dnes je 19.5.2024

Input:

Tlakové nádoby stabilní

30.1.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.5.4.1
Tlakové nádoby stabilní

Ing. Antonín Voříšek

Povinnosti dodavatele

Vyrábět, montovat, opravovat, rekonstruovat zařízení a provádět revize a zkoušky tlakových nádob dodavatelským způsobem smějí organizace pouze na základě oprávnění. Oprávnění vydává organizace státního odborného dozoru – Technická inspekce České republiky (TIČR) a ve své působnosti Obvodní báňský úřad.

Každou dohotovenou tlakovou nádobu s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona (zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky) musí výrobce podrobit stavební a první tlakové zkoušce. Tyto zkoušky zajišťuje a provádí výrobce, pokud písemně nezmocnil jejich provedením organizaci, která je oprávněna k montáži kotle nebo tlakové nádoby.

Výrobci, popřípadě organizace, které provádějí montáž, jsou povinni písemně oznámit orgánu dozoru alespoň 15 dnů předem dobu a místo prováděných zkoušek tlakových nádob skupiny A s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 2,5 MPa.

Výrobní a montážní organizace může odevzdat odběrateli tlakové nádoby skupiny A s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 2,5 MPa jen po úspěšné první tlakové zkoušce zařízení potvrzené orgánem dozoru.

Dokumentace dodavatele

Ke každé tlakové nádobě musí výrobce vyhotovit průvodní dokumentaci včetně pasportu (revizní knihy) v rozsahu stanoveném technickými normami. (doplněno nařízením vlády č. 352/2000 Sb.)

Po úspěšné stavební a první tlakové zkoušce revizní technik výrobce, popřípadě organizace, která provádí montáž, označí nýty továrního štítku kulatým razidlem o průměru 10 mm se značkou nebo zkráceným názvem své organizace. Otiskem téhož razidla označí i příslušné místo pasportu (revizní knihy).

Výstroj nádoby

Výstroj nádoby – armatura a přístroje nutné k ovládání, řízení a kontrole bezpečného, spolehlivého a hospodárného provozu.

Bezpečnostní výstroj – výstroj, kterou musí být nádoba vybavena k zajištění bezpečnosti provozu nádoby.

Podmínky uvedení do provozu

Nádoby smějí být uvedeny do provozu, včetně zkušebního jestliže:

  1. jejich stav neohrožuje bezpečnost osob a okolí,

  2. u nich byly úspěšně provedeny stavební a první tlakové zkoušky, výchozí revize a mají-li dokumentaci,

  3. jejich výstroj a příslušenství jsou podle dokumentace a platných norem úplné, byly vyzkoušeny a odpovídají požadavkům na ně se vztahujícím,

  4. jsou u nich provedeny všechny revize a zkoušky ve stanovených lhůtách.

Postup před uvedením do provozu

Pokud byla nádoba otevřená, je nutno se před jejím uzavřením se přesvědčit, zda v ní nezůstaly předměty a látky, které do nádoby nepatří. Veškerá armatura musí být přezkoušena a nastavena do správné polohy.

Předepsaná výstroj musí být chráněna před nepříznivými vlivy a poškozením. Musí se zkontrolovat, aby víka a přírubové spoje měly úplný počet šroubů, délku šroubů a zda jsou šrouby řádně dotaženy. Při dotahování nesmí dojít k nerovnoměrnému stlačení těsnění, deformaci, spojovacích částí nebo přetěžování šroubů.

Postup při uvedením do provozu

Pokud není v pokynech pro uvádění nádob do provozu uvedeno jinak, musí se ovládací armatura otevírat tak, aby přetlak v nádobě nestoupal rychleji, než 0,5 MPa/min., a teplota nepřekročila hodnotu stanovenou pro najíždění nádoby do provozu, přičemž musí být zabráněno náhlým změnám teplot a tlaku, které by mohly způsobit škodlivé pnutí.

U teplosměnných aparátů má být naplněn nejdříve pracovní prostor s chladnější pracovní tekutinou, a pak teprve prostor s teplejší pracovní tekutinou, pokud provozní pokyny nestanoví jinak.

Přírubové spoje a uzávěry se mohou dotahovat při přetlaku do 0,5 MPa. Po dosažení provozního přetlaku je nutno prověřit těsnost nádoby včetně výstroje.

Odstavení z provozu

Při odstavení nádoby záleží na tom, zda má být nádoba odstavena na kratší dobu – do 60ti dnů, nebo na dobu delší než 60 dnů.

Při odstavení nádoby na kratší dobu musí být nádoba odkalena nebo odvodněna a podle potřeby odpojena od zdroje tlaku. Tlak v nádobě musí být snižován pozvolna na atmosférický tlak. O snížení tlaku na atmosférický, je nutno se přesvědčit pozvolným otevřením odvzdušňovacího zařízení, nikoliv pouze sledováním tlakoměru. Způsob otevírání odvzdušňovacího zařízení musí být stanoven v provozních pokynech, a to tak, aby při otevíraní odvzdušňovacího zařízení nemohlo dojít k ohrožení osob nebo majetku.

Tam, kde je nebezpečí zamrznutí pracovní tekutiny, musí se pracovní tekutina před odstavením nádoby vypustit.

Při odstavení nádoby, s vyjímkou ohříváků pro ústřední vytápění a ohřívání užitkové vody, na delší dobu tj. nad 60 dnů musí být navíc provedena ochrana proti korozi (např. otevření, vyvětrání, vyčištění, vysušení nádoby apod.).

U nádob provozovaných s tekutinami nebezpečnými výbuchem, jedovatými nebo jinak nebezpečnými, musí být navíc proveden odběr vzorku na rozbor ovzduší uvnitř nádoby a bezpečně zjištěno, že nádoba je řádně vyvětrána.

Provoz za mimořádných podmínek

Při dosažení nejvyššího pracovního přetlaku nádoby a otevření pojistného ventilu se musí omezit přívod pracovní tekutiny do nádoby, intenzita topení nebo exotermní reakce. Při dosažení nejvyšší pracovní teploty pracovní tekutiny se musí omezit ohřívání pracovní tekutiny. O překročení nejvyššího pracovního přetlaku a teploty musí být proveden záznam.

Okamžité odstavení z provozu

TNS musí být ihned odstavena z provozu:

  1. vznikne-li v ní trhlina,

  2. stane-li se netěsnou v rozebíratelných spojích, obsahuje-li nádoba žíravé, jedovaté, výbušné, nebo hořlavé tekutiny,

  3. dojde-li k selhání bezpečnostní výstroje (např.zalepení pojistného ventilu), zařízení ke stanovení stavu hladiny u nádob topených apod.

  4. hrozí-li přímé nebezpečí úrazu osob, popř. vzniku poruch při dalším provozu nádoby,

  5. vyskytnou-li se za provozu jiné neobvyklé jevy, jejichž příčiny nelze při provozu nádoby vyšetřit, popř. odstranit,

  6. při vzniku deformací na stěnách tlakového celku,

  7. při překročení maximální pracovní teploty, při které by mohlo dojít k porušení pevnosti materiálu,

  8. ve všech případech stanovených provozními pokyny

O odstavení nádoby z provozu z výše uvedených důvodů musí být proveden záznam.

Tlakoměry

Údaje na tlakoměru musí být čitelné. Tlakoměr musí být bezpečně přístupný a chráněný proti poškození a musí být sledován tak, aby mohly být včas provedeny regulační zásahy.

Kontrola správné činnosti tlakoměrů se provádí kontrolou na nulové hodnoty stupnice tlakoměrů v těchto lhůtách:

  1. u tlakoměru umístěného na nádobě nejméně jedenkrát za 3 měsíce,

  2. u tlakoměru umístěného na nádobě, která je dále vybavena dálkovým přenosem tlaku na panelu, nejméně jedenkrát za 6 měsíců,

  3. u tlakoměru, umístěného na nádobě, která je součástí pojízdných hasicích přístrojů, ve kterých není v pohotovostním stavu přetlak, nejméně jedenkrát za 6 měsíců

Provozní tlakoměry se musí kontrolovat porovnáním s údaji kontrolního tlakoměru, nebo se musí přezkoušet na pístovém tlakoměru nejméně 1x za 2 roky a jedenkrát za 5 let u tlakoměrů umístěných na nádobě, která je součástí pojízdných hasicích přístrojů, ve kterých není v pohotovostním stavu přetlak.

Kromě toho se provede porovnání provozních tlakoměrů s kontrolními tlakoměry vždy při zjištění chybné činnosti provozních tlakoměrů. Kontrolní tlakoměr musí být přezkoušen nejméně 1x za 2 roky. Záznam o přezkoušení musí být uložen u provozovatele nádob.

Činnost dálkových tlakoměrů, signalizačních tlakoměrů, automatických regulátorů a registračních přístrojů dálkových se musí kontrolovat porovnáním s tlakoměrem umístěným přímo na nádobě ve lhůtách podle povozních pokynů, nejméně však 1x za měsíc.

O výsledku provozních zkoušek a kontrol provozních tlakoměrů, regulátorů a registračních přístrojů musí být proveden záznam.

Pojistná zařízení

Průchodnost pojistných ventilů, jejichž konstrukce umožní nadlehčení kuželky, se zkouší za provozu nadlehčením kuželky v těchto lhůtách.

  1. u nádob s pracovním přetlakem do 4 MPa nebo s teplotou pracovní tekutiny do 300oC nejméně 1x za měsíc,

  2. u nádob, které obsahují jedovaté,žíravé nebo jinak nebezpečné tekutiny a u nádob s pracovním přetlakem nad 10 MPa, nejméně 1x za rok,

  3. u ostatních nádob 1x za 4 měsíce,

  4. u nádob, kde je před pojistným ventilem osazena průtržná membrána (náhradní pojistné zařízení), se zkouší pojistný ventil nejméně 1x za rok, a po každém protržení membrány způsobem uvedeným v provozních pokynech,

  5. u nádob, které jsou součástí pojízdných hasicích přístrojů, ve kterých není v pohotovostním stavu přetlak, musí být pojistný ventil přezkoušen po každém použití přístroje, nejméně však 1x za 6 měsíců.

Nahrávám...
Nahrávám...