Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Novela energetického zákona č.131/2015Sb.

7.7.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1
Novela energetického zákona č. 131/2015 Sb.

Ing. Ladislav Černý

Hlavní důvody přijetí zákona

Hlavní důvody přijetí zákona č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony:

  • Implementace některých ustanovení směrnice EP a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti.

  • Adaptace nařízení (EU) č.  347/2013 , kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě.

  • Adaptace nařízení (EU) č.  1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT).

  • Úpravy související s implementací nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích.

  • Upřesnění vztahů mezi účastníky trhu s elektřinou a plynem a v teplárenství a zlepšení aplikovatelnosti, kontroly a vymahatelnosti.

  • Naplnění požadavků vyplývající z rozhodnutí o notifikaci zákona č. 165/2012 Sb. u Evropské komise v oblasti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

  • Zavedení opatření pro zlepšení kontrolního procesu a odstranění nedostatků vycházejících z aplikační praxe.

  • Úprava oblasti záruk původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (požaduje směrnice 2012/27/EU v čl. 14 bodu 10 a přílohy X).

  • Úprava a zavedení definic používaných ve směrnici.

Informace o jednotlivých částech zákona

Část 1. zákona, týkající se obsáhlé úpravy energetického zákona, je předmětem bližší samostatné informace.

Části zákona 2., 3., 4., 7., 9., 10., 11. a 15. souvisejí se změnou právní úpravy organizace Energetického regulačního úřadu (postavení členů rady ERÚ).

Část 5. (čl. VI) upravuje otázky mlčenlivosti a poskytování informací ve vztahu mezi zaměstnanci České národní banky a ERÚ a ÚOHS.

Část 6. se týká vyjasnění pojmů produktovod a ropovod a jejich příslušenství v souvislosti s uznáváním veřejné prospěšnosti po celou dobu jejich existence.

Část 8. obsahuje vymezení postavení a kompetencí Státní energetické inspekce vůči zákonu o hospodaření energií. Kompetence SEI jsou přesunuty ze zákona energetického do zákona o hospodaření energií, neboť SEI již nebude kontrolovat dodržování energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie, nýbrž jen zákona o hospodaření energií.

Část 12. článkem XIV upravuje zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů; řeší se problematika nesystémové výjimky osvobození ekologicky šetrné elektřiny od daně.

Část 13. obsahuje úpravu zákona o podporovaných zdrojích energie, jež je předmětem bližší samostatné informace.

Část 14. – podle článku XVII dochází k důležité úpravě v přechodných ustanoveních zákona č. 310/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Mění (prodlužuje) se lhůta pro držitele autorizace na výstavbu elektřiny z obnovitelných zdrojů, v tomto článku vyjmenovaných, na jeho nárok na podporu místo do 31. 12. 2015 na dobu do šesti let od udělení autorizace a v případě zahájení územního řízení přede dnem 18. srpna 2011 do šesti let od vydání územního rozhodnutí.

Část 16. stanoví účinnost zákona, kterou je 1. leden 2016 s výjimkou uvedených několika ustanovení, jejichž účinnost podle povahy předmětu je v pozdějším termínu.

Věcný obsah a důvody úprav energetického zákona

  • Rozšíření kontrolní působnosti ERÚ na zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a v rámci nařízení REMIT.

  • Nová organizace ERÚ – zavedení Rady Energetického regulačního úřadu.

  • Úprava ustanovení týkajících se regulace cen v energetických odvětvích.

  • Zjednodušení provozování malých výroben elektřiny určených pro krytí vlastní potřeby elektřiny – bez licence na výrobu elektřiny od ERÚ.

  • Úprava režimu zkušebního provozu energetických zařízení.

  • Úprava řízení o udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny (dosud již od 100 kW, nově až od 1 MW).

  • Úprava smluvních dodavatelských vztahů v elektroenergetice a plynárenství.

  • Úprava povinností účtovat a hradit platby zakotvené ve smlouvách s tím, že zajištění podpory elektřiny z POZE bude dále součástí služeb poskytovaných provozovateli distribuční soustavy a provozovateli přenosové soustavy a upřesnění platby účastníků trhu s elektřinou (výrobci) za služby distribuční soustavy a služby přenosové soustavy (systémové služby).

Navržené uspořádání Rady ERÚ vychází z:

  1. zahraničních zkušeností z uspořádání energetických regulačních orgánů;
  2. možností, které uvádí směrnice o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou;
  3. působnosti a organizace regulačních orgánů v jiných sektorech v ČR;
  4. snahy o odpolitizování jmenování vedení úřadu (politický vliv se oslabuje tím, že se rozkládá na 5 po sobě jdoucích let a nejméně 2 vlády);
  5. snížení rizik vyplývajících ze selhání jednotlivce (ERÚ je jinak z důvodů své nezávislosti mimo jakoukoliv kontrolu ústavních orgánů i soudní moci).

Zřízení Rady ERÚ – ustanovení v zákoně:

  • V čele ERÚ je Rada ERÚ, která má 5 členů a jedním z nich je předseda.

  • Člena rady a předsedu jmenuje a odvolává vláda.

  • Funkce členů rady je 5 let, předseda může být maximálně 3 roky.

  • Člen rady musí splnit podmínky:

    1. je plně svéprávný,
    2. je bezúhonný,
    3. má nejméně 7 let praxe v oboru energetiky a alespoň 3 roky v řídicí funkci,
    4. má ukončené VŠ vzdělání,
    5. nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce člena.
  • Odvolání člena rady:

    1. hrubé porušení nebo opakované méně závažné porušení jeho povinnosti,
    2. nemoci nebo trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů,
    3. nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců.

Zřízení Rady ERÚ – evropské důvody:

Z vypracované analýzy, jaký mají zaveden systém vedení regulačních orgánů v ostatních členských zemích EU, jsou následující výsledky:

  1. V 18 členských zemích je zaveden různým způsobem systém rady.
  2. Pouze ve 3 případech není zavedena Rada, což je případ Bulharska, Rumunska nebo Maďarska, jež však nemají ještě plně transponované předpisy EU.
  3. Například v Německu je zaveden dokonce systém 2 dozorčích rad a na Slovensku je uplatněn přesně stejný model, který je nyní v novele zákona navržen, tedy rada, kde předseda je její součástí.

Poplatek na podporu OZE a na činnost ERÚ

Připravuje se nový systém výběru platby na podporu OZE, jenž bude stanoven na základě rezervované kapacity (příkon, hodnota jističe). Do tohoto systému zapadá stanovení poplatku na činnosti ERÚ, kdy poplatek bude stanoven za odběrné místo. Dnes je v zákoně stanovena pevná sazba poplatku na činnost ERÚ ve výši 2 Kč/MWh spotřebované elektřiny a 1 Kč/MWh spotřebovaného plynu.

Důvody:

  1. Předpokládá se i do budoucna v rámci aplikace malých výroben elektřiny, vyššího využívání energetického managementu a celospolečenského trendu úspor energie, a poplatek na ERÚ stanovený pevně v zákoně by nezajistil stabilní a dostatečné financování činnosti ERÚ (neustálé snižování spotřeby elektřiny by vyvolalo neustálé snižování zdrojů na činnost ERÚ a zvyšování poplatků = transfer).
  2. Ustanovení o poplatku za činnost ERÚ je navrženo tak, aby nebyly nutné změny zákona při každé potřebě navýšení rozpočtu ERÚ, což je současný stav, kdy výše poplatku je stanovena přímo v zákoně.

Provozování menších výroben elektřiny bez licence

Úprava v ustanovení § 3 se týká zjednodušení administrace výroby elektřiny u malých zdrojů s instalovaným výkonem do 10 kW určené pro vlastní spotřebu zákazníka, jejichž výkon je z hlediska dopadů na elektrizační soustavu omezený a slouží převážně pro vlastní spotřebu zákazníka.

V tomto případě není výroba elektřiny předmětem podnikání, a proto na ni není vyžadována licence udělená Energetickým regulačním úřadem.

Současně její výkon a vliv na elektrizační soustavu je omezený a nevyžaduje přímý dohled a regulaci ze strany státu prostřednictvím licence.

Jelikož se nově umožňuje zákazníkovi vyrábět elektřinu – provozovat výrobnu elektřiny s výkonem do 10 kW bez licence, i když je propojena s distribuční nebo s přenosovou soustavou, je nutno pro zákazníka stanovit pravidla – dodržování určitých povinností, podmínek, které by se jinak vztahovaly na výrobce