dnes je 5.10.2022

Input:

Ochrana před úrazem elektrickým proudem

17.3.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.3.6.2
Ochrana před úrazem elektrickým proudem

Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv

Tato aktualizace označuje v souladu se čtvrtým vydáním ČSN 33 2000-4-41 ed.3 (IEC 60364:2001):

  • ochranu za normálních podmínek (nyní označované základní ochrana) jako ochranu před přímým dotykem (před dotykem živých částí) a

  • ochranu při poruše jako ochraně před nepřímým dotykem (před dotykem neživých částí).

Ochrana před úrazem elektrickým proudem sestává z:

  • vhodné kombinace opatření pro zajištění základní ochrany a nezávislého opatření pro zajištění ochrany při poruše, nebo

  • zvýšené ochrany, která zajišťuje jak ochranu základní, tak ochranu při poruše.

Doplňková ochrana je specifikována jako součást ochranných opatření za určitých podmínek vnějších vlivů, na určitých zvláštních místech a ve zvláštních objektech (viz odpovídající část ČSN 33 2000 (IEC 60364-7)).

POZNÁMKA : Příkladem zvýšené ochrany je zesílená izolace.

Ochranná opatření použití zábran a ochrana polohou (umístěním mimo dosah), se mohou použít pouze v instalacích přístupných

  • osobám znalým nebo poučeným, nebo

  • osobám pracujícím pod dozorem nebo dohledem osob znalých nebo poučených i pro veřejně přístupná místa (laici a osoby seznámené).

Vymezení pojmů živých a neživých částí rozvodných elektrických zařízení

Živé části

Za živou část, kterou je nutné chránit proti přímému dotyku, je považován vodič, včetně vodiče středního, nebo vodivá část určená k tomu, aby byla při obvyklém užívání pod napětím; podle dohody však nezahrnuje vodič PEN (ČSN 33 0050, č. termínu 826-03-01).

POZNÁMKA – Vodič PEN je vodič spojený se zemí slučující v sobě funkci ochranného a středního vodiče. (Označení PEN je kombinací označení ochranného vodiče PE a středního vodiče N).

Neživé části

Za neživou část, kterou je třeba chránit proti nepřímému dotyku, je považována vodivá část elektrického zařízení, které se lze dotknout a která není při obvyklém užívání živá, ale může se stát živou v případě poruchy. Za neživou část v distribuční síti dodavatele elektřiny je považován i vodič PEN (viz ČSN 33 0050-826 , č. termínu 826-03-02).

POZNÁMKA – Za neživou část se nepovažuje vodivá část rozvodného elektrického zařízení, která se může stát živou pouze následkem poruchy ochrany před nebezpečným dotykem jiné související chráněné neživé části.

Neživé části rozvodných elektrických zařízení do 1 000 V

  1. vodivé kostry točivých i netočivých strojů;

  2. vodivé kostry a kryty elektrických přístrojů a prvků rozvodného elektrického zařízení;

  3. kovové nosné konstrukce a kovový upevňovací materiál nesoucí elektrické předměty rozvodných elektrických zařízení (stožáry, konzoly, háky, kotvy a vzpěry);

Výjimku z bodu c) tvoří, a proto je není nutné chránit:

  • konzoly pro upevnění zařízení třídy II nebo s rovnocennou izolací;

  • část kotevního drátu, která je od kotvené konstrukce oddělena předepsaným kotevním izolátorem, který je mimo dosah (nejméně 3 m nad terénem);

  • konzoly a háky nesoucí vedení z holých vodičů, upevněné na dřevěných nebo železobetonových sloupech, které jsou mimo dosah;

  • nosná lana samonosných závěsných kabelů,

  • kotevní dráty bez kotevního izolátoru a vzpěry, pokud jsou ukotveny ve zdivu budovy a místo upevnění je mimo dosah (nejméně 3 m nad terénem);

  • kotevní drát nevodivého stožáru upevněný ve vzdálenosti větší než 20 cm od kovové části podpěry vedení;

  • nepřístupná ocelová výztuž železobetonových sloupů;

  • trubkové opěrné body nesoucí vedení z holých vodičů, pokud jsou upevněny na střeše nebo ve zdivu objektu a místa upevnění jsou mimo dosah (nejméně 3 m nad přístupným stanovištěm).

  1. d) kovové trubky (i ohebné) elektrického vedení s příslušným instalačním materiálem;

Výjimku z bodu d) tvoří, a proto je není nutné chránit:

  • pláště plášťových trubek i ohebných a jejich příslušenství,

  • kovové trubky chránící elektrické zařízení třídy II (např. kabely) nebo s rovnocennou izolací;

  • kovové příchytky a závěsy kovových trubek.

  1. e) kovové obaly, tj. pláště a pancíře kabelů a chráněných vodičů a jejich vodivé příslušenství (rozvodky, koncovky, spojky); kovové kabelové soubory se spojí s kovovým pláštěm kabelů;
  2. f) vodivé odnímatelné zábrany, pokud nejsou ve vodivém spojení s chráněnými částmi; za vodivá spojení se považují například klouby a závěsy upevněné na chráněném rámu.

POZNÁMKY :

  1. Kabely se jmenovitým napětím 0,6/1 kV, se zkušebním napětím AC 4 kV, 50 Hz podle ČSN 34 7010-82 , se považují za rovnocenné předmětům s dvojitou izolací, a proto se jejich kovové obaly nemusí chránit, pokud je požadována ochrana základní.

  2. Pláště a pancíře kabelů a chráněných vodičů s příslušným instalačním materiálem, které nejsou v přímém styku s vodivým materiálem a jsou mimo dosah, a kabelové kovové spojky uložené v zemi jsou chráněny polohou, proto nevyžadují další ochranu.

  3. Podpěry umístěné mimo dosah nesoucí venkovní vedení na dřevěných a železobetonových sloupech jsou chráněny polohou, proto není třeba je dále chránit.

  4. Chránit se nemusí také neživé částí, které pro své omezené rozměry (přibližně 50 mm # 50 mm) nebo pro své umístění nemohou být uchopeny nebo se dotýkat lidského těla na velké ploše, přičemž spojení těchto částí s ochranným vodičem by bylo buď obtížné nebo by bylo nespolehlivé (např. na šrouby s maticemi, nýty, štítky a kabelové příchytky).

Neživé části rozvodného elektrického zařízení nad 1 000 V

Jsou to všechny neživé vodivé části zařízení a přístrojů, které mohou při poruše izolace nebo zásahem oblouku přijít do styku s živými částmi zařízení.

Mimo neživé části do 1 000 V to jsou zejména tyto části:

  1. kovové části budov umístěné ve zdivu, v nearmovaném betonu nebo ve dřevě (např. rámy, dveře, okna, schodiště, žebříky apod.), kterých se mohou dotknout osoby, jež jsou vně provozovny, mohou-li tyto části při poruše (tj. i oblouku) přijít pod napětí;

  2. podpěrné body a jiné konstrukce ze železobetonu, nesoucí elektrické vedení, přístroje nebo výzbroj;

  3. rámy s průchodkami a kotvy ve zdivu k upevnění izolátorových závěsů, pokud se nepoužijí neprůrazné izolátory.

POZNÁMKA – U průchodek z keramických izolačních desek může být od ochrany rámu upuštěno, je-li průchodka sama dimenzována na provozní napětí a izolační deska představuje dostatečnou přídavnou izolaci.

Výjimky z bodů a), b) a c) tvoří, a proto je není nutné chránit:

  • kovové konzoly na dřevěných a železobetonových sloupech nebo ve zdivu, nesoucí elektrické vedení, které je mimo dosah, pokud jiné ČSN a PNE nestanoví jinak;

  • rámy úsečníků na dřevěných sloupech, které jsou mimo dosah a v táhle mají vřazen předepsaný izolátor a pokud jiná ČSN (např. ČSN 33 3301) a PNE nestanoví jinak;

  • nepřístupná ocelová výztuž železobetonových sloupů venkovních vedení s napětím do 35 kV včetně, pokud je pro upevnění vodičů použito neprůrazných izolátorů a k roubíkovým izolátorům jsou vodiče upevněny třmenovými vazy nebo jinými rovnocennými vazy a pokud jiné ČSN nebo PNE nestanoví jinak (např. ČSN 33 3301).

POZNÁMKA – Celokovové stožáry a sloupy z odstřeďovaného betonu venkovního vedení 22 a 35 kV s izolátory typu A (neprůrazné izolátory) se nemusí chránit, pokud ČSN 33 3301 nepředepisuje jejich uzemnění (drážní křižovatky, úsečníky a umístění svodičů přepětí).

Ochrana kovových venkovních oplocení se provádí podle přílohy D a F ČSN 33 3201 .

Vnější oplocení uzavřených elektrických provozoven musí být provedeno podle ČSN 33 3201 čl. 6.2.3.

Prostředky základní ochrany

Základní ochrana je také označována jako "Ochrana před nebezpečím úrazu elektrickým proudem při normálním provozu“ nebo "Ochrana před přímým dotykem“.

Rozdělení ochran

Základní ochrana může být vytvořena:

  • polohou;

  • zábranou;

  • přepážkami nebo kryty;

  • izolací živých částí.

Požadavky na jednotlivé druhy ochran

Ochrana polohou (umístění mimo dosah)

POZNÁMKY:

  1. Ochrana polohou je umístění nebezpečných živých částí mimo dosah a je určena pouze k zabránění nahodilému dotyku živých částí.

  2. Zóna dotyku ruky je vymezena kótami a, b, c (viz obrázek č. 1).

Části současně přístupné dotyku, které mají odlišný potenciál, nesmějí být v dosahu ruky.

Poznámka:
O dvou částech se předpokládá, že jsou současně přístupné dotyku, jestliže od sebe nejsou vzdáleny více než 2,5 m.

Pokud je běžně přístupné místo omezeno ve vodorovném směru nějakou zábranou (např. zábradlím, drátěným pletivem), která umožňuje krytí nižší než IP2X nebo IP XXB, počítá se dosah ruky b /m/ od této zábrany. Ve směru nahoru je dosah ruky a /m/ od stanoviště S, přičemž se neberou v úvahu žádné mezilehlé zábrany, které zajišťují nižší stupeň ochrany než IPXXB. Dosah ruky pod stanovištěm se označuje c /m/.

POZNÁMKA – Hodnoty dosahu ruky se vztahují na přímý dotyk holýma rukama bez pomůcky (např. nástroje nebo žebříku).

Obrázek č. 1 – Zóna dosahu ruky

Na místech, kde se manipuluje s objemnými nebo dlouhými vodivými předměty, se musí požadované vzdálenosti zvětšit s ohledem na příslušné rozměry těchto předmětů.

Dosah ruky je pro jednotlivé případy stanoven takto:

  1. V prostorách nepřístupných laikům a osobám seznámeným

    1. aa) pro zařízení kategorie napětí II (nn) * (v sítích TN a TT 600 V proti zemi nebo uzemněnému střednímu vodiči a 1 000 V mezi fázovými vodiči):

      a = 2,5 m ....pro vnitřní zařízení **

      a = 2,7 m ....pro venkovní zařízení

      b = 1,25 m ...pro vnitřní i venkovní zařízení

      c = 0,75 m ...pro vnitřní zařízení

    2. ab) pro zařízení kategorie napětí A (vn) *** (do 52 kV pro sítě TT a IT):

      a = 2,5 m ....pro vnitřní zařízení

      a = 2,7 m ....pro venkovní zařízení

      b = 1,5 m ....pro vnitřní i venkovní zařízení

      c = 0,9 m ....pro vnitřní zařízení

    3. ac) ochrana před nebezpečným dotykem živých částí elektrických provozoven se provede dle ČSN 33 3201 .
  2. V prostorách přístupných i laikům a osobám seznámeným musí být dodrženy tyto hodnoty:
    • výška živých částí nad stanovištěm s výjimkou zařízení vvn a zvn musí být alespoň

      a = 5 m; (u vvn alespoň 6 m);

    • ve vodorovném a jiném směru (kromě kóty a) musí být nejmenší vzdálenost živých částí od stanoviště1) b = 3 m.

    • ochrana před nebezpečným dotykem živých částí elektrických provozoven se provede dle ČSN 33 3201 .

    • u stožárových, sloupových a věžových transformoven jsou minimální výšky živých částí vn nad přístupnou plochou uvedeny v ČSN 33 3201 čl. 6.7. Tyto minimální výšky živých částí platí rovněž pro zařízení nn.

POZNÁMKA: 1) Rozumí se vždy od krajního místa přístupného stanoviště laikům a pracovníkům seznámeným.

Vyžadují-li to provozní okolnosti, musí být tyto vzdálenosti větší.

Pro bezpečné vzdálenosti při práci v blízkosti elektrických zařízení platí ČSN EN 50110-1 a PNE 33 0000-6.

Pro zařízení kategorie napětí B (vvn) a C (zvn) platí vzdálenosti stanovené v ČSN 33 3220 a ČSN 33 3201 .

POZNÁMKA – Vzdálenosti, které musí být při tomto způsobu ochrany dodrženy, jsou závislé na druhu zařízení, způsobu jeho provozu a možnosti přístupu pracovníků s rozdílnou odbornou způsobilostí v elektrotechnice nebo laiků. Podrobnosti viz např. ČSN 33 3210 , ČSN 33 3220 , ČSN 33 3240 , ČSN EN 50341-3 , ČSN EN 50423-1 , ČSN 34 2100 a ČSN 33 3201 .

Ochrana zábranou

POZNÁMKA – Zábrany jsou určeny k tomu, aby bránily nahodilému dotyku živých částí, ne však úmyslnému dotyku záměrným obejitím nebo překonáním zábrany.

Zábrany musí bránit buď:

  • neúmyslnému přiblížení těla k živým částem, nebo;

  • nahodilému dotyku živých částí během činnosti zařízení pod napětím v běžném provozu.

Zábrany mohou být odstraněny i bez použití klíče nebo nástroje, ale musí být zajištěny tak, aby se zabránilo jejich neúmyslnému odstranění.

POZNÁMKY:

  1. Zábrany nejsou přímou součástí elektrického zařízení.

  2. U zařízení nad 1 000 V může být ochrany zábranou použito pro zabránění dotyku nebo nebezpečnému přiblížení se k neživým částem u stožárů sítě.

Ochranu zábranou lze provést:

  1. v prostorech přístupných laikům a osobám bez požadované odborné způsobilosti v elektrotechnice (na veřejně přístupných místech) – uzamčením nebo neodnímatelným ohrazením (např. mříží nebo oplocením) dostatečně pevným, vysokým a vzdáleným od živých částí odpovídajícím znění ČSN 33 2000-4-41 a PNE 330000-6;

  2. v prostorech nepřístupných laikům a osobám bez požadované odborné způsobilosti v elektrotechnice (uvnitř elektrických stanic) – uzavřením, ohrazením (např. provazem, tyčí, zábradlím, mříží, plotem apod.), které může být i odnímatelné.

Jeho vzdálenosti od živých částí musí však vyhovovat ČSN 33 3210 , ČSN 33 3220 a ČSN 33 3201 . Zábrana mříží nebo sítí může mít nižší stupeň ochrany nežli IP 2X při dodržení podmínek stanovených v příslušných normách.

POZNÁMKA – Odnímatelné zábrany mohou být použity i v prostorách, kam mají přístup laici a osoby bez požadované způsobilosti v

Nahrávám...
Nahrávám...