dnes je 28.3.2024

Input:

Pravidla pro provádění prací pod napětím (PPN)

17.3.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.3.6.7
Pravidla pro provádění prací pod napětím (PPN)

Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv

Úvod

Elektrická energie tvoří běžnou součást našeho života. Naše požadavky na ni narůstají v závislosti na neustálém vývoji techniky. Dnes již nikoho nepřekvapuje pohled na účastníka telefonního hovoru prostřednictvím mobilního telefonu, na práci s počítačem nebo na možnost sledování několika desítek televizních a rozhlasových stanic v našich domácnostech. To vše klade vysoké nároky na kvalitní dodávku elektrické energie. Se znepokojením proto reagujeme na každý její byť chvilkový výpadek, aniž bychom se speciálně zamýšleli nad její výrobou, přenosem a distribucí. Cesty k k dosažení žádoucí úrovně spolehlivosti dodávky elektrické energie jsou různé – počínaje výrobou a instalací vysoce spolehlivých zařízení za cenu zvýšených nákladů, přes zdvojení (zálohování) sítí po možnost provádět vybrané údržbové a montážní práce pomocí metody PPN bez vypnutí zařízení a tím bez omezení dodávky elektrické energie odběratelům. Je samozřejmé, že žádný z uvedených způsobů sám o sobě problém spolehlivosti neřeší. Optima lze dosáhnout jen jejich vhodnou kombinací podloženou výpočtem pro konkrétní uspořádání sítě a dalších energetických zařízení.

Beznapěťový stav energetických zařízení vzniká buď poruchou nebo údržbou za vypnutého stavu. Poruchy lze omezovat nejrůznějšími technickými a organizačními opatřeními. Zcela je vyloučit je nemožné. Je tedy k řešení druhá alternativa – maximálně omezit vypínání za účelem provedení údržbových prací a tyto provést pomocí PPN.

Zájem řady distribučních energetických společností v mnoha zemích Evropy o zavedení a zdokonalení techniky provádění PPN na venkovních vedeních 110 kV, na venkovních vedeních vn a na kabelových vedeních nn vedle již existujících a využívaných technologií provádění PPN na venkovních vedeních nn a vedeních nejvyšších napěťových hladin (400 kV, 220 kV) svědčí o stále rostoucím významu provádění PPN při uplatnění v provozu a využití energetického zařízení.

Díky postupné modernizaci distribučních sítí použitím nových technických prvků a tím i zlepšení technických parametrů vedení dochází postupně ke zjednodušení provádění příslušných technologií PPN, snižuje se rovněž případné ohrožení provádějících pracovníků před účinky elektrického proudu při nedodržení pracovního postupu příslušné činnosti prováděné pod napětím. Například takovým řešením v rámci modernizace venkovních vedení nn jsou montáže vedení s izolovanými vodiči.

Provádění prací pod napětím vyžaduje dodržení stanovených technologických postupů a použití příslušných pracovních a ochranných pomůcek v souladu s příslušnými normami ČSN, ČSN EN a ČSN IEC.

Dále uvedená pravidla byla vypracována na základě platných předpisů a norem, zejména vyhlášky ČÚBP č. 50/1978 Sb. a platných norem ČSN, zejména ČSN 34 3100:1967 a ČSN 33 2000-4-41 :2002. V současné době platí také obecná norma pro provádění prací a obsluhy na elektrických zařízeních ČSN EN 50110-1 , ale do konce r. 2005 se postupuje podle ČSN 34 3100.

Názvosloví a definice

Elektrické zařízení – zařízení (stabilní i mobilní) k výrobě a rozvodu elektrické energie

Obsluha elektrického zařízení – úkony spojené s provozem elektrického zařízení, např. spínání, regulování, čtení údajů trvale namontovaných přístrojů, synchronizování, výměna závitových a přístrojových pojistek, žárovek, prohlídka zařízení apod.

Prohlídka elektrického zařízení – prohlídka stavu a sluchová kontrola činnosti zařízení při dodržování předepsaných bezpečných vzdáleností od částí pod napětím.

Práce na elektrickém zařízení – montáž, revize a údržba elektrického zařízení. Sem patří také všechny úkony pro zajišťování pracoviště, jakož i měření přenosnými přístroji.

Montáž elektrického zařízení – zřizování nových a rekonstrukce již provozovaných zařízení.

Údržba elektrického zařízení – všechny druhy oprav, čištění a odstraňování závad a poruch k zajištění dobrého technického stavu zařízení.

Revize elektrického zařízení – souhrn úkonů, při kterých se prohlídkou doplněnou potřebným měřením a zkoušením zjišťuje, zda zařízení vyhovuje platným normám a předpisům s ohledem na bezpečnost osob před úrazem a věcí před poškozením nebo zničením.

Rozdělení elektrického zařízení podle napětí a rozdělení napětí do kategorií – dle ČSN 33 0010 – pro účely ochrany z hlediska nebezpečného dotyku na

  • nebezpečné napětí

  • bezpečné malé napětí

Tabulka 1

   


Kategorie napětí


Označení napětí


Název zařízení
Jmenovité napětí
V uzemněné soustavě V izolované soustavě
mezi vodičem a zemí mezi vodiči mezi vodiči
I. mn zař. mn do 50 V2)
včetně
Do 50 V2) včetně do 50V2) včetně
II. nn zař. nn nad 50 V
do 600 V včetně
nad 50 V1)
do 600 V2) včetně
nad 50 V1)
do 600V2) včetně
A vn zař. vn nad 0,6 kV
do 30 kV včetně
nad 1 kV
do 52 kV včetně
nad 1 kV
do 52 kV včetně
B vvn zař. vvn od 30 kV
do 171 kV
od 52 kV
do 300 kV
od 52 kV
do 300 kV
C zvn zař. zvn od 300 kV
do 800 kV včetně
D uvn zař. uvn nad 800 kV
1) Sdělovací zařízení s napětím mezi vodiči v izolované soustavě do 85 V včetně se pokládají za zařízení mn.
Sdělovací zařízení se jmenovitým napětím do 60 V proti zemi a vyzváněcí obvody s napětím do 150 V se budují podle
předpisů pro zařízení malého napětí a ověřují se při zkoušce elektrické odolnosti napětím 500 V.
2) Pro stejnosměrná zařízení je hranicí mezi malým a nízkým napětím 120 V, hranicí mezi nízkým a vysokým
napětím je pro stejnosměrná zařízení napětí 1500 V.

Práce na elektrickém zařízení mn, nn, vn, vvn a zvn se dělí na:

  1. práce bez napětí

  2. práce v blízkosti napětí

  3. práce pod napětím

Práce na elektrickém zařízení bez napětí:

  • mn, nn – práce, při níž zařízení nebo jeho část, na které se pracuje, je odpojeno od napětí nebo práce v místě, které je odděleno od živých částí pod napětím kryty chránícími před úmyslným dotykem

  • vn, vvn, zvn – práce, která se provádí na pracovišti, kde všechny části elektrického zařízení vn a vvn včetně všech přívodů venkovních i kabelových vedení jsou odpojeny od napětí a zajištěny a všechny vchody do vedlejších prostorů s elektrickým zařízením vn, vvn a zvn pod napětím jsou uzamčeny nebo zabezpečeny zábranami

  • dále jsou to práce na elektrickém zařízení ve výstavbě, které ještě nebylo připojeno na napětí, není v blízkost částí zařízení pod napětím a není nebezpečí indukovaného napětí

Práce na elektrickém zařízení v blízkosti částí pod napětím:

  • mn, nn – práce, při níž zařízení není odpojeno od napětí, avšak při které se pracující nedotýká ani pomůckami živých částí pod napětím nebo práce v místě, které je odděleno od živých částí kryty chránícími před nahodilým dotykem

  • vn, vvn, zvn – práce, kdy je pracovník nebo vodivé části s ním spojené ve vzdálenosti menší než hodnota (1) v tabulce 2, nedotýká se živých částí pod napětím a nesmí se přiblížit k nekrytým částem pod napětím na vzdálenost menší než je uvedeno (2) v tabulce 2 nebo hodnota (3), pokud budou pracovat nejméně 2 osoby – znalá pod dozorem znalé s vyšší kvalifikací

Tabulka 2

Střídavé napětí kV Hranice (1)
blízkosti v cm
Max. vzdál. přiblížení (2) Max. vzdál. přiblížení (3)
jmenovité nejvyšší Vnitřní venkovní vnitřní venkovní
do 1
10
22
35
110
220
400
1,2
12
25
38,5
123
245
420
100
200
200
200
400
400
500
35
45
75
85
140
230
350
40
50
80
90
150
250
360
15
25
35
45
100
190
310
20
30
40
50
110
210
320

Práce pod napětím (PPN)

  1. Je práce na elektrickém zařízení, při níž se pracovníci dotýkají živých částí pod napětím přímo nebo předepsanými pracovními pomůckami za současného použití předepsaných ochranných pomůcek

  2. práce na zařízení vn, vvn a zvn, které je bez napětí, ale nelze ho uzemnit a zkratovat)

  3. dále jsou to práce na elektrickém zařízení ve výstavbě, které ještě nebylo připojeno na napětí, jdoucí však souběžně nebo křižující vedení vn, vvn nebo zvn, pokud by indukcí mohlo vzniknout nebezpečné napětí a není zkratováno a uzemněno

Rozdělení PPN

Z hlediska časové a pracovní náročnosti a složitosti prací se PPN rozdělují na:

běžné jsou to zejména takové práce, které se trvale opakují ve stejných podmínkách daného pracoviště, nebo se provádějí podle ustanovení příslušných ČSN, místních a provozních předpisů, návodů k obsluze přístrojů apod. Jsou to např. zajišťování pracoviště, výměna výkonových pojistek, výměna uhlíkových sběračů, měření přenosnými přístroji, ověřování napěťového stavu apod.
vybrané jsou to zejména takové práce, které sice lze provádět na vypnutém a zajištěném zařízení, avšak z důvodů provozních, technickoekonomických a jiných jsou prováděny na živých částech pod napětím. Jedná se např. o dílčí revize, údržbu a montáž na zařízení všech napěťových kategorií. Tyto práce jsou prováděny podle pracovních postupů za tím účelem vypracovaných a schválených

Bezpečná vzdálenost při PPN

je vzdálenost od nekrytých živých částí elektrického zařízení a nekrytých neživých částí s jiným potenciálem (včetně potenciálu země) zabezpečující ochranu pracovníka před zásahem elektrickým proudem při provádění PPN. Sestává z vzdušné izolační vzdálenosti, dané druhem a velikostí napětí, a doplňkové technologické vzdálenosti odpovídající technologii PPN a používaným pomůckám

Způsobilost pracovníků pro PPN

PPN smějí řídit nebo provádět pouze pracovníci odborně a zdravotně způsobilí, vybavení předepsanými ochrannými a pracovními pomůckami a s nebezpečím obeznámení. Musí při práci dodržovat předepsaná bezpečnostní ustanovení. Pracovníci musí být poučeni a vycvičeni v zacházení s pomůckami popř. s přístroji, kterých se při práci používá.

Ztráta způsobilosti pro PPN

  • při nesplnění některého z požadavků uvedených ve vyhláškách ČÚBP č. 50/1978 Sb.

  • rozhodnutím nadřízeného pracovníka o hrubém porušení pravidel bezpečnosti práce nebo pracovní kázně.

Vybrané PPN smí pracovník vykonávat za těchto předpokladů:

  • pro daný pracovní postup byl vyškolen a má platné přezkoušení s ohledem na periodu opakovacího školení (3 roky),

  • pro PPN a danou činnost byl svým zaměstnavatelem pověřen,

  • je zdravotně způsobilý a má platnou lékařskou prohlídku,

  • je vybaven předepsanými ochrannými a pracovními pomůckami,

  • je okamžitě psychicky a fyzicky způsobilý k provádění činnosti,

  • je odborně způsobilý podle vyhlášky ČÚBP č. 50/1978 Sb.

  • dle tabulky 3:

Tabulka 3

osoba nn vn, vvn a zvn
bez elektrotechnické
kvalifikace (§ 3, § 4)
nesmí nesmí
znalá (§ 5) smí pod dozorem osoby
znalé s vyšší kvalifikací *)
smí pod dozorem osoby
znalé s vyšší
kvalifikací s § min. 7 **)
znalá s vyšší
kvalifikací (§ 6, 7, 8)
smí sama ***) smí pod dozorem osoby
znalé s vyšší
kvalifikací s § min. 7 **)

Požadavky na kvalifikaci mohou být dále upřesněny v pracovních postupech.

Pracovní funkce při PPN

  1. pracovník provádějící (PP)

    • provádí PPN,

    • zodpovídá za dodržování bezpečnostních předpisů, pokud nepracuje pod dozorem,

    • kontroluje si své osobní ochranné a pracovní pomůcky,

  2. vedoucí práce (VP)
    • osoba pověřená vedením skupiny, popřípadě sama pracující,

    • je odpovědná za dodržování bezpečnostních a technologických předpisů, pokud dozorem není pověřená jiná osoba, a určuje nejvhodnější postup,

    • zodpovídá za kolektivní ochranné a pracovní pomůcky používané při práci,

    • kontroluje ustrojení a vybavenost ochrannými a pracovními pomůckami,

    • vydává povolení k zahájení, přerušení a ukončení práce a zabezpečuje dozor,

    • po celou dobu provádění PPN je podřízen odpovědnému pracovníkovi,

  3. odpovědný pracovník (OP)
    • zajišťuje podmínky ZRP,

    • vydává příkazy k provádění PPN,

    • zabezpečuje periodické přezkušování pomůcek.

  4. pracovník pověřený řízením (PPŘ)
    • metodicky řídí provádění PPN v rámci podniku nebo závodu,

    • podílí se na zabezpečování pomůcek,

Požadavky na kvalifikaci

  • PPŘ – alespoň znalý s vyšší kvalifikací dle § 7,

  • OP – alespoň znalý s vyšší kvalifikací dle § 7,

  • VP – alespoň znalý s vyšší kvalifikací dle § 7, v případě pracovní skupiny max. 2 pracovníků postačuje § 6,

  • PP – alespoň znalý dle § 5,

Všichni musí splňovat podmínky způsobilosti pracovníků pro PPN.

Podmínky pro provádění práce

PPN se dovoluje jen tehdy, jsou-li zařízení přehledná, části, na nichž se má pracovat, přístupné, mohou-li být při práci dodržena všechna bezpečnostní nařízení, použity předepsané ochranné a pracovní pomůcky a práce se provádí podle schváleného pracovního postupu.

Toto ustanovení se netýká prací na elektrickém zařízení, pod napětím, pokud napětí pro daný prostor není vyšší než bezpečné, nebo pokud v obvodu uzavřeném lidským tělem nemůže vzniknout proud větší než nebezpečný (viz ČSN 33 2000-4-41 )

Tabulka 4 – ČSN 33 2000-4-41 Tab. 41NK – Meze bezpečných malých napětí

Prostory Při dotyku částí
(při obsluze)
Bezpečné malé napětí živých částí
V
střídavé 1) stejnosměrné 2)
Normální Živých
neživých
50
50
100
120
Nebezpečné 3) živých
neživých
25
50
60
120
Zvlášť
nebezpečné 4)
živých
neživých
12
25
25
60

Tabulka 5 – ČSN 33 2000-4-41 Tab. 41NL – Dovolené meze trvalého dotykového napětí u zařízení do 1000 V



Prostory
Dovolené meze trvalého
dotykového napětí Ua
V
střídavé stejnosměrné b)
Normální i nebezpečné 50 100
Zvlášť nebezpečné a) 25 60
Ve zvlášť nepříznivých případech
(práce ve vodě bez použití pomůcek,
stísněné prostory)
12 25

Ochrana omezením ustáleného proudu a náboje

Tam, kde je potřebné omezit elektrický proud, který by mohl téci tělem při dotyku živých i neživých částí, a je potřebné zabezpečit, aby v důsledku jeho účinku z jakýchkoliv důvodů nedošlo k úrazu, musí se tak učinit v mezích stanovených pro omezený ustálený proud a náboj.

Mezní hodnoty

Ustálený proud mezi částmi současně přístupnými dotyku, tekoucí W, odporem (činným) 2000 Ω nesmí překročit 3,5 mA st nebo 10 mA ss.

Nahromaděný náboj mezi současně přístupnými částmi chráněnými ochrannou impedancí nesmí překročit 50 µC. Nezávisle na ochraně před nebezpečným úrazem elektrickým proudem mohou technické normalizační komise stanovit nižší hodnoty ustáleného proudu a nahromaděného náboje u částí, u nichž je nutno dotýkat se při normálním provozu. Tyto hodnoty nemají být větší než 1 mA st, mnebo 3 mA ss, nebo 0,5 ΩC.

Zakázané PPN

  1. na zařízení v prostředí s nebezpečím požáru nebo výbuchu.

  2. na zařízení mn a nn:

    • je-li ve společných prostorách se zařízením vn, vvn nebo zvn, pokud by při práci mohlo dojít k nebezpečí od zařízení vn, vvn nebo zvn,

    • na křižovatkách vodičů venkovních vedení mn nebo nn s vedením vn, vvn nebo zvn,

    • na vedeních mn a nn v souběhu s vedením vn, vvn nebo zvn, kde může vzniknout nebezpečí indukovaného napětí

  3. na zařízení vn, vvn a zvn:
    • v prostorech s prostředím mokrým a vlhkým,

    • v době provádění poruchových manipulací se silovými spínacími přístroji ve vymezené oblasti ve vztahu k pracovišti (ZRP)

    • tam, kde nelze dodržet ustanovení příslušných bezpečnostních předpisů

  4. při zhoršených atmosférických podmínkách:
    • minimální teplota -5 °C

    • max. rychlost větru: 9 m/s při práci na podpěrném bodě

    • za bouřky ( i uvnitř budov)

  5. za tmy a při snížené viditelnosti
    Sníženou viditelností se rozumí stav, kdy vedoucí práce ze svého stanoviště nerozezná bezpečně pracovníky nebo obrysy zařízení, na němž se pracuje.

  6. při velkých atmosférických srážkách (s výjimkou práce uvnitř budov, kdy nehrozí orosení pomůcek)

Atmosférické srážky – to je déšť, sníh, kroupy, mrholení se rozdělují na:

  1. malé – při nichž není snížena viditelnost

  2. velké – způsobují sníženou viditelnost

Při malých atmosférických srážkách:

  • na zařízení nn – práce povolena s odpovídajícími pomůckami

  • na zařízení vn – práce v dotyku je zakázána

  • práce na vzdálenost je povolena s odpovídajícími pomůckami

  1. g) na zařízení vvn a zvn – práce je zakázána, pokud to dovolují použité pomůcky, lze dokončit prováděný úkon
  2. h) je-li na zařízení napětí vyšší, než nejvyšší napětí dané soustavy (např. při zemním spojení)
  3. i) je-li nutno vystupovat po zledovatělých konstrukcích
  4. j) dojde-li v průběhu práce k poškození ochranných pomůcek
  5. k) jestliže vedoucí práce na základě vlastního posouzení, případně i po upozornění podřízenými pracovníky vydá zákaz práce

Příkaz B PPN

Pro vybrané PPN na zařízení nn, vn, vvn a zvn musí být vydán příkaz "B-PPN“.

Pro běžné PPN na zařízení vn, vvn a zvn se vydává příkaz "B“, na kterém musí být zvlášť červeně vyznačeno "Pozor, práce pod napětím“. Od tohoto ustanovení je možno upustit např. pro práce, které se často opakují. Pro tyto práce musí být vydány přesné místní pracovní a bezpečnostní předpisy, ze kterých musí být zřejmé, že nahrazují příkaz "B“. Znalost těchto předpisů se kontroluje opakovanými zkouškami alespoň jedenkrát za tři roky.

Příkaz "B-PPN“ vydává a podepisuje osoba znalá s vyšší kvalifikací, odpovídající za provozování příslušného elektrického zařízení nebo bezprostředně řídící provoz a údržbu elektrického zařízení.

Tyto osoby mohou písemně pověřit vydáváním "B-PPN“ další pracovníky, pokud tito mají předepsanou kvalifikaci.

Příkaz "B-PPN“ se vystavuje na vedoucího práce. Jestliže provozovatel zařízení poskytuje dozor svým pracovníkem, vystavuje se na tohoto pracovníka.

Příkaz "B-PPN“ musí obsahovat: číslo příkazu, červený nápis "Pozor, práce pod napětím“, jméno a podpis pracovníka vydávajícího příkaz, jméno a podpis vedoucího práce, místo, druh a dobu konání práce, počet zúčastněných pracovníků, údaje o atmosférických podmínkách, prohlášení všech pracovníků o provedené instruktáži, o fyzické a psychické dispozici k provedení PPN, další bezpečnostní opatření, údaje o případném přerušení a znovuzahájení práce, údaje o ukončení prací.

Příkaz "B-PPN“ se vydává jen pro jedno pracoviště a jednu pracovní skupinu a platí nejdéle 24 hodin. Tiskopisy příkazů "B-PPN“ si pořizuje podle vlastních potřeb provozovatel.

Příkaz "B-PPN“ se skládá z originálu a kopie souhlasného číslování. V příkaze "B-PPN“ je zakázáno jakékoliv vymazávání, opravování, přepisování a škrtání, s výjimkou škrtání předtištěného textu tam, kde lze zvolit vždy jednu z uvedených možností.

Příkaz "B-PPN“ může být předán osobně, poslem, sdělen telefonicky nebo radiofonicky. Posel musí být osoba spolehlivá. Při telefonickém nebo radiofonickém předávání musí být správnost textu vzájemně ověřena a zaznamenána s udáním dne a hodiny.

Telefonické nebo radiofonické předávání

Musí být dodrženy tyto podmínky:

  1. telefonující osoby se musí vzájemně ohlásit jménem a příjmením. V případě pochybnosti o totožnosti volajícího se ověřuje zpětným voláním,

  2. osoba přejímající příkaz telefonicky nebo radiofonicky musí telefonující osobě opakovat příkaz a tím potvrdit, že příkazu dobře rozuměla.

  3. Příkaz "B-PPN“ může být předán telefonicky nebo radiofonicky také prostřednictvím třetí osoby, která musí text příkazu zapsat.

Při telefonickém nebo radiofonickém předávání příkazů "B-PPN“ musí předaný příkaz "B-PPN“ obsahovat také všechny předepsané náležitosti.

Nahrávám...
Nahrávám...