dnes je 21.9.2020

Input:

Vyhláška o měření energie

15.9.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.5.25
Vyhláška o měření energie

redakce EnergetikaInfo.cz

Ve Sbírce zákonů ČR byla zveřejněna vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Předpis nahrazuje vyhlášku č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny.

Následující komentář je výňatkem informací zveřejněných v aplikaci ODok.

Práva a povinnosti subjektů působících na energetickém trhu v oblasti elektroenergetiky upravuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu stání správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Podle zmocnění v § 98a odst. 1 písm. a) energetického zákona vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu prováděcí vyhlášku. Předchozí vyhláška č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny byla dvakrát novelizována. Její znění neobsahovalo žádnou specifikaci inteligentních elektroměrů, které by prováděly měření typu C, které je průběhové, s dálkovým přenosem údajů a vybavené standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi (tzv. inteligentní měření), minimální funkční a technické požadavky na inteligentní elektroměry, ani termíny pro montáž inteligentních elektroměrů, které jsou neopominutelnou součástí inteligentního měřicího systému. Změny v elektroenergetickém systému v Evropě, které se v posledních letech projevují v důsledku energetické politiky EU, vyžadují, aby také ČR postupně zavedla inteligentní měřicí systém, jehož jsou inteligentní elektroměry nezbytnou součástí.

Nová vyhláška č. 359/2020 Sb. zachovává stávající principy měření v distribuční soustavě vysokého a velmi vysokého napětí (měření typu A, B), a to v zájmu zachování co největší stability právního prostředí.

Měření elektřiny v elektroenergetické síti se provádí měřicím zařízením. Měřicí zařízení zahrnuje měřidlo (elektroměr), u nepřímého měření také měřicí transformátory, dále zahrnuje pro dálkový přenos naměřených údajů ještě zařízení pro přenos, ukládání a zpracování dat z měření.

Nová legislativní úprava umožní instalovat v distribuční soustavě NN inteligentní měření spotřeby elektřiny. Jedná se o měření typu C, které je průběhové, s dálkovým přenosem údajů a vybavené standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi. Vyhláška zavádí inteligentní měřicí systém v souladu s požadavky legislativy EU a spolehlivého a bezpečného provozování elektroenergetického systému ČR. Navržené řešení umožní realizovat potřebné změny způsobem proveditelným s ohledem na dostupné pracovní kapacity, předpokládaný vývoj technologie a náklady na datovou komunikaci.

Právní úprava podrobně definuje požadavky na technické vlastnosti elektroměrů, technické podmínky měření a předávání výsledků měření a jejich uchování.

Neméně významnou částí předpisu je způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny, při neoprávněné distribuci elektřiny nebo při neoprávněné dodávce elektřiny.

S ohledem na časovou náročnost přípravy zavedení inteligentního měřicího systému regulovanými subjekty, obsahuje navržená právní úprava podrobný harmonogram účinnosti vybraných ustanovení.

Odběr elektřiny z distribuční soustavy NN je podle platných předpisů měřen elektroměry s odečtovou periodou 12 měsíců. Zákazník, dodavatel elektřiny i provozovatel distribuční soustavy mají proto k dispozici přesné údaje o celkovém odběru elektřiny zákazníka, ale nikoliv o jeho průběhu v čase. Elektroenergetický systém v Evropě se v důsledku energetické politiky EU v posledních letech výrazně mění – narůstá objem výroby elektřiny z decentralizovaných, zejména obnovitelných zdrojů energie, a zákazníci jsou na trhu s energií stále aktivnější. Značný vliv na chování propojeného elektroenergetického systému, jehož součástí je i elektrizační soustava ČR, má podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v sousedním Německu a dalších státech EU.

Jednou z podmínek zachování spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny je v této situaci zvyšování flexibility propojeného systému. Zvýšení nebo snížení velikosti spotřeby (tj. flexibility na straně konečných zákazníků) k dosažení rovnováhy mezi aktuální výrobou a spotřebou by nebylo možné bez inteligentního měření. Podpora využití flexibility spotřeby v distribuční soustavě NN vyžaduje poskytnout zákazníkům podrobné informace o jejich spotřebě. Informace, které má v současné době provozovatel distribuční soustavy k dispozici z ročního odečtu elektroměru a předává je zákazníkovi, jsou z tohoto hlediska naprosto nedostačující. Z toho důvodu je nutné změnit způsob měření, zpracování údajů z elektroměrů a jejich poskytnutí zákazníkům i dodavatelům elektřiny. Proto bylo nutné zavést inteligentní elektroměry a nezbytnou podmínkou k tomu je specifikovat v legislativě podrobně kategorie inteligentních elektroměrů, minimální funkční a technické požadavky na inteligentní elektroměry a požadavky na způsob měření.

§ 1 Předmět úpravy

Ustanovení vymezuje předmět úpravy právního předpisu v souladu se zmocňovacím ustanovení § 98a odst. 1 písm. a) energetického zákona.

§ 2 Způsoby měření elektřiny

Ustanovení specifikuje obsah pojmu měření elektřiny, pojmenovává tři základní typy měření A, B a C. Vysvětluje další pojmy charakterizující způsob měření. Určuje podmínky měření v případě, že místa připojení téhož účastníka trhu jsou na různých napěťových hladinách.

Druhy měřicích zařízení rozlišujeme podle toho, jaký typ měření měřicí zařízení provádí. Buď je to měření typu A nebo B nebo C. Pro každý typ měření jsou definovány technické požadavky, způsoby měření jednotlivých typů měřicích zařízení a údaje, které toto měřicí zařízení poskytuje.

§ 3 - § 6

Jednotlivá ustanovení § 3 až 6 uvádějí charakteristické znaky jednotlivých typů měření A, B a C. Určují pro každý typ měření od nejvyššího k nejnižšímu, ve kterých místech musí být příslušný typ měření použit. Použity jsou přitom pojmy energetického zákona a číselné údaje vymezující meze pro použité technické údaje. U měření typu C je § 5 členěn podle kategorií C1 až C4.

Měření typu C, pokud je průběhové, s dálkovým přenosem údajů a vybavené standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi, je inteligentním měřením v souladu se směrnicí (EU) 2019/944.

Pro každý typ měření uvádí každý paragraf základní měřicí interval, základní vyhodnocovací interval a základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů. Ustanovení popsaná pod jednotlivými písmeny navazují na termíny účinnosti uvedené v § 23, protože je potřeba definovat s předstihem podmínky pro měření, vyhodnocování, zpracování a přenos údajů v návaznosti na požadavky směrnice (EU) 2019/944 a na povinnost zavést interval zúčtování odchylek o délce 15 minut podle nařízení (EU) 2019/943.

V §3 odst. 1 se používá termín „jalový výkon”. Pojmy ”jalová energie“, ”jalový výkon“ jsou ustálené fyzikální veličiny běžně používané.

Každý zdroj vyrábějící střídavou elektrickou energii dodává do soustavy zdánlivý výkon, který se ve spotřebičích mění na činný výkon a jalový výkon. Činný výkon se ve spotřebiči mění na jiný druh energie a koná užitečnou (měřitelnou) práci. Jalový výkon nekoná užitečnou práci (není ve spotřebiči spotřebován), vytváří elektromagnetické pole. Je důležitý pro spotřebiče, které elektromagnetické pole pro svou činnost potřebují, např. asynchronní motor. Tok jalové energie v elektrizační soustavě však způsobuje zvýšení ztrát, proto je míra jalové energie v elektrizační soustavě udržována na přijatelné míře, která odpovídá účiníku v rozmezí cos ϕ = 0,95 až cos ϕ = 1.

Údaje z měření elektřiny

§ 7 - § 8

Ustanovení § 7 odst. 1 určuje technické jednotky pro předávání údajů z měření elektřiny mezi účastníky trhu.

Ustanovení § 7 odst. 2 určuje, které veličiny měří provozovatel distribuční soustavy pro technicko–provozní účely. Tyto údaje nejsou určeny pro účtování odběru nebo dodávky elektřiny mezi účastníky trhu, přesto jsou důležité pro provozovatele distribuční soustavy a je nutno je ve vyhlášce uvést.

Odstavec 3 popisuje způsob získání údajů z měření elektřiny, resp. co je považováno za údaje z měření elektřiny. V ustanovení písm. d) se hovoří o dodávce výrobců a zákazníků do distribuční soustavy. Jedná se o zákazníky s výrobnou podle energetického zákona.

Ustanovení § 7 odst. 4 a odst. 5 určují způsob získání náhradních údajů a ustanovení §