dnes je 30.11.2020

Input:

Nový energetický zákon (NEZ): Návrhy pro oblast plynárenství

21.7.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.3
Nový energetický zákon (NEZ): Návrhy pro oblast plynárenství

Ministerstvo průmyslu a obchodu

A. Trh s plynem

  1. A.1. Popis současného stavu

Stávající model trhu s plynem je organizován na základě práva přístupu třetích stran, který zakotvuje pravidla nediskriminačního a transparentního přístupu k plynárenské infrastruktuře, tj. k přepravní soustavě, k distribučním soustavám, k podzemním zásobníkům plynu a k těžebním plynovodům. Model je založen na využívání centrálního a jednosměrného procesu mezi výrobci plynu, provozovateli soustav a zásobníků a jejich odběrateli. Odpovědnost je rozdělena mezi jednotlivé účastníky trhu, operátora trhu a provozovatele infrastruktury, tj. mezi státem, regulovanými a neregulovanými subjekty.

Celá ČR tvoří jednu bilanční zónu, tzv. virtuální obchodní bod, kde jsou všechny obchody s plynem registrovány. Obchodní jednotkou pro obchodování s plynem v ČR je jeden plynárenský den, který začíná v 6:00 hodin daného kalendářního dne a končí v 6:00 hodin následujícího kalendářního dne.

Z hlediska spolehlivého řízení plynárenské soustavy má podle stávajícího EZ obchodník s plynem povinnost dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, který je mu do plynárenské soustavy dodáván, a množstvím plynu, který z plynárenské soustavy odebírá. V případě, že tuto rovnost nezajistí, vzniká mu odchylka, tj. rozdíl mezi jím nakoupeným, dovezeným nebo vytěženým plynem a plynem, který tento subjekt zúčtování v daný plynárenský den skutečně spotřeboval, prodal, vyvezl nebo vtlačil do zásobníků.

Vypořádání a zúčtování odchylek subjektů zúčtování působících na trhu s plynem provádí operátor trhu, kdy pro stanovení odchylek a jejich vypořádání platí požadavek na vyrovnanost nabídky (dodávky) a poptávky (odběru) plynu za určité časové období. Obchodníci se rozdělují na subjekty zúčtování, které mají právo nominovat přepravu, distribuci a uskladnění, mohou obchodovat na krátkodobých trzích, uzavírat bilaterální kontrakty s ostatními subjekty zúčtování a dodávat plyn zákazníkům a dodavatele, kteří nemohou samostatně obchodovat na velkoobchodním trhu a mohou pouze dodávat plyn zákazníkům - pro výkon této činnosti musí přenést odpovědnost za odchylku na odběrných místech zákazníků na některý subjekt zúčtování.

Na rozdíl od elektroenergetiky, kde je nutnost vyrovnávat odchylky v reálném čase, aby byla evropská synchronní elektrizační soustava v každém okamžiku v rovnováze, mohou subjekty zúčtování na trhu s plynem využívat přirozenou vlastnost plynárenské soustavy, kterou je změna akumulace nemající vliv na bezproblémové a bezpečné provozování plynárenské soustavy - tj. flexibilitu prostřednictvím akumulace. Díky ní je možná oscilace obchodní pozice (bilančního účtu odchylek) subjektů zúčtování v rámci stanovené výše flexibility tak, že pokud nejsou překročeny tyto meze, nejsou generovány dodatečné náklady na vyrovnávání vzniklých odchylek. Flexibilita je poskytována zdarma a je registrována v systému operátora trhu prakticky jen těm subjektům zúčtování, které převzaly odpovědnost za odchylku v odběrných místech zákazníků, a to ve výši odvozené od velikosti rezervovaných kapacit zákazníků.

Na trhu s plynem působí jednotliví účastníci trhu, z nichž většina potřebuje k výkonu své činnosti odpovídající licenci. Současný EZ rozeznává následující účastníky trhu s plynem:

  • výrobce plynu;

  • provozovatele přepravní soustavy;

  • provozovatele distribuční soustavy;

  • provozovatele zásobníků plynu;

  • operátora trhu;

  • obchodníky s plynem;

  • Zákazníky.

  • Vazby mezi jednotlivými účastníky trhu v rámci současného modelu trhu s plynem lze ilustrovat na následujícím schématickém obrázku č. 4.

Obr. č. 4: Současný model trhu s plynem

Zdroj: zpracováno v rámci přípravy věcného záměru

Případné krizové situace na trhu s plynem jsou prioritně řešeny prostřednictvím tržních opatření, pokud by však nebyla účinná, dochází k vyhlašování stavů nouze či jejich předcházení při naplnění zákonem stanovených situacích, jimiž jsou živelné událostí, opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, havárie na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, nevyrovnaná bilance plynárenské soustavy nebo její části, teroristický čin, ohrožení fyzické bezpečnosti nebo ochrany osob, pokud uvedené situace způsobují významný a náhlý nedostatek plynu nebo ohrožení celistvosti plynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části. Stav nouze může rovněž nastat, poskytne-li Česká republika v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Stav nouze i jeho předcházení vyhlašuje pro celé území státu provozovatel přepravní soustavy a pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy. Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s plynem povinni podřídit se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu a právo na náhradu škody je vyloučeno.

  1. A.2. Vyhodnocení současného stavu

Současné nastavení pravidel na trhu s plynem umožňuje spolehlivé provozování plynárenské infrastruktury a zapojení stávajících subjektů působících na trhu za transparentních podmínek. Z uvedeného důvodu tak nevyvstaly zásadní požadavky na změnu jeho fungování  oproti dosavadnímu stavu Postavení účastníků trhu, rozsah jejich práv a povinností bude tedy v zásadě v novém energetickém zákoně zachován v rozsahu současné právní úpravy.

Zároveň trh s plynem neprochází tak zásadní proměnou, jako je tomu v případě trhu s elektřinou, kde již byla pro podporu zapojení decentrálních a obnovitelných zdrojů vydána příslušná legislativa EU (Zimní balíček) s detailními požadavky a povinností transpozice do českého právního řádu. V plynárenství doposud čtvrtý plynárenský balíček vydán nebyl, i když je jeho vydání v budoucnu očekáváno buď v podobě samostatného plynárenského balíčku, nebo budou požadavky na zahrnutí nízkoemisních a zelených plynů do trhu s plynem začleněny do aktualizací stávající legislativy k podpoře obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Pokud by uvedené úpravy byly vydány v blízké budoucnosti, budou zohledněny a promítnuty již do NEZ v rámci zpracovávání jeho paragrafového znění nebo v rámci dalších novel, podle toho, kdy budou známy detaily evropských požadavků.

  1. A.3. Návrh věcných řešení v oblasti

I přes dosavadní neexistenci čtvrtého plynárenského balíčku se již nyní do plynárenství postupně promítají dopady klimaticko - energetické politiky EU, které je možné promítnout do navrhované nové právní úpravy. Je to dáno především tím, že evropské a následně české klimaticko - energetické cíle budou zprostředkovaně zajištěny skrze závazné cíle v sektorech konečného užití zemního plynu (doprava, teplárenství, výroba elektřiny), což povede k rozvoji nízkoemisních a obnovitelných plynů. Zároveň lze na základě předpokládaného vývoje v sektoru elektroenergetiky a těsnějšího propojení obou sektorů formou sector couplingu předpokládat, že trendy a vývoj v jednom sektoru ovlivní sektor druhý. Prakticky se tak dá očekávat, že změny v sektoru elektroenergetiky budou iniciátorem budoucích změn v sektoru plynárenství.

První postupnou změnou, na kterou se plynárenství musí připravit, je postupná decentralizace související s rozvojem nových výroben bioplynu a biometanu, i když její míra bude menší než v případě elektroenergetiky. Výhodou pro trh s plynem i samotné řízení plynárenské soustavy je, že tyto nové decentrální zdroje jsou předvídatelné a relativně dobře řiditelné.

Další změnou, na kterou se musí trh s plynem - a také energetická legislativa - připravit, je výskyt různých druhů plynu v plynárenské infrastruktuře - směs metanu s vodíkem a vodík; včetně možnosti vzniku paralelních plynárenských infrastruktur. V tuto chvíli se nepředpokládá, že by se nově vzniklé decentralizované ostrovní provozy (zejména obnovitelných plynů) měly stát součástí integrovaného trhu s plynem.

Do budoucna se očekává v souvislosti s rozvojem decentrální výroby a výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v elektroenergetice a potřebou sezónní akumulace (nad rámec klasických přečerpávacích vodních elektráren) rozvoj nové služby přeměny energie, která by mohla vést k propojování jednotlivých odvětví energetiky (elektroenergetiky, plynárenství i teplárenství). Tato služba je dosud v iniciační fázi testování, přičemž se očekává, že nastavení práv a povinností související s touto službou budou do NEZ doplněny po detailnější analýze této služby s ohledem na výsledky testování (pilotních projektů).

Je potřeba, aby budoucí nastavení pravidel trhu s plynem zaručovalo pro všechny účastníky trhu nediskriminační a transparentní podmínky pro přístup a účast na trhu s plynem.

Pokud se jedná o stavy nouze a jejich předcházení, není nutné měnit ani důvody jejich vyhlašování, ani subjekty, které je vyhlašují. Oproti současně platné právní úpravě dojde pouze k rozpracování práv a povinností státu a účastníků trhu při poskytnutí či přijetí mezinárodní pomoci v plynárenství, což je však již obsahem v současné době Poslaneckou sněmovnou projednávané novely energetického zákona.

Zároveň rozvoj nových výroben (především nízkoemisních a obnovitelných plynů) a služby přeměny energie nebude možný bez odpovídajícího nastavení tarifní struktury.

Pro zajištění možnosti integrace nových druhů plynů do existujícího trhu s plynem bude potřeba rozšířit definici plynu, přičemž ta musí být dostatečně obecná a zaměřena na jeho nezbytné kvalitativní prvky z hlediska bezpečného a spolehlivého provozování soustav a ochrany konečných zákazníků, aniž by šlo o taxativní výčet plynů. Jinak nebude možné dostatečně rychle a flexibilně reagovat na budoucí vývoj v oblasti decentralizované a nízkoemisní energetiky. Definice plynu v nové právní úpravě by se tak měla odkazovat pouze na chemické látky či sloučeniny, nikoli na způsob jejich získávání, jelikož z hlediska technické připravenosti a bezpečnosti provozu plynárenské soustavy není původ plynu podstatný. Bližší určení požadavků na složení a kvalitu plynu bude předmětem prováděcí legislativy a technické specifikace v řádech provozovatelů plynárenské infrastruktury (viz kapitola G 2.3).

Součástí NEZ by měla také být definice ostatních plynů, kterými jsou například degazační či koksárenské plyny a bioplyny, které neodpovídají svojí kvalitou plynu v plynárenské soustavě, či vodík v čistě vodíkových soustavách nebo také metan v oddělených soustavách v ostrovním provozu nepropojených s plynárenskou soustavou, tj. zásobovaných například skrze zkapalněný zemní plyn (dále jen „LNG”). Ostatní plyny nejsou předmětem trhu s plynem, ale vztahují se na ně požadavky na bezpečnost provozu, zpracování podkladů pro plynárenské bilance apod.

Subjektem, který bude moci na trh s plynem v budoucnosti s ohledem na stávající legislativu EU vstupovat, budou energetická společenství (viz kapitola E 2.1).

Následující schematický obrázek č. 5 znázorňuje očekávaný dopad výskytu nových činností a subjektů v rámci budoucího modelu trhu s plynem.

Obr. č. 5: Budoucí model trhu s plynem

Zdroj: zpracováno v rámci přípravy věcného záměru

  1. A.4. Požadavky na promítnutí nové právní úpravy do právního řádu

Níže jsou demonstrativně uvedeny základní požadavky a principy nové právní úpravy pro budoucí model trhu s plynem, které by měly být promítnuty do nové právní úpravy při přípravě paragrafového znění NEZ:

  • zajištění transparentních podmínek a nediskriminačního přístupu ke všem subjektům působícím na trhu s plynem;

  • všechny subjekty budou mít povinnost plně respektovat a plnit podmínky trhu s plynem;

  • veškeré toky plynu budou evidovány a zavedeny do systému zúčtování odchylek;

  • v případě využití sítí budou síťové poplatky hrazeny spravedlivě a nediskriminačně;

  • bude nutné zajistit soulad mezi navrhovaným modelem trhu s plynem a tarifní strukturou;

  • bude jednoznačně stanoveno na jakém základě, kdo, co a komu platí;

  • bude požadováno finanční jištění obchodníků za regulované platby u provozovatele distribuční soustavy a finanční jištění dle podmínek trhu pro všechny subjekty vystupující na trhu;

  • bude zřízena databáze zařízení schopných dodávat plyn do soustavy a jednotné aplikační rozhraní;

  • dojde ke stanovení jednoznačných požadavků na vlastnosti dat (všechna data musí být měřitelná, kontrolovatelná, s jasnou definicí subjektů a oprávnění s daty nakládat, kdo, kam, kdo, komu);

  • budou stanovena jednoznačná oprávnění pro jednotlivé subjekty na přístupy k datům a informacím v nich obsažených (chráněná informace, požadavky GDPR);

  • budou zachována pravidla unbundlingu dle směrnice 2009/73;

  • budou zachovány důvody a způsob vyhlašování stavů nouze a jejich předcházení, stejně jako subjekty, které je vyhlašují a ukončují;

  • bude zajištěna adaptace zákona na přímo účinné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 a to včetně mezinárodní pomoci v plynárenství (Solidarity);

  • zajišťování bezpečnostního standardu dodávek pro chráněné zákazníky a bezpečnostního standardu infrastruktury n-1.

B. Výroba plynu

V rámci této části návrhu věcných řešení je popsána současná a navrhovaná právní úprava vztahující se k činnosti výroba plynu. Změny v právní úpravě výroby plynu nebudou oproti současnému stavu zásadní. Dílčí úpravy této činnosti v NEZ souvisí zejména s navrhovaným modelem trhu s elektřinou.

  1. B.1. Popis současného stavu

Výroba plynu v § 57 zákona č. 458/2000 Sb. definuje práva a povinnosti výrobce plynu v návaznosti na připojení a provozování těžebních plynovodů. Výroba plynu je podle současného EZ licencovanou činností.

  1. B.2. Vyhodnocení současného stavu

Ve vztahu k obnovitelným plynům je současné znění EZ vyhovující, tzn., neomezuje rozvoj obnovitelných plynů. Zásadní je pro výrobu plynu jeho definice, která v NEZ bude upravena (viz kapitola G 2.3).

Činnost výroby plynu je podle současného EZ samostatným druhem podnikání v energetických odvětvích. Zákon přitom nerozlišuje mezi výrobou plynu, těžbou a následnou úpravou existujícího zemního plynu (nerostných surovin) na straně jedné, a výrobou plynu, kdy plyn vzniká jako vedlejší produkt při jiných činnostech (koksárenský, degazační, generátorový plyn) nebo přeměnou z jiné formy energie (bioplyn, biometan apod.) na straně druhé. Výroba plynu, kromě bagatelní produkce, je licencovanou činností.

Výroba biometanu by měla být podmíněna držením licence na dodávku do soustavy. Jakýkoliv zdroj plynu, který je předáván do plynárenské soustavy nebo odběrného plynového zařízení zákazníka přímo připojenému k výrobně plynu by měl být držitelem licence na dodávku do soustavy.

Výrobci musí dále splnit podmínky na kvalitu plynu stanovené provozovatelem příslušné soustavy nebo ostrovního provozu.

  1. B.3. Návrh věcných řešení v oblasti

Budou upraveny práva a povinnosti výrobce plynu, zejména co se týče splnění podmínek na kvalitu plynu, přičemž budou rozlišovány práva a povinnosti výrobce plynu připojeného k plynárenské soustavě ČR a výrobce plynu připojeného k jiné tuzemské soustavě, než plynárenské soustavě ČR. S tím také souvisí nezbytnost úpravy prováděcího právního předpisu, kterým se stanoví podmínky na kvalitu plynu dodávaného do plynárenské soustavy ČR. Vedle toho pak výrobce plynu připojený k jiné než plynárenské soustavě ČR musí splňovat podmínky na kvalitu plynu stanovené provozovatelem příslušné soustavy, k níž je výrobna plynu připojena.

Požadavky na další právní úpravu postavení výrobce biometanu by měly být provedeny především v prováděcích právních předpisech, kdy NEZ bude obsahovat zmocňovací ustanovení k jejich vydání.

  1. B.4. Požadavky na promítnutí nové právní úpravy do právního řádu

Níže jsou demonstrativně uvedeny návrhy jednotlivých opatření, které by měly být promítnuty do nové právní úpravy při přípravě paragrafového znění NEZ:

Definice

  • výrobcem plynu je fyzická nebo právnická osoba vyrábějící plyn;

  • výrobnou plynu je zařízení na výrobu nebo těžbu plynu nebo terminál zkapalněného zemního plynu včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost výrobce plynu.

Práva výrobce plynu připojeného k plynárenské soustavě

  • zřídit a provozovat těžební plynovody;

  • právo na připojení a přístup výrobny plynu nebo těžebního plynovodu k přepravní nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu;

  • prodávat plyn vyrobený v jím provozované výrobně plynu ostatním subjektům na trhu s plynem a do jiných států;

  • omezit nebo přerušit provoz výrobny plynu a těžebních plynovodů v nezbytném rozsahu ve stanovených případech;

  • právo na informace od ostatních subjektů na trhu s plynem, nezbytné pro plnění svých povinností;

  • omezit, přerušit nebo ukončit dodávku plynu svým zákazníkům při neoprávněném odběru plynu.

Povinnosti výrobce plynu připojeného k plynárenské soustavě

  • nést odpovědnost za odchylku a být subjektem zúčtování odchylek, nebo přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování;

  • výrobce plynu připojený k plynárenské soustavě ČR musí splňovat podmínky na kvalitu plynu stanovené prováděcím právním předpisem;

  • řídit se pravidly provozování přenosové soustavy nebo pravidly provozování distribučních soustav a obchodními podmínkami operátora trhu;

  • obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení;

  • uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu nebo jinému výrobci plynu stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu;

  • zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynu a těžebního plynovodu a neznevýhodňující podmínky pro přístup do těžebního plynovodu;

  • poskytovat jinému výrobci plynu nebo provozovateli zásobníku plynu, provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, na kterou jsou jeho těžební plynovody napojeny, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti;

  • zajistit měření plynu dopravovaného jím provozovaným těžebním plynovodem, včetně jeho vyhodnocování a takto vyhodnocené údaje předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, pro které zajišťuje dopravu plynu těžebním plynovodem;

  • vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci výroby plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy;

  • vypracovat do šesti měsíců po udělení licence na dodávku do soustavy havarijní plány výroben plynu, zaslat je MPO a každoročně je upřesňovat;

  • zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení výroby plynu;

  • vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynu a těžebních plynovodů;

  • vést samostatné účty za výrobu plynu;

  • připojit k těžebnímu plynovodu každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity;

  • předávat operátorovi trhu údaje o výši a průběhu dodávky plynu vyplývající ze smluv o dodávce plynu a další nezbytné informace pro plnění povinnosti operátora trhu; Za tímto účelem je povinen uzavřít smluvní vztah na přístup do systému operátora trhu.;

  • po udělení licence na dodávku do soustavy se zaregistrovat u operátora trhu, zaregistrováním se výrobce plynu stává registrovaným účastníkem trhu;

  • poskytovat provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, ke které je výrobna plynu připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo zásobníku plynu a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností, zejména hodnoty nezbytné pro vyúčtování plateb za služby operátora trhu;

  • předkládat subjektu zpracovávajícímu zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny podklady pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny;

  • každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity výroby plynu, a to na období nejméně deseti let;

  • za stanovených podmínek provozovat činnosti a poskytovat služby podporující sector-coupling.

C. Přeprava plynu

V rámci této části návrhu věcných řešení je popsána současná a navrhovaná právní úprava vztahující se k činnosti přeprava plynu. Změny v právní úpravě přepravy plynu nebudou oproti současnému stavu zásadní.

  1. C.1. Popis současného stavu

Přeprava není v EZ jako taková definována; definována je služba přepravy plynu, kterou je zajišťování přepravy plynu přepravní soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní soustavy.

EZ dále definuje přepravní soustavu jako vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídící a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu.

Přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Ve veřejném zájmu je realizována i samotná přeprava plynu.

Tak jako u všech ostatních činností lze podle současné právní úpravy činnost přepravy plynu provádět pouze na základě licence udělené ERÚ na dobu neurčitou. Stejně jako u přenosu elektřina a u činnosti operátora trhu je licence udělována jako výlučná pro celé území ČR.

Přeprava plynu je pojímána jako přirozeně monopolní činnost, z tohoto pohledu je silně regulována a je provozována za regulované ceny.

S ohledem na liberalizaci trhu s elektřinou má provozovatel přepravní soustavy povinnost disponovat certifikátem nezávislosti, který mu vydá za splnění zákonem stanovených podmínek ERÚ. Z této povinnost lze dovodit základní formální požadavky na provozovatele přepravní soustavy, kterými je oddělení provozovatele přepravní soustavy ve formě nezávislého provozovatele přepravní soustavy (tzv. ITO „independent transmission operator”) nebo vlastnické oddělení.

  1. C.2. Vyhodnocení současného stavu

Současnou právní úpravu lze vyhodnotit pozitivně. Do budoucna je ovšem zapotřebí vytvořit právní rámec, který bude dostatečně flexibilní a připraven na očekávané změny legislativy EU v plynárenství. Ty budou spojeny zejména s klimatickými cíli EU a z nich vyplývajícího nárůstu podílu obnovitelných a nízkoemisních plynů na trhu s plynem v EU i ČR.

  1. C.3. Návrh věcných řešení v oblasti

Přepravou plynu může být do budoucna myšlena nejen přeprava zemního plynu, ale i nových druhů plynů jako například biometanu, vodíku, směsi vodíku s metanem (zemním plynem), syntetického metanu a dalších, které však budou tvořit pouze marginální část z celkového objemu plynu přepravovaného přepravní soustavou.Vzhledem ke stanoveným klimaticko-energetickým cílům ČR a EU lze očekávat, že nové druhy plynů budou v budoucnu v různé míře nahrazovat zemní plyn a tím snižovat emise CO2. Nové druhy plynů mají potenciál významně přispět k úspěšné a nákladově efektivní realizaci energetického přechodu a k udržení stability nového hybridního energetického systému díky sector-couplingu, tedy propojování jednotlivých energetických odvětví (elektroenergetika, plynárenství a teplárenství).

S ohledem na nejasnosti, panující v současnosti v relaci k dekarbonizační agendě na úrovni EU a na paralelní vývoj nových technologií lze mít za to, že pravidla, podle kterých bude provozovatel přepravní soustavy v budoucnu vykonávat své aktivity a prostřednictvím kterých bude přispívat k dekarbonizačnímu procesu, by neměla být v počáteční fázi jejich aplikace příliš rigidní.

Provozovatel přepravní soustavy by neměl být omezen v provozování zařízení na konverzi fosilních plynů (zemní plyn) na nízkoemisní (dekarbonizované) plyny, například díky vlastnictví a provozu konverzních zařízení používajících technologii parní reformace zemního plynu (SMR, Steam methane reforming) nebo pyrolýzu zemního plynu v kombinaci s technologiemi zachycování, či využívání uhlíku (carbon capture and storage, nebo carbon capture and utilization). Veškeré s tím spojené činnosti však musí být evidovány a účtovány odděleně od poskytování služby přepravy, která je z důvodu přirozeného monopolu regulována.

  1. C.4. Požadavky na promítnutí nové právní úpravy do právního řádu

Níže jsou demonstrativně uvedeny návrhy jednotlivých opatření, které by měly být promítnuty do nové právní úpravy při přípravě paragrafového znění NEZ:

Definice

  • přepravou plynu se rozumí přeprava propojenou soustavou za účelem dopravy plynu zákazníkům nebo provozovatelům distribučních soustav, která však nezahrnuje dodávky samotné;

  • provozovatelem přepravní soustavy se rozumí osoba, která zodpovídá za provoz, údržbu a v případě potřeby za rozvoj přepravní soustavy v dané oblasti a případně její propojení s jinými soustavami a dále za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přepravě plynu;

  • přepravní soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí.

Práva provozovatele přepravní soustavy

  • přístup do zásobníků plynu za zákonem stanovených podmínek pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské soustavy a množstvím plynu vystupujícím z plynárenské soustavy;

  • na informace od ostatních subjektů na trhu s plynem, nezbytné pro plnění svých povinností;

  • zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů;

  • zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení;

  • při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení zákazníků, pro něž přepravuje plyn;

  • ve stanovených případech omezit nebo přerušit přepravu plynu;

  • nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní soustavě nebo pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy;

  • za stanovených podmínek provozovat zařízení na přeměnu fosilních plynů (zemní plyn) na nízkoemisní (dekarbonizované) plyny;

  • za stanovených podmínek provozovat činnosti a poskytovat služby podporující sector-coupling.

Povinnosti provozovatele přepravní soustavy

  • nést odpovědnost za odchylku a být subjektem zúčtování odchylek, nebo přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování;

  • zajišťovat bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj přepravní soustavy;

  • poskytovat službu přepravy plynu na základě uzavřených smluv;

  • připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení stanovené provozovatelem přepravní soustavy a stanovit mu termín připojení;

  • poskytnout službu přepravy plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky přístupu třetích stran k přepravní soustavě s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity pro službu přepravy plynu nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přepravní soustavy;

  • za stanovených podmínek zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k přepravní soustavě;

  • zajišťovat měření plynu v přepravní soustavě včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, kterým poskytuje službu přepravy plynu, naměřené a vyhodnocené údaje;

  • poskytovat provozovatelům distribučních soustav a zásobníků plynu, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav;

  • dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat ERÚ úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup;

  • zpracovávat a předávat ERÚ údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za přepravu plynu;

  • poskytovat a aktualizovat operátorovi trhu údaje potřebné pro identifikaci zákazníka v předávacích a odběrných místech;

  • předkládat subjektu zpracovávajícímu zprávu o budoucí očekávané spotřebě plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou plynu podklady pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou plynu;

  • vést samostatné účty za službu přepravy plynu, a to pro účely regulace;

  • vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci přepravní soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu;

  • každoročně upřesňovat havarijní plán přepravní soustavy;

  • oznamovat v dostatečném předstihu subjektům na trhu, jejichž plynárenská zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavě, rozsah a termíny odstávek zařízení pro přepravu plynu a upozorňovat na předpokládané snížení přepravní kapacity;

  • zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení přepravní soustavy;

  • zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu;

  • vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynu z různých zdrojů;

  • řídit plynárenskou soustavu ČR za stavu nouze;

  • zajišťovat ochranu chráněných informací;

  • každoročně zpracovávat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy ve stanoveném rozsahu a po jeho schválení jej zveřejňovat;

  • zpracovávat a předkládat ERÚ ke schválení Řád provozovatele přepravní soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele přepravní soustavy;

  • vypracovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav a zásobníků plynu havarijní plán plynárenské soustavy, každoročně jej aktualizovat a předkládat ministerstvu;

  • zpracovávat a předávat MPO a ERÚ jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavy;

  • budovat dostatečnou přeshraniční kapacitu v souladu s plánem rozvoje přepravní soustavy a zajišťovat standard infrastruktury;

  • budovat dostatečnou přeshraniční kapacitu v souladu s plánem rozvoje přepravní soustavy a zajišťovat bezpečnostní standard infrastruktury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie; spolupracovat s jinými provozovateli přepravních soustav na regionální úrovni zahrnující dva nebo více členských států za účelem přidělování přepravních kapacit a výměny informací týkajících se bezpečnosti provozování přepravní soustavy;

  • nabízet odděleně vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy;

  • účtovat odděleně platby za vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy;

  • upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu;

  • hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem a předávat další nezbytné informace pro plnění jeho povinností;

  • přispívat k bezpečnosti dodávek prostřednictvím přiměřené přepravní kapacity a prostřednictvím spolehlivosti soustavy;

  • předávat a aktualizovat údaje ze smluv o připojení do databáze zařízení;

  • registrovat odběrná místa a předávací místa u operátora trhu.

D. Distribuce plynu

V rámci této části návrhu věcných řešení je popsána současná a navrhovaná právní úprava vztahující se k činnosti distribuce plynu. Změny v právní úpravě distribuce plynu nebudou oproti současnému stavu zásadní. Dílčí úpravy této činnosti v NEZ souvisí zejména s navrhovaným modelem trhu s plynem.

  1. D.1. Popis současného stavu

Distribuce plynu, ač není ve stávajícím znění EZ přímo definována, je činnost vymezená souborem práv a povinností subjektu, který je držitelem licence na distribuci plynu vydávané ERÚ. Distribuce plynu je v rámci stávajícího znění EZ uváděna jako jeden z taxativně vymezených předmětů podnikání v energetických odvětvích. Distribuce plynu je uskutečňována ve veřejném zájmu.

Licence na distribuci plynu je udělována na dobu neurčitou. Žadatel o licenci na distribuci plynu musí dle stávajícího znění EZ splnit finanční, odborné a technické předpoklady pro výkon licencované činnosti. Jednou z podmínek pro získání licence je doložení vlastnického nebo užívacího práva k souboru zařízení, která mají sloužit k výkonu licencované činnosti. Činnost distribuce plynu je tedy přímo spjata s provozováním souboru energetických zařízení. Nezbytnost této infrastruktury předjímá provozovatele distribuční soustavy jakožto provozovatele infrastruktury, bez níž není možná doprava plynu. V rozhodnutí o udělení licence je mj. obsaženo vymezené území, na kterém provozovatel distribuční soustavy provozuje distribuční soustavu a rovněž i energetická zařízení, jejichž prostřednictvím provozuje distribuční soustavu.

Soubor plynárenských zařízení sloužících k výkonu činnosti distribuce plynu držitelem licence je v EZ definován jako distribuční soustava. Součástí definice distribuční soustavy je zakotvení veřejného zájmu na zřizování a provozování distribuční soustavy. Projevem zakotvení veřejného zájmu není jen možnost vyvlastnění práv k cizímu pozemku za účelem zřizování zařízení distribuční soustavy, ale i některá další veřejnoprávní oprávnění provozovatele distribuční soustavy související s veřejným zájmem na bezpečném a spolehlivém provozu distribuční soustavy (např. možnost vstupu a vjezdu na cizí pozemky, odstraňování a oklešťování stromoví a jiných porostů apod.).

Držitelé licence na distribuci plynu (provozovatelé distribučních soustav) jsou dle současné právní úpravy účastníky trhu s plynem. S dalšími účastníky trhu, jejichž okruh je v EZ taxativně vymezen, vstupují do právních vztahů a poskytují jim služby, které jsou definovány v EZ.

Neexistuje jednoznačný výčet činností, které lze podřadit pod pojem provozování distribuční soustavy. Okruh činností, jež je nutné vnímat jako provozování distribuční soustavy, zahrnuje vlastní distribuci plynu (tedy faktickou dopravu plynu), poskytování služby distribuční soustavy a dále veškeré činnosti vyplývající z vymezení práv a povinností provozovatele distribuční soustavy v EZ.

EZ ukládá provozovateli distribuční soustavy povinnost připojit k distribuční soustavě zařízení (odběrné plynové zařízení, výrobna plynu, distribuční soustava, zásobník plynu) žadatele, pokud splňuje podmínky připojení. Podmínky pro připojení jednotlivých typů zařízení stanoví prováděcí právní předpis.

EZ stanovuje provozovateli distribuční soustavy práva a povinnosti spojené s měřením dodávek plynu a předávek plynu mezi provozovateli plynárenské infrastruktury. Zákonná úprava v EZ obsahuje základní právní rámec definující zejména podmínky instalace měřicích zařízení na odběrných a předávacích místech, ověřování správnosti údajů a odpovědnosti za naměřené údaje. Konkretizaci práv a povinností v této oblasti obsahuje prováděcí právní předpis.

Jelikož je činnost provozovatele distribuční soustavy svázána s výhradním právem provozovat zařízení distribuční soustavy, mají provozovatelé distribučních soustav postavení přirozených monopolů a ceny za služby poskytované ostatním účastníkům trhu s plynem jsou regulovány. Regulaci cen za služby distribuční soustavy lze předpokládat i v budoucí právní úpravě.

Je-li provozovatel distribuční soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na činnostech, které se netýkají distribuce plynu, přepravy plynu a uskladňování plynu. Smyslem unbundlingu na úrovni distribuce plynu, tj. oddělení provozování distribuční soustavy od činnosti výroby plynu, obchodu s plynem a elektřinou, je zajištění nediskriminačního přístupu k distribuční soustavě. Zajištění nediskriminačního přístupu k distribuční soustavě je jedním z požadavků liberalizace trhu s plynem. Jedná se o kritérium dlouhodobé, již recitál 24 preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/30/ES ze dne 22. června 1998 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním uvádí, aniž by bylo stanoveno jakékoliv omezení ohledně technických předpisů, že se provozovatel soustavy musí chovat objektivním, průhledným a nediskriminačním způsobem. Pravidla unbundlingu provozovatele distribuční soustavy jsou upraveny ve formě požadavků zakotvených v EZ.

  1. D.2. Vyhodnocení současného stavu

Stávající znění EZ nezohledňuje významné rozdíly v charakteristice jednotlivých distribučních soustav. Všichni provozovatelé distribuční soustavy mají až na několik výjimek stanovena stejná práva a povinnosti, aniž by bylo rozlišováno, zda se jedná o regionální nebo lokální distribuční soustavu. Tato skutečnost je nesystematická, jelikož při provozování jednotlivých soustav existují rozdíly, které odůvodňuji potřebu odlišného stanovení práv a povinností dle charakteristiky distribuční soustavy.

Jednu z největších výzev pro provozovatelé distribučních soustavy představuje řada strukturálních změn v provozování distribuční soustavy pramenící zejména z technologického pokroku a nových požadavků legislativy EU reagujících na klimaticko - energetické cíle EU. Jde zejména o inovaci a připravenost plynárenské infrastruktury s cílem podpořit dekarbonizaci a rozvoj využívání nových zdrojů, jako je vodík, biometan, syntetický metan a další druhy plynů, umožnit jejich uplatnění v plynárenské soustavě, přičemž stěžejním bude zachování hlavního účelu provozování distribuční soustavy, kterým jsou bezpečné a spolehlivé dodávky plynu zákazníkům.

Požadavky na unbundling, které se týkají provozovatelů distribučních soustav, k nimž je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků, bude vhodné uvést do souladu se směrnicí 2009/73, která hovoří o 100 000 odběrných míst zákazníků.

  1. D.3. Návrh věcných řešení v oblasti

Hlavním úkolem a cílem NEZ v oblasti distribuce plynu je vytvořit nový flexibilní rámec, který vytvoří jasné právní prostředí pro obnovu a udržitelný rozvoj distribuční soustavy s důrazem na schopnost soustavy vytvořit v budoucnu předpoklady pro nové technologie související s dekarbonizací a rozvojem využívání nových zdrojů.

NEZ by tak měl nově upravovat definici distribuční soustavy, která bude vycházet ze současné definice se zohledněním plně integrovaných komponentů soustavy. Distribuce plynu bude možná pouze prostřednictvím zařízení k tomu určených, splňujících podmínky stanovené právními předpisy a technickými normami.

V NEZ budou upraveny dva typy distribučních soustav, a to regionální distribuční soustava a lokální distribuční soustava:

  • regionální distribuční soustava je distribuční soustava, která je přímo připojená k přepravní soustavě;

  • lokální distribuční soustava, je distribuční soustava, která je připojena k plynárenské soustavě, ale není přímo připojena k přepravní soustavě. Lokální distribuční soustava je provozována na území, které je zpravidla vymezeno pro některou z regionálních soustav.

Jelikož některé povinnosti provozovatele distribuční soustavy se v případě provozovatelů lokálních distribučních soustav jeví jako nepřiměřené nebo nadbytečné, navrhuje se rozčlenit a specifikovat okruh práv a povinností provozovatelů distribučních soustav v závislosti na tom, zda se jedná o regionální či lokální distribuční soustavu. Provozovatele lokálních distribučních soustav by neměly tížit zejména některé povinnosti administrativně - technického charakteru. Vedle posouzení povinností se jako vhodné jeví zvážit případné odlišnosti v oblasti práv těchto provozovatelů.

Dle stávajícího EZ pro účely náhradního zásobování v případě odstraňování poruch, havárií, provádění oprav nebo uvádění do provozu nových plynárenských zařízení, nakoupí provozovatel distribuční soustavy plyn ať již ve formě stlačeného zemního plynu (CNG) z příslušné plnicí stanice nebo LNG a dodá ho do soustavy. Toto fakticky odebrané množství plynu se neobjeví v celkové bilanci ani v zúčtování odchylek, takže příslušný provozovatel si tím sníží objem plynu v oblasti ztrát. S ohledem na stále častější používání této technologie je uvedený způsob neudržitelný, jelikož v budoucnu významně zkreslí výši reálných ztrát.

S tím souvisí i v budoucnu očekávaný přechod soustav zásobování tepelnou energií (dále jen „SZT”) z uhlí na zemní plyn a navazující potřeba posílit kapacitu v některých místech distribuční plynárenské soustav (např. ve špičce nebo na přechodnou dobu), přičemž jako nejefektivnější se jeví právě náhradní zásobování např. prostřednictvím LNG zásobníku. Vedle toho lze ve specifických případech v důsledku odpojení od regionální distribuční soustavy očekávat i vznik izolované distribuční soustavy. Jde o případy, kdy se obnova původního plynovodu jeví z pohledu regulace jako ekonomicky nevýhodná s negativním dopadem pro všechny zákazníky (jde zejména o lokality vzdálené i více než 10 km, obnova plynovodu by mohla přesáhnout i 100 mil. Kč). Jako efektivnější se proto jeví zásobování této izolované soustavy jinak než prostřednictvím vzájemně propojeného souboru plynovodů, který tvoří distribuční soustavu, např. prostřednictvím