dnes je 30.6.2022

Input:

Vyhrazená tlaková zařízení

30.1.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.5.4
Vyhrazená tlaková zařízení

Ing. Antonín Voříšek

Vyhrazená tlaková zařízení (dále TZ) přinášejí při svém provozu zvýšené riziko vzniku úrazů, havárií a materiálních škod. Vzhledem tomu se jejich výroba, zkoušení, provoz a opravy řídí zvláštními předpisy (vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti).

Tlaková nádoba stabilní

Tlaková nádoba (dále TN) je definována jako nádoba, na jejíž stěny působí vnitřní přetlak plynu nebo páry vyšší než atmosférický, nebo kapaliny vyšší než hydrostatický.

Tlaková nádoba stabilní (dále TNS) pak buď nemění své stanoviště a je trvale nebo přechodně spojena se zdrojem tlaku, nebo je přenosná, převozná popř. pojízdná, avšak je trvale spojena se zdrojem tlaku.

TNS, které jsou vyhrazeným tlakovým zařízením, pracují s přetlakem plynu nebo páry přesahujícím 70 kPa, nebo pracují s kapalinami, jejichž teplota převyšuje bod varu kapaliny při přetlaku 70 kPa (např. u vody je to teplota nad 115oC).

Tlakové nádoby se člení do skupin podle nejvyššího pracovního přetlaku (p) v MPa a součinu nejvyššího pracovního přetlaku a objemu (v) v litrech (dále jen "bezpečnostní součin“) takto:

  1. skupinu A tvoří tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,2 MPa, jejichž bezpečnostní součin má hodnotu vyšší než 103,

  2. skupinu B tvoří ostatní tlakové nádoby.

Má-li zařízení několik tlakových prostorů, posuzuje se bezpečnostní součin každého prostoru zvlášť a zařízení se zařazuje do skupiny, která odpovídá nejvyššímu

Nahrávám...
Nahrávám...