dnes je 29.3.2024

Input:

Vyhláška o měření energie

26.12.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.5.25
Vyhláška o měření energie

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ve Sbírce zákonů ČR vyšla vyhláška č. 375/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny.

Práva a povinnosti subjektů působících na energetickém trhu v oblasti elektroenergetiky upravuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu stání správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhlášku vydává MPO podle zmocnění v energetickém zákoně, konkrétně podle ustanovení § 98a odst. 1 písm. a).

Nová právní úprava reaguje jak na aktuálně platné znění energetického zákona, tak na změny v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) pro rok 2024.

Novela vyhlášky obsahuje převážně úpravy technického charakteru. Na tuto novelu naváže v následujícím roce další novela, která bude obsahovat věcné změny v návaznosti na sněmovní tisk č. 487 v souvislosti se zavedením sdílení elektřiny a komunitní energetiky.

Důvodem předložení novely vyhlášky je uvést do souladu příslušná ustanovení vyhlášky s aktuálně platným zněním energetického zákona a s připravovanými změnami v cenovém rozhodnutí ERÚ, které již nebude obsahovat platbu za rezervovanou kapacitu, nýbrž platbu za rezervovaný příkon a platbu za maximální odebraný výkon. Obě tyto veličiny budou nově vstupovat do výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny na hladinách VVN a VN.

V souvislosti se zaváděním inteligentního měření a s nástupem sdílení elektřiny roste potřeba větší transparentnosti a dostupnosti dat z měření, proto je nezbytné upřesnit legislativní výklad a kvalitu údajů z měření výroby či spotřeby a rovněž postavení samoodečtů. Samoodečet bude považován za plnohodnotný údaj měření, nikoliv jen za náhradní údaj.

V novele vyhlášky se dále navrhuje, aby měřicí zařízení zaznamenávalo nejen průběžný záznam střední hodnoty činného výkonu za měřicí interval, ale také hodnoty činné energie. Díky této úpravě nebudou muset provozovatelé distribučních soustav provádět přepočet výkonu na energii jako doposud. Také bude k dispozici stav měření na konci každého měřicího intervalu, což usnadní řešení případných reklamací.

Novelou energetického zákona (LEX OZE I, zákon č. 19/2023 Sb.) s účinností od 24. ledna 2023 se usnadní výstavba obnovitelných zdrojů energie, neboť u nich došlo ke změně maximálního instalovaného výkonu z 10 kW na 50 kW bez nutnosti licence od ERÚ (§ 3, § 28, § 46). Z tohoto důvodu je nezbytné provést úpravy paragrafového znění vyhlášky takovým způsobem, aby odpovídaly změně energetického zákona.

Stávající vyhláška zachovává principy měření v distribuční soustavě vysokého a velmi vysokého napětí (měření typu A, B) v zájmu zachování co největší stability právního prostředí.

Stávající vyhláškou bylo umožněno instalovat v distribuční soustavě nízkého napětí (NN) inteligentní měření spotřeby elektřiny. Jedná se o měření typu C, které je průběhové, s dálkovým přenosem údajů a vybavené standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi. Byl zaveden inteligentní měřicí systém v souladu s požadavky legislativy EU a spolehlivého a bezpečného provozování elektroenergetického systému ČR.

Právní úpravou byly podrobně definovány požadavky na technické vlastnosti elektroměrů, technické podmínky měření a předávání výsledků měření a jejich uchování.

Neméně významnou částí předpisu je způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny, při neoprávněné distribuci elektřiny nebo při neoprávněné dodávce elektřiny.

Odběr elektřiny z distribuční soustavy NN je podle platných předpisů měřen elektroměry s odečtovou periodou 12 měsíců. Zákazník, dodavatel elektřiny i provozovatel distribuční soustavy mají proto k dispozici přesné údaje o celkovém odběru elektřiny zákazníka, ale nikoliv o jeho průběhu v čase. Elektroenergetický systém v Evropě se v důsledku energetické politiky EU v posledních letech výrazně mění – narůstá objem výroby elektřiny z decentralizovaných, zejména obnovitelných zdrojů energie, a zákazníci jsou na trhu s energií stále aktivnější. Značný vliv na chování propojeného elektroenergetického systému, jehož součástí je i elektrizační soustava ČR, má podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v sousedním Německu a dalších státech EU. Jednou z podmínek zachování spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny je v této situaci zvyšování flexibility propojeného systému. Zvýšení nebo snížení velikosti spotřeby elektřiny (tj. flexibility na straně konečných zákazníků) k dosažení rovnováhy mezi aktuální výrobou a spotřebou by nebylo možné bez inteligentního měření. Podpora využití flexibility spotřeby v distribuční soustavě NN vyžaduje poskytnout zákazníkům podrobné informace o jejich spotřebě. Informace, které má v současné době provozovatel distribuční soustavy k dispozici z ročního odečtu elektroměru a předává je zákazníkovi, jsou z tohoto hlediska naprosto nedostačující. Z toho důvodu bylo nutné zkrátit odečtovou periodu, změnit způsob měření, zpracování údajů z elektroměrů a jejich poskytnutí zákazníkům i dodavatelům elektřiny. Proto bylo nutné zavést inteligentní elektroměry a specifikovat v legislativě podrobně kategorie inteligentních elektroměrů, minimální funkční a technické požadavky na inteligentní elektroměry a požadavky na způsob měření.

Komentář k aktualizovanému znění vyhlášky

Následující komentář je výňatkem informací zveřejněných v aplikaci ODok.

§ 1 Předmět úpravy

Ustanovení vymezuje předmět úpravy právního předpisu v souladu se zmocňovacím ustanovení § 98a odst. 1 písm. a) energetického zákona.

§ 2 Způsoby měření elektřiny

Ustanovení specifikuje obsah pojmu měření elektřiny, pojmenovává tři základní typy měření A, B a C. Vysvětluje další pojmy charakterizující způsob měření. Určuje podmínky měření v případě, že místa připojení téhož účastníka trhu jsou na různých napěťových hladinách.

Druhy měřicích zařízení rozlišujeme podle toho, jaký typ měření měřicí zařízení provádí. Buď je to měření typu A nebo B nebo C. Pro každý typ měření jsou definovány technické požadavky, způsoby měření jednotlivých typů měřicích zařízení a údaje, které toto měřicí zařízení poskytuje.

§ 3

Jednotlivá ustanovení § 3 až 6 uvádějí charakteristické znaky jednotlivých typů měření A, B a C. Určují pro každý typ měření od nejvyššího k nejnižšímu, ve kterých místech musí být příslušný typ měření použit. Použity jsou přitom pojmy energetického zákona a číselné údaje vymezující meze pro použité technické údaje. U měření typu C je § 5 členěn podle kategorií C1 až C4.

Měření typu C, pokud je průběhové, s dálkovým přenosem údajů a vybavené standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi, je inteligentním měřením v souladu se směrnicí (EU) 2019/944.

Pro každý typ měření uvádí každý paragraf základní měřicí interval, základní vyhodnocovací interval a základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů. Ustanovení popsaná pod jednotlivými písmeny navazují na termíny účinnosti uvedené v § 23, protože je potřeba definovat s předstihem podmínky pro měření, vyhodnocování, zpracování a přenos údajů v návaznosti na požadavky směrnice (EU) 2019/944 a na povinnost zavést interval zúčtování odchylek o délce 15 minut podle nařízení (EU) 2019/943.

V §3 odst. 1 se používá termín "jalový výkon". Pojmy "jalová energie“, "jalový výkon“ jsou ustálené fyzikální veličiny běžně používané.

Každý zdroj vyrábějící střídavou elektrickou energii dodává do soustavy zdánlivý výkon, který se ve spotřebičích mění na činný výkon a jalový výkon. Činný výkon se ve spotřebiči mění na jiný druh energie a koná užitečnou (měřitelnou) práci. Jalový výkon nekoná užitečnou práci (není ve spotřebiči spotřebován), vytváří elektromagnetické pole. Je důležitý pro spotřebiče, které elektromagnetické pole pro svou činnost potřebují, např. asynchronní motor. Tok jalové energie v elektrizační soustavě však způsobuje zvýšení ztrát, proto je míra jalové energie v elektrizační soustavě udržována na přijatelné míře, která odpovídá účiníku v rozmezí cos ϕ = 0,95 až cos ϕ = 1.

§ 4 Měření typu B

Účinností novely č. 19/2023 Sb., tzv. "LEX OZE I", energetického zákona č. 458/2000 Sb., došlo s účinností od 24. ledna 2023 u instalovaného výkonu ke změně z 10 kW na 50 kW. V důsledku této změny bylo nutné provést úpravy paragrafového znění vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, takovým způsobem, aby odpovídaly platnému znění energetického zákona.

Měření typu C

§ 5

Provozovatelé distribuční soustavy (PDS) realizují nastavování interních informačních systémů nebo výběrová řízení na technologii inteligentního měření včetně odečtové centrály. V rámci nasazování technologie inteligentního měření bude odečtová centrála PDS stahovat hodnoty konečných stavů registrů každý měřicí interval (15 min.), tím odečtová centrála získá hodnotu energie pro každý měřicí interval. Jelikož stávající znění vyhlášky hovoří o průběžném záznamu střední hodnoty činného výkonu, je žádoucí rozšířit příslušná znění o průběžný záznam činné energie.

Při nastavování technologie inteligentního měření je možnost nastavit, aby průběžný záznam byl prováděn v hodnotách jak střední hodnoty výkonu, tak hodnoty činné energie za měřicí interval (15 min.). V případě, že měřicí zařízení bude zaznamenávat střední hodnotu výkonu (kW), tak pro účely poskytování údajů z měření do Elektroenergetického datového centra (EDC) nebo systému operátora trhu (OTE) zajistí PDS přepočet této hodnoty na energii (kWh).

Pokud bude měřicí zařízení zaznamenávat hodnotu činné energie za měřicí interval, PDS poskytuje údaje EDC/OTE,

Nahrávám...
Nahrávám...