dnes je 19.3.2024

Input:

Základní podmínky provozu a instalací, klasifikace vnějších vlivů

20.8.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.1 Základní podmínky provozu a instalací, klasifikace vnějších vlivů

Ing. Karel Dvořáček

Základními podmínkami, které určují návrh, provedení, použití, obsluhu a možnou přístupnost laickým osobám, je soubor podnětů, který se nazývá pro potřebu elektrotechniky „Vnější vlivy”. Jejich důležitost je podchycena již v ČSN 33 2000-1 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice článku 132.5. („Návrh elektrického zařízení musí vycházet z vnějších vlivů, které na elektrické zařízení působí, viz ČSN 33 2000 - 5 51 ed. 3 a ČSN EN 60721”.

Poznámka: Odkazy v ČSN jsou na zdrojové evropské dokumenty, pro potřebu této publikace jsou tyto dokumenty nahrazeny jejich současně platícími ekvivalenty.

Podstata vnějších vlivů, vztah k elektrickým zařízením

Na každé elektrické zařízeni působí jeho okolí a naopak. Toto působeni je v elektrotechnických předpisech (dříve ČSN 33 2000-3 Elektrotechnické předpisy; Elektrická zařízení Část 3: Stanovení základních charakteristik. Kapitola 32, nyní ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-51 ed. 3: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy článek 512.2) definováno jako Vnější vlivy.

K tomu, aby byly zajištěny základní podmínky bezpečnosti (osob, užitných zvířat a majetku) při provozní spolehlivosti (při určeném způsobu provozu), je třeba, aby elektrické zařízení bylo vybráno a instalováno v souladu s požadavky, které jsou definovány v příslušném místu odpovídajícím, elektrotechnickém předpisu (obecným požadavkům výše uvedené ČSN 33 2000-5-51 ed. 3., nebo dalších, zaměřených na určité typy vnějších vlivů, viz ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-42: Bezpečnost - Ochrana před účinky tepla (v níž je převážně obsažena i dosud platná ČSN 33 2000-4-482 Elektrotechnické předpisy, Elektrická zařízení Část 4: Bezpečnost – Kapitola 48: Výběr ochranných opatření podle vnějších vlivů Oddíl 482: Ochrana proti požáru v prostorách se zvláštním rizikem nebo nebezpečím).

Rovněž vnější vlivy svojí přítomností předurčují jednotlivé prostory z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem, elektrickým či elektromagnetickým polem (Dříve bylo toto přiřazení v ČSN 33 2000-3, nyní je součástí změny Z1 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti - Ochrana před úrazem elektrickým proudem” – článku NA.5. „Přiřazení vnějších vlivů podle přílohy ZA ČSN 33 2000-5-51 prostorům členěným z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem”.

Rovněž pro zohlednění ochrany před napěťovým a elektromagnetickým rušením je nutno přihlédnout k požadavkům ČSN 33 2000-4-444: „Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-444: Bezpečnost - Ochrana před napěťovým a elektromagnetickým rušením”.

Rozdělení a označování vnějších vlivů

Vnější vlivy se třídí do stupňů. Každý stupeň vnějšího vlivu je označen dvěma písmeny velké abecedy a číslicí.

Prvé písmeno označuje všeobecnou kategorii vnějšího vlivu:

A = prostředí

B = využití

C = konstrukce budovy

Uvedené termíny prostředí, využití a konstrukce budovy jsou využívány v tomto významu:

Prostředí – vlastnosti okolí (prostoru, nebo jeho časti) vytvořené jim samým nebo předměty, zařízeními atd., v prostoru umístěnými. Jde o tyto povahy vnějšího vlivu: teplotu okolí, vlhkost, nadmořskou výšku, přítomnost vodní masy, výskyt cizích pevných těles, výskyt korozivních nebo znečisťujících látek, mechanické namáhaní, výskyt flory, výskyt fauny, přítomnost elektromagnetických, elektrostatických a ionizujících působení, sluneční záření, seizmické účinky, četnost výskytu bouřek a pohyb vzduchu.

Využití – uplatnění objektů nebo jejich časti dané:

  1. vlastnostmi osob, vycházejících z jejich duševních a pohybových schopností, jejich stupně elektrotechnických znalostí, elektrického odporu lidského těla,
  2. četnosti osob v prostoru a možnost jejich úniku,
  3. vlastnostmi zpracovávaných látek.

Konstrukce budovy – souhrn vlastností budovy vyplývajících z povahy užitého konstrukčního a dekorativního materiálu, provedení budovy a její fixace k okolí.

Druhé písmeno označuje povahu vnějšího vlivu.

Číslice označuje třídu každého vnějšího vlivu.

Příklad označení vnějšího vlivu:

Např. označení AC 2 znamená:

A = prostředí,

AC = prostředí – nadmořská výška,

AC 2 = prostředí – nadmořská výška > 2000 m.

Postup při posuzování vnějších vlivů v jednotlivých prostorách

Veškeré klasifikační údaje potřebné pro jednoznačné stanovení vnějších vlivů má dle ČSN EN 60721–X-X uvést uživatel, tato informace platí všeobecně, nejen pro profesi elektrotechnickou. (Viz např. ČSN EN 60721-3-3, Příloha C, čl. C2.). Neučiní-li tak, jsou veškeré práce při klasifikaci místa (vycházející z ČSN EN 60721- -X-X) nad rámec stanoveni vnějších vlivů v souladu s ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, jehož účelem je shrnutí a posouzení vztahu těchto vnějších vlivů k provedení elektroinstalace a její materiálové volby.

Forma předání klasifikačních údajů pro další použití

Klasifikační údaje pro další použití mají byt předávány přehlednou formou, nejlépe tabulkovou. Příklady jsou uvedeny v následujících tabulkách.

Příklad 1: Popis klasifikace podmínek prostředí v místě výroby televizních komponentů.

Stručný popis místa: Dílna pro montáž televizních přijímačů.

Regionální venkovní klima: Chladné, mimo pobřežní oblast.

Typ regulace klimatu v místě: Určené místo – (místnost) s regulovanou teplotou.

Vlhkost se nereguluje. K udržení podmínek se používá ohřev nebo chlazení.

Tabulka 1: Úplná klasifikační tabulka

K  Klimatické podmínky  3K1,3K2,3K3,3K4,3K5,3K6,3K7,3K7L,3K8,3K8L, 3K8H  
Z  Zvláštní klimatické podmínky  3Z1,3Z2,3Z3,3Z4,3Z5,3Z6,3Z7,3Z8,3Z9,3Z10  
B  Biologické podmínky  3B1,3B2,3B3  
C  Chemicky aktivní látky  3C1,3C2,3C3,3C4  
S  Mechanicky aktivní látky  3S1,3S2,3S3,3S4  
M  Mechanické podmínky  3M1,3M2,3M3,3M4,3M5,3M6,3M7,3M8  

Poznámka: Třídy vhodné pro popisované místo je nejlépe podtrhnout.

Tabulka 2: Stručná klasifikační tabulka

K  Klimatické podmínky  3K3  
Z  Zvláštní klimatické podmínky  3Z1  
B  Biologické podmínky  3B1  
C  Chemicky aktivní látky  3C2  
S  Mechanicky aktivní látky  3S2  
M  Mechanické podmínky  3M2  

Pro jednoznačnost klasifikačního určení lze ještě tabulkové vyjádření doplnit souhrnem vybraných tříd, takto:

Souhrn: 3K3/3Z1/3B1/3C2/3S2/3M2

Pro znázornění byl zvolen příklad vnitřního prostoru, klasifikovaného dle ČSN EN 60 721-3-3. V případě prostoru nechráněného proti povětrnostním vlivům, posuzovanému dle ČSN EN 60 721-3-4, se postupuje stejným způsobem.

Návaznost klasifikačních tříd klimatických podmínek na třídy vnějších vlivů

Návaznost se určuje dle ČSN EN 60 721-3-3 a ČSN EN 60 721-3-4 na třídy vnějších

vlivů dle ČSN 33 2000-3, kapitoly 32. Tato návaznost je uvedena v tabulce 4.

Třídy vnějších vlivů

Třídy vnějších vlivů dle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, kategorie A (prostředí), které nejsou pomocí klimatologických norem určeny, nebo jsou určeny jen částečně, představuje tabulka 3.

Tabulka 3: Třídy vnějších vlivů

 Povaha vnějšího vlivu  Poznámky  
AC  AC Nadmořská výška   
AJ  AJ Ostatní mechanická namáhání  Dosud v Příloze ZA netříděno  
AM  AM Záření (elektromagnetická a jiná
působení)  
 
AP  AP Seizmicita   
AQ  AQ Bouřková činnost   
AR  AR Pohyb vzduchu  určeno částečně v klim. normě – třídy: 3Z4, 3Z5, 3Z6  
AS  AS Vítr  určeno částečně v klim. normě – třídy: 4Z4, 4Z5, 4Z6  
Vnější vlivy kategorie B A C nespadají do oblasti, která je klimatologickými předpisy sledovaná.  

Tabulka 4: Návaznost klasifikačních tříd klimatických podmínek na třídy vnějších vlivů

Určování vnějších vlivů

Vnější vlivy musí byt určeny plně a jednoznačně. Vnější vlivy se určují ve všech prostorech, ve kterých je umístěno nebo používáno elektrické zařízení, nebo v nichž z jakéhokoliv hlediska musí být řešena ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny nebo před statickými výboji.

Protokol o určení vnějších vlivů

O určení vnějších vlivů a o opatřeních, která určené vnější vlivy podmiňují, musí byt písemný doklad – protokol o určení vnějších vlivů (příloha NB v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3).

Protokol je součástí dokladové časti dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu archivována. Při změnách využití objektu (technologie, změně výrobního zařízení nebo používaných látek atd.) musí být určeny znovu ty části vnějších vlivů, u kterých dochází ke změnám.

Vnější vlivy (nebo jejich části) není nutno určovat v prostorech, pro které jsou tyto vlivy stanoveny jednoznačně technickou normou, nebo jiným předpisem (např. ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 – pro koupelny, ČSN 33 2000-7-702 ed. 3 – pro plavecké bazény a nádrže, atd.). V protokolu o určení vnějších vlivů se u těchto prostorů uvede pouze odkaz na normu nebo příslušný předpis, na jejichž základě byly vnější vlivy (nebo jejich části) stanoveny (pokud zde nepůsobí další vnější vlivy, které se jinak v normálním provozu nevyskytují).

Pro jednoznačné vnější vlivy působící na objekty či prostory, které jsou ve smyslu ČSN 33 2000-5-51ed. 3 považovány za normální, není nutno vypracovávat protokol.

Poznámka: Za jednoznačné vnější vlivy působící na objekty lze považovat například vnější vlivy normální (v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3), které působí na veškeré elektrické zařízení například v bytě, kde je jediné místo hodné zvláštního zřetele – koupelna a pro ni bude použito (pro běžné bytové koupelny) určujícího elektrotechnického předpisu – ČSN 33 2000-7-701 ed. 2.

Pro elektrická zařízení, provedená podle předpisů a norem platných v době, kdy byla tato zařízení zřizovaná a zahájila provoz, lze posuzovat (dle ustanovení ČSN 33 0300, nebo ČSN 33 2000-3) až do doby rekonstrukce, technologických postupů, nebo zpracovávaných hmot.

V protokolu je možno volit ze dvou způsobů uvedení vnějších vlivů:

  1. uvést všechny vnější vlivy uvedené v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, včetně těch, které jsou v souladu s článkem ZA. 4 ČSN 33 2000-5-51ed. 3 považovány za normální a povah vnějšího vlivu, které se v daném prostoru nevyskytují s příslušnou poznámkou (např. nevyskytuje se); nebo
  2. uvést všechny vnější vlivy ve sledovaném prostoru, které nejsou v souladu s článkem ZA. 4 ČSN 33 2000-5-51ed. 3 považovány za normální a ostatní shrnout do konstatování: „Všechny ostatní vnější vlivy jsou v souladu s článkem ZA. 4 ČSN 33 2000-5-51ed. 3 považovány za normální”.

Skládání více tříd téže povahy vnějšího vlivu

Je-li to z jakéhokoli důvodu vhodné nebo i výhodné, je možno v jednom prostoru složit vnější vliv jedné povahy z více tříd i za předpokladu, že existuje třída, která by svým rozsahem překryla, ale svým širším rozsahem by znamenala větší nároky na elektrické zařízení.

Příklad: Je vhodné definovat například prostý teplotní rozsah od -25 °C do +40 °C.

Bylo by možno použít třídu vnějšího vlivu AA7 , avšak tato by kladla větším rozsahem

(tj. do +55 °C) vyšší požadavky na elektrické zařízení. Z tohoto důvodu budeme vnější

vliv definovat složením dvou tříd (jedné povahy), tj. třídami AA3 a AA4 .

Konstrukce elektrických zařízení z hlediska vnějších vlivů

Při sestavování protokolu je důležité vědomí, že veškerá elektrická zařízení určená pro veřejnost musí byt minimálně v provedení vyhovujícím pro vnější vlivy normální.

Vnější vlivy, které jsou mimo rámec popsány v Příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3

V případech, kdy vnější vlivy vyskytující se v daném prostoru jsou již mimo rámec jednotlivých tříd, (např. teplota je vyšší než 60 °C apod.) je nutno řešit tyto vnější vlivy individuálně, popisem.

Dále je uveden příklad provedení základních listů protokolu. Pro názornost možnosti je uveden příklad pro jeden bytový prostor nástavby bytového domu:

PROTOKOL č. ……..

o určení vnějších vlivů vypracovaný odbornou komisí
firmy XY

V (místo vypracování protokolu) Dne: ……….

Složení komise:

předseda: Jméno, příjmení, titul (funkce) (nejlépe hlavní inženýr projektu)

členové: Jméno, příjmení, titul (funkce) (projektant části elektro)

Jméno, příjmení, titul (funkce) (specialista požární bezpečnosti)

Nahrávám...
Nahrávám...