou energie (viz význam pojmů), a to v případě budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem veřejné moci (dále jen "orgán veřejné moci“) a jejíž celková energeticky vztažná plocha (viz význam pojmů) bude:

      1. větší než 1500 m2, a to od 1. ledna 2016,

      2. větší než 350 m2, a to od 1. ledna 2017,

      3. menší než 350 m2, a to od 1. ledna 2018;

    3. s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou:

      1. větší než 1500 m2, a to od 1. ledna 2018,

      2. větší než 350 m2, a to od 1. ledna 2019,

      3. menší než 350 m2, a to od 1. ledna 2020;

    4. posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie průkazem energetické náročnosti budovy (v tomto případě samozřejmě bez stanoviska dotčeného orgánu podle § 13).

  2. V tomto odstavci se vymezují povinnosti subjektů při větší změně dokončené budovy (viz význam pojmů). Je stanovena povinnost plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle ppp. Plnění požadavků musí být doloženo průkazem energetické náročnosti budovy v případě žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby a i v případě, že změna stavby nepodléhá stavebnímu povolení či ohlášení. Průkaz energetické náročnosti obsahuje:

    • splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni (význam pojmů) pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy podle ppp,

    • posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů

    • dodávek energie podle ppp,

    • stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy podle ppp.

  3. V tomto odstavci je řešen případ, kdy je u budov s průkazem energetické náročnosti provedena jiná než větší změna dokončené stavby (tedy menší změna) – do 10 let platnosti průkazu. I v tomto případě musejí být splněny požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle ppp.

  4. Tímto odstavcem jsou stanoveny důležité povinnosti stavebníka, vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek. Ti jsou povinni:

    1. vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem (ppp); čili nejen regulace, ale nově i registrace – tedy měření či indikace – dodávky tepla musí být v bytech a nebytových prostorách realizována (výjimka, viz odst. 7), a to do 1. ledna 2015;

    2. zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů v budově (s účinností od 1. 1. 2014), aby tuto instalaci provedly pouze osoby podle § 10d (tj. osoby oprávněné provádět instalaci vybraných zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů);

    3. zajistit při užívání budov nepřekročení měrných ukazatelů spotřeby tepla pro vytápění, chlazení a pro přípravu teplé vody stanovených ppp (výjimka, viz odst. 7);

    4. řídit se pravidly pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanovenými ppp (výjimka, viz odst. 6);

    5. u budov užívaných orgány státní správy s celkovou energeticky vztažnou plochou (význam pojmů) větší než 1500 m2 zařadit do 1. ledna 2015 tyto budovy do Systému monitoringu spotřeby energie uveřejněného na internetových stránkách MPO.

  5. Výjimky z předchozích ustanovení odstavců (1), (2) a (3). Požadavky na energetickou náročnost budovy nemusejí být splněny:

    1. u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2 ;

    2. u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně;

    3. u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely;

    4. u staveb pro rodinnou rekreaci;

    5. u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok;

    6. při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek prokážou energetickým auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely.

  6. Pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody podle (4) d) se nevztahují na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci, nebytové prostory a na byty ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek, pokud společenství vlastníků jednotek vyjádří souhlas s odlišnými pravidly; přitom však u nebytových prostor a bytů společenství vlastníků tato výjimka platí za podmínky neohrožení zdraví a majetku a nepřekročení limitů stanovených ppp; nepřekročení limitů se prokazuje energetickým posudkem.

  7. Povinnosti podle odstavce 4 písm. a) a c) se nevztahují na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.

  8. Zmocňovací ustanovení pro předmět, resp. obsah ppp:

    • stanovení nákladově optimální úrovně požadavků na energetickou náročnost budovy pro:

      • nové budovy,

      • větší změny dokončených budov,

      • jiné než větší změny dokončených budov,

      • budovy s téměř nulovou spotřebou energie;

    • stanovení metody výpočtu energetické náročnosti budovy;

    • vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie;

    • vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy.

  9. Zmocňovací ustanovení pro předmět, obsah ppp:

    • rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům,

    • měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody,

    • pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody.

§ 7a Průkaz energetické náročnosti

V tomto paragrafu jsou nově precizovány účel a obsah průkazu (budovy), jakož i adresná povinnost subjektů a termíny jeho zpracování. Průkaz energetické náročnosti se postupně stává běžným ukazatelem o spotřebě energie budovy obdobně, jako je tomu v případě štítků u elektrických spotřebičů anebo např. deklarovaná spotřeba pohonných hmot u automobilů. Lidé se při pořizování nebo obstarávání bydlení či nebytových prostorů budou stále více zajímat o energetickou náročnost (provozní náklady) budovy (objektu, či jeho části) – vedle ostatních hledisek, jako je poloha, vzhled, technický stav apod. To povede k požadovanému snížení energie v budovách a tím i užití primárních zdrojů s příznivými důsledky na životní prostředí.

§ 8 Energetické štítky

Sestává ze 7 odstavců.

Odst. (2) obsahuje povinnosti dodavatele pod písm. a) až g) v souvislosti s uváděním na trh výrobků podle předchozího odst. 1.

Odst. (3) stanoví v bodech a) až d), jaký musí být obsah technická dokumentace. Odkazuje se též na zkoušky prováděné podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

V odstavci (4) jsou vyjmenovány a)–c) povinnosti obchodníka, jako např. vystavit řádně viditelným a čitelným způsobem na nebo u výrobku spojeného se spotřebou energie energetický štítek a poskytnout informační list v informačních a reklamních materiálech.

Odst. (5) stanoví další povinnosti dodavatele a obchodníka jako uvádění odkazu na třídu energetické účinnosti výrobku spojeného se spotřebou energie v informačních a

Nahrávám...
Nahrávám...