dnes je 11.8.2022

Input:

Vytápění bytu a konkrétní aplikace ustanovení vyhlášky č. 269/2015 Sb.

1.8.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.9.1
Vytápění bytu a konkrétní aplikace ustanovení vyhlášky č. 269/2015 Sb.

Ing. Ladislav Černý

Legislativa

Je skutečností, že vyhláškou č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, vydanou na základě zmocnění podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb., došlo ke změně přípustných rozdílů v nákladech na vytápění připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy. V předchozí vyhlášce č. 372/2001 Sb. bylo stanoveno přípustné rozmezí měrných nákladů (Kč na m2) + 40 % u konečných spotřebitelů (tj. v bytových jednotkách) oproti průměru celé zúčtovací jednotky (celého domu). Podle současné vyhlášky č. 269/2015 Sb. "rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období."

Konkrétní příklad z jednoho domu

Byt AB

Paní AB užívá byt o započitatelné podlahové ploše1 46,88 m2. Stěžuje si, že jí je účtováno za vytápění za období roku 2016 19.239,47 Kč, zatímco za období roku 2015 zaplatila za vytápění jenom 13.454,62 Kč. Při stejném udržování vnitřní teploty a téměř stejném počtu zjištěných dílků na radiátorech má platit za vytápění za rok 2016 o 5.784,85 Kč více oproti roku 2015. Reklamovala proto vyúčtování služeb za období roku 2016 u vlastníka domu, jímž je SVJ.

Byt CD

Paní CD užívá byt o započitatelné podlahové ploše 66,93 m2. Zpochybňuje své vyúčtování za poskytovanou službu vytápění, protože jí byly ke zjištěným (odečteným přepočteným) dílkům v počtu 909,9853 z neznámých důvodů korekcí + 833,4012 stanoveny dílky v počtu 1 743,3866. Kdyby jí nebyly připočítávány dílky, platila by ve spotřební složce téměř o polovinu méně, místo cca 6.000 Kč cca 3.000 Kč a celkově místo 12.056 Kč cca 9.200 Kč.

Započitatelná plocha zúčtovací jednotky (domu) = součet těchto ploch bytů.

Řešení

K bytu AB

Na byt paní AB v domě bylo účtováno za službu vytápění za rok 2015 13.454,62 Kč, za rok 2016 19.239,47 Kč.

Průměrná hodnota měrných nákladů (Kč/m2) za rok 2016 v zúčtovací jednotce činí 225,16 Kč/m2, takže v jednotlivých bytech je spodní přípustná hodnota 180,13 Kč/m2 a horní přípustná hodnota je 450,32 Kč/m2.

Účtovaná hodnota paní AB 410,40 Kč/m2 (19.239,47 Kč/46,88 m2) je tudíž v souladu s platnou legislativou.

Kolik by platila paní AB podle zrušené vyhlášky č. 372/2001 Sb.?

Horní přípustná mez (+ 40 %) měrných nákladů připadajících na byt by byla:

225,16 x 1,4 = 315,22 Kč/m2

Účtovaná částka 19.239,47 Kč by byla nižší v poměru mezi přípustnou hodnotou a účtovanou hodnotou, tj.

(315,22 : 410,39) x 19.239,47 = 14.777,8 Kč

Tato částka 14.777 Kč odpovídá relativně částce účtované za předchozí rok 2015, která činila 13.454,62 Kč, neboť navýšení odpovídá (téměř přesně) navýšení nákladů za dodávku tepla k vytápění domu od dodavatele mezi roky 2015 (353.576 Kč) a 2016 (387.787 Kč):

13.454,62 x (387.787 / 353.576) = 14.755,8 Kč

Účtovaná částka 19.239,47 Kč za vytápění v roce 2016 na byt paní AB je v souladu s platnou legislativou, neboť měrné náklady 410,40 Kč/m2 představují navýšení 91,13 % oproti průměru v zúčtovací jednotce, zatímco podle v současnosti platné vyhlášky přípustné navýšení činí 100 %.

K bytu CD

Vyúčtování za rok 2016:

Celkové náklady na vytápění domu ... 387.787,67 Kč

Započitatelná podlahová plocha domu ... 1.722,25 m2

Průměrný měrný náklad v domě ... 225,16 Kč/m2 (náklady vztažené na m2 započitatelné podlahové plochy)

Minimální měrný náklad v domě (= zúčtovací jednotce) podle nové vyhlášky, který je možné (přípustné) účtovat na bytovou jednotku, činí 80 % průměrného nákladu v zúčtovací jednotce, tj.

225,16 x 0,8 = 180,13 Kč/m2

a maximální měrný náklad činí 200 % průměrného měrného nákladu, tj.

225,16 x 200 = 450,32 Kč/m2

Z toho vyplývá, že na byt o započitatelné podlahové ploše 66,93 m2 bylo možno, resp. nutno, podle vyhlášky minimálně účtovat

180,13 Kč/m2 x 66,93 m2 = 12.056,15 Kč

Jelikož z této celkové částky připadá na složku základní 6.028,07 Kč, zbývá na složku spotřební (náhodnou početní shodnou) 6.028,08 Kč.

Složka základní činí v domě 40 % z celkových nákladů na vytápění domu, tj.

387.787,67 Kč x 0,40 = 155.115,07 Kč, z čehož plyne, že na m2 celkové započitatelné podlahové plochy domu připadá 90,07 Kč a na byt o ploše 66,93 m2 tudíž připadá 66,93 x 90,07 = 6.028,07 Kč.

Spotřební složka nákladů se rozděluje podle údajů získaných z indikátorů podle tzv. spotřební hodnoty místností, resp. bytu – ve vyúčtování označené jako dílky. Součty všech naměřených a vypočtených dílků za celou zúčtovací jednotku činí 67.291,52. Při celkových nákladech spotřební složky v domě (zúčtovací jednotce) 232.672,60 Kč připadá na jeden dílek 3,46 Kč.

V bytě bylo odečteno a vypočteno celkem 909,9853 dílků, z čehož vychází hodnota spotřební složky

3,46 Kč/díl x 909,9853 dílků = 3.148,55 Kč.

Protože však podle vyhlášky na bytovou jednotku musí být účtováno ve spotřební složce minimálně v daném případě 6.028,08 Kč, musel být navýšen (korigován) počet dílků na hodnotu v poměru minimální požadované částky podle vyhlášky a vypočtené částky z poměrového měření – indikátorů, tj.

6.028,08 Kč / 3.148,55 Kč x 909,9853 dílků = 1 743,3866 dílků, což odpovídá oné "korekci" + 833,4012 dílků.

Tyto dílky (833,4012 dílků) odpovídající

Nahrávám...
Nahrávám...