dnes je 11.8.2022

Input:

Výchozí a pravidelné revize elektrických zařízení

17.3.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.5.1
Výchozí a pravidelné revize elektrických zařízení

Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv

Úvod

Pravidla provozování DS mají za cíl zajištění bezpečného a hospodárného provozu distribučních soustav a zajištění jejich kompatibility s ostatními částmi ES ČR. Proto je součástí PPDS (PPLDS) kapitola věnovaná problematice uvádění zařízení soustavy do provozu a uplatňování vhodných metod údržby, a to jak pro zařízení ve vlastnictví PDS, tak i zařízení uživatelů DS, která jsou s DS přímo spojena nebo která PDS na základě smlouvy s jejich vlastníky provozuje a udržuje.

Účelem revize a kontroly elektrických zařízení je ověření jejich stavu z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti. Tyto požadavky jsou splněné, pokud elektrické zařízení odpovídá příslušným ustanovením souvisejících technických norem a právním předpisům.

Každé elektrické zařízení musí být během výstavby a/nebo po dokončení, předtím než je uvedeno do provozu prohlédnuto a vyzkoušeno v rámci výchozí revize (mimo rozšíření stávajících obvodů nn, kde postačuje kontrola v souladu s čl. 2.3 ČSN 33 1500 ).

Provozovaná elektrická zařízení musí být pravidelně kontrolována v rámci řádu preventivní údržby nebo revidována formou pravidelné revize. Účelem je ověření, zda jsou splněny požadavky normy ČSN 33 1500 a souvisejících norem pro daný druh zařízení.

Revize zahrnuje prohlídku, zkoušení a měření.

Prohlídka – je vědomé prohlédnutí elektrického zařízení za účelem zjištění jeho řádného stavu. Je předpokladem pro zkoušení a měření.

Zkoušení – je činnost prováděná na elektrickém zařízení, kterou se má prokázat účinnost ochranných a signálních zařízení.

Měření – je zjišťování hodnot nutných pro posouzení účinnosti ochranného zařízení pomocí vhodných měřících přístrojů, nedají-li se zjišťovat prohlídkou nebo zkoušením.

Proto i z hlediska obsahového zaměření této příručky je náplň kapitoly zaměřena na elektrické instalace budov, pro které stanovuje pravidla soubor norem ČSN 33 2000, rozvodného zařízení nn a vn a přenosného elektrického nářadí.

V úvodu celé této kapitoly je nezbytné postihnout a přiblížit si dvě problematiky. Za prvé odlišnost mezi dvěma základními technickými normami, které platí pro revize v oblasti elektrotechniky, a za druhé, co se rozumí bezpečností elektrických zařízení – bezpečností elektrických instalací.

Odlišnost norem ČSN 33 1500 Revize elektrických zařízení a ČSN 33 2000-6-61 ed.2. Elektrické instalace budov – Část 6 -61: Revize – Výchozí revize spočívá v předmětu revize. ČSN 33 1500 platí pro revize elektrických zařízení (a je hlavní normou pro revize) zatímco ČSN 33 2000-6-61 ed.2 platí pro revize elektrických instalací. Pro dokreslení této odlišnosti je účelné uvést definice pojmů. Elektrické zařízení je definováno v technických normách několika způsoby. Podle ČSN 33 0010 :1982 je elektrické zařízení ve smyslu této normy zařízení, které ke své činnosti nebo působení využívá účinků elektrických nebo elektromagnetických jevů. Norma dále doplňuje, že elektrické zařízení nebo jeho části se skládají z elektrických obvodů, elektrické instalace a elektrických předmětů.

Současně platná ČSN 33 0050-826 :1966 definuje elektrické zařízení jako jakékoliv zařízení, které ke své činnosti nebo působení využívá účinků elektrických nebo elektromagnetických jevů, nebo k této činnosti slouží. Uvedená definice se plně nekryje s definicí uvedenou v připravované normě ČSN IEC 60050-826 (33 0050) Mezinárodní elektrotechnický slovník – Část 826 : Elektrické instalace, kde je uvedeno, že elektrické zařízení je jakékoliv zařízení k výrobě, přeměně, přenosu, rozvodu nebo užití elektrické energie, jako jsou točivé stroje, transformátory, řídící a spínací přístroje, měřící a ochranná zařízení, systémy vedení, spotřebiče.

Obdobně definuje elektrické zařízení ČSN EN 50110-1 ed.2 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních z července 2005, která uvádí, že elektrické zařízení zahrnuje všechna elektrická zařízení, která jsou určena pro výrobu, přenos, přeměnu, rozvod a užití elektrické energie. Zahrnuje zdroje energie, jako jsou baterie, kondenzátory a všechny další zdroje akumulované elektrické energie.

Elektrická instalace je definována shodně v ČSN 33 0050-826:1996 i ČSN IEC 60050-826 (33 0050) jako sestava vzájemně spojených elektrických předmětů, přístrojů, prvků mající koordinované charakteristiky k plnění stanovených úkolů.

Jinými slovy řečeno, jsou elektrické instalace účelové soubory instalačních materiálů a elektrických předmětů (pevně instalovaných, nepohyblivých, ne zcela přesně řečeno – to, co je ve zdi), soubory zřizované individuálně k různým účelům.

Poznámka:
Možné odlišnosti ve znění definice konkrétního termínu uvedeného v různých technických normách lze spatřovat v zaběhlé (neb obdobné) citaci používané v normách: "Pro účely této normy platí níže uvedené termíny a definice“

Z výše uvedených obsahů definic a zejména z citací obsažených v ČSN 33 0010 Elektrická zařízení – Rozdělení a pojmy lze odvodit, že termín elektrické zařízení je mnohem širší než termín elektrická instalace, a tudíž, že i technická norma ČSN 33 1500 :1990 pro revize elektrických zařízení je základní normou pro provádění revizí elektrických zařízení a je z hlediska obsahů známých definic obou termínů nadřazena normě ČSN 33 2000-6-61 ed.2:2004 pro revize elektrických instalací.

Účelem revizí elektrických zařízení a revizí elektrických instalací je zjistit stav předmětu revize z hlediska jeho bezpečnosti a návazně i spolehlivosti.. Zjistit, zda revidované elektrické zařízení, elektrická instalace budou při normálním používání sloužit svému účelu, aniž by způsobovaly škody na zdraví a škody na majetku. Přitom úkony, kterými se toto zjišťování stavu provádí – prohlídka, zkoušení, měření apod., jsou dílčí činnosti k dosažení výsledku – k provedení revize.

Bezpečnost elektrického zařízení a revize elektrického zařízení jsou v ČSN 33 1500 :1990 definovány následovně:

Bezpečnost elektrického zařízení – schopnost elektrického zařízení neohrožovat lidské zdraví, užitková zvířata nebo majetek a okolní prostředí za stanovených podmínek provozu elektrickým proudem nebo napětím nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny.

Tento pojem zahrnuje i požární bezpečnost z hlediska možného vzniku požáru působením proudu, napětí nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny.

Revize elektrického zařízení – činnost prováděná na elektrickém zařízení, při které se prohlídkou, měřením a zkoušením zjišťuje stav elektrického zařízení z hlediska jeho bezpečnosti. Součástí revize je vypracování zprávy o revizi.

Spolehlivost elektrického zařízení – lze návazně definovat jako stav elektrického rozvodného zařízení, které splňuje požadavky předpisů a technických norem pro dané elektrické zařízení a zajišťuje jeho provozuschopnost.

V definici o bezpečnosti elektrického zařízení není uvedeno a ani z ní nevyplývá, zda se jedná i o zjišťování z hlediska bezpečnosti celého zařízení, která by mohla být ohrožena chybnou funkcí elektrického zařízení, jakým může být např. selhání elektrického zabezpečovacího zařízení strojů, výtahů a zdvíhacích zařízení. Z uvedeného lze pak odvodit, že při revizi elektrického zařízení zjišťujeme z hlediska bezpečnosti pouze stav elektrického zařízení a nezjišťuje se např. stav zařízení na elektrické zařízení navazující, ani bezpečnost činností s elektrickým zařízením souvisejících. Revize elektrického zařízení a o ní vystavená revizní zpráva neřešící funkční bezpečnost revidovaného zařízení může pak být jedním z podkladů pro zjištění celkové bezpečnosti např. stavebního objektu nebo strojního zařízení.

Definice "revize“, která je uvedena v ČSN 33 2000-6-61 ed. 2, se týká, jak je patrno z jejího znění, revizí elektrických instalací:

Revize – všechna opatření, kterými se zjišťuje shoda hotové elektrické instalace s harmonizačními dokumenty souboru HD 384. Revize zahrnuje prohlídku a zkoušení.

V této definici se nehovoří o bezpečnosti, i když nepřímo, ověření elektrické instalace z hlediska bezpečnosti i tato definice obsahuje. Vyplývá to z toho, že v podstatné části harmonizačních dokumentů citovaného souboru HD 384 (v České republice vydávaných jako soubor norem ČSN 33 2000) jsou požadavky na bezpečnost elektrických instalací již uvedeny.

Vzhledem k tomu, že při revizích elektrických instalací se ověřuje plnění požadavků souboru HD 384, se neověřuje funkční bezpečnost toho, co souvisí s funkčností elektrického zařízení. Toto stanovisko se blíže upřesňuje v předmluvě ČSN 33 2000-6-61 ed.2. Zde je jednoznačně uvedeno, že norma neplatí pro revize připojených elektrických zařízení, a to přesto, že revize připojených elektrických zařízení i dalších technických zařízení může být s revizí elektrických instalací spojena.

Do revize samotné elektrické instalace objektů, pro které platí soubor norem ČSN 33 2000, není tudíž zahrnuta revize připojených elektrických zařízení, která by bylo nutné ověřovat nejen z hlediska bezpečnosti ve smyslu ČSN 33 1500 (což je v podstatě pouze elektrická bezpečnost z hlediska jevů vyvolaných působením elektřiny), ale i z hlediska nebezpečí vyvolaných chybnou nebo nedostatečnou funkcí (funkční bezpečnost), která mohou tato elektrická zařízení způsobovat.

V tomto smyslu a z hlediska upřesnění pojmu elektrické instalace, je definice bezpečnosti elektrických zařízení podle ČSN 33 1500 :1990 pro elektrické instalace budov vycházejících ze souboru norem ČSN 33 2000 a revidovaných dle ČSN 33 2000-6-61 ed.2 dostatečná.

Poznámka:
V definici bezpečnosti elektrických zařízení podle ČSN 33 1500 není zmínka o dalších možných nebezpečích, které mohou být způsobeny chybou nebo závadou (chybným naprogramováním, zapojením) na instalaci připojených elektrických zařízení. To je možná částečný nedostatek této definice, ale z pohledu revizí elektrických instalací se jich prakticky netýká.
  • Základní norma souboru ČSN 33 2000-1 : 2003 Elektrické instalace budov – Část 1 : Rozsah platnosti, účel a základní hlediska stanovuje, pro co je soubor norem ČSN 33 2000 určen, pro které objekty a jejich elektrické instalace platí.

Druh a předmět revizí

Současné přístupy k revizní činnosti

I když to není plně předmětem této kapitoly, je vhodné si při této příležitosti položit a pokusit se zodpovědět často diskutovanou otázku, zda je nebo není nutné provádět revize elektrických zařízení, elektrických instalací a jaké mají revize praktický význam. V posledních letech totiž vznikly v různých kruzích české odborné veřejnosti pochybnosti o tom, zda revize je vůbec nutná, když veškerou bezpečnost výrobků zaručují ze zákona výrobci (míněn je především zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky v platném znění), a jsou na to v celé Evropské unii platné a účinné mechanizmy. Dále ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. přestala být ustanovení všech technických norem od 1. 1. 2000 závazná. I z tohoto pohledu by se mohlo zdát, že nezávazným se stalo též provádění revizí elektrických zařízení.

Pokusme se na diskutovanou otázku odpovědět z hlediska několika platných legislativních předpisů.

Důležitým právním předpisem, jenž předpokládá provádění revizí a zkoušky vyhrazených technických zařízení, kterými jsou technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická, plynová, a to jak organizacemi, tak podnikajícími fyzickými osobami majícími pro tyto činnosti oprávnění, je zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce v platném znění. Tento zákon předpisuje, že organizace a podnikající fyzické osoby zajistí při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení, a tím i vyhrazených elektrických zařízení, bezpečnostní opatření a provedení prohlídek, revizí a zkoušek ve stanovených případech.

Na tento zákon navazuje stále platná vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 20/1979 Sb., v platném znění, kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví se některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti. V § 4 odst. 1 je zakotvena povinnost dodavatelské organizace zajistit před předáním zařízení odběrateli v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy kontrolu zařízení (revize, zkoušky a pod.) a pořídit o tom doklady (zprávy o revizích, protokoly o zkouškách, osvědčení o jakosti a kompletnosti a pod.) a odevzdat je spolu se zařízením odběrateli. V odst. 4 téhož paragrafu je uloženo organizaci provozující zařízení (provozovateli), zajistit v rámci preventivní údržby vykonání předepsaných kontrol zařízení (revize, zkoušky, prohlídky a pod.) se zřetelem k podmínkám, za nichž je zařízení provozováno.

Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., která stanovuje základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení v platném znění v § 194 odst. 1 uvádí: "Elektrická zařízení musí být před uvedením do provozu odborně prověřena a vyzkoušena“.

Zákon č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ukládá v § 11, odst. 1 pod bodem c) držitelům licence povinnost zajistit, aby technická zařízení používaná k výkonu licencované činnosti splňovala požadavky bezpečnosti a spolehlivosti, stanovené právními předpisy a technickými normami.

Obdobná povinnost, tedy udržovat odběrné elektrické zařízení ve stavu, který odpovídá technickým normám a právním předpisům, je uložena i oprávněnému zákazníkovi v § 28 a chráněnému zákazníkovi v § 29 zákona č. 458/2000 Sb. Stejnou povinnost má i vlastník nemovitosti z hlediska společného elektrického zařízení nemovitosti, které v objektu slouží pro dodávku (rozvod) elektřiny zákazníkům. Mezi technické normy, které je nutno na základě uvedeného zákona dodržovat, patří i technické normy pro revize elektrických zařízení a elektrických instalací.

Z uvedeného vyplývá, že povinnost provádět revize elektrických zařízení neskončila se závazností technických norem. Obecně to pro elektrotechniku vyplývá z ustanovení § 4 vyhlášky č. 20/1979 Sb. a pro elektroenergetiku je povinnost podtržena zákonem č. 458/2000 Sb., a navazujícími vyhláškami Ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu.

Povinnost provádět v návaznosti na ustanovení zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb. v platném znění) revize technických zařízení je zohledněna též v nařízení vlády č. 378/2001 Sb., které stanovuje bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. V § 2 se uvádí, že průvodní dokumentací se rozumí soubor dokumentů obsahující návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a pravidelné kontroly a revize zařízení (obecně se jedná o technická zařízení, nikoliv jenom o elektrotechnická zařízení), jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu části zařízení. Podle tohoto právního předpisu musí být záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole uveden v provozní dokumentaci, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis nebyl vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel (např. místním provozním bezpečnostním předpisem). Ve smyslu tohoto vládního nařízení se "normovou hodnotou“ rozumí konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě.

Obecně možno tudíž konstatovat, že existují právní předpisy, kterými je stanovena povinnost dodržovat konkrétní technické normy. V těchto případech sice není technická norma závazná a její nedodržení není v rozporu se zákonem, i když těmito právními požadavky získávají technické normy závažnější charakter opřený o právní předpis. Jde však o nedodržení toho právního předpisu, který stanovil povinnost dodržení technické normy.

Poznámka:
Na požadavky právních předpisů pak navazují požadavky technických norem, a to nejen na provedení elektrických zařízení, elektrických instalací, elektrotechnických výrobků, ale i na způsob jejich zkoušení a provádění kontrol. Z hlediska provádění revizí elektrických zařízení a instalací se jedná o platné technické normy:
  • ČSN 33 1500 :1990 Revize elektrických zařízení

  • ČSN 33 2000-6-61 ed.2:2004 Elektrické instalace budov – Část 6 -61: Revize – Výchozí revize

  • PNE 33 0000-3 ed.2:2005 Revize a kontroly elektrických zařízení přenosové a distribuční soustavy.

Uvedený výčet lze doplnit o normy pro revize elektrického ručního nářadí a elektrických spotřebičů:

  • ČSN 33 1600:1994 Revize a kontroly elektrického ručního nářadí během používání

  • ČSN 33 1610 :2005 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během jejich používání.

Výchozí revize

Základní norma souboru norem pro elektrické instalace budov ČSN 33 2000-1 :2003 ve svém článku 134.2 Výchozí revize stanoví, že elektrické zařízení musí být před tím, než je uvedeno do provozu, i po každé změně nebo rozšíření prohlédnuto nebo přezkoušeno, aby byla prověřena jeho správná funkce souladu s normou. Normou se rozumí platná ČSN 33 2000-6-61 , která uvádí podrobnosti a postupy pro ověřování bezpečnosti elektrických instalací a v čl. 61.1.1 zdůrazňuje, že každá instalace musí být během své výstavby a/nebo po jejím dokončení a před tím, než je uvedena do provozu – revidována.

Obdobně i platné normy ČSN EN 50110-1 (34 3100) z roku 2003 a 2005 v článku kapitoly 5.3.3 Revize kromě dalšího stanovují: Nová elektrická zařízení stejně jako úpravy a rozšíření stávajících zařízení musí být revidována před jejich uvedením do provozu.

V souvislosti s těmito ustanoveními ČSN 33 1500 v kapitole 2 o výchozích revizích, čl. 2.1 předepisuje, že nová elektrická zařízení je možno uvést do provozu jen tehdy, byl-li jejich stav z hlediska bezpečnosti ověřen výchozí revizí, popř. ověřen a doložen dokladem v souladu s požadavky stanovenými zvláštními právními předpisy.

Poznámka:
Norma pod čarou uvádí, co se za takový doklad považuje – např. protokol o kusové zkoušce výrobce, osvědčení o jakosti a kompletnosti.
Z dnešního pohledu se jedná zejména o doklady vyplývající z ustanovení zákona č. 22/1997 Sb. a souvisejících nařízení vlády a zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků. Ke stanoveným výrobkům výrobce před jejich uvedením na trh vydává písemné prohlášení o shodě (resp. ES prohlášení o shodě) a umisťuje na výrobky označení CE, případně další označení.

Definice termínu výchozí revize citovaná v ČSN 33 1500 pak upřesňuje:

Výchozí revize – revize provedená na novém nebo rekonstruovaném elektrickém zařízení před jeho uvedením do provozu.

Z dalších článků kapitoly 2 – ČSN 33 1500 pak z hlediska výchozích revizí vyplývá:

  • Pro účely nezbytných měření a zkoušek je možné uvést elektrická zařízení pod napětí ještě před ukončením výchozí revize. Musí však být provedena taková opatření, aby uvedením pod napětí nebyla ohrožena bezpečnost.

Poznámka:
Opatření k zajištění bezpečnosti z hlediska kontrol funkčního stavu při revizních činnostech – viz ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005.
  • Elektrická zařízení nebo jejich části, které ze závažných důvodů nemohou být během provádění rekonstrukce bez napětí po celou dobu trvání prací, lze v průběhu těchto prací provozovat bez provedené výchozí revize (v souladu s čl. 2.2 ČSN 33 1500 ).

V těchto případech je nutné na částech elektrického zařízení, na kterých byly práce provedeny a které je nutno uvést do provozu, provést taková opatření a kontroly, aby nebyla ohrožena bezpečnost. O provedených opatřeních a kontrolách je nutné vyhotovit písemný záznam s podpisem pověřeného pracovníka. Výchozí revize se provede po ukončení všech prací na těch částech elektrického zařízení, na kterých byly práce provedeny.

V ostatních případech je možné elektrická zařízení po rekonstrukci uvést do provozu jen tehdy, byl-li jejich stav ověřen výchozí revizí.

Typickým příkladem je rekonstrukce vedení nn. Provozovatel distribuční soustavy stanoví ve svých interních předpisech postup, předepsané kontroly, formu záznamů z těchto kontrol a kvalifikaci pracovníků provádějící kontroly. Jiným příkladem jsou rekonstrukce rozsáhlých uzemňovacích soustav zařízení zvn a vvn.

Poznámka:
Pověřeným pracovníkem dle normy je – pracovník s příslušnou kvalifikací podle předpisů orgánů státního odborného dozoru pro provádění nebo řízení prací (viz platné znění zákona č. 174/1968 Sb. a vyhlášky č. 50/1978 Sb.), prokazatelně pověřený organizací k provádění kontrol elektrických zařízení.
Písemným záznamem (záznam o kontrole) je – písemný doklad o výsledku provedené kontroly elektrického zařízení, který obsahuje soupis provedených úkonů včetně výsledků případných měření a zkoušek, z něhož je patrný stav elektrického zařízení v rozsahu provedených úkonů. Forma záznamu o kontrole ani jeho rozsah nejsou stanoveny.
  • Po částech je možno provádět výchozí revizi elektrických zařízení, která se sestavují na místech jejich uvedení do provozu po částech.

    Na částech elektrických zařízení, jejichž stav byl ověřen a doložen dokladem, se výchozí revize samostatně neprovádí. Doklady o provedených zkouškách jednotlivých částí elektrických zařízení jsou podkladem pro provedení výchozí revize celého elektrického zařízení.

Poznámka:
U revizí elektrických instalací možno předpokládat, že elektrické předměty byly před uvedením na trh řádně vyzkoušeny. Výrobky dle nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí a které je v souladu se směrnicí Rady 73/23/EHS, opatřuje výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce označením CE a vydá na tyto prohlášení o shodě. Českou značku shody, kterou tvoří písmena CCZ, lze použít pouze u výrobků, na něž se nevztahují předpisy Evropských společenství. Týká se to zejména výrobků posuzovaných podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. Mohou to být i výrobky pro elektroinstalační rozvody (kabely, zásuvky, rozváděče, prvky pro uzemnění silových zařízení a hromosvodů, transformátory, přístroje pro automatickou regulaci a řízení). U rozváděčů by měl shodu s technickou normou souboru ČSN EN 60439 (35 7107) potvrzovat protokol o typové a kusové zkoušce. Jestliže zřizovatel elektrické instalace rozváděč upravuje (např. jej vybavuje jinými přístroji podle přání zákazníka), musí pak prokázat, že vlastnosti rozváděče i po úpravách odpovídají požadavkům norem.
  • Za nová ani rekonstruovaná elektrická zařízení pro účely ČSN 33 1500 se nepovažuje rozšíření existujícího elektrického obvodu nn, který nevyžaduje změnu jištění. Zprávu o výchozí revizi nahrazuje v tomto případě záznam o kontrole s podpisem pověřeného pracovníka.

Poznámka:
Kontrola elektrického zařízení je činnost prováděná na elektrickém zařízení, při které se zjišťuje jeho technický stav prohlídkou, zkouškou, měřením apod.
  • U elektrických zařízení, která mění svou původní polohu a u nichž přemístění na nové stanoviště, doprava nebo skladování mohou mít za následek změny elektrických nebo funkčních vlastností nebo změny zapojení proti původní dokumentaci, se musí před uvedením do provozu provést alespoň jejich kontrola a o této kontrole se musí vyhotovit záznam s podpisem pověřeného pracovníka.

    Pokud tato elektrická zařízení jsou na místě sestavována z částí, musí se před uvedením do provozu provést jejich výchozí revize.

  • Elektrická zařízení nebo jeho části, na kterých byly v průběhu jejich užívání provedeny práce charakteru oprav, které mohou mít vliv na bezpečnost, je možno provozovat jen tehdy, jestliže stav elektrického zařízení nebo jeho části byl prověřen kontrolou a o kontrole byl vyhotoven záznam s podpisem pověřeného pracovníka.

Poznámka:
Opravou se ve smyslu ČSN 33 1500 rozumí úkon, kterým se odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození za účelem uvedení elektrického zařízení do provozuschopného stavu.

Úvodní ustanovení ČSN 33 1500:1990 kromě vlastního rozsahu platnosti normy dále upřesňuje, že pro provádění revizí elektrických instalací v budovách se používá ČSN 33 2000-6-61 ed.2:2004. Obě normy tudíž na sebe navazují. ČSN 33 1500 upřesňuje administrativně organizační požadavky obsažené v ČSN 33 2000-6-61 článku 61.1 Všeobecně, a naopak ČSN 33 2000-6-61 uvádí podrobnější požadavky na technické provedení revize elektrické instalace, kterými se ČSN 33 1500 zabývá jen rámcově.

Pravidelné revize

Základní norma souboru norem pro elektrické instalace budov ČSN 33 2000-1 :2003 ve svém článku 13N6.2 Kontrola a údržba elektrických zařízení stanoví, že elektrická zařízení musí být pravidelně kontrolována a udržována v takovém stavu, aby byla zajištěna jejich správná činnost a byly dodrženy požadavky elektrické a mechanické bezpečnosti a požadavky ostatních předpisů a norem.

Toto ustanovení blíže konkretizuje ČSN 33 2000-6-61 ed.2:2004 v informativní příloze F, kde z článku F.1 Všeobecně vyplývá zdůvodnění pravidelných revizí elektrických instalací, jejichž cílem je zjistit, zda stav elektrické instalace a jejich částí se nezhoršil tak, že by se užívání instalace již stalo nebezpečným a zda stav elektrické instalace vyhovuje pravidlům pro elektrické instalace, což je soubor norem ČSN 33 2000.

Poznámka: Obsah informativní přílohy F bude v budoucnu nahrazen kapitolami 62 a 63 a to po jejich schválení v IEC a po odsouhlasení v CENELEC.

Opodstatnění pravidelných revizí dokladují i souběžně platné normy ČSN EN 50110-1 (34 3100) z roku 2003 a 2005 v článku kapitoly 5.3.3 Revize stanovují: Elektrická zařízení musejí být revidována ve stanovených časových intervalech. Cílem pravidelných revizí je předcházení závadám, které mohou nastat a tím přerušit provoz nebo vyvolat poruchu.

Základní norma pro provádění revizí ČSN 33 1500 :1990 problematiku pravidelných revizí upřesňuje v kapitole 3 (včetně stanovení maximálních revizních lhůt) a zastřešuje tak požadavky vyplývající z výše citovaných norem, jak vyplývá již z úvodního článku kapitoly:

3.1 Provozovaná elektrická zařízení, kromě zařízení podle čl. 3.2, musí být pravidelně revidována nejpozději ve lhůtách stanovených v této normě. Lhůty pravidelných revizí jsou stanoveny v tabulce 1 a v dalších článcích této části normy. Lhůty uvedené v tabulce 1 neplatí v případě, že pro pravidelné revize určitého typu zařízení platí samostatná norma stanovující postupy pro provádění revizí.

Podle čl. 3.2 normy se nemusí provádět pravidelné revize v distribuční a přenosové soustavě dodavatele elektrické energie, pokud bezpečnost elektrických zařízení je zajišťována pravidelnými kontrolami a údržbou podle řádu preventivní údržby (viz samostatná kapitola).

Toto ustanovení normy se vztahuje obecně na držitele licence pro distribuci elektrické energie ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb.

Tabulka 1 – ČSN 33 1500

Lhůty pravidelných revizí elektrického zařízení

 
a) lhůty pravidelných revizi stanovené podle prostředí (viz ČSN 33 0300)
Poř. číslo Druh prostředí (podle čsn 33 0300) Revizní lhůty v rocích
1. základní 5
2. normální 5
3. studené 3
4. horké 3
5. vlhké 3
6. mokré 1
7. se zvýšenou korozní agresivitou 3
8. s extrémní korozní agresivitou 1
9. prašné s prachem nehořlavým 3
10. s otřesy 2
11. s biologickými škůdci 3
12. pasivní s nebezpečím požáru 2
13. pasivní s nebezpečím výbuchu 2 1)
14. venkovní 4
16. pod přístřeškem 4
b) Lhůty pravidelných revizí stanovené podle druhu prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob
Umístění elektrického zařízení Revizní lhůty v rocích
l. prostory určené ke shromažďováni více než 250 osob (např. v kulturních a sportovních zařízeních, v obchodních domech a stanicích hromadné dopravy apod.) 2
2. zděné obytné a kancelářské budovy 5 2)
3. rekreační střediska, školy, mateřské školy, jesle, hotely a jiná ubytovací zařízení 3
4. objekty nebo části objektů provedené ze stavebních hmot stupně hořlavosti C2, C3 (podle ČSN 73 0823) 2 3
5. pojízdné a převozné prostředky 1 3
6. prozatímní zařízeni staveniště 0,5
c) Lhůty pravidelných revizi zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny
Druh objektu Revizní lhůty v rocích
l. objekty a prostory s prostředím s nebezpečím výbuchu nebo požáru, objekty konstruované ze stavebních hmot stupně hořlavosti C1, C2, C3 2
2. ostatní 5 4)

Porovnání prostředí a druhů prostorů, pro něž jsou v tabulce 1 stanoveny lhůty pravidelných revizí elektrických zařízení, s vnějšími vlivy podle ČSN 33 2000-3 z roku 1995 je pro elektrické instalace uvedeno v informativní příloze 2 – ČSN 33 1500 .

V příloze F – ČSN 33 2000-6-61 ed.2 jsou uvedeny doporučené lhůty pravidelných revizí elektrických instalací v jednotlivých objektech a prostorech podle příslušných oddílů části 7 souboru ČSN 33 2000.

Příloha 2 (informativní) – ČSN 33 1500

Lhůty pravidelných revizí elektrických instalací 1) určené podle ČSN 33 1500 :1990 s doplněním vyskytujících se vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-3 :1995

Poznámka: Meze vnějších vlivů uvedených v následující tabulce neodpovídají plně mezním hodnotám prostředí podle dříve platné ČSN 33 0300:1988 "Druhy prostředí pro elektrická zařízení“, k nimž vztahuje lhůty pravidelných revizí tabulka 1 v normativní části této normy, a mírně tyto meze prostředí překračují. Například trvalá teplota okolí 38 °C spadá do třídy vnějších vlivů AA4, což je třída spadající dnes mezi vnější vlivy normální, zatímco podle dřívějších kritérií se jednalo o prostředí horké. Z tohoto hlediska je vhodné v takových mezních případech zařazených ještě do určitých, např. normálních tříd vnějších vlivů zvážit zkrácení revizních lhůt oproti lhůtám uvedeným v tabulce. Zvláště se bere v úvahu vzájemná závislost teploty vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu a absolutní vlhkosti vzduchu – viz grafy pro jednotlivé třídy AB1 až AB8 v příloze B ČSN 33 2000-3 . Doporučuje se pro elektrická zařízení umístěná pod přístřeškem a vystavená vnějším atmosférickým vlivům postupovat podle PNE 33 0000-2.

 
a) Lhůty pravidelných revizí stanovené podle prostředí – (viz ČSN 33 2000-3 :1995, popř. další normy souboru ČSN 33 2000 )
Druh prostředí (podle dříve platných ČSN) Třídy vnějších vlivů (podle ČSN 33 2000-3 ) Revizní lhůty v rocích
základní, normální normální 2), tj. AA4, AB4, AB5, XX1 pro vlivy AC až AR (kromě AQ), BA1, BC1, BC2, BD1, BE1, CA1, CB1; dále pak BA4, BA 5
studené, horké, vlhké, se zvýšenou korozní agresivitou, prašné s prachem nehořlavým, s biologickými škůdci přibližně AA1 až AA8 (kromě AA4) a vnitřní prostory s AB1 až AB7 (kromě AB5), AE4 až AE6, AF3, AK2, AL2 3
mokré, s extrémní korozní agresivitou AD2 až AD8, AF4 1
s otřesy, pasivní s nebezpečím požáru nebo výbuchu 3) AG3, AH3, BE2, BE3 2
venkovní, pod přístřeškem umístěné venku nebo pod přístřeškem (vně budovy – může být AB2 a AB3, AB6 a AB8 + AD3 až AD5 i pro výskyt vody z jiných zdrojů než z deště způsobený lidským faktorem a samotné zařízení, které je před přímými účinky deště buď chráněno nebo je pro ně provedeno, AF2, AF3, AN2 a AN3, AS1 až AS3 + ostatní vlivy podle místní situace – viz též např. PNE 33 0000-2) 4
b) Lhůty pravidelných revizí stanovené podle druhu prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob
Umístění elektrického zařízení Využití a konstrukce budovy (podle ČSN 33 2000-3 ) Revizní lhůty v rocích
prostory určené ke shromažďování více než 200 osob (např. v kulturních a sportovních zařízeních, v obchodních domech a stanicích hromadné dopravy apod.) BD3, BD4 (zároveň též BA1) 2
zděné obytné a kancelářské budovy BD1 (může být též BD2) 5 4)
rekreační střediska, školy, mateřské školy, jesle, hotely a jiná ubytovací zařízení BD4, BA2 3
objekty nebo části objektů provedené ze stavebních hmot stupně hořlavosti C2, C3 (podle ČSN 73 0823) CA2 2
Umístění elektrického zařízení Využití a konstrukce budovy (podle ČSN 33 2000-3 ) Revizní lhůty v rocích
pojízdné a převozné prostředky 1 5)
prozatímní zařízení staveniště - 0,5 6)
c) Lhůty pravidelných revizí zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny
Druh objektu Objekt podle povahy zpracovávaných látek Revizní lhůty v rocích
objekty s prostory s prostředím s nebezpečím výbuchu nebo požáru, objekty konstruované ze stavebních hmot stupně hořlavosti C1, C2, C3 BE2, BE3 3), CA2 2
Ostatní všechny, kromě BE2, BE3, CA2 5 7)

Příloha F ( informativní) – ČSN 33 2000-6-61

Pravidelné revize

Doporučené lhůty pravidelných revizí elektrických instalací v jednotlivých objektech a prostorech podle příslušných oddílů části 7 souboru norem ČSN 33 2000:

  • prostory s vanou nebo sprchou a umývací prostory oddíl 701) – doporučená lhůta 3 roky;

  • staveniště a demolice
    (oddíl 704) – doporučená lhůta 0,5 roku;

  • omezené vodivé prostory
    (oddíl 706) – doporučená lhůta 3 roky;

  • zařízení pro zpracování dat
    (oddíl 707) – doporučená lhůta 5 let;

  • venkovní osvětlení
    (oddíl 714) – doporučená lhůta 4 roky.

U elektrického nářadí se provádí revize ve lhůtách nejméně po:

     
Nářadí tř. ochrany I 6 měsíců Práce s nářadím
II a III 12 měsíců do 100 h/rok
Nářadí tř. ochrany I 3 měsíců Práce s nářadím
II a III 6 měsíců od 100 do 250 h/rok
Nářadí tř. ochrany I 2 měsíců Práce s nářadím
II a III 3 měsíců nad 250 h/rok

Za základ pro stanovení lhůt pravidelných revizí se berou lhůty uvedené v tabulce 1 – ČSN 33 1500 . Lhůta pro provedení pravidelné revize se od vodí z tabulky 1 v závislosti na umístění elektrického zařízení v prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob (část b tabulky), nebo druhu prostředí, ve kterém je elektrická zařízení umístěno (část a tabulky). Lhůta pro prostředí složité (tj. prostředí vzniklé různými kombinacemi prostředí jednoduchých působících současně nebo postupně na elektrické zařízení) je rovna nejkratší lhůtě ze lhůt pro prostředí jednoduchá, ze kterých je prostředí složité složeno (viz čl. 3.6, 3.7 normy). Pro provádění pravidelných revizí platí vždy nejkratší ze lhůt stanovených podle druhu prostředí a podle druhu prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob, ve kterém je elektrické zařízení umístěno (viz čl. 3.8). Třetí část tabulky 1 (část c) je stanovena pro lhůty revizí zařízení určených k ochraně před účinky atmosférické a statické elektřiny.

Poznámka: Stupně hořlavosti stavebních hmot C1, C2, C3 uvedené v tabulce 1 (označení dle platné ČSN 73 0823) se rovnají z hlediska souběžně platné ČSN EN 13501-1:2003 (73 0860) stavebním výrobkům třídám reakce na oheň B, C, D, E, F.

Pravidelná revize musí být dle čl. 3.9 normy provedena nejpozději v roce , do kterého spadá konec stanovené lhůty od doby provedení poslední revize. U elektrických zařízení, která musí být ze závažných důvodů (společenských, technologických apod.) nepřetržitě v provozu, se pravidelná revize může provést dle čl. 3.5 i po uplynutí stanovené lhůty, a to při nejbližším možném přerušení provozu, nejpozději však v roce následujícím po uplynutí stanovené lhůty. Lhůty pravidelných revizí uvedené v tabulce 1 – ČSN 33 1500 je možno při splnění podmínek čl. 3.3 a 3.4 prodloužit až na dvojnásobek. Tím se umožňuje provozovateli elektrického zařízení uplatnit vlastní systém zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrického zařízení podle řádu preventivní údržby (viz samostatná kapitola), a zdůrazňuje se tak jeho odpovědnost.

Druhé vydání normy ČSN 33 2000-6-61 "Elektrické instalace budov – Část 6 -61: Revize – Výchozí revize“ vydané v dubnu 2004, obsahuje na rozdíl od ČSN 33 2000-6-61 z února 1994 (její platnost byla ukončena k 1.10.2005) důležitou, přestože pouze informativní přílohu F, která platí pro pravidelné revize elektrických instalací budov. Podle přílohy F se pravidelné revize elektrických instalací provádějí, aby se zjistilo, zda stav instalace a jejích částí se nezhoršil do té míry, že by se užívání instalace stalo nebezpečným. Z hlediska lhůt pravidelných revizí se v příloze uvádí, že by se tyto měly určovat podle charakteristik instalací, jejich použití a prostředí, přičemž nejdelší lhůty mohou být stanoveny národními právními předpisy. V převzaté mezinárodní poznámce 1 je uvedeno, že lhůty mohou být například tři roky kromě případů s výskytem většího rizika, které jsou v poznámce uvedeny. Tato mezinárodní poznámka je doplněna obsáhlou národní poznámkou N1, jež upřesňuje vztah k ČSN 33 1500 konkrétními odkazy, doporučuje lhůty pravidelných revizí pro elektrické instalace provedené v jednotlivých objektech a prostorech podle příslušných oddílů části 7 souboru ČSN 33 2000 a vyjadřuje se i k otázce pravidelných revizí bytů (viz předchozí text).

Poznámka 2 převzatá z mezinárodní normy připouští možnost, nahradit pravidelné revize u rozsáhlých instalací (např. ve velkých průmyslových závodech ) odpovídajícím bezpečnostním režimem průběžného sledování a preventivní údržby instalací. Na tuto možnost (nahradit zcela pravidelné revize) reaguje národní poznámka N2 textem:

"Režimem průběžného sledování a preventivní údržby instalací uvedeným v poznámce 2 nelze v ČR pravidelné revize zcela nahradit s ohledem na nutnost pravidelného a řádného udržování, kontrolování a revidování strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Při uplatnění tohoto režimu lze, podle čl. 3.3 ČSN 33 1500: 1990, v organizacích s vlastním řádem preventivní údržby, ve smyslu čl. 3.4 ČSN 33 1500 : 1990, prodloužit lhůty pravidelných revizí až na dvojnásobek. U elektrických instalací, kde je obtížné z technologických důvodů přerušit provoz, se revize mohou provádět podle čl. 3.5 ČSN 33 1500 : 1990 při nejbližším přerušení provozu“.

Řád preventivní údržby

Řád preventivní údržby – předpis organizace zaměřený na udržování nebo obnovování provozuschopného a bezpečného stavu zařízení.

Hlavním cílem pravidelných revizí je předcházení závadám, které by mohly během provozu elektrických zařízení a instalací nastat a tím provoz přerušit. Proto musejí být dle legislativních předpisů a technických norem elektrická zařízení revidována a kontrolována ve stanovených časových intervalech – ve stanovených časových lhůtách. Jednou z možných forem organizace pro zajištění stanovených požadavků je zpracovaný Řád preventivní údržby (ŘPÚ).

Lhůty pravidelných revizí provozovaných elektrických zařízení stanovuje ČSN 33 1500 v tab. 1 a konkretizuje je v dalších článcích této normy s tím, že z povinností provádění pravidelných revizí vyjímá za určitých podmínek elektrická zařízení uvedená v čl. 3.2 normy.

Text současného znění článku 3.2 , který vstoupil v platnost vydáním změny Z2 – ČSN 33 1500 v dubnu 2000, stanovuje:

"V distribuční a přenosové soustavě dodavatele elektrické energie se nemusí provádět pravidelné revize, pokud bezpečnost elektrických zařízení je zajišťována pravidelnými kontrolami a údržbou podle řádu preventivní údržby“.

Ustanovení čl. 3.2 tudíž umožňuje rozvodným společnostem neprovádět na zařízeních přenosové a distribuční soustavy pravidelné revize, pokud je bezpečnost elektrických zařízení zajišťována pravidelnými kontrolami a údržbou podle vlastního řádu preventivní údržby. Jinými slovy – znění článku 3.2 přenechává zcela odpovědnost za ověřování bezpečného stavu veškerého rozvodného zařízení přenosové a distribuční soustavy rozvodným energetickým společnostem. Při těchto činnostech se prolínají jak úkony stanovené pro revizi tak pro kontrolu, což není v rozporu se zahraniční praxí. U kontroly se klade důraz na všeobecný technický charakter úkonů, u revize na bezpečnost.

Řád preventivní údržby je definovaný v ČSN 33 1500 jako předpis organizace pro provádění preventivní údržby elektrického zařízení, obsahující způsob, lhůty a další nezbytné náležitosti zabezpečující provádění vlastní preventivní údržby. Preventivní údržbou se pak rozumí souhrn činností zaměřený na udržení provozuschopného a bezpečného stavu elektrického zařízení.

Organizacím s vypracovaným a vydaným řádem preventivní údržby, který pravidelnými kontrolami a údržbou elektrických zařízení zajišťuje jeho bezpečnost, umožňuje ČSN 33 1500 zněním čl. 3.3 prodloužit lhůty pravidelných revizí normou stanovených zařízení až na dvojnásobek za předpokladu, že pravidelné kontroly zařízení budou prováděny nejméně ve lhůtách pro pravidelné revize daného zařízení. Z uvedeného tudíž vyplývá, že řád preventivní údržby musí stanovit lhůty a způsob provádění pravidelných kontrol (kontrola elektrického zařízení je činnost, při které se zjišťuje stav elektrického zařízení prohlídkou, zkoušením, měřením apod.). V případech prodloužení lhůt pravidelných revizí dle čl. 3.3 normy, stanovuje řád preventivní údržby i lhůty pravidelných revizí a způsob evidence jejích výsledků. Lhůty pravidelných revizí nelze prodloužit, jak vyplývá též z ustanovení článku 3.3 u elektrických zařízeních umístěných v prostředí s nebezpečím výbuchu nebo požáru a ani pro hromosvody na objektech s tímto prostředím a na objektech konstruovaných ze stavebních hmot hořlavosti C1, C2, C3 dle ČSN 73 0823.

O výsledcích pravidelných kontrol (viz čl. 3.4 normy) a odstranění zjištěných závad je nutno provádět písemné záznamy podepsané organizací pověřeným pracovníkem, který nemusí mít kvalifikaci revizního technika. Ze záznamu musí vyplynout, zda zařízení je nadále schopno bezpečného provozu a jaký je technický stav zařízení z hlediska provedených úkonů.

ŘPÚ musí být zpracován na všechna elektrická zařízení včetně souvisejících zařízení nezbytných pro zajištění jejich provozu. Pro každý druh zařízení má být stanoven rozsah preventivní údržby podle účelu v následujícím členění:

  • úkoly prováděné z důvodů zajištění bezpečnosti;

  • úkoly prováděné z hlediska zajištění spolehlivosti.

Z hlediska formy a náplně se rozlišují:

  1. Prohlídka – pohledová kontrola stavu zařízení a jeho okolí (včetně ochranného pásma) během provozu (pod napětím)

  2. Diagnostické zkoušky – porovnání parametrů zařízení měřením a zkouškami pro ověření stavu jejich bezpečnosti a provozuschopnosti. Dle charakteru diagnostických zkoušek v návaznosti na přístrojové vybavení měřící a diagnostickou technikou se provádí zkoušky:

    • na zařízení za provozu (pod napětím);

    • na zařízení mimo provoz (bez napětí) při provádění běžné údržby.

  3. Běžná údržba – úkony zajišťující bezpečný a provozuschopný stav zařízení.Dle charakteru a obsahu stanoveného úkonu se provádí:

    • na zařízení za provozu (např. čištění prostorů a okolí příslušného zařízení);

    • na zařízení mimo provoz, zejména v případech, kdy je nezbytná částečná demontáž kontrolovaného zařízení atp. Doporučuje se v rámci provádění plánovaného úkonu běžné údržby na zařízení mimo provoz současně dle technických možností odstranit zjištěné závady při úkonech prohlídky a diagnostických měření.

Lhůty úkonů ŘPÚ jsou určovány dle:

  1. Významu příslušného zařízení na provozní spolehlivost elektrického rozvodného zařízení.

  2. Úrovně smluvně stanovené spolehlivosti dodávky elektřiny odběratelům zásobovaným z příslušného zařízení (tj. elektrického vedení nebo elektrické stanice).

  3. Provozní zkušenosti s jednotlivými druhy zařízení dle jejich konstrukčního a přístrojového vybavení.

  4. Technických podmínek výrobce příslušného zařízení pro jeho údržbu.

  5. Vyhodnocení působení vnějších vlivů v příslušné lokalitě, kde je zařízení umístěno. Doporučuje se pro vnější vliv výskytu znečišťujících nebo korozivních látek pro třídy definované v PNE 33 0000-2 stanovit:

    • Základní lhůty - pro třídy AF1 a AF2;

    • Pro třídy AF3 a AF4 se stanoví individuální lhůty.

Poznámky:
Dle uvedených zásad je třeba respektovat, že v jednotlivých lokalitách nebo různých místech mohou být lhůty pro stejný druh a typ elektrického rozvodného zařízení stanoveny odlišně dle praktické potřeby.
Doporučuje se zkrácení základních lhůt jednotlivých úkonů pro jejich první provedení u nových zařízení pro případné zjištění skrytých závad (pro možnost uplatnění jejich odstranění v rámci záruční doby), které nemohly být zjištěny při výchozí revizi technické přejímce.
Nejdelší lhůty kontrol prováděných z důvodu bezpečnosti jsou:
  • Prohlídky zařízení – 2 roky;

  • Měření a zkoušení – 4 roky (ve smyslu tab. 1 ČSN 33 1500).

Podklady pro provádění revizí

Základní podklady pro provádění výchozí revize jsou:

  • dokumentace elektrického zařízení, elektrické instalace odpovídající skutečnému provedení (viz též ČSN 33 2000-1 , čl. ;13N7a ČSN 33 2000-5-51 čl. 514.5)

  • dokumentace (protokoly) o určení vnějších vlivů (určení prostorů podle působení vnějších vlivů), pokud nejsou součástí dokumentace (viz ČSN 33 2000-3 , kapitola 32 a ČSN 33 2000-5-51 , čl. 512.2);

  • písemné doklady o provedení výchozích revizí částí elektrického zařízení, elektrické instalace (viz kapitola 14.2.2 příručky);

  • záznamy o kontrolách, zkouškách a měřeních provedených na revidovaném zařízení před jeho uvedením do provozu;

  • doklady stanovené příslušným předpisem (viz kapitola 14.2.2 příručky)

  • písemné záznamy o provedených opatřeních a kontrolách v případě prací prováděných podle čl. 2.2 – ČSN 33 1500 (viz kapitola 14.2.2 příručky).

Základní podklady pro provádění pravidelné revize jsou:

  • dokumentace elektrického zařízení, elektrické instalace odpovídající skutečnému provedení (viz též ČSN 33 2000-1 , čl. 13N7a ČSN 33 2000-5-51 čl. 514.5).

Poznámka: Pokud se při revizi zjistí změny a úpravy provedené od předchozí revize, které nejsou v dokumentaci zaznamenané, nutno na tento stav ve zprávě o revizi upozornit. Nesoulad skutečného provedení revidovaného zařízení s dokumentací může v řadě případů vést k ohrožení bezpečnosti
  • protokoly o určení vnějších vlivů (určení prostorů podle působení vnějších vlivů), pokud nejsou součástí dokumentace, případně zprávy o výchozí revizi neb zprávy o předchozí pravidelné revizi;

  • zásady pro údržbu elektrického zařízení, tj. podklady pro provádění pravidelných revizí, kontrol, zkoušek a měření (viz též ČSN 33 2000-1 , čl. 13N6.2);

  • záznamy s výsledky pravidelných kontrol podle Řádu preventivní údržby s podpisem pověřeného pracovníka (viz kapitola 14.2.3 příručky);

  • zpráva o předchozí revizi;

  • záznamy o provedených kontrolách ve smyslu čl. 2.3, 2.6, 2.7 – ČSN 33 1500 (viz kapitola 14.2.2 příručky);

  • doklady o dozorové činnosti orgánů neb organizací státního odborného technického dozoru.

Potřebná odborná způsobilost pro provádění revizí a zkoušek vyhrazených elektrických zařízení

Vyhrazená elektrická zařízení jsou dle příslušných právních předpisů zařízení pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie a zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.

Ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce v platném znění, mohou organizace a podnikající fyzické osoby montovat, opravovat, provádět revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení (ale i ostatních vyhrazených technických zařízení), jen pokud jsou odborně způsobilé a jsou držiteli oprávnění vydaného organizací státního odborného dozoru [viz § 6a odst. 1, písm. c) zákona].

Poznámka:
Za předpoklady odborné způsobilosti organizací a podnikajících fyzických osob je považováno potřebné technické vybavení a odborná způsobilost příslušných pracovníků. Předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob upřesňuje zákon v § 6c odst. 3.

Organizace a podnikající fyzické osoby musí dále zajistit, aby ve stanovených případech zkoušky, revize, montáž, opravy nebo obsluhu vyhrazených elektrických zařízení vykonávaly jen fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé a ve stanovených případech, kterými jsou revize elektrických zařízení, též držiteli osvědčení, vydaného organizací státního odborného dozoru [viz § 6a odst. 1 písm. d) zákona]. Osvědčení k činnostem na vyhrazených technických zařízeních a tudíž i elektrických, vydané organizací státního odborného dozoru, má platnost pět let ode dne vydání.

Ve vyhlášce č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti v platném znění, je v § 4 odst. 6 uvedeno:

Výchozí a pravidelné revize smějí vykonávat jen revizní technici. Požadavky na jejich odbornou způsobilost stanoví zvláštní předpis.

Tímto předpisem je stále platná vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice v platném znění. Z § 9 vyhlášky vyplývá, že pracovníci pro provádění revizí elektrických zařízení (dále jen "revizní technici“) jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří mají ukončené odborné vzdělání uvedené v přílohách 1 a 2, praxi uvedenou v příloze 1 a na základě žádosti složili zkoušku před některým z příslušných orgánů dozoru (dnes organizací státního odborného dozoru). Dále je řečeno, že pro provádění zkoušek a přezkoušení revizních techniků platí zvláštní předpisy. Za tento zvláštní předpis nutno zejména považovat výše zmíněný zákon č. 174/1968 Sb. v platném znění, na který pak navazují upřesňující řídící akty organizací státního odborného dozoru.

Ukončené odborné vzdělání (vyučení, SO, ÚSO, VŠ) a vlastní délka odborné praxe (zápočet doby praxe upřesňuje § 13 vyhlášky) jsou prvotním podkladem pro získání osvědčení daného rozsahu revizní činnosti na vyhrazených elektrických zařízení vyhláškou dále uvedených skupin:

  • zařízení s napětím do i nad 1000V a hromosvody pro objekty třídy A neb B;

  • zařízení s napětím do 1000V a hromosvody pro objekty třídy A neb B;

  • hromosvody pro objekty třídy A neb B;

  • konkrétní druh zařízení (stroje, přístroje, rozváděče) pro objekty třídy A neb B.

Poznámka:
Objekty třídy A – objekty bez nebezpečí výbuchu;

Objekty třídy B – objekty s nebezpečím výbuchu.

Technická norma ČSN 33 2000-6-61 ed.2 Elektrické instalace budov – Část 6 -61: Revize – Výchozí revize v čl. 61.1.5 stanovuje podmínku, dle které revizi musí provádět osoby znalé, které jsou pro provádění revizí kvalifikované. Za takové osoby se v České republice považují osoby s kvalifikací podle § 9 citované vyhlášky č. 50/1978 Sb. – pracovníci pro provádění revizí. K ověření elektrického vybavení připojovaného na elektrickou instalaci stejně jako k ověření toho, zda prvky zajišťující bezpečný provoz elektrické instalace plní svou funkci, mohou být podle složitosti celého systému mimo pracovníka pro provádění revizí přizváni příslušní specialisté (např. kvalifikovaná osoba pro provádění speciálních měření a zkoušek).

Poznámka:
Fyzická osoba – revizní technik, držitel osvědčení ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb. § 6a, odst. 1, písm. d), a vyhlášky č. 50/1978 Sb. § 9, musí kromě uvedeného doložit svojí odbornou způsobilost pro práci na elektrickém zařízení, vydaným osvědčením dle vyhlášky č. 50/1978 Sb.,minimálně kvalifikačního stupně dle § 6 vyhlášky.

Prohlídka, zkoušení a měření

Všeobecně

Požadavky na postup provádění revize jsou obecně obsaženy v ČSN 33 1500 . Postup revize musí být stanoven tak, aby prohlídkou, zkoušením a souvisejícím měřením byl ověřen stav elektrických zařízení z hlediska základních požadavků bezpečnosti, které jsou na zařízení kladeny, tj. zda je zajištěno, že osoby a majetek budou přiměřeně chráněny před nebezpečími, jež mohou elektrická zařízení způsobovat.

Postup provádění revizí elektrických instalací, pro které platí soubor norem ČSN 33 2000 Elektrická instalace budov je uveden (při respektování dalších platných norem) v ČSN 33 2000-6-61 ed. 2.

Pro postup revizí elektrických zařízení připojovaných na elektrické instalace objektů jako součást výrobních a pracovních prostředků a zařízení (např. strojních zařízení, zdvíhacích zařízení, zařízení pro plynulou dopravu nákladů, průmyslových robotů apod.) platí průvodní dokumentace výrobce nebo dodavatele zařízení. K ověření připojovaného zařízení na elektrickou instalaci stejně jako k ověření toho, zda prvky zajišťující bezpečný provoz elektrické instalace plní svou funkci při svém zapojení v instalaci, mohou být podle složitosti zařízení přizváni příslušní specialisté.

Pro zařízení, která se uplatňují při zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany platí soubor norem ČSN EN 61557 (35 6230) – viz kapitola 14.6.1.

Postup revize se v podstatě ponechává na revizním technikovi – v zásadě je na něm, jaký postup zvolí, aby stav revidované elektrické instalace z hlediska bezpečnosti ověřil. Obvykle se nejprve provede prohlídka, následují zkoušky a nakonec příslušná měření. Postup revize musí být vždy zvolen takovým způsobem a prostředky, aby nebyla ohrožena bezpečnost, a zabránilo se tak elektrickému nebezpečí od částí uvedených pro úkony revize pod napětím – viz ČSN EN 50110-1 .

Pro postup revizí elektrického ručního nářadí během používání platí ČSN 33 1600.

Prohlídka

Prohlídka je zahajovacím a nejdůležitějším úkonem ověřovaní bezpečnosti revidovaného elektrického zařízení a nářadí. Vyžaduje znalosti jak všeobecné, tak i specializované podle účelu a způsobu funkce kontrolovaného zařízení. Prohlídka se obvykle provádí, jestliže je celé zařízení bez napětí kromě případů, kdy je nutno jej uvést pod napětí pro zjištění všech rizikových stavů, které mohou nastat.

Kvalifikované prohlídce předchází studium projektové dokumentace revidovaného zařízení. Z dokumentace lze vyčíst již v předstihu záměry projektanta, které se pak ověřují na místě revize. Vlastní prohlídka se provádí pokud možno bez rozebírání jednotlivých součástí, z nichž je instalace sestavena. Kvalita prohlídky závisí v každém případě na znalostech, praktických zkušenostech a svědomitosti revizního technika.

Prohlídka musí tam, kde je to účelné, zahrnovat zejména ověření dále uvedených problematik:

  • způsob ochrany před úrazem elektrickým proudem;

  • použití ochranných přepážek a dalších opatření na ochranu před šířením ohně a před tepelnými účinky;

  • volbu vodičů s ohledem na proudovou zatížitelnost a úbytek napětí;

  • volbu a nastavení ochranných a kontrolních (monitorovacích) přístrojů;

  • volbu předmětů, zařízení a ochranných opatření z hlediska působení vnějších vlivů;

  • použití a vhodné umístění odpojujících spínacích přístrojů;

  • označení středních a ochranných vodičů;

  • odpovídající způsob spojování vodičů;

  • označení obvodů, jistících prvků, svorek, spínačů;

  • vybavení schématy, varovnými nápisy nebo dalšími nezbytnými informacemi;

  • přístupnost a značení z hlediska provozu a údržby;

  • kryty, držadla a ovládací prvky elektrického nářadí nesmí být poškozeny;

  • kontrolu pohyblivého přívodu;

  • kontrolu oddělitelného nebo prodlužovacího pohyblivého přívodu.

Prohlídka je tudíž vědomé prohlídnutí elektrického zařízení za účelem zjištění jeho stavu. Je předpokladem pro zkoušení a měření.

Zkoušení a souvisící měření

Zkoušením elektrického zařízení (součástí zkoušení je i měření) se ověřuje účinnost provedených ochranných opatření. Jinými slovy řečeno, jedná se o záměrné vyvolání určitého mezního stavu, jehož cílem je zjištění, jak zařízení obstojí.

Zkoušky jsou tudíž důležitou průkazní činností při ověřování stavu elektrického zařízení.

Účelem měření je zjistit hodnoty některých bezpečnostních parametrů, z nichž pak lze dalším zpracováním výsledků a jejich posouzením vyvodit, jak se zařízení zachová v mezní situaci.

Tam, kde je to z hlediska ověření elektrického zařízení potřebné (kde to přichází v úvahu), musí se provést dále uvedené zkoušky v následujícím doporučeném pořadí:

  • spojitost ochranných vodičů a spojitost hlavního a doplňujícího pospojování;

  • izolační odpor elektrické instalace měřený mezi pracovními vodiči, mezi každým pracovním vodičem a ochranným vodičem nebo zemí (v sítích TN-C se vodič PEN považuje za součást země);

Poznámka:
Minimální hodnoty izolačního odporu při jmenovitém napětí obvodu:
  • do 500V (vč. obvodů FELV) – min. 0,5 MΩ;

  • nad 500V do 1000 V – min. 1,0 MΩ;

  • venkovní a kabelové vedení do 1000 V – min. 1,0 MΩ;

  • u zařízení nad 1000 V (mimo venkovního vedení) zkouška zvýšeným napětím viz ČSN EN 60071-0 a PNE 347626.

U elektrického ručního nářadí nesmí být izolační odpor menší než:

  • u základní izolace – 2,0 MΩ;

  • u přídavné izolace – 5,0 MΩ;

  • u zesílené izolace – 7,0 MΩ.

  • ochrana SELV a PELV nebo ochrana elektrickým oddělením obvodů

Poznámka:
Minimální hodnota izolačního odporu obvodů SELV a PELV je 0,25 MΩ.
  • odpor podlahy a stěn (měřením se neověřují vlastnosti podlahy z hlediska antistatických vlastností, měření slouží pro účely ochrany před dotykem);

  • ověření podmínek ochrany samočinným odpojení od zdroje;

  • ověření zapojení přístrojů;

  • funkční zkoušky (funkční zkoušky prováděné v rámci revize elektrické instalace nejsou a nemusí být jen součástí – předmětem revize elektrické instalace, ale mohou být i součástí revize elektrického vybavení připojených zařízení);

  • zkouška elektrické pevnosti (tato zkouška se provádí pouze v případech, kdy byl elektrický předmět doplněn nebo upraven na místě montáže a jsou pochybnosti o účinnosti provedených opatření);

  • měření odporu uzemnění.

Zpráva o revizi elektrických instalací a rozvodů

Po dokončení revize – výchozí či pravidelné, musí být zpracována zpráva o revizi. Podle ČSN 33 1500 musí zpráva o revizi (nezávisle na pořadí) obsahovat:

  • určení druhu revize (výchozí, pravidelná);

  • vymezení rozsahu revidované elektrické instalace, elektrického zařízení;

  • soupis použitých přístrojů;

  • soupis provedených úkonů (prohlídky, měření, zkoušky);

  • soupis zjištěných závad;

  • datum zahájení a ukončení revize, vypracování a předání revizní zprávy;

  • jméno a podpis revizního technika s jeho evidenčním číslem;

  • výsledky (prohlídky a zkoušek, naměřené hodnoty) podstatné z hlediska sledování stavu bezpečnosti zařízení, pokud nejsou obsaženy v dokladech použitých pro sestavení revizní zprávy.

Poznámka: Do zprávy o pravidelné revizi elektrické instalace není nutno dle ČSN 33 2000-6-61 ed.2, přílohy F, zaznamenávat výsledky (prohlídky, měření a zkoušek), které se oproti předešlé pravidelné revizi nebo výchozí revizi nezměnily a které přitom dokumentují vyhovující stav instalace. Uvádějí se však ty výsledky (prohlídky a zkoušek), u kterých z hlediska bezpečnosti vyplývá nevyhovující nebo zhoršený stav instalace. Doporučuje se zachovat přehlednost a uspořádání zprávy o revizi, zejména aby byla zřejmá návaznost na údaje a výsledky obsažené v předchozí zprávě (pravidelné nebo výchozí).

Pokud revize elektrického zařízení (elektrické instalace) je vzhledem k jeho rozsahu a složitosti prováděna po částech, lze:

  • zprávu o výchozí revizi vypracovat na základě písemných dokladů s výsledky výchozích revizí částí elektrického zařízení (elektrické instalace);

  • zprávu o pravidelné revizi vypracovat na základě výsledků pravidelných kontrol částí elektrického zařízení (elektrické instalace) podle řádu preventivní údržby;

  • zprávu o výchozí i pravidelné revizi vypracovat v případě potřeby s využitím písemných dokladů vypracovaných příslušnými specialisty.

Pokud se při sestavení zprávy o revizi využívá písemných dokladů, musí revizní zpráva obsahovat jejich seznam (seznam nedílných příloh) a místo jejich uložení. Při revizi prováděné dodavatelským způsobem musí být všechny tyto doklady součástí revizní zprávy.

V závěru revizní zprávy musí být uvedeno, zda elektrické zařízení (elektrická instalace) je z hlediska bezpečnosti (viz 14.1) schopné (schopná) provozu. V případě, že při revizi byly závady, musí být v revizní zprávě uvedeno, s jakým ustanovením normy nebo jiného předpisu jsou zjištění v rozporu.

Jestliže elektrické zařízení (elektrickou instalaci) případně jejich část nelze do doby odstranění zjištěných závad provozovat, musí být v závěru revizní zprávy uvedeno zdůvodnění, proč nelze tato zařízení uvést do provozu nebo dále provozovat.

Revizní zpráva musí být uložena u provozovatele elektrického zařízení, provozovatele elektrické instalace (přístupná příslušným organizacím státního odborného dozoru), a to:

  • zpráva o výchozí revizi trvale až do zrušení elektrického zařízení, elektrické instalace;

  • zpráva o pravidelné revizi nejméně do vyhotovení následné zprávy o pravidelné revizi.

Požadavky na měřicí přístroje používané při revizích a zkoušení elektrických zařízení a instalací nízkého napětí

Technická norma ČSN 33 2000-6 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6 : Revize ze září 2007 stanovuje v čl. 61.3.1, že "Měřicí a kontrolní přístroje a zkušební metody se musí volit v souladu s příslušnými částmi EN 61557. Pokud se použijí jiné měřicí přístroje, nesmějí poskytovat nižší stupeň bezpečnosti ani nižší úroveň funkčních vlastnosti“. Z uvedeného lze odvodit, že zkoušky požadované normou včetně souvisejících měření je účelné provádět pomocí měřicích přístrojů odpovídajících požadavkům v České republice zavedenému souboru norem ČSN EN 61557 (35 6230). Je to nutné nejen pro zajištění odpovídajícího provedení zkoušek, ale především z důvodu bezpečnosti. Měřicí přístroje (měřicí zařízení) podle uvedeného souboru norem neohrozí nejen bezpečnost samotného revizního technika nebo pracovníka provádějící měření, ale ani bezpečnost osob, které na měření nejsou zúčastněné. Není proto nezbytné při použití těchto přístrojů stanovovat při revizích zvláštní bezpečnostní opatření, uživatel se může spolehnout na měřicí přístroje, které zajišťují kromě vlastního měření hodnot i bezpečné zkušební metody. Soubor norem byl totiž vypracován s cílem stanovit společné požadavky na zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany, zajišťující elektrickou bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 kV a stejnosměrným napětím do 1,5 kV.

POŽADAVKY NA MĚŘICÍ PŘÍSTROJE DLE NOREM SOUBORU ČSN EN 61557

Soubor norem ČSN EN 61557 (35 6230) Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušením, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany v současnosti sestává z 11 částí.

První vydání souboru norem částí 1 až 10 se uskutečnilo postupně v období 10/1998 – 1/2002, druhé vydání částí 1 až 8 pak v období 12/2007 – 6/2008. V současné době jsou v platnosti normy obou vydání – blíže viz dále uvedený přehled vydaných norem souboru. Poslední norma souboru – část 12, byla vydána v březnu 2009.

Vydané normy souboru ČSN EN 61557

Soubor sestává z dále uvedených jedenácti částí a k nim vydaných norem se společným názvem Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany. Jestliže měřicí zařízení nebo měřicí zapojení zahrnují měření různými měřicími zařízeními, na něž se vztahuje tento soubor norem, platí ta část ze souboru norem, která přísluší stanovenému měření.

Část 1 : Všeobecné

Nahrávám...
Nahrávám...