dnes je 11.8.2022

Input:

Stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepla

25.2.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.4
Stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepla

Ing. Ladislav Černý

Vyhláška č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepla, představuje důležitý prováděcí právní předpis, který vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR na základě zmocnění ze dvou zákonů; jednak zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb. a zákona č. 318/2012 Sb. (dále jen "zákon HE“), jednak zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen "zákon PZE“).

Podle § 6 odst. 1 zákona HE je stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie povinen u nově zřizovaných výroben a výroben, u nichž se provádí změna dokončené stavby, zajistit alespoň minimální účinnost užití energie výroben elektřiny nebo tepelné energie stanovenou prováděcím právním předpisem. Zmocnění k vydání tohoto přepisu je obsaženo v § 14 odst. 4 tohoto zákona.

Podle zákona PZE se podpora výroby elektřiny a tepla z obnovitelných (§ 4 odst. 4, resp. § 24 odst. 3 a § 25 odst. 1 zákona) nebo druhotných (§ 5 odst. 3 zákona) zdrojů může uplatňovat pouze u výroben, které dosahují minimální účinnosti užití energie stanovené prováděcím právním předpisem, k jehož vydání je MPO zmocněno v § 53 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.

Tímto předpisem, který naplňuje zmocnění obou zákonů současně, je právě předmětná vyhláška. Vyhláška není jen legislativním předpisem, ale lze ji označit jako technickou příručku ke stanovení energetické účinnosti při různých technologiích výroby tepla nebo elektřiny. Vyhláška může sloužit i jako učebnicový příklad určování energetické účinnosti při výrobě energie. Má 23 příloh s množstvím vzorců pro výpočet účinnosti, což svědčí o fyzikálně technickém charakteru a obsáhlosti tohoto předpisu.

Dále uvedené informace obsahují stručný obsah znění jednotlivých paragrafů a příloh s dílčím komentářem nejdůležitějších ustanovení.

Ustanovení legislativního dokumentu jsou rozdělena do osmi paragrafů.

§ 1 Předmět a rozsah úpravy

Obsahově odpovídá názvu paragrafů a příloh vyhlášky.

Stanovují se:

  • minimální účinnosti užití energie pro výstavbu nové výrobny elektřiny nebo tepla nebo pro výrobnu, u které se provádí změna dokončené stavby; jsou vyjmenovány jednotlivé technologické druhy výroben, u nichž se stanoví a naopak nestanoví minimální účinnost;

  • minimální účinnosti užití energie na výrobu elektřiny nebo tepla pro splnění nároku na podporu;

  • způsoby určení účinnosti užití energie ve výrobnách elektřiny nebo tepla anebo kombinované výroby tepla a elektřiny a četnosti vyhodnocování.

§ 2 Stanovení účinnosti a minimální účinnosti užití energie při výrobě tepelné energie

V ustanovení jednotlivých (9) odstavců se odkazuje na příslušné přílohy vyhlášky podle druhu (typu) technologického zařízení.

Jestliže je ve výrobně tepla instalováno více kotlů, nevztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie na kotel, který byl v daném roce z provozních důvodů využíván opakovaně jen v časových intervalech kratších než 168 hodin a nepřekračujících celkovou dobu provozu 2000 hodin/rok nebo jde-li o kotel provozovaný s výkonem sníženým na 60 % jmenovité hodnoty nebo méně. Tím však není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie uvedené v příloze č. 17 k této vyhlášce.

Není-li ve výrobně tepla instalováno měření vyrobené tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se dodržení minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se dodržení minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie uvedené v příloze č. 17 k této vyhlášce.

§ 3 Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny

V ustanovení jednotlivých (5) odstavců se odkazuje na příslušné přílohy vyhlášky podle druhu (typu) technologického zařízení. Je-li ve výrobně elektřiny více parních turbosoustrojí, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce na průměrnou hodnotu celé výrobny elektřiny. Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce se nevztahuje na parní kondenzační soustrojí, které odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku, než je na výstupu z kotlů, a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry.

§ 4 Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při kombinované výrobě elektřiny a tepla

V ustanoveních tohoto paragrafu se rovněž odkazuje na příslušné přílohy vyhlášky s vymezením postupu stanovení účinnosti a její hodnocení ve zvlášť definovaných případech, např. při výrobě elektřiny z biomasy nebo biokapalin či když je více jednotek ve výrobně apod.

§ 5 Referenční parametry vztahující se ke kvalitě paliv

Při stanovení minimální účinnosti jednotlivých typů technologií na výrobu energie se vychází z výhřevnosti jednotlivých druhů paliv uvedené v příloze č. 23 k této vyhlášce a v případě biomasy také z obsahu vody v palivu. Výhřevnosti jednotlivých druhů paliv jiné, než jsou uvedeny v příloze č. 23 k této vyhlášce, doloží vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie protokolem vystaveným akreditovanou laboratoří nebo jinou oprávněnou osobou.

§ 6 Četnost vyhodnocování minimální účinnosti užití energie

Účinnost výroby tepelné energie, účinnost výroby elektřiny včetně účinnosti výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla se vyhodnocuje minimálně jednou ročně; v případě uplatňování nároku na podporu podle zákona PZE se vyhodnocuje účinnost jednou měsíčně.

§ 7 Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 349/2010 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie, se ruší.

§ 8 Účinnost

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.

Přílohy a informace o jejich věcném obsahu

Vyhláška č. 441/2012 Sb. obsahuje 23 příloh rozdělených podle orientace ustanovení do tří základních skupin:

  1. Stanovení účinnosti – přílohy 1–14

  2. Minimální účinnost – přílohy 15–22

  3. Referenční parametry vztahující se ke kvalitě paliv – příloha 23

Příloha č. 1 Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích

Principiálně: účinnost výroby tepelné energie (ηv) ve všech typech kotlů se všemi druhy paliva se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotli Qv (GJ) a energie paliva spáleného v kotli Qpal (GJ) za stejnou dobu v %. Jsou uvedeny vzorce pro jednotlivé případy s vymezeným významem jednotlivých členů uvedených výpočtových vztahů. Jsou definovány způsoby určení účinnosti např. pro kotle na plynná nebo kapalná paliva o výkonu do 2,5 MW, u kterých nebývají měřidla množství spotřebovaného paliva, a pro kotle ve spalovnách komunálního odpadu a kotle spalinové za plynovou turbínou.

Příloha č. 2 Stanovení účinnosti dodávky tepelné energie z výrobny tepla

Účinnost dodávky tepelné energie (ηd) se stanoví jako poměr energie dodané z výrobny tepla Qd (GJ) a energie paliva spáleného ve všech kotlech za stejnou dobu v %. Jsou uvedeny výpočtové vztahy (vzorce) podle druhu teplonosné látky pro tepelnou energii dodávanou v horké či teplé vodě, v páře, v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a pro případ energie dodávané v páře několika výstupy.

Příloha č. 3 Stanovení účinnosti dodávky tepelné energie z výrobny tepla

Je uveden výpočtový vztah pro určení závislosti účinnosti kapalinového solárního kolektoru na definovaných okrajových podmínkách odvozených z křivky účinnosti při kolmém dopadu slunečního záření.

Příloha č. 4 Stanovení

Nahrávám...
Nahrávám...