Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Otevření výzkumné iniciativy SIC RESEARCH - Energetika

3.4.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.7
Otevření výzkumné iniciativy SIC RESEARCH – Energetika

Ing. Martina Krčová, MBA

Dne 8. 3. 2018 otevřelo Středočeské inovační centrum výzkumnou iniciativu SIC RESEARCH – Energetika při příležitosti pořádaného semináře věnovaného problematice Energetika 4.0. Po úvodním slově ředitelky SIC Rut Bízkové vystoupil prof. Mařík z ČVUT, přední odborník na Průmysl 4.0, se kterým je také úzce spjata problematika Energetiky 4.0.

U energetiky je hnacím motorem stát, protože bez státu nikdo nebude budovat sítě. Podle profesora Maříka rozhodně chybí větší podpora výzkumu vizí Energetiky 4.0 a situace je již dost kritická. Pokud nebudeme řídit energetickou soustavu v souladu s principy Energetiky 4.0, nebude fungovat ani Průmysl 4.0, ani „Chytrá” města.

Na seminář navázalo první setkání Výzkumné iniciativy SIC RESEARCH – Energetika v rámci nástroje, který SIC vytváří. Propojení potřeb municipalit s výzkumnými projekty a nalezení průniku mezi těmito dvěma odlišnými světy je hlavním úkolem SIC RESEARCH.

SIC a jeho postavení mezi inovačními centry

Středočeské inovační centrum je spolek založený Středočeským krajem a třemi výzkumnými organizacemi k podpoře propojování výzkumu a vývoje s aplikační sférou, zejména ve Středočeském kraji.

Inovační centrum společně založil kraj, Fyzikální ústav AV ČR, Astronomický ústav AV ČR a Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický.

SIC připravuje a realizuje projekty týkající se podpory a rozvoje inovačních aktivit na území Středočeského kraje. Dále SIC prohlubuje spolupráci mezi inovačními subjekty (firmami, školami, výzkumnými organizacemi) působícími na území Středočeského kraje a také Hlavního města Prahy a poskytuje poradenskou činnost pro veřejné i soukromé subjekty v oblastech inovačního podnikání, transferu technologií, podpory tvorby podnikatelských finančních a marketingových plánů. SIC by se mělo v příštích letech zařadit mezi špičková evropská inovační centra s odpovídajícím odborným zázemím.

Podpora inovačního potenciálu

Obecně lze podporu inovačního potenciálu na regionální úrovni provádět několika způsoby. Nejčastěji je podpora rozvoje inovačního prostředí realizována prostřednictvím zvyšování veřejných výdajů na výzkum a vývoj, což představuje tradiční způsob stimulace tvorby inovací. Tento způsob je nejčastěji praktikován v těch regionech, ve kterých je lokalizována silná výzkumná infrastruktura – univerzity (zejména technického zaměření), výzkumné ústavy, vědeckotechnologické parky apod.

Další možnost podpory růstu regionálního inovačního potenciálu je obecná podpora přenosu nových znalostí a technologií, podpora průmyslového výzkumu a vytváření výzkumných klastrů, resp. stimulací spolupráce mezi jednotlivými výzkumnými subjekty. Je však třeba konstatovat, že klastrové iniciativy ve výzkumu a vývoji jsou často podporovány pouze na národní úrovni. Podpora klastrů na regionální úrovni je zaměřena spíše na podnikatelskou (odvětvovou) dimenzi. Snahou centrálních i regionálních vlád by však mělo být vytvoření příznivého prostředí pro spolupráci a výměnu zkušeností mezi malými a středními podniky, výzkumnými institucemi zaměřenými na aplikovaný výzkum a vysokým školstvím.

Takto vybudované kontakty a spolupráce jsou jedním ze základních předpokladů přechodu na znalostní ekonomiku a dávají další předpoklady k tomu, aby bylo dané území a jeho inovační potenciál atraktivní pro zahraniční investice s vyšší přidanou hodnotou, jež přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti regionu. Absence propojení veřejné výzkumně-vývojové základny, která generuje výstupy umožňující výrobu produktů s vysokou přidanou hodnotou, s municipalitami je možnou příčinou zaostávání regionů.

Pro Středočeský kraj je proto zásadní propojit kapacity pracovišť výzkumu a vývoje s veřejným sektorem tak, aby bylo možné tyto kapacity plně využít pro rozvoj kraje. Ze strany veřejného sektoru je vhodné v co největší míře využít kapacity výzkumu a vývoje ke spolupráci v oblasti řešení bezpečnostních, environmentálních i společenských výzev.

Středočeský kraj

Středočeský kraj má v současnosti několik velmi charakteristických znaků: mimořádně silný zpracovatelský průmysl, zejména automobilový, na který jsou navázána další průmyslová odvětví, významný podíl na zemědělské produkci České republiky, absolutně nejvyšší počet obcí v ČR pod 3000 obyvatel (1145), rostoucí počet obyvatel, jejichž skladba se mění ve prospěch více vzdělaných, rostoucí výzkumnou základnu, nejhorší a nejvíce zanedbanou technickou infrastrukturu v ČR (dopravní infrastrukturu, vytápění domácností, zásobování vodou a čištění odpadních vod, elektronické komunikace atd.). Lidé se stěhují z Prahy do jejího okolí a dochází k prohlubování disparit mezi metropolitní oblastí Prahy a „vnitřní periferií”, okrajovými částmi regionu.

Pokud se má v roce 2030 žít stejně dobře lidem v okolí Prahy jako v okrajových částech regionu, je nezbytné řadu disparit zmenšit a současně systematicky posilovat rozvojové podmínky v celém kraji včetně jeho periferních částí. V okrajových částech regionu to znamená dobudovat veškerou technickou infrastrukturu, tedy zejména opravit silnice, zajistit energii, bezproblémové nakládání s vodou a odpady a umožnit zde přístup ke kvalitním službám, tedy zejména vzdělávání, sociálním službám a zdravotnictví. To vytvoří dobré podmínky pro rozvoj místního podnikání a vznik nových pracovních míst. Nezbytnou součástí vytváření atraktivních podmínek pro život v periferních oblastech jsou dostatečné příležitosti pro rozvoj kultury, sportu, turistiky a společenského života.

Jednotlivé kraje v České republice sestavují zákonem stanovený Program rozvoje svého územního obvodu. Středočeské inovační centrum bylo pověřeno aktualizací tohoto dokumentu pro Středočeský kraj a pojalo jeho podobu jako ideový koncept budoucího rozvoje, a to přesně ve smyslu očekávaných změn zmiňovaných výše. Vznikající program by měl plnit roli zastřešujícího strategického dokumentu, jehož hlavním mottem je „chytrý region”. Umožnění využívání digitálních technologií, zejména rychlého internetu a přenosu velkého množství dat ve venkovských regionech je zásadním krokem k zajištění vysoké kvality života v těchto oblastech, malé obce (nejen) ve Středočeském kraji však trápí mnoho dalších problémů.

Identifikace problémů byla jedním z hlavních cílů zpracovávání tohoto strategického dokumentu. Jejich možná řešení jsou hlavním důvodem vzniku výzkumných iniciativ jako