dnes je 11.8.2022

Input:

Vyhláška č. 372/2001 Sb.: Příklady rozdělení nákladů na vytápění a teplou vodu

17.9.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.5.22
Vyhláška č. 372/2001 Sb.: Příklady rozdělení nákladů na vytápění a teplou vodu

Ing. Ladislav Černý

Rozdělení nákladů na tepelnou energii na vytápění

Stanovení započitatelné podlahové plochy bytu (k § 2 a příloze č. 1)

Situace: Byt o podlahové ploše 100 m2, výška stropů 3,1 m, ostatní byty převážně o jednotné výšce 2,8 m, v bytě jsou místnosti bez otopného tělesa: hala o 20 m2, která sousedí třemi stěnami s místnostmi s otopným tělesem, WC o ploše 2 m2, sousedící dvěma stěnami s místnostmi s otopným tělesem, komora o ploše 6 m2, jež sousedí dvěma stěnami s místnostmi s topným tělesem a kterou navíc prochází 2 vertikální trubky ústředního vytápění o průměru 2 cm. Ostatní místnosti mají otopné těleso, jejich podlahová plocha je 12 m2, 18 m2, 20 m2 a 23 m2.

První krok: Přepočet na jednotnou výšku stropů v zúčtovací jednotce:

Jednotlivé plochy místností se násobí poměrem 3,1/2,8 = 1,107.

Druhý krok: Místnosti s otopným tělesem (o. t.) – přepočet podle přílohy č. – A. 1.:

Koeficient k1 = 1 (jde o byt)

U místnosti bez o. t. – přepočet podle přílohy č. 1 – A. 2.:

Koeficient podle počtu stěn sousedících s místností s o. t.

Hala P = 20 . 1,107. 0,35 = 7,75 m2

WC P = 2 . 1,107 . 0,2 = 0,45 m2

Komora P = 6 . 1,107. (0,2 + 0,32) = 3,45 m2

n= 5 S/A = 5 . P . 0,02 . 3,1 . 2/ 6 = 0,32

Místnost č. 1 P = 12 . 1,107 . 1 = 13,20 m2

Místnost č. 2 P = 18 . 1,107 . 1 = 19,90 m2

Místnost č. 3 P = 20 . 1,107 . 1 = 22,15 m2

Místnost č. 4 P = 22 . 1,107 . 1 = 24,35 m2


Podlahová plocha: 100 m 2

Započitatelná podlahová plocha: 101,25 m2

(Pozn.: P = 3,14; o. t. – otopné těleso; t. e. – tepelná energie.)

Stanovení započitatelné podlahové plochy nebytového prostoru (k § 2 a příloze č. 1)

Situace: V zúčtovací jednotce je nebytový prostor s místnostmi: prodejna s otopnými tělesy (systém ústředního vytápění zúčtovací jednotky) o podlahové ploše 40 m2, provozní frekventovaná kancelář s otopnými tělesy o ploše 20 m2, sklad bez otopných těles o podlahové ploše 30 m2, který sousedí čtyřmi stěnami s místnostmi s otopnými tělesy (otopným tělesem), a sociální zařízení (WC, umývárna, komora – tenké stěny, pod stropem otevřené) s otopným tělesem o úhrnné ploše 15 m2. Výška stropu v celém nebytovém prostoru 3 m, v zúčtovací jednotce v bytech výška stropu 2,7 m.

První krok: Přepočet na jednotnou výšku stropů v zúčtovací jednotce:

Jednotlivé plochy místností se násobí poměrem 3,0/2,7 = 1,111.

Druhý krok: U místností s o. t. – přepočet podle přílohy č. 1 – A. 1.:

Koeficient k1 = 1,3 (prodejna); 1,2 (kancelář); 1,0 (soc. zař.)

U místnosti bez o. t.– přepočet podle přílohy č. 1 – A. 2.:

Koeficient podle počtu stěn sousedících s místn. s o. t.

Prodejna P = 40 . 1,111 . 1,3 = 57,8 m2

Kancelář P = 20 . 1,111 . 1,2 = 26,7 m2

Sklad P = 30 . 1,111 . 0,5 = 16,6 m2

Soc. zař. P = 15 . 1,111 . 1,0 = 16,6 m2


Podlahová plocha: 105 m 2

Započitatelná podlahová plocha: 117,7 m2

Rozdělení nákladů na t. e. na vytápění, registrace spotřeby t. e. u spotřebitelů v zúčtovací jednotce není využívána (k § 4)

Situace:

PZJ = 1800 m2 PJ = 62 m2

NZJ = 400 000 Kč NJ = ?

NJ = (NZJ /PZJ) . PJ = 222,2 Kč/m2. 62 m2 = 13 777,6 Kč

(Alt.) = (PJ. 8/PZJ. 8) . NZJ = 496/14 400 . 400 000 = dtto

(viz ČÁST PRVNÍ, komentář k ustanovením vyhlášky, k § 4 odst. 3 – směrné číslo)

Rozdělení nákladů na t. e. na vytápění, registrace spotřeby t. e. u spotřebitelů v zúčtovací jednotce je instalována a využívána (k § 4)

Situace:

PZJ = 1800 m2 PJ = 62 m2

ZJ = 142 560 SČJ = 4320

NZJ = 400 000 Kč NJ = ?

První krok: Rozdělení celkových nákladů na ZJ na složky spotř. a zákl.

NZJS = 55 % NZJ = 220 000 Kč NZJZ = 45 % NZJ = 180 000 Kč

Druhý krok: Rozdělení základní složky

NJZ = (NZJZ /PZJ) . PJ = 100 Kč/m2. 62 m2 = 6200,0 Kč

(Alt.) = (PJ. 8/PZJ. 8) . NZJZ = (496/14 400 . 180 000) = dtto

(viz část "C“ k § 4 – směrné číslo)

Třetí krok: Rozdělení spotřební složky

NJS = (NZJS /SČZJ) . SČJ = 1,5432098 Kč . 4320 = 6666,6 Kč

(Alt.) = (SČJ. 8/SČZJ. 8) . NZJS = (34 560/1 140 480) . 220 000 = dtto

(viz ČÁST PRVNÍ k § 4 – směrné číslo)

Čtvrtý krok: Součet základní a spotřební složky (připadající na jednotku) – spotřebitele

NJ = NJZ + NJS = 6200,0 Kč + 6666,6 Kč = 12 866,6 Kč

Úhrada připadající na odpojený (situovaný jako středový) byt při rozdělení nákladů na t. e. na vytápění, registrace spotřeby t. e. u spotřebitelů v zúčtovací jednotce není využívána (k § 4 a § 6 odst. 2)

Situace:Jedna místnost o 13 m2 sousedí třemi stěnami s místnostmi s otopným tělesem, další o rozloze 15 m2 se čtyřmi stěnami a další o rozloze 17 m2 se třemi stěnami. Jedná se o stejnou zúčtovací jednotku jako v příkladu 1.3., byt odpojený i neodpojený je stejně velký.

PZJ = 1800 m2 – PJ + PJo PJno = 62 m2 PJo = ?

NZJ = 400 000 Kč NJno = ? Nno = ? no = neodpojený o = odpojený

První krok: Stanovení započitatelné podlahové plochy odpojeného bytu

PJo = 13 . 0,35 + 15 . 0,4 + 17 . 0,35 = 4,55 + 6 + 5,95 = 16,50 m2

Druhý krok: Stanovení započ. podl. plochy zúčtovací jednotky

PZJ = 1800 – 62 + 16,5 = 1754,5 m2

Třetí krok: Rozdělení celkových nákladů na ZJ na složky spotř. a zákl.

NZJS = 55 % NZJ = 220 000 Kč NZJZ = 45 % NZJ = 180 000 Kč

Čtvrtý krok: Rozdělení základní složky

NJoZ = (NZJZ /PZJ) . PJo = 180 000 Kč/1754,5 m2. 16,5 m2 = 1692,8 Kč

Pátý krok: Stanovení nákladů, které se rozdělí na všechny ostatní spotřební jednotky – bez odpojeného bytu

NZj = 400 000 – 1692,8 = 398 307,2 Kč

Šestý krok: Rozdělení nákladů na ostatní jednotky, např. na byt o 62 m2 připadne:

NJno = 398 307,2 . 62 : (1800 – 62) = 14 208,9 Kč

Úhrada připadající na odpojený (situovaný jako krajový) byt při rozdělení nákladů na t. e. na vytápění, registrace spotřeby t. e. u spotřebitelů v zúčtovací jednotce není využívána (k § 4 a § 6 odst. 2)

Situace: Jedna místnost o 13 m2 sousedí dvěma stěnami s místnostmi s otopným tělesem, další o rozloze 15 m2 se dvěma stěnami a další o rozloze 17 m2 s jednou stěnou. Jedná se o stejnou zúčtovací jednotku jako v příkladu 1.3., byt odpojený i neodpojený je stejně velký.

První krok: Stanovení započitatelné podlahové plochy odpojeného bytu

PJo = 13 . 0,2 + 15 . 0,2 + 17 . 0,1 = 2,6 + 3 + 1,7 = 7,3 m2

Další kroky stejné jako u příkladu 1.5:

PZJ = 1800 – 62 + 7,3 = 1745,3 m2

NJoZ = (NZJZ /PZJ) . PJo = 180 000 Kč/1745,3 m2. 7,3 m2 = 752,9 Kč

NZj = 400 000 – 752,9 = 399 247,1 Kč

NJno = 399 247,1 . 62 : (1800 – 62) = 14 242,4 Kč

Úhrada připadající na byt, jehož nájemce odmítl instalaci registrace spotřeby tepla (k § 4 a příloze č. 2)

Situace: Zúčtovací jednotka o 15 stejně velkých bytech, každý se započitatelnou podlahovou plochou 75 m2. Jeden nájemce odmítl instalaci registrace spotřeby tepla

   
"Neměř.“ "Měř.“
PZJ = 1 125 m2 PJ 1 = 75 m2 PJ 2 = 75 m2
ZJ = 19 562 J 1 = není J 2 = 1397,3
NJ S 1 = ? NJ S 2 = ?
NZJ = 165 520 Kč NJ 1 = ? NJ 2 = ?

První krok: Rozdělení celkových nákladů na ZJ na složky spotř. a zákl.

NZJS = 50 % NZJ = 82 760 Kč NZJZ = 50 % NZJ = 82 760 Kč

Druhý krok: Rozdělení základní složky

NJZ 1,2 = (NZJZ /PZJ) . PJ = (82 760 Kč/1125 m2) . 75 m2 = 5517,3 Kč

Třetí krok: Stanovení nákladu spotřební složky na 1 m2

NZJS /m2 = 82 760 : 1 125 = 73,56444 Kč/m2

Čtvrtý krok: Stanovení spotřební složky pro "neměřený“ byt

NJS 1 = 1,6 . PJ 1. NZJS /m2 (viz příloha č. 2) = 1,6 . 73,56444 . 75 = 8827,7 Kč

Pátý krok: Stanovení spotřební složky k rozdělení podle spotř. čísel na byty s "měřením“

NZJS = 82 760 – 8827,7 = 73 932,3 Kč

Šestý krok: Stanovení spotřební složky pro byt s "měřením“

NJS 2 = (NZJS /SČZJ) . SČJ 2 = (73 932,3 : 19 562) . 1397,3 = 5280,9 Kč

Sedmý krok : součet zákl. a spotř. složky (připadající na jednotku) – spotřebitele

NJ 1 = NJZ 1 + NJS 1 = 5517,3 Kč + 8827,7 Kč = 14 345,0 Kč

NJ 2 = NJZ 2 + NJS 2 = 5517,3 Kč + 5280,9 Kč = 10 798,2 Kč

Rozdělení nákladů na t. e. a vodu k přípravě TUV

Rozdělení nákladů na TUV (na t. e. a na vodu) v zúčtovací jednotce, vodoměry jsou instalovány (k § 5).

Situace:

PZJ = 830 m2 PJ = 74 m2
ZJ = 625 (m3) J = 58 (m3)
V NZJ = 16 000 Kč T NJ = ?
T NZJ = 50 000 Kč V NJ = ?

První krok: Rozdělení celkových nákladů na ZJ na složky spotř. a zákl.

T NZJS = 70 % T NZJ = 35 000 Kč T NZJZ = 30 % T NZJ = 15 000 Kč

V NZJS = 100 % V NZJ = 16 000 Kč V NZJZ = 0 % V NZJ = 0 Kč

Druhý krok: Rozdělení spotřební složky nákladů na t. e.

T NJS = (T NZJS /SČZJ) . SČJ = 35 000/625 . 58 = 3248 Kč

(Alt.) = (SČJ. 12/SČZJ. 12) . T NZJS = (696/7500) . 35 000 = dtto

(viz část "C“ k § 5 – směrné číslo)

Třetí krok: Rozdělení základní složky nákladů na t. e.

T NJZ = (NZJZ /PZJ) . PJ = 15 000/830 (Kč/m2) . 74 m2 = 1337,3 Kč

(Alt.) = (PJ. 12/PZJ. 12) . NZJZ = 888/9960 . 15 000) = dtto

(viz část "C“ k § 4 – směrné číslo)

Čtvrtý krok: Rozdělení nákladů na vodu (vodné a stočné TUV)

V NJS = (V NZJS /SČZJ) . SČJ = 16 000/625 . 58 = 1484,8 Kč

V NJZ = 0

Pátý krok: Součet zákl. a spotř. složky (připadající na jednotku) – spotřebitele

na t. e. : T NJ = T NJ Z + T NJ S = 1337,3 Kč + 3248 Kč = 4585,3 Kč

na vodu : V NJ = V NJZ + V NJ S = 0 Kč + 1484,8 Kč = 1484,8 Kč

(celkem za TUV: 6070,1 Kč)

Rozdělení nákladů na TUV (na t. e. a na vodu) v zúčtovací jednotce, vodoměry nejsou instalovány, spotř. složka se rozúčtuje podle počtu osob (k § 5).

Situace:

PZJ = 830 m2 PJ = 74 m2
ZJ = 46 (osob) J = 4 (osoby)
V NZJ = 16 000 Kč T NJ = ?
T NZJ = 50 000 Kč V NJ = ?

První krok: Rozdělení celkových nákladů na ZJ na složky spotř. a zákl.

T NZJS = 70 % T NZJ = 35 000 Kč T NZJZ = 30 % T NZJ = 15 000 Kč

V NZJS = 100 % V NZJ = 16 000 Kč V NZJZ = 0 % V NZJ = 0 Kč

Druhý krok Rozdělení spotřební složky nákladů na t. e.

T NJS = (T NZJS /SČZJ) . SČJ = (35 000/46) . 4 = 3043,5 Kč

(Alt.) = (SČJ. 12/ČZJ. 12) . T NZJS = (48/552) . 35 000 = dtto

(viz část "C“ k § 5 – směrné číslo)

Třetí krok: Rozdělení základní složky nákladů na t. e.

T NJZ = (NZJZ /PZJ) . PJ = 15 000/830 (Kč/m2) . 74 m2 = 1337,3 Kč

(Alt.) = (PJ. 12/PZJ. 12) . NZJZ = 888/9960 . 15 000) = dtto

(viz část "C“ k § 4 – směrné číslo)

Čtvrtý krok: Rozdělení nákladů na vodu (vodné a stočné TUV)

V NJS = (V NZJS /SČZJ) . SČJ = (16 000/46) . 4 = 1391,3 Kč

V NJZ = 0

Pátý krok: Součet zákl. a spotř. složky (připadající na jednotku) – spotřebitele

na t. e. : T NJ = T NJ Z + T NJ S = 1337,3 Kč + 3043,5 Kč = 4380,8 Kč

na vodu : V NJ = V NJZ + V NJ S = + 0 Kč + 1391,3 Kč = 1391,3 Kč

(celkem za TUV: 5772,1 Kč)

Rozdělení nákladů na TUV (na t. e. a na vodu) v zúčtovací jednotce, vodoměry nejsou instalovány, došlo však k dohodě o rozdělení spotřební složky podle plochy (k § 5).

Situace:

PZJ = 830 m2 PJ = 74 m2
V NZJ = 16 000 Kč T NJ = ?
T NZJ = 50 000 Kč V NJ = ?

První krok: Rozdělení celých nákladů na TUV podle plochy (není nutné zvlášť rozúčtovávat náklady na t. e. a zvlášť na vodu ani dělit náklady na spotřební a základní složku)

NJ = ((V NZJ +T NZ J) : PZJ) . PJ = (66 000/830) . 74 = 5884,3 Kč

(Alt.) = (PJ. 12/PZJ. 12) . NZJ = 888/9960 . 66 000) = dtto

(viz část "C“ k § 4 – směrné číslo)

Rozdělení nákladů na TUV (na t. e. a na vodu) v zúčtovací jednotce, vodoměry instalovány, jedna jednotka (byt) odpojena

Situace:

PZJ = 830 m2 PJ no = 74 m2 PJ o = 34 m2
ZJ = 625 (m3) J no = 58 (m3) J o = 0
V NZJ = 16 000 Kč T NJ no = ? T NJ o = ?
T NZJ = 50 000 Kč V NJ no = ? V NJ o = ?

no = neodp o jená jednotka o = o dpojená jednotka

První krok: Rozdělení celkových nákladů na ZJ na složky spotř. a zákl.

T NZJS = 70 % T NZJ = 35 000 Kč T NZJZ = 30 % T NZJ = 15 000 Kč

V NZJS = 100 % V NZJ = 16 000 Kč V NZJZ = 0 % V NZJ = 0 Kč

Druhý

Nahrávám...
Nahrávám...