dnes je 29.3.2024

Input:

Posílení evropských energetických sítí

25.9.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.2017.718
Posílení evropských energetických sítí

Evropská komise, Generální ředitelství pro energetiku

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

1. Úvod

Sdělení Komise nazvané "Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu" poskytlo nový impulz k dosažení energetické bezpečnosti, udržitelnosti a konkurenceschopnosti.

V celosvětovém měřítku udává Evropa i nadále tempo vzhledem ke svému ambicióznímu podílu na plnění Pařížské dohody i v oblasti provádění energetické transformace v praxi, jak je to popsáno ve Třetí zprávě o stavu energetické unie1. Vzájemně propojená evropská energetická síť bude napomáhat dosažení konečných cílů energetické unie, jimiž je zajištění cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie všem Evropanům.

Základem této energetické transformace bude elektrická soustava, která bude v roce 2030 přibližně z poloviny zásobována z obnovitelných zdrojů a do roku 2050 bude zcela dekarbonizována. To s sebou přináší velmi důležité výzvy v oblasti přizpůsobení našich právních předpisů a infrastruktury a uvolnění nezbytných investic.

Jak zdůraznilo několik zasedání Evropské rady a vedoucí představitelé států a vlád, naposledy prezident Macron na konferenci COP23, pro úspěšné provedení energetické transformace jsou nezbytné dobře propojené a integrované transevropské sítě. Komise se touto potřebou zabývala ve svém sdělení2 "Dosažení cíle 10% propojení elektrických sítí".

Nejpokročilejším právním rámcem pro přechod na čistou energii a umožnění investic do čisté energie za účelem tvorby pracovních míst a hospodářského růstu je balíček Čistá energie pro všechny Evropany, který byl přijat koncem loňského roku. Stejným směrem a stejnou rychlostí by se měla rozvíjet i evropská infrastruktura sítí, aby tuto energetickou transformaci plně podpořila. To vše ještě nabývá na významu vzhledem k tomu, že stále vzrůstající podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů bude vyžadovat větší přeshraniční výměnu pro zachování stability sítě. V této souvislosti může posílení regionální spolupráce mezi členskými státy vést k větší optimalizaci nasazení obnovitelných zdrojů a síťové infrastruktury.

Pro energetickou bezpečnost dodávek je rovněž důležité propojení elektrických a plynárenských sítí. Dobře integrované sítě jsou nejen nejlepší zárukou vyrovnání případného selhání největší infrastruktury v kterémkoli členském státě, ale přinášejí rovněž více možností v oblasti nabídky a tím i konkurenceschopnější ceny na vnitrostátních trzích. Současně musí Evropa postavit do středu zájmu energetického systému spotřebitele, čehož může dosáhnout například posilováním a zdokonalováním distribučních sítí.

Navíc je nutno sítě EU modernizovat tak, aby umožňovaly přeměnu energie a podporovaly a využívaly rychlou digitalizaci ekonomiky. Inovace a inteligentní technologie v sítích na všech úrovních mají zásadní význam z hlediska využívání řízení na straně poptávky a dalších služeb inteligentních sítí. Takové technologie posilují spotřebitele a pomáhají zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu EU.

Dle odhadu budou do roku 2030 zapotřebí investice do modernizace a rozšíření evropských energetických sítí ve výši přibližně 180 miliard EUR. Tyto investice by vedly k ročním úsporám ve výši 40–70 mld. EUR3 v oblasti nákladů na výrobu elektrické energie, které nebudou muset být vynaloženy, a ke konkurenceschopnějším velkoobchodním cenám plynu, což pomůže udržet náklady na energetickou transformaci pod kontrolou a tím posílit konkurenceschopnost Unie.

Toto sdělení hodnotí pokrok dosažený v oblasti integrace a modernizace evropských energetických sítí na úrovni přenosu prostřednictvím naší politiky transevropské energetické sítě a nastiňuje další postup při zajišťování plného zapojení infrastruktury do plnění našich cílů politiky v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 i v následujících letech. Hodnotí rovněž pokrok směrem k dosažení cíle 10% propojenosti a usiluje o dosažení cíle na rok 2030 schváleného Evropskou radou.

2. Politika transevropských energetických sítí (TEN-E) jako základ energetické unie

Investice nezbytné k dosažení plně evropské energetické soustavy, která propojuje všechny členské státy a chrání je před náhlými přerušeními dodávek, byly a i nadále jsou vysoké4. S cílem zajistit včasnou realizaci těchto investic a budování potřebných infrastruktur přijala Evropská unie v roce 2013 nařízení5 o hlavních směrech pro transevropské energetické sítě. To bylo doprovázeno Nástrojem pro propojení Evropy6, který byl vytvořen za účelem finanční podpory rozvoje transevropských energetických, dopravních a telekomunikačních sítí.

2.1 Politika transevropské energetické sítě zaměřená na evropské priority a urychlení investic

Rámec politiky transevropské energetické sítě umožňuje od roku 2013 cílený přístup k identifikaci a podpoře realizace projektů, které mají zásadní význam pro dobře propojené sítě napříč členskými státy a pro vnitřní trh s energií. Je založen na objektivním procesu výběru podporujícím začlenění, který upřednostňuje ty nejpotřebnější projekty infrastruktury.

Úspěch tohoto přístupu se již začíná projevovat. Do konce roku 2018 bylo dokončeno nebo bude fungovat přibližně 30 projektů společného zájmu v oblasti energetické infrastruktury (dále jen "projekty společného zájmu"). Dalších 47 z celkového počtu 173 důležitých projektů má být dokončeno kolem roku 2020. Celou řadu projektů společného zájmu se však dosud naplnit nepodařilo: jedná se o oblast elektroenergetické a plynárenské infrastruktury; přibližně u poloviny projektů pak dochází ke zpožděním zpravidla během procesu povolování nebo k jejich odložení7, často z důvodu nejistoty související s obchodní životaschopností nebo budoucí poptávkou.

Tabulka č. 1: Přehled projektů společného zájmu podle odvětví

Projekty společného zájmu z 1. a 2. seznamu, které mají být dokončeny* v letech 2013–2018
Elektřina Inteligentní sítě Plyn Ropa CCS Celkem
22 0 8 0 30
Projekty společného zájmu uvedené na 3. seznamu
Elektřina Inteligentní sítě Plyn Ropa CCS Celkem
106 4 53 6 4 173
Projekty společného zájmu ze 3. seznamu, které mají být dle předpokladu dokončeny* do roku 2020
Elektřina Inteligentní sítě Plyn Ropa CCS Celkem
31 0 14 2 0 47

*Projekty, které mají být dokončeny, zahrnují projekty, jimž má být buď již brzy uděleno povolení, nebo jsou již rozpracovány, a jejichž dokončení do konce stanoveného období je reálné.

Finanční podpora Unie v rámci Nástroje pro propojení Evropy představuje významný faktor při provádění některých projektů společného zájmu v oblasti elektřiny a zemního plynu zásadního významu, které mají významný sociálně ekonomický přínos na regionální úrovni, avšak náklady na ně by nemohl nést jen samotný trh. Tento program je důležitým faktorem stimulujícím mobilizaci soukromých investic. Celkově bylo vybráno 93 opatření odpovídajících provádění 74 projektů společného zájmu, která získají granty na práce a studie v celkové hodnotě 1,6 miliardy EUR (z celkového energetického rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy ve výši 5,35 miliardy EUR).

Podporu systémů pro inteligentní skladování a přepravu energie poskytují rovněž fondy soudržnosti EU, zejména Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR). V současné době naplánovalo šest členských států8 vynaložit na období 2014–2020 přibližně 2 miliardy EUR, přičemž jedna čtvrtina je přímo určena na projekty společného zájmu.

Evropský fond pro strategické investice (EFSI), v němž má v současnosti nejvyšší podíl odvětví energetiky, mobilizoval dodatečné investice do projektů v oblasti energetické infrastruktury, obnovitelné energie a energetické účinnosti včetně projektů společného zájmu spolufinancovaných Nástrojem pro propojení Evropy. Bylo schváleno financování prvních tří projektů společného zájmu z fondu EFSI v celkové výši 420 milionů EUR, což znamenalo mobilizaci investic v celkové výši přesahující 2 miliardy EUR. Případ koridoru pro přepravu plynu Bulharsko – Rumunsko – Maďarsko – Rakousko (BRUA), který získal podporu z Nástroje pro propojení Evropy ve výši 179 milionů EUR na stavební práce a následně přístup k financování z fondu EFSI ve výši 100 milionů EUR, ilustruje potenciál Nástroje pro propojení Evropy využít pákového efektu pro uvolnění soukromých investic do energetické infrastruktury. 14 projektů společného zájmu v oblasti energetiky navíc získalo úvěry od EIB, což svědčí o tom, že granty Nástroje pro propojení Evropy mohou hrát roli stimulátoru a přilákat investory. Granty Nástroje pro propojení Evropy na studie jsou navíc i nadále důležitým katalyzátorem, který pomůže projektům překlenout počáteční rizikovější fáze.

Kromě finanční podpory bylo provádění projektů společného zájmu urychleno rovněž díky regulační podpoře a omezení administrativní zátěže. Jak vyplývá z uvedeného hodnocení9, vedlo nařízení TEN-E k urychlenému postupu při udělování povolení, a schvalování projektů je nyní jednodušší a rychlejší. Regulační opatření začala rovněž přispívat k urychlenému provádění významných projektů společného zájmu. Až dosud využilo rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů 18 plynárenských a 6 elektroenergetických projektů společného zájmu, a u tří projektů byla investiční rozhodnutí vydána vnitrostátními regulačními orgány. Potenciálu nařízení TEN-E však dosud není využíváno na maximum. Je třeba dále posílit uplatňování pravidel TEN-E na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit včasné provádění projektů společného zájmu.

Výše uvedený soubor nástrojů zavedený nařízením TEN-E se ukázal jako užitečný při překonávání finančních a regulačních překážek u celé řady projektů. Přesto je třeba věnovat ještě více pozornosti některým složitějším výzvám v oblasti infrastruktury. Komise v roce 201510 navrhla strukturovanější formu regionální spolupráce, a to i na politické úrovni, s cílem sladit zaměření všech zúčastněných členských států a zúčastněných stran na provádění klíčových projektů.

2.2 Prohloubení regionální spolupráce – klíčová úloha skupin na vysoké úrovni

Komise proto zřídila čtyři regionální skupiny na vysoké úrovni, kterým se v krátkém čase podařilo urychlit rozvoj infrastruktury v konkrétních evropských regionech čelících specifickým výzvám. Tyto skupiny na vysoké úrovni přispěly zejména ke stanovení priority klíčových projektů společného zájmu v daném regionu. Klíčový stimulátor představovala politická a finanční podpora Komise.

Na základě dobrých výsledků byla rozšířena působnost některých skupin na vysoké úrovni tak, aby zahrnovala i širší aspekty energetické politiky, zejména trhy s energií, výrobu energie z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost. Skupiny na vysoké úrovni by mohly hrát určitou roli i v regionální spolupráci v rámci přípravy vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, která je plánována v návrhu nařízení o správě energetické unie11.

2.2.1 BEMIP – plán integrace baltského trhu s energií

Dlouholetá regionální spolupráce v rámci plánu propojení baltského trhu s energií (BEMIP) významně přispěla k rychlému dokončení klíčových propojení elektroenergetických soustav včetně propojení Nordbalt (Litva – Švédsko; 700 MW) a "Litpol Link" (Litva – Polsko; 500 MW). Tato propojení účinně ukončila energetickou izolaci pobaltských států a propojila je se zbytkem Evropy.

Klíčovou politickou prioritou i nadále zůstává synchronizace elektroenergetické sítě tří pobaltských států s kontinentální evropskou sítí. Evropská komise je i nadále odhodlána pobaltské státy v tomto směru podpořit. Důležitý milník v této souvislosti představuje studie, na níž v současné době pracují provozovatelé přenosových soustav v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku za účasti Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E). Zároveň je pro daný region rovněž vhodná doba na to, aby začal využívat svého energetického potenciálu na moři.

Skupina BEMIP na vysoké úrovni také dala nový podnět k budování propojení plynárenských sítí nezbytnému k ukončení plynové izolace tří pobaltských států a Finska. Jak propojení Polsko – Litva (GIPL), tak propojení Estonsko – Finsko (Balticconnector) získaly finanční podporu prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy, podepsanou za účasti hlav států a předsedů vlád, jakož i předsedy Komise. Nyní je zásadní zajistit neprodlené dokončení obou těchto projektů.

EU přispěla na energetickou infrastrukturu v regionu BEMIP celkem přibližně 740 miliony EUR z Nástroje pro propojení Evropy a přibližně 430 miliony z fondu EFRR.

Další kroky a milníky:

– politická dohoda o synchronizaci a dalším postupu v roce 2018;

– dokončení klíčových projektů společného zájmu do roku 2021, zejména propojení Polsko – Litva (GIPL) a propojení Estonsko – Finsko (Balticconnector).

2.2.2 Provádění Madridské deklarace v jihozápadní Evropě

Významného pokroku bylo dosaženo rovněž ve skupině na vysoké úrovni pro propojení jihozápadní Evropy v oblasti začleňování Iberského poloostrova do vnitřního trhu s energií na evropském kontinentu. S podporou Evropské komise byl v roce 2015 uveden do provozu projekt "INELFE", který zdvojnásobil kapacitu propojení elektroenergetických soustav mezi Španělskem a Francií, a nyní funguje s plným využitím své kapacity.

Přesto je třeba učinit pro provádění Madridské deklarace ještě více a plně začlenit Iberský poloostrov do vnitřního trhu s elektřinou a umožnit využití jeho potenciálu obnovitelných zdrojů.

Vedení v Biskajském zálivu – nové propojení elektroenergetických soustav s technologicky náročnou podmořskou částí o délce přibližně 280 km a dvěma měnírnami – musí být vnímáno jako nejvyšší priorita nejen předkladateli, ale také regulačními orgány a orgány udělujícími povolení, aby bylo možno zajistit jeho včasné dokončení nejpozději do roku 2025. Tento projekt opět zdvojnásobí propojovací kapacitu mezi oběma těmito zeměmi a zvýší výměnnou kapacitu až na 5 000 MW. Je nutno věnovat pozornost pokroku dosaženému u dvou projektů, které překračují Pyreneje a které navýší kapacitu na 8 000 MW, což umožní Iberskému poloostrovu plné využití vnitřního trhu. Mělo by pokračovat dokončování rozpracovaného projektu společného zájmu mezi Španělskem a Portugalskem, aby bylo možné uvést tyto projekty do provozu podle plánu do konce roku 2018.

Při provádění Madridské deklarace z roku 2015 bylo dosaženo také určitého pokroku s ohledem na budování východní plynové osy z Iberského poloostrova do Francie. V letech 2016 a 2017 byly provedeny přípravné práce na vypracování rozhodnutí o postupném vývoji klíčového projektu Midcat12. včetně jeho první fáze označované jako projekt STEP13

Další kroky a milníky:

— politický summit na vysoké úrovni v roce 2018, který má navázat na Madridskou deklaraci;

— konečné rozhodnutí o investicích do projektu v Biskajském zálivu počátkem roku 2018 a zahájení prací v roce 2019;

— zahájení procesu povolování obou propojení elektroenergetických soustav překračujících Pyreneje v roce 2018;

— rozhodnutí o dalších krocích projektu STEP jako první fáze projektu MIDCAT v roce 2018;

— dokončení propojení Portugalska se Španělskem v roce 2019.

2.2.3 CESEC – Energetické propojení střední a jihovýchodní Evropy

Práce pokročily také v regionu střední a jihovýchodní Evropy (CESEC), který je historicky ohrožen přerušeními dodávek a stále platí vyšší ceny za zemní plyn než západní Evropa, a to navzdory zeměpisné blízkosti svého hlavního dodavatele zemního plynu.

V letech 2016 a 2017 dosáhla tato skupina na vysoké úrovni významného pokroku v oblasti prioritních plynárenských projektů CESEC, zejména v souvislosti s propojovacím vedením Bulharsko – Rumunsko – Maďarsko – Rakousko (BRUA) a s prvními fázemi posilování bulharské distribuční soustavy. Příkladem konstruktivní regionální spolupráce je memorandum o porozumění z roku 2017 o zpětných tocích mezi Chorvatskem a Maďarskem, které umožní volný tok plynu zejména z terminálu LNG na Krku. Pro rok 2018 je však zásadní, aby byly bez dalších průtahů realizovány zbývající tři prioritní projekty, které všechny využívají evropskou podporu, s cílem zajistit přístup k diverzifikovaným zdrojům zemního plynu v regionu. Prioritou pro rok 2018 je tedy zajistit, aby výstavba terminálu LNG v Chorvatsku (LNG Krk), propojovacího vedení mezi Řeckem a Bulharskem a propojovacího vedení mezi Bulharskem a Srbskem byla zahájena podle stávajícího plánu. To vyžaduje průběžnou politickou podporu s cílem zabránit veškerým překážkám, které by mohly zdržet včasné dokončení těchto projektů, případně je zcela odstranit.

Na základě úspěchů v oblasti plynu uzavřela Komise, členské státy CESEC a smluvní strany Energetického společenství memorandum o porozumění, které rozšiřuje oblast CESEC i na trh s elektřinou a infrastrukturu, energetickou účinnost a obnovitelný rozvoj, a stanoví konkrétní opatření pro dosažení účinného, dobře propojeného trhu s elektřinou v daném regionu. Skupina na vysoké úrovni dále odsouhlasila rozšíření své geografické působnosti na celou oblast západního Balkánu.

Další kroky a milníky:

— uzavření dohody mezi předkladateli projektů v Srbsku a Bulharsku ohledně kroků realizace propojovacího vedení mezi Bulharskem a Srbskem do počátku roku 2018;

— konečné rozhodnutí o investicích do terminálu LNG Krk na jaře roku 2018;

— zahájení výstavby rumunské části koridoru Bulharsko – Rumunsko – Maďarsko – Rakousko (BRUA) na začátku roku 2018 a propojovacího vedení Řecko – Bulharsko v červnu 2018;

— zasedání ministrů v Sofii během bulharského předsednictví EU, které bude dalším impulsem pro nové oblasti CESEC.

2.2.4 Spolupráce v oblasti energetiky v Severním moři

V roce 2016 bylo podepsáno Memorandum o porozumění týkající se severních moří, podporující integraci větrné energie na moři a posílení propojení. V roce 2017 byly zahájeny práce na regionálně optimalizované energetické soustavě na moři s co nejmenšími náklady, které vytvořily pracovní místa a růst a využily vedoucího postavení EU v průmyslu v dané oblasti.

Pro zajištění konkrétního pokroku bylo dohodnuto zaměřit se na inovativní projekty, které vytvářejí synergie mezi různými prvky energetické soustavy, zejména tak, že kombinují výrobu a dopravu energie z obnovitelných zdrojů. Veřejné i soukromé zúčastněné strany budou spolupracovat na vytvoření právního a regulačního rámce, který přispěje k rozvoji těchto projektů, a na usnadnění spolupráce a koordinace mezi tvůrci projektů. Byla identifikována čtyři seskupení, mezi něž patří například Belgie – Nizozemsko – Spojené království, German Bight a střední část Severního moře. Pro každé seskupení bude vytvořena skupina zúčastněných stran s cílem zajistit plné zapojení všech dotčených stran.

Další kroky a milníky:

— přijetí akčního plánu v oblasti infrastruktury/příbřežní elektrizační soustavy v Severním moři v roce 2018;

— zasedání ministrů v květnu/červnu 2018 s cílem posílit politický závazek v souvislosti s rychle se snižujícími náklady na mořské větrné elektrárny.

2.3 Přeorientování naší politiky infrastruktury na dlouhodobější perspektivu

Díky souboru nástrojů TEN-E a hlubší regionální spolupráci se podařilo posílit bezpečnost dodávek plynu a diverzifikaci ve zranitelnějších evropských regionech. V současné době se postavení Evropy zlepšilo díky dokončeným projektům společného zájmu v oblasti plynu, jako je například plynovod Klaipeda-Kiemenai, který je nezbytný pro správné fungování terminálu LNG v Klaipedě (Litva).

Zvýšila se odolnost plynárenské soustavy a téměř všechny členské státy14 splňují kritérium N-115 a již nyní mají přístup ke dvěma zdrojům plynu. V této souvislosti je třeba věnovat zvláštní pozornost situaci Bulharska a Finska. Pokud budou projekty společného zájmu prováděny podle harmonogramu, měly by mít všechny členské státy kromě Malty a Kypru do roku 2022 v zásadě přístup ke třem zdrojům plynu. Pokud bude zajištěn nezbytný závazek členských států, předkladatelů, regulačních orgánů a zúčastněných stran, bude možné zbývající úzká místa z větší části vyřešit přibližně do roku 2020 nebo jen o málo později vzhledem k dokončení již probíhajících projektů společného zájmu. Plynárenské projekty představují významnou součást jak z hlediska počtu, tak z

Nahrávám...
Nahrávám...