dnes je 28.6.2022

Input:

Organizační uspořádání energetického trhu: Účastníci trhu

23.8.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.2.4.1
Organizační uspořádání energetického trhu: Účastníci trhu

Ing. Rostislav Krejcar, Ph.D.

Elektroenergetika patří do skupiny síťových odvětví, u nichž je požadováno oddělení jednotlivých činností a jejich vykonavatelů, zejména činností, u nichž je předpokládán přirozený monopol (viz Energetika v systému národního hospodářství). V následující části budou popsány činnosti jednotlivých segmentů odvětví elektroenergetiky s konkretizací účastníků energetického trhu. V praxi půjde o výrobce, provozovatele přenosové soustavy, provozovatele distribuční soustavy a obchodníky s elektřinou.

Výrobci

Výroba elektrické energie probíhá v elektrárnách, které jsou na území ČR geograficky umístěny v závislosti na přírodních podmínkách a dostupnosti zdrojů nutných k výrobě elektřiny. Tyto elektrárny disponují různorodým výkonem s různými náklady na výstavbu a různými provozními náklady. Vlastnická struktura elektráren je dána historickým vývojem, tedy mírou státního vlastnictví a způsobem následné privatizace. V ČR mezi výrobci jasně dominuje skupina ČEZ, která ve svých elektrárnách vyrobí více než 70 % z celkové produkce v České republice.

Segment výroby elektřiny je ze své podstaty konkurenčním. Žádná jediná elektrárna není schopná uspokojit celou tržní poptávku po elektřině. Pokud bychom chtěli změřit podíl fixních nákladů, došli bychom k širokému rozptylu procentních podílů. Záleželo by totiž na druhu a výkonu dané elektrárny. Překážkou konkurence však může být dominantní postavení skupiny ČEZ, díky němuž má segment výroby elektřiny oligopolní charakter. Pro větší možnosti konkurence ve výrobě elektřiny však může přispět několik faktorů. V první řadě je to růst spotřeby elektrické energie, která by podle prognóz měla v následujících letech dále narůstat zhruba o 1,5 % ročně. Růst poptávky by tedy mohl přilákat investory a tedy další konkurenty na trh výroby elektřiny. Naproti tomu cena elektrické energie v posledních letech stále klesá, což mnohé investory odrazuje. Dalším faktorem, který by mohl podpořit konkurenci, je podpora využívání obnovitelných zdrojů. Jedná se totiž svým způsobem o podporu konkurentů současných producentů, kteří k výrobě elektrické energie využívají zejména neobnovitelné zdroje. Konkurenčním elektrárnám také nahrává fakt, že z důvodu velké fluktuace poptávky po elektřině je v současné době vhodné budovat více elektráren s menším výkonem, aby se celý systém efektivněji vyrovnával těmto výkyvům při jejich případném odstavování.

Prostor na trhu výrobců elektřiny se tak vedle energie z obnovitelných zdrojů otevírá zejména pro menší plynové elektrárny, jejichž náklady na výstavbu – fixní náklady – jsou poměrně malé a provozní náklady jsou srovnatelné s nejlevnějšími uhelnými elektrárnami. Díky nižším fixním nákladům jsou tyto elektrárny také možností pro potenciální konkurenty vstoupit na trh. Klíčový je ovšem růst spotřeby elektřiny. Pokud bude příliš razantní, bude nejekonomičtějším řešením výstavba jaderných elektráren, jejichž fixní náklady jsou velké, zatímco provozní náklady velmi malé. Velká poptávka by totiž tuto investici mohla zaplatit. Tuto investici si však může dovolit jen silná společnost, ideálně s podporou státu. Je tedy jasné, že případnou další jadernou elektrárnu by v ČR vybudovala jedině společnost ČEZ. To by však ještě zvětšilo tržní podíl dominantní společnosti a konkurence by tím byla oslabena.

Provozovatel přenosové soustavy

Přenosem se rozumí jednosměrný vysokonapěťový transport na velké vzdálenosti, jenž zajišťuje spojení mezi elektrárnami a jednotlivými distribučními sítěmi. Díky tomuto propojení je také zajištěna stabilita systému, kterou by jinak narušovala nevyrovnanost nabídky s poptávkou. Díky propojené soustavě tak tyto nevyrovnanosti mohou být sledovány a v případě nutnosti může vydat řídící centrum přenosové soustavy příkaz k omezování výkonu elektráren tak, aby byla okamžitá poptávka vyrovnaná s okamžitou nabídkou. Přenosová soustava také slouží jako spojení se soustavami okolních států, díky němuž je možný přeshraniční přenos elektřiny.

Přenosovou soustavu ČR, tvořící páteřní síť rozvodu elektřiny, provozuje společnost ČEPS, která je ve 100% vlastnictví státu. Tím je splněn požadavek na vlastnické oddělení přenosové soustavy od výroby a obchodu, který je zakotven ve směrnicích EU o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Na přenosovou soustavu je tedy nahlíženo jako na přirozený monopol a z toho důvodu je také v rámci směrnic EU požadováno její oddělení od segmentů, v nichž je možná konkurence. Cena za přenos elektřiny je pak regulována. V ČR provádí tuto regulaci Energetický regulační úřad a pro stanovení ceny za přenos elektřiny používá metodu povolených výnosů. Tato metoda je zjednodušeně založena na principu regulace míry výnosu, kde se k započteným nákladům přidává určitý přiměřený zisk.

Provozovatelé distribučních soustav

Do distribuční soustavy řadíme v obecném smyslu jednosměrný rozvod elektřiny z přenosové soustavy ke konečným zákazníkům. Podoba distribuční sítě závisí na počtu a rozmístění jednotlivých odběratelů. Distribuční sítě jsou však poměrně husté sítě (zejména např. v Praze), hvězdicovitého a stromového charakteru. Distribuční sítě jsou většinou regionálně rozděleny.

V České republice fungují

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...