Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Technické podmínky pro připojení měřicích zařízení v odběrných místech napojených ze sítí nízkého napětí regionálních provozovatelů distribučních soustav

17.3.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.3.3.10
Technické podmínky pro připojení měřicích zařízení v odběrných místech napojených ze sítí nízkého napětí regionálních provozovatelů distribučních soustav

Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv

Měření spotřeby elektrické energie – obchodní měření

Úkolem obchodního měření je získání dat o odebírané a dodávané elektřině a poskytování těchto dat oprávněným účastníkům trhu s elektřinou.

Podle § 49 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) zajišťuje měření, kterým se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh v distribuční soustavě, příslušný provozovatel distribuční soustavy. Podrobnosti o zajišťování měření v distribučních soustavách včetně jeho vyhodnocování a předávání výsledků měření a dalších potřebných informací pro zúčtování elektřiny obsahuje (kromě dalšího) vyhláška č. 82/2011 Sb. v platném znění.

Poznámka:
Zajišťováním měření elektřiny se rozumí instalace, provozování, obsluha, kontrola a údržba měřicích zařízení, odečítání a uchovávání údajů měření.
Měřicí zařízení sestává zejména z měřicích transformátorů, elektroměrů a registračních stanic včetně nezbytných spojovacích vedení, pomocných přístrojů a přístrojů určených pro komunikaci. Výjimečné postavení z přístrojů měřicího zařízení zaujímá elektroměr a měřicí transformátory proudu a napětí, což jsou ve smyslu zákona č . 505/1990 Sb. (zákon o metrologii) pracovní měřidla stanovená, stanovená s ohledem na jejich význam vyhláškou MPO č. 263/2000 Sb. k povinnému ověřování.

Souhrnně a podrobně jsou všeobecné a technické požadavky na obchodní měření, podmínky pro údržbu a odečty měřicího zařízení popsány v Příloze 5 Pravidel provozování distribučních soustav (PPDS).

Typy měření

Pro měření množství elektřiny a vyhodnocení předávaného výkonu se ve smyslu vyhlášky 82/2011 Sb. používají typy měření:

  1. průběhové měření elektřiny s denním dálkovým přenosem údajů – měření typu A,

  2. ostatní průběhové měření elektřiny – měření typu B,

  3. ostatní měření elektřiny – měření typu C.

Vyhláška dále stanovuje, jakým typem měření budou vybavena jednotlivá předávací místa mezi soustavami, předávací místa výrobců elektřiny a odběrná místa konečných zákazníků podle charakteru odběru.

Poznámka:
Průběhové měření je takové měření, při kterém je kontinuálně zaznamenávána hodnota energie nebo střední hodnota výkonu v měřicím intervalu – měřicí periodě. Měřicím přístrojem může být podle provedení měřicího zařízení buď samotný elektroměr, nebo externě připojený registrační přístroj.
Dálkový odečet s přenosem naměřených dat zajišťuje provozovatel distribuční soustavy.
Automatickým odečtem pomocí ručního terminálu se rozumí sejmutí uložených hodnot energie a výkonu z paměti elektroměru nebo registračního přístroje přes optické nebo jiné rozhraní do ručního terminálu.
U měření typu C mohou být data odečtena ručně (vizuální odečet) s následným využitím klávesnice ručního terminálu nebo bez terminálu vypsáním příslušného dokladu (odečtový list). Konkrétní způsoby odečtu určuje příslušný provozovatel distribuční soustavy.

Provedení měřicích míst

Podmínky provedení měřicích míst pro instalaci měřicího zařízení obsažené v příslušných legislativních předpisech a technických normách upřesňují příslušní provozovatelé distribučních soustav ve svých standardech nebo v jiných dokumentech (podnikových normách, provozních předpisech, metodických zásadách). Jednou z forem těchto dokumentů jsou i technické podmínky pro umístění a připojení měřicích zařízení u nových nebo celkově rekonstruovaných odběrných míst v zásobovacím regionu konkrétního distributora, které navazují na systém legislativy týkající se elektroenergetiky, který je naznačen na dále uvedeném obrázku. Z hlediska současných regionálních provozovatelů distribučních soustav (PDS) jsou zpracovány a vydány jako veřejný dokument následující standardy:

  • PREdistribuce, a.s.
    Technické podmínky připojení – Část A: Obchodní měření – Díl I: Distribuční síť nn
    (účinnost verze 4: od 1.8.2006);

  • ČEZ Distribuce, a.s.
    Připojovací podmínky pro osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených ze sítí nn (účinnost od 1. 9. 2005, změna čís. 1 vydána k 1. 4. 2006);

  • E.ON Distribuce, a.s.
    Požadavky na umístění, provedení a zapojení měřicích souprav u zákazníků připojených k elektrické síti nízkého napětí (účinnost od 1. 2. 2006).

Důležitou podmínkou vyplývající z těchto podkladů (zároveň i z legislativních předpisů a ČSN 33 2130) je požadavek na projednání způsobu umístění a zapojení měřicího zařízení, a to nejpozději před započetím elektroinstalačních prací. Pokud by nebyla tato zásada dodržena a umístění měřicího zařízení a jeho zapojení by neodpovídalo podmínkám provozovatele příslušné distribuční soustavy, není pak tento povinen osadit měřicí zařízení a začít s dodávkou elektřiny.

Obr. Systém legislativy v elektroenergetice (soubor právních předpisů a technických norem na sebe navazujících

Ve smyslu předmětných připojovacích podmínek se dále uvedenými a v textu použitými termíny rozumí:

Termíny a definice

Hlavní domovní skříň (HDS)přípojková skříň, ve které končí přípojka nízkého napětí, není-li dohodnuto jinak, přípojkovou skříní je

  1. hlavní domovní pojistková skříňka – je-li přípojka provedena venkovním vedením;

  2. hlavní domovní kabelová skříň – je-li přípojka provedena kabelovým vedením.

Hlavní domovní vedení (HDV) – úsek elektrického vedení mezi HDS a odbočkami k elektroměrům.

Odbočky k elektroměrům – úsek elektrického vedení mezi HDV, případně HDS a měřicím místem.

Měřicí místo – je místem měření elektřiny v odběrných místech konečných zákazníků (elektroměrový rozváděč, elektroměrová deska, rozvodnice a elektroměrové jádro).

Odběrné místo – odběrné elektrické zařízení jednoho odběratele, jehož odběr je měřen jedním měřicím zařízením.

Odběrné elektrické zařízení – veškeré elektrické zařízení odběratele sloužící pro konečnou spotřebu elektřiny připojené k distribuční soustavě.

Měřicí zařízení – zařízení sloužící k měření, vyhodnocování zúčtování obchodu s elektřinou, jako jsou měřicí transformátory, elektroměry a registrační stanice, včetně spojovacích vedení pro přenos naměřených hodnot.

Měřicí transformátor proudu (MTP) – přístrojový transformátor, u něhož je za normálních provozních podmínek sekundární proud v podstatě úměrný primárnímu proudu; rozdíl fáze mezi vektory primárního a sekundárního proudu se při vhodném zapojení blíží nule.

Odběratel – fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu.

Konečný zákazník (zákazník) – fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu pro vlastní užití – která elektřinu pouze spotřebovává.

Topné elektrické spotřebiče – přímotopné elektrické spotřebiče, akumulační elektrické spotřebiče, hybridní (smíšené) vytápění, vytápění s tepelným čerpadlem.

Zařízení pro ovládání tarifu a zátěže (spínací prvek) – zařízení určené pro sepnutí, rozepnutí nebo změnu obvodů ovládajících tarify elektroměrů nebo řízení elektrických zátěží (přijímač hromadného dálkového ovládání nebo časový spínač).

Pracovník provozovatele distribuční soustavy (pracovník PDS) – pověřený pracovník držitele licence na provozování distribuční soustavy ČEZ Distribuce, a.s.

Připojovací podmínky – technické podmínky pro připojení měřicích zařízení v odběrných místech napojených ze sítí nn platné na území držitele licence na provozování distribuční soustavy – ČEZ Distribuce, a.s.

Provozovatel distribuční soustavy (PDS) – ČEZ Distribuce, a.s. jako držitel licence na provozování distribuční sítě v rámci svého licencovaného území – pověřil výkonem svého oprávnění v oblasti stanovení a uplatňování technických podmínek pro připojení měřicích zařízení a jejich kontroly v odběrných místech napojených ze sítí nn společnost ČEZ Měření s.r.o.

Připojovací podmínky PDS ČEZ Distribuce, a. s.

Připojovací podmínky pro osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených ze sítí nízkého napětí provozovaných společností ČEZ Distribuce, a.s.

V souladu s platným zněním Energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb.) a pro sjednocení postupů při měření odběru elektřiny u zákazníků připojených ze sítí nízkého napětí vydala společnost ČEZ Distribuce, a.s. jako provozovatel distribuční sítě v rámci své působnosti připojovací podmínky pro osazení měřicích zařízení – elektroměrových rozváděčů pro měření typu C v odběrných místech napojených ze sítí nn a to jak nových, rekonstruovaných nebo stávajících bez platné rezervace příkonu. Dnem vydání základního dokumentu (1. 9. 2005) byla zrušena platnost všech dokumentů, stanovující podmínky pro připojení a provozování měřicích míst napojených ze sítí nn vydaných předchozími provozovateli distribučních soustav – Západočeská energetika, a.s., Severočeská energetika, a. s., Východočeská energetika, a.. s., Středočeská energetická a.s. a Severomoravská energetika, a.s.

Poznámka:
Odběrným místem se rozumí odběrné elektrické zařízení jednoho odběratele včetně měřicích transformátorů, jehož odběr je měřen jedním měřicím zařízením nebo jiným způsobem na základě dohody.

ČEZ Distribuce, a.s. jako držitel licence na provozování distribuční sítě v rámci svého licencovaného území, pověřil výkonem svého oprávnění v oblasti stanovení a uplatňování připojovacích podmínek pro osazení měřicích zařízení a jejich kontroly v odběrných místech napojených ze sítí nn společnost ČEZ Měření s.r.o. (licencovaným územím se rozumí oblasti předchozích – výše uvedených provozovatelů regionálních distribučních soustav).

Způsob umístění a zapojení měřicího zařízení musí být zákazníkem nebo jeho zástupcem projednán s provozovatelem distribuční soustavy (PDS) před započetím elektroinstalačních prací.

Pokud nebyla tato zásada dodržena a umístění, popř. zapojení měřicích zařízení neodpovídá ustanovením předmětných připojovacích podmínek, není povinností provozovatele distribuční soustavy osadit měřicí soupravu a započít s dodávkou elektřiny. Jinými slovy řečeno – dodržení dále uvedených ustanovení a požadavků připojovacích podmínek je základním předpokladem pro bezkonfliktní zahájení dodávky elektřiny.

Požadavky na hlavní domovní skříně, hlavní domovní vedení a odbočky k elektroměrům

Hlavní domovní skříně (HDS) slouží k jištění a odpojování odběrného elektrického zařízení (hlavního domovního vedení nebo odboček k elektroměru).

HDS musí být plombovatelná nebo se závěrem na klíč pro rozvodná zařízení podle ČSN 35 9754 (je-li přípojka provedena venkovním vedením), kabelová přípojková skříň musí mít pouze závěr na klíč pro rozvodná zařízení .

Jištění v HDS musí být minimálně o jeden stupeň vyšší, než je jištění před elektroměrem.

Před HDS musí být volný prostor minimálně 800 mm k bezpečnému provádění obsluhy a prací.

Umístění HDS při venkovním připojení

Umístění HDS při venkovním připojení – HDS musí být umístěna na objektu nebo podpěrném bodě ve výšce 2,5 – 3 m (spodní okraj skříně) nad definitivně upraveným terénem. Tam, kde se uvažuje o přechodu z venkovního vedení na kabelové, je možno použít jako hlavní domovní pojistkovou skříň i skříň určenou pro kabelové připojení.

Umístění HDS při kabelovém připojení

Umístění HDS při kabelovém připojení – HDS musí být umístěna na objektu nebo v pilíři. Spodní okraj skříně musí být 0,6 m nad definitivně upraveným terénem. S ohledem na místní klimatické podmínky může být rozhodnuto pracovníkem PDS o jiné výšce umístění.

Hlavní domovní vedení (HDV) je vedení od HDS až k odbočce k poslednímu elektroměru. HDV jsou ve vlastnictví odběratele nebo majitele objektu.

Systém HDV a jeho provedení se volí podle dispozice budovy. V budovách nejvýše se třemi odběrateli, tj. obvykle v rodinných domcích, není nutné zřizovat HDV a odbočky k elektroměrům lze provést přímo z HDS za předpokladu osazení nezbytného počtu jistících prvků v HDS. V budovách s více než třemi odběrateli se zřizuje od HDS jedno nebo podle potřeby více hlavních domovních vedení, které

  • musí být provedeno v soustavě TN-C dle ČSN 33 2000-3 ;

  • musí být provedeno v souladu s ČSN 33 2130;

  • musí být vedeno co nejkratší trasou;

  • musí být umístěno a provedeno tak, aby byl ztížen neoprávněný odběr elektřiny;

  • musí být provedeno tak, aby byla jeho výměna možná bez stavebních zásahů;

  • vodiče musí mít stejný průřez po celé délce vedení a nesmí být přerušeny s výjimkou odbočení k elektroměrům z kmenového hlavního domovního vedení;

  • části instalace, vedené po budově, musí být uloženy v omítce z vnější strany obvodového zdiva budovy;

  • části vedení procházející půdou a ty, které není možno vést ve zdivu, musí být provedeny v pancéřových nebo ocelových trubkách s utěsněnými spoji a bez krabic;

  • elektrorozvodná jádra, kterými prochází HDV, musí být upravena pro zaplombování.

Průřez HDV se volí dle ČSN 33 2130 a ČSN 33 2000-4-43, s ohledem na očekávané zatížení, minimálně však 4 x 16 mm2 Al nebo 4 x 10 mm2 Cu.

Provedení HDV v plastových vkládacích instalačních lištách není přípustné!

Odbočky k elektroměrům

Odbočky k elektroměrům jsou vedení, která odbočují z HDV pro připojení jednotlivých měřicích míst, případně vychází přímo z HDS, zejména v případech připojení odběrných zařízení rodinných domků za předpokladu osazení nezbytného počtu jistících prvků v HDS.

Odbočky k elektroměrům jsou ve vlastnictví odběratele nebo majitele objektu.

Odbočky k elektroměrům mohou být jednofázové nebo třífázové a musí být provedeny v soustavě TN-C dle ČSN 33 2000-3 .

Jednofázové odbočky k elektroměrům lze provést u zařízení s jističem před elektroměrem s maximální hodnotou 25 A (maximální soudobý příkon do 5,5 kW u bytů stupně elektrizace A), v ostatních případech musí být odbočky třífázové. Jednofázové odbočky mají být rovnoměrně rozděleny mezi jednotlivé fáze tak, aby byly všechny fáze HDV pokud možno stejně zatěžovány.

Průřezy vodičů odbočky k elektroměru musí být takové, aby dovolená proudová zatížitelnost vodičů odpovídala alespoň výpočtovému proudu soudobého příkonu bytu, přičemž minimální průřezy vodičů musí být alespoň 6 mm2 Cu.

Odbočky delší než 3 m musí být jištěny podle ČSN 33 2130 čl. 4.4.7 v místě odbočení z HDV. Úbytek napětí musí být v souladu s čl. 4.7.3 – ČSN 33 2130.

Odbočky od HDV k elektroměrům musí být provedeny a uloženy tak, aby byl ztížen neoprávněný odběr nebo distribuce elektřiny a aby bylo možno vyměnit vodiče bez stavebních zásahů (odbočky k elektroměrům lze uložit v trubkách, kabelových kanálech v dutinách stavebních konstrukcí).

Provedení odboček k elektroměrům v plastových vkládacích instalačních lištách není přípustné!

Požadavky na umístění měřicího zařízení

Měřicí zařízení se zásadně osazuje do elektroměrových rozváděčů nebo do rozváděčů elektroměrových pilířů. V elektroměrových pilířích může být zabudovaná přípojková skříň. Měřicí zařízení je nutno umístit tak, aby byl k němu umožněn přístup oprávněnému zaměstnanci provozovatele.

V budovách, které mají charakter bytových domů, se umísťují elektroměrové rozváděče a elektrorozvodná jádra na chodbě nebo na schodišti, avšak nikoliv na rameni schodiště; elektroměry mohou být též v podzemním podlaží v prostorách s normálními vlivy dle ČSN 33 2000-3 . U objektů občanské vybavenosti, ve kterých je více zákazníků (např. obchodní střediska, domy služeb, hospodářské pavilony apod.), se doporučuje elektroměry soustředit do jednoho místa k tomu účelu vybaveného (např. energetické centrum, rozvodna NN apod.) a vždy volně přístupného z vnitřního veřejného prostoru.

U rodinných domků, které nemají charakter více bytových domů, u rekreačních chalup, chat a garáží se elektroměrové rozváděče umísťují vždy na vnější stranu objektu nebo do pilíře, který je součástí hranice objektu. Otevírání dvířek elektroměrového rozváděče pak musí být umožněno vždy z vnější přístupné strany pozemku.

V chatových a zahrádkářských osadách, v řadových garážích a podobně se umisťují elektroměry pro několik objektů (zákazníků) v jednom elektroměrovém rozváděči, instalovaném co nejblíže k místu napojení na distribuční síť nn. Každé odběrné místo musí být měřeno samostatným měřicím zařízením.

Umístění elektroměrových rozváděčů pro provozovny, obchody apod. stanoví pracovníci PDS individuálně podle charakteru odběrného zařízení, přístupnosti měření a možného vzniku škod při zásahu do zařízení nepovolanou osobou.

Nelze-li elektroměr umístit na vnější straně objektu (např. při odběru pro čerpadlo vody), musí být elektroměr osazen do pilíře měření co nejblíže místa připojení k síti nn v místě veřejně přístupném a musí být dostatečně chráněn před vlivy prostředí a mechanického poškození.

Způsob připojení a umístění měření odběru elektřiny určují pracovníci PDS.

Elektroměry se nesmějí montovat do společných skříní nebo výklenků s plynoměry. Výjimku tvoří skříně k tomu účelu schválené.

Před elektroměrovým rozváděčem, elektrorozvodným jádrem nebo elektroměrovou deskou musí být volný prostor o hloubce minimálně 800 mm s rovnou podlahou nebo definitivně upraveným terénem k bezpečnému provádění obsluhy a prací.

Střed elektroměru má být ve výšce 1500 – 1700 mm od podlahy nebo definitivně upraveného terénu. V technicky zdůvodněných případech (např. je-li více elektroměrů nad sebou) mohou být středy okének elektroměrů ve výši 700 – 1700 mm od podlahy. Při umístění elektroměrového rozváděče v oplocení (pilíři) mohou být středy okének elektroměrů a sazbových spínačů níže než 1500 mm. Spodní hrana rozváděče umístěného vně objektu musí být minimálně 600 mm nad úrovní definitivně upraveného terénu.

Obecné podmínky pro montáž měřicích zařízení v měřicích místech

Veškerá měřicí místa definovaná v předmětných technických podmínkách musí být provedena v soustavě napětí TN-C (přívod), TN-C případně TN-C-S (vývod) dle ČSN 33 2000-3 . Třífázové elektroměry musí být zapojeny na správný sled fází (L1, L2, L3).

Provedení elektroměrových rozváděčů se doporučuje z plastu nebo plechu povrchově upraveného. Pro připojení odběrného místa ze sítí PDS smí být použit jen elektroměrový rozváděč, který je ve shodě s příslušnými normami, je vybaven dokumentací dle zákona č. 102/2001 Sb. a musí být k němu vydáno prohlášení o shodě dle zákona č. 22/1997 Sb.

Elektroměrové desky z lisovaných plastických hmot podle ČSN 35 7020 se povolují v provedení pro jednofázový elektroměr (rozměr 225 x 300 mm) nebo třífázový elektroměr (rozměr 450 x 450 mm), elektroměr pouze pro odběry s hlavním jističem před elektroměrem do 63 A, za předpokladu dodržení stupně ochrany krytem (krytí) stanovené pro elektroměrové rozváděče.

V elektroměrových rozváděčích, v části určené pro osazení měřicího zařízení, je povolena instalace pouze následujících zařízení:

  • jistič před elektroměrem;

  • jistič v obvodu spínacího prvku max. 6 A;

  • elektroměr;

  • spínací prvek;

  • svorkovnice nebo přípojnice PEN, případně svorkovnice nebo přípojnice PE a N.

Měřicí transformátory proudu

V rozváděčích pro měřicí zařízení v zapojení s měřícími transformátory proudu (MTP) je nutno instalovat navíc:

  • zkušební svorkovnici;

  • pojistkový odpínač pro jištění napěťových obvodů elektroměru;

  • je zde možné instalovat i měřicí transformátory proudu.

Montáž elektroměrů a spínacích prvků musí být umožněna včetně krytů svorkovnic.

Všechna tato zařízení musí být upravena k zaplombování, respektive musí být upraven k zaplombování kryt části rozváděče s těmito přístroji, který odděluje živé neměřené části rozvodu od části měřeného rozvodu.

Přepěťové ochrany nelze umístit do společného prostoru s elektroměrem a spínacím prvkem.Lze však umístit přepěťové ochrany typu B do ostatních neměřených částí odběrného místa a to pouze po předchozím odsouhlasení s pracovníkem PDS dle těchto zásad pro umístění:

  1. umístit přepěťovou ochranu do neměřených částí odběrného elektrického zařízení je možné pouze v souladu s PNE 330000-5;

  2. lze používat pouze svodiče přepětí, skříně a elektroměrové rozváděče pro tento účel schválené a vyhovující zákonu č. 22/1997 Sb. a souvisejícím předpisům;

  3. místo instalace přepěťové ochrany v neměřené části musí být vždy zabezpečené proti neoprávněnému odběru elektřiny plombováním.

Přístroje pro instalační rozvod za elektroměry a podružné elektroměry se osazují v samostatném rozváděči.

Rozváděče a měřicí místa s elektroměrovou deskou musí být v provedení, které vyhovuje vnějším vlivům dle ČSN 33 2000-3 , působící v daném prostoru. Rozváděče a elektrorozvodná jádra s dveřmi, po jejichž otevření nejsou přístupné živé části, musí mít po uzavření dveří stupeň ochrany krytem (krytí) alespoň IP 30 v normálních a IP 43 ve venkovních prostorách, po otevření dveří krytí alespoň IP 20 v normálních i venkovních prostorách. U měřicích míst, umístěných u okraje komunikace, je nutno dodržet stupeň ochrany krytem IP 44 pro uzavřený rozváděč.

Před elektroměr se musí osadit hlavní jistič se stejným počtem pólů, jako má elektroměr fází. Hlavní jistič před elektroměrem je jisticí zařízení odběratele, které svou funkcí omezuje výši rezervovaného příkonu v odběrném místě a jeho proudová hodnota je vždy součástí sjednané sazby. Proudovou hodnotu jističe před elektroměrem je nutno dimenzovat podle soudobého příkonu odběrného místa v době připojení. U nových odběrných míst a před změnou hodnoty hlavního jističe na stávajících odběrných místech je nutno nechat předem odsouhlasit pracovníkem PDS velikost proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem.

Jističe před elektroměrem musí být s vypínací charakteristickou B. Charakteristika C nebo D je přípustná pouze po projednání a odsouhlasení pracovníkem PDS. Řídícím dokumentem je platné Cenové rozhodnutí ERÚ. Jističe musí být v souladu s ČSN EN 60898-1 (35 4170) ve jmenovité řadě 6, 10, 13, 16, 20, 25, 32, 40, 50, 63, 80, 100, 125 A nebo dle ČSN EN 60947-2 ed.2 (35 4101) v řadě 160, 200, 250, 315, 400, 500, 630 A.

Pro jednofázové odběry je maximální přípustná hodnota jističe 25 A. U třífázových jističů nesmí být možné samostatné ovládání jednotlivých fází (nesmí být rozebíratelná propojka mezi jednotlivými póly jističe).

V případě použití jističů s nastavitelnou tepelnou spouští musí být tyto konstrukčně upraveny tak, aby bylo možné nastavení spouště řádně zaplombovat a aby byla v poloze nastavení výrobcem jasně definovaná hodnota nastaveného proudu. Při nedodržení těchto požadavků bude pro stanovení sazby uvažována maximální nastavitelná hodnota jističe.

Jistící prvek musí být opatřen nezáměnným označením jmenovité hodnoty proudu (např. zvláštní barva ovládací páčky nebo originální štítek s popisem parametrů od výrobce) a jeho vypínací charakteristiky.

V elektroměrových rozváděčích musí být upraveny k zaplombování tyto části měřicího zařízení:

  • kryt svorkovnice elektroměru;

  • kryt hlavního jističe před elektroměrem;

  • kryt svorkovnice spínacího prvku;

  • kryt a páčka jističe spínacího prvku v zapnuté poloze;

  • svorkovnice nebo přípojnice PEN, případně svorkovnice nebo přípojnice PE a N;

  • kryt ve skříňovém rozváděči (kryt elektrorozvodného jádra) nebo další části rozváděče, které jsou odnímatelné a kryjí neměřenou část odběrného zařízení.

U měřicích zařízení v zapojení s MTP se navíc zajišťuje:

  • kryt zkušební svorkovnice;

  • kryt a páčka pojistkového odpínače v zapnuté poloze;

  • kryt svorek měřicích transformátorů proudu;

  • případně přívodní pole nn rozváděče.

Pokud jsou všechny části měřicího zařízení umístěny pod plombovatelným krytem, musí být vždy umožněno zaplombování alespoň svorkovnic elektroměrů a spínacích prvků.

Uspořádání vnitřního zařízení elektroměrových rozvaděčů

Vnitřní zařízení elektroměrových rozváděčů (elektrorozvodných jader) musí být uspořádáno tak, aby byly živé části měřeného rozvodu řádně odděleny od prostoru pro elektroměry a spínací prvky. Měřicí zařízení umístěné na panelu nebo roštu musí být po otevření dveří volně přístupné. Dveře rozváděčů musí být vybaveny typizovanými rozváděčovými zámky, přednostně se doporučuje zámek na trnový klíč 6 x 6 mm.

Veškeré odnímatelné kryty musí mít úchytné rukojeti, musí být uzpůsobeny obsluze jedním pracovníkem a musí umožňovat řádné zaplombování.

Upevnění elektroměrů a spínacích prvků musí umožňovat snadnou montáž a demontáž přístrojů.

Pro upevnění elektroměrů musí být elektroměrové desky a rozváděče opatřeny posuvnými upevňovacími šrouby s vhodnou protikorozní ochranou, zajištěnými proti otáčení a vypadnutí.

Elektroměrové rozváděče musí být z hlediska bezpečnosti připraveny pro montáž měřidel v provedení třídy ochrany I, spínací prvky jsou v provedení třídy ochrany II. V případě montáže měřidel v provedení třídy ochrany II se ochranný vodič nepřipojí.

Spojovací vedení užité v zapojení rozváděče měření musí být provedena vodiči s plnými jádry o celistvých délkách. Ve výjimečných případech (zvláštní konstrukce elektroměrového rozváděče) je možné po předchoz í m odsouhlasení s pracovníkem PDS použít i lankových vodičů ukončených lisovací dutinkou.

Značení vodičů v elektroměrovém rozvaděči

Značení vodičů barvami v elektroměrovém rozváděči musí být v souladu s ČSN EN 60446 (33 0165) a musí odpovídat barvám uvedeným ve schématech v příloze těchto podmínek.

Níže uvedené vodiče použité v zapojení rozváděče musí být zřetelně označeny (např.návlečkami s popisem) pro zapojení spínacího prvku takto:

– přívodní fáze L
– střední vodič N
– stykač akumulačního spotřebiče – topení AKU
– stykač přímotopného spotřebiče – topení PV
– stykač akumulačního spotřebiče – ohřívač vody TUV
– stykač tepelného čerpadla
– svorka pro ovládání tarifu TAR
Pro zapojení měřicích zařízení v zapojení s MTP:
– napěťové přívody k elektroměru L1,L2,L3
– proudové vodiče od MTP k elektroměru k1,2,3, l1,2,3

Pro montáž elektroměrů a spínacích prvků musí být zabezpečeno místo v rozváděči minimálně dle rozměrů uvedených v tabulce.:

 
Elektroměr šířka [mm] výška [mm] hloubka [mm]
Jednofázový 180 300 160
třífázový (do 80 A) 200?400 160
třífázový X/5A 200 400 160
spínací prvek 200 300 160

Uvedené rozměry nesmí být omezeny konstrukcí rozváděče. V případě, že bude v elektroměrovém rozváděči osazen pouze jeden přístroj, je nutné výšku a šířku dle této tabulky zvětšit o 50 mm.

Jsou-li na jednom místě soustředěny elektroměry pro dva nebo více zákazníků, musí být každé místo pro elektroměr, příslušný hlavní jistič, spínací prvek a bytová svorkovnice opatřeny trvanlivým označovacím štítkem s uvedením čísla bytu.

Zasklená okénka v odnímatelných krytech nebo dveřích určená pro čtení údajů ze štítku elektroměru nebo spínacího prvku musí mít alespoň dále uvedené rozměry (šířka x výška):

  • pro jednofázové elektroměry, časové spínače a přijímače HDO
    100 x 100 mm – spodek okénka 30 mm nad vodorovnou osou upevňovacích otvorů přístroje;

  • pro třífázové elektroměry
    120 x 160 mm – spodek okénka 50 mm nad vodorovnou osou upevňovacích otvorů přístroje.

Zapojení základních druhů měřicích zařízení musí odpovídat schématům, která jsou součástí těchto podmínek – přehled schémat je uveden dále.

Technické podmínky pro montáž měřicích zařízení v přímém zapojení

Elektroměry pro přímé měření se osazují pouze do 80 A (včetně).

Pro přívody a vývody elektroměrů s přímým měřením musí být použity vodiče stejného průřezu odpovídající předpokládanému proudovému zatížení. Minimální průřez 6 mm2 Cu a maximální průřez 16 mm2 Cu s výjimkou vodičů pro ovládání tarifu.

Ovládací vodiče cívky tarifu, stykače a spínacího prvku musí mít průřez 1 až 1,5 mm2 Cu. Propojovací pracovní vodič mezi elektroměrem a svorkovnicí PEN případně N nebo přípojnicí PEN (N) musí mít minimální průřez 6 mm2 Cu. Ochranné propojení elektroměrů se svorkovnicí (přípojnicí) PEN případně PE se provede vodičem s minimálním průřezem 4 mm2 Cu a max. délkou 2 m.

Odvod vodiče PEN (PE) k bytové rozvodnici se zapojí přímo ze svorkovnice (přípojnice) PEN (PE) s tím, že:

  • u oceloplechových rozváděčů je vodič PEN (zelený/žlutý) přiveden zásadně nejdříve na ochrannou přípojnici nebo svorkovnici spojenou s ochrannou svorkou rozváděče;

  • přívod vodiče PEN na elektroměrových deskách se zapojuje nejdříve na plombovatelnou ochrannou svorkovnici PEN (PE).

Připojení středního vodiče N (světle modré barvy) do elektroměru bude provedeno z plombovatelné ochranné svorkovnice PEN případně svorkovnice N nebo přípojnice PEN (N).

V odběrných místech s instalovaným elektrickým vytápěním musí být sazba a ovládání blokování spotřebičů u každé měřicí soupravy zásadně řízena samostatným spínacím prvkem. Jednotlivé přepínací systémy spínacího prvku pak samostatně ovládají tarifní zařízení příslušných elektroměrů a stykače příslušných blokovaných spotřebičů bez použití dalších pomocných prvků.

V odběrných místech s akumulačním ohřevem teplé užitkové vody (bojlerem) je přípustné po předchozím odsouhlasení pracovníkem PDS realizovat skupinové ovládání tří elektroměrů pomocí jednoho vícesystémového spínacího prvku.

Ovládání sazby elektroměru a stykače spínacím prvkem, který je v jiném rozváděči než elektroměr, je nepřípustné.

Technické podmínky pro montáž měřicích zařízení v zapojení s měřicími transformátory proudu (MTP)

Pro měření nad 80 A je nutno použít MTP s jmenovitým převodem XXX/5 A, které musí mít jmenovitou zátěž 10 VA, třídu přesnosti minimálně 0,5 po případě 0,5 S a musí mít čitelné výrobní štítky. Lze použít pouze typy MTP schválené k používání na území České republiky a úředně ověřené autorizovaným metrologickým střediskem. Pro nová nebo rekonstruovaná odběrná místa a při náhradách vadných MTP jsou vyžadována osvědčení ověření.

Jmenovitá hodnota primárního proudu MTP musí z důvodu přesnosti měření odpovídat proudové hodnotě hlavního jističe (viz tabulka). Jmenovité hodnoty primárního proudu MTP musí být ve všech fázích shodné a musí odpovídat hodnotám 100, 125, 150, 200, 250, 300, 400, 500, 600, 750 A dle ČSN EN 60044-1 (35 1358) . Každá změna hodnoty hlavního jističe či primárního proudu MTP musí být předem odsouhlasena pracovníkem PDS.

Přiřazení MTP k hodnotě hlavního jističe odběrného místa vyplývá z tabulky:

Jmenovitá hodnota proudu
hlavního jističe [A]
Jmenovitý primární proud
MTP [A]
100 100, 125
125 125, 150
160 150, 200
200 200, 250
250 250, 300
315 300, 400
400 400, 500
500 500, 600
630 600, 750

Elektroměry musí být připojeny přes schválenou zkušební svorkovnici, která musí být instalována tak, aby delší strana svorkovnice byla ve vodorovné poloze a aby napěťové propojky po uvolnění šroubů vlastní vahou rozpojily napěťové obvody.

Propojovací vedení mezi MTP, zkušební svorkovnicí a elektroměrem musí být provedeno bez přerušení vodiči 2,5 mm2 Cu (do 5 m délky) nebo 4 mm2 Cu (do 20 m délky) pro proudové okruhy a 1,5 mm2 Cu (do 5 m délky) nebo 2,5 mm2 Cu (do 20 m délky) pro napěťové okruhy. Napěťové okruhy se propojí se zkušební svorkovnicí přes plombovatelný (v zapnutém stavu) pojistkový odpínač s jištěním 2 A.

Délka propojovacího vedení mezi MTP a elektroměrem může být maximálně 20 m (tj. celá smyčka 40 m).

Na MTP , sloužící pro obchodní měření, nesmí být napojeno žádné jiné měřicí nebo kontrolní zařízení. MTP jsou vždy v majetku zákazníka.

Technické podmínky pro připojení neměřených odběrů

Neměřený odběr je možno povolit jen v případech, kde není technicko-ekonomicky možné odběr řádně měřit měřicím zařízením PDS a celkový instalovaný příkon v odběrném místě nepřesáhne 1000 W, např. hlásiče policie, poplachové sirény, jízdenkové automaty, společné antény a podobná zařízení, kde odběr elektřiny je nepatrný a provoz výjimečný.

Místo a způsob připojení neměřeného odběru určí pracovníci PDS.

Hlavní jistič neměřeného odběru smí mít jmenovitou hodnotu maximálně 6A, odpovídající technické normě ČSN EN 60898-1 (35 4170) a musí být s vypínací charakteristikou B. Charakteristika C nebo D je přípustná pouze po projednání a odsouhlasení pracovníkem PDS. Řídícím dokumentem je platné Cenové rozhodnutí ERÚ.

V budovách, které mají charakter bytových domů, kde je již instalováno měření v elektroměrových rozváděčích, nebo v budovách občanské vybavenosti, kde jsou stávající elektroměry soustředěny do jednoho místa (např. energetické centrum, rozvodna nn apod.), se napojení neměřeného odběru přednostně provede z neměřených míst těchto elektroměrových rozváděčů, které musí být uzpůsobeny pro zaplombování. Omezující prvek (jistič) neměřeného odběru musí být umístěn ve společném prostoru s hlavními jističi stávajících elektroměrů.

Tam, kde není možné provést napojení ze stávajícího elektroměrového rozváděče, se provede napojení neměřeného odběru z přípojkové skříně jednotlivých odběrných míst v souladu s příslušnými ČSN. Omezující prvek (jistič) se v těchto případech umísťuje v samostatné skříni k tomuto účelu připravené, uzamknuté typizovaným klíčem a řádně uzpůsobené k zaplombování. Umístění této skříně musí být co nejblíže přípojkové skříně, z níž je předmětná skříň napojená.

Omezující prvek (jistič) a vývody z přípojkové skříně musí být označeny štítkem s nápisem „Neměřený odběr“ a typem tohoto odběru (např. hlásič policie, poplachová siréna, jízdenkový automat, společná anténa atd.).

Technické podmínky pro montáž prozatímních zařízení

Připojení prozatímního odběrného místa musí být provedeno technicky odpovídajícím elektroměrovým rozváděčem, který bude přístupný pracovníkům PDS i v době nepřítomnosti zákazníka, přístupné musí být trvale i vlastní měřicí zařízení.

Místo připojení na distribuční soustavu určuje pracovník PDS. Elektroměrový rozváděč musí být umístěn co nejblíže k místu připojení, v kabelové síti obvykle do vzdálenosti 3 m, u venkovních vedení do vzdálenosti 10 m od tohoto místa. V odůvodněných případech lze dle místních podmínek připustit delší připojovací vedení. Za bezpečný stav prozatímního zařízení od jeho vzniku do demontáže zodpovídá provozovatel.

Přívodní vedení musí být v souladu s ČSN 34 1090 vhodně chráněno proti mechanickému poškození. Průřez přívodního vedení musí odpovídat proudové hodnotě hlavního jističe před elektroměrem.

Prozatímní elektroměrový rozváděč musí být proveden v souladu s příslušnými ČSN. Stupeň ochrany krytem (krytí) prozatímního rozváděče musí odpovídat charakteru místa, kde je zařízení momentálně umístěno.

Schémata zapojení měřicích zařízení

Na textovou část „Připojovacích podmínek pro osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených ze sítí nn“ navazují dále vyjmenovaná schémata zapojení měřicích zařízení, uvedená na internetových stránkách ČEZ Distribuce, a. s. – www.cez-distribuce.cz .

Zapojení jednofázových měřicích zařízení v měřicích místech musí být provedena odvozením z třífázových zapojení ve schématech znázorněných.

Přehled stanovených zapojení měřicích zařízení:

  1. Zapojení třífázového jednotarifního elektroměru – soustava TN-C.

  2. Zapojení třífázového dvoutarifního elektroměru s jednopovelovým spínacím prvkem – soustava TN-C bez blokování spotřebičů.

  3. Zapojení třífázového dvoutarifního