6.3.4.3
Problematika komplexní spolehlivosti
Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv
Pomocí metodiky komplexní spolehlivosti se posuzuje úroveň
elektřiny při základním technickém návrhu před realizací doporučené konfigurace
silnoproudých prvků DS, LDS; jejich technických parametrů a provozních
vlastností, při výběru vhodného místa připojení odběratele na DS, LDS a také
při analýza provozu DS; LDS.
Posouzení komplexní spolehlivosti elektrorozvodné sítě se provádí
ve třech základních oblastech:
NahoruSpolehlivost při návrhu
-
Spolehlivost celku nebo jednotlivých částí elektrorozvodné
sítě – ERS (PS, DS, LDS) v období tvorby projektové dokumentace. Řešením
vybraného matematicko – fyzikálního modelu lze určit vybrané charakteristiky
(znaky), porovnat spolehlivost variantních řešení, nebo prokázat, že návrh
dosahuje požadované úrovně předepsaných hodnot.
NahoruSpolehlivost při kontrole
-
Spolehlivost již provozovaných ERS, nebo jejich částí (napěťová úroveň, teritoriální ohraničení apod.). Znalost ukazatelů až na
úroveň prvků umožňuje optimalizaci revizních činností, údržby a okamžiku
regenerace. Cílem této činnosti je hledání kritických prvků, s cílem zaručit
zvýšení spolehlivosti celého systému, při vynaložení minimálních nákladů v
jednotlivých létech doby ekonomické nebo fyzické životnosti.
NahoruSpolehlivost při dispečerských pracích
-
Spolehlivost při přípravě provozu ERS. Zde jde o
posuzování spolehlivosti v oblasti dispečerského řízení. Z požadované
spolehlivosti se volí takové varianty zapojení ERS, s přihlédnutím na
požadované revize a opravy, které nejvíce vyhovují požadovaným (stanoveným)
ukazatelům.
V podmínkách držitelů licence na distribuci elektřiny se
problematika…