Obnovitelné zdroje energie, které je třeba rozvíjet: Mořská energie

7.10.4

Obnovitelné zdroje energie, které je třeba rozvíjet: Mořská energie

Evropský hospodářský a sociální výbor

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Mořská energie: obnovitelné zdroje energie, které je třeba rozvíjet

 Nahoru1. Závěry

1.1. Již léta pracují vědci a inženýři na získávání energie z oceánů. Proudy, příliv a odliv a síla mořských vln představují zásoby energie, která se obnovuje donekonečna. Roku 1966 ve Francii generál de Gaulle slavnostně uvedl do provozu přílivovou elektrárnu La Rance společnosti EDF, jejíž 24 turbín o výkonu 10 MW dodává celkem až 240 MW. Větrné elektrárny poslední generace mají výkon přinejlepším 8 MW. Technologie využívaná na přehradě La Rance je tedy účinná, byť zůstala na dlouhou dobu celosvětově jediným příkladem takového zařízení. V současné době existuje další srovnatelná elektrárna u jezera Sihwa v Jižní Koreji, jejíž výkon dosahuje 254 MW. Existující projekty ve Velké Británii však byly zablokovány nebo pozastaveny v důsledku ekologicky motivovaných námitek.

1.2. Skutečností zůstává, že tyto investice jsou výhodné, když jsou uskutečněny na zeměpisně příznivých místech s výraznými slapovými koeficienty. Měly by být lépe zohledněny ve vnitrostátní skladbě zdrojů energie.

1.3. Již byly uvedeny do provozu první průmyslové realizace, což dokládá, že tyto technologie nepředstavují riskantní experimentování, ale využití čistých zdrojů energie, které je třeba rozvíjet.

1.4. EHSV proto považuje za důležité rozvíjet tento typ získávání elektrické energie z obnovitelných zdrojů, a nesoustředit se výlučně na technologie využívající větrnou nebo solární energii. Mořská energie sice není k dispozici všude, ale bylo by nesprávné zanedbávat předvídatelný obnovitelný zdroj energie s nevelkým či zvládnutelným dopadem na životní prostředí. Je všeobecně známo, že energetická budoucnost se bude zakládat na různorodých zdrojích dodávek.

1.5. Německo, Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Lucembursko, Norsko, Nizozemsko a Švédsko se dne 6. června 2016 rozhodly posílit svou spolupráci v oblasti využití větrné energie na moři. Tyto země uzavřely s příslušnými komisaři EU pro energetiku a změnu klimatu zvláštní akční plán pro evropské severní mořské oblasti. Tato spolupráce povede zejména k harmonizaci právních předpisů a systému dotací určených pro využívání větrné energie na moři a k vzájemnému propojení elektrických sítí.

1.5.1. EHSV rozhodně doporučuje zaujmout podobný přístup k využití energie moře, ať už se jedná o podmořské vodní turbíny nebo přílivové přehrady, a využít spolupráci mezi členskými státy nebo zeměmi v sousedství Evropské unie, které mají vhodné lokality pro tento typ zařízení. Jsou to v zásadě země s pobřežím otevřeným vodám Atlantiku a Severního moře.

1.6. EHSV zastává mínění, že by neměly být přehlíženy technologie, které ještě nebyly dovedeny k dokonalosti, jako je využití energie vln nebo mořská termální energie. V období nedostatku veřejných prostředků však jejich alokace musí odpovídat kritériím účinnosti, a z toho důvodu musejí dostat přednost technologie co nejdříve využitelné.

1.7. EHSV zdůrazňuje, že investice v této oblasti by nakonec umožnily Evropské unii zaujmout čelní místo ve využití nových obnovitelných zdrojů energie. Evropské podniky již vlastní 40 % všech patentů v oblasti obnovitelných zdrojů energie. EHSV doporučuje nasazení dalšího úsilí v oblasti výzkumu a vývoje v oblasti mořských zdrojů energie, ale také v oblasti skladování energie z nestálých zdrojů, aby se umožnilo rovnoměrné získávání energie z obnovitelných zdrojů.

1.8. EHSV varuje před pokušením vyhradit dotace pouze energii z tradičních obnovitelných zdrojů. Tento přístup by vedl k redukci možností rozvoje a narušil by podmínky v odvětví energie z obnovitelných zdrojů ve prospěch technologií propagovaných účinnou lobby.

 Nahoru2. Obecné připomínky

2.1. Naše planeta je převážně pokryta oceány, a bylo by tedy správnější ji nazývat Moře než Země. Lidé odpradávna využívali k obživě rybolov. V poslední době se nám daří využívat zdroje spočívající na mořském dně i pod ním (polymetalické konkrece, ropu atd.). Již po staletí se využívá energie oceánů, ale dělo se tak pouze v nevelkém rozsahu, např. v přílivových mlýnech, které se vyskytují na některých pobřežích.

2.2. V dnešní době, kdy je nutné bojovat proti znečištění všeho druhu a omezovat emise skleníkových plynů, bychom se měli zabývat využitím energetického potenciálu moře. Položme si otázku: jak mohly přímořské členské státy a Evropská unie přehlížet možnosti, které jim v oblasti energetiky nabízejí oceány?

2.3. Rozměry evropských mořských oblastí jsou značné, nicméně využití obnovitelné energie těchto rozsáhlých vod je stále jen v počáteční fázi. Evropská unie a členské státy by však mohly podpořit zavádění nových technologií využití mořských zdrojů energie v inovativních společnostech a průmyslových skupinách v odvětví energetiky. To hodlá zajistit fórum mořských zdrojů energie.

2.4. Mořské obnovitelné zdroje energie mají různou podobu: vlny různého původu, proudy, dmutí, teplotní rozdíly mezi povrchovými vodami, vítr. Každá technologie, každá metoda má své zeměpisné a ekologické nároky, což znamená, že uplatnění inovativních technologií je možné plánovat pouze s ohledem na tato omezení a z nich vyplývající důsledky.

 Nahoru3. Využívání energie proudů, dmutí a mořských vln různého původu: vodní turbíny

3.1. Každý, kdo někdy pozoroval oceán, ať v klidu nebo rozbouřený, si uvědomuje, jaké síly zde působí a uvádějí jeho nekonečné rozlohy do neustálého pohybu. Je tedy přirozené položit si otázku, zda je možné energii, kterou moře vyvíjí, nějak využít nebo zachytit.

3.2. Jaké jsou praktické postupy, které se zkoumaly nebo uskutečnily?

• hráze v ústí řek s turbínami využívajícími energii přílivu a odlivu. Přehrada La Rance ve Francii úspěšně pracuje už desítky let. Existují dva projekty ve Spojeném království, které však blokují ekologicky zaměřené vlivové skupiny,

• turbíny instalované na volném moři na pylonech nebo bójích,

• turbíny upevněné ke dnu, tedy podmořské vodní turbíny. Plánují se v Bretani a brzy se stanou skutečností.

3.3. Z hlediska použitelnosti se jeví jako nejslibnější využití slapových proudů. Potenciál těchto technologií však ve velké míře závisí na umístění zařízení. Nejzajímavější jsou části pobřeží Atlantského oceánu a Severního moře, kde jsou slapové koeficienty největší. Účinnost je totiž nejvyšší v oblastech s největším rozdílem výšek hladiny za přílivu a odlivu. Nesmírnou výhodou tohoto typu využití jsou předvídatelné a pravidelné dodávky energie, protože dmutí je konstantní a jeho amplituda je předem známa.

Podle společnosti EDF je využitelný potenciál pro Evropskou unii přibližně 5 GW (z toho 2,5 GW na francouzském pobřeží), tedy ekvivalent 12 jaderných reaktorů po 10 800 MW. Využívání slapových proudů je však ve fázi technologického výzkumu a není zatím v provozu – s výjimkou přehrady La Rance.

3.4. Jaké jsou technologie podmořských vodních turbín ve zkušebním provozu?

• Roku 2014 byl u Paimpolu pod mořskou hladinou instalován L‘Arcouest – prototyp vodní turbíny o výkonu 1,5 MW. Tuto turbínu vyvinula společnost Open Hydro (loďařské skupiny DCNS) pro první park podmořských vodních turbín EDF (Paimpol/Bréhat). Tento park se skládá ze čtyř turbín a má celkový instalovaný výkon 2–3 MW. Turbína s otevřeným středem je jednoduchá a robustní. Má nízkootáčkový rotor a pracuje bez mazání, což minimalizuje dopad na životní prostředí v moři. Tato podmořská vodní turbína se zkoušela po dobu čtyř měsíců. Turbína pracovala nepřetržitě 1 500 hodin, přičemž probíhala četná měření mechanických a elektrických veličin. Zkoušky byly úspěšné a potvrdily použitelnost tohoto typu podmořské vodní turbíny. Proto bylo rozhodnuto, že v létě 2015 bude uveden do provozu demonstrační park elektráren. Turbíny byly vyrobeny a připraveny k instalaci, ale meteorologické a námořní podmínky si vynutily odložení instalace. Připomeňme, že tyto dvě turbíny byly vyrobeny v Cherbourgu a v Brestu, což prokazuje, že tyto nové technologie mohou vytvářet průmyslovou aktivitu v pobřežních regionech.

• Částečně ponorná vodní turbína, která se může vynořit k potřebné údržbě. Jedná se o britskou technologii vyvinutou společností TidalStream. Byl vyvinut prototyp pro instalaci STT (ship to turbine), který je v provozu v průlivu Pentland Firth. Jedná se o zařízení, které se skládá ze 4 turbín o průměru 20 m a má celkový nejvyšší výkon 4 MW. Srovnatelná větrná turbína na moři by musela mít průměr 100 m, aby při rychlosti větru 10 m/s dosáhla stejného výkonu. Kromě toho jsou základy větrné elektrárny v hloubce 25 m pod hladinou moře o 25 % větší než základy STT. TidalStream se proto domnívá, že jeho systém dokáže konkurovat větrným turbínám na souši i na moři. Cena elektřiny získané systémem STT dosahuje 0,03 GBP/kWh…