dnes je 22.6.2024

Input:

Neustálé zlepšování

26.6.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Neustálé zlepšování

RNDr. Tomáš Chudoba

Neustálé zlepšování v sobě norma ČSN EN ISO 50001 genericky obsahuje hned dvakrát.

Zaprvé jako neustálé zlepšování vlastního systému řízení. Jako dílo lidské je a priori nedokonalé. Sesterské normy (ISO 9001 a ISO 18001) jsou na tom zcela stejně, a proto se takovému způsobu neustálého zlepšování nebudeme v tomto textu věnovat.

Zadruhé (a to se týká pouze normy ISO 50001) je cílem neustálé snižování spotřeby energie. To je úkol nadlidský, nevhodně stanovený. Pokud vůbec něco v celém vesmíru můžeme považovat za všeobecně a trvale platné, pak je to zákon zachování energie, obecněji hmoty-energie, Einsteinem formulovaný jako E = mc2. Snižovat energetickou náročnost není tedy možné donekonečna. Nicméně i tak jsme schopni definovat smysluplné energetické cíle, cílové hodnoty a energetické úspory. Pojedná o tom další text.

Norma ČSN EN ISO 50003 Systémy managementu hospodaření s energií Požadavky na orgány provádějící audit a certifikaci systémů managementu hospodaření s energií ve své Příloze C říká: "Snižování energetické náročnosti je jedinečný požadavek na EnMS. Auditoři orgánů pro posuzování shody považují snížení energetické náročnosti za součást rozhodnutí o certifikaci."

Jinými slovy: není-li prokázáno snižování energetické náročnosti, není možné kladně rozhodnout o re/certifikaci.

Cesta ven z problému je ukryta ve správné definici energetické náročnosti prostřednictvím ukazatelů (energetické náročnosti – key performance indicator) s vhodně vybranými a nastavenými energetickými proměnnými.

V roce 1971 jsem cestoval s rodiči Škodou 1000MB k moři do Bulharska. Trasu 1800 km dlouhou jsme projeli průměrnou cestovní rychlostí kolem 70 km/hod se spotřebou paliva 7,1 l/100 km. (Jako kluk jsem to pojal jako domácí fyzikální úkol.)

Pokud pojedu běžným osobním automobilem dnes, spotřebuji na tuto cestu velmi pravděpodobně stejné množství paliva. Ptám se: "Je správné tvrzení, že za 47 roků nedošlo v osobní silniční dopravě k žádnému zlepšení energetické náročnosti?" Budu-li se držet uvedeného ukazatele energetické náročnosti a nezohledním-li další energetické i neenergetické proměnné, pak ano.

Zahrňme však do ukazatele energetické náročnosti další proměnné. Seřaďme je od těch nejexaktnějších po ty nejhůře uchopitelné:

  1. rychlost: tehdy jsme jeli tři dny, dnes bychom cestu zvládli i za jediný den;
  2. bezpečnost: přetransformovaná do značné míry do vyšší hmotnosti vozidla (pevnější karoserie, bezpečnostní pásy, zdvojené brzdy, spousta asistentů řidiče...);
  3. životní prostředí: nižší množství emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku, nižší hlučnost;
  4. pohodlí, opět přeměněné ve hmotnost a spotřebu energie (autorádio, klimatizace, osvětlení);
  5. spolehlivost, životnost: tehdy jsme během cesty tam a zpět řešili tři problémy: vadná patice zapalovací svíčky, přetržená struna pedálu plynu a nutnost promazat čepy řízení.

Takřka u každé (netriviální) spotřeby energie lze nalézt velké množství proměnných, lépe či hůře specifikovatelných a kvantifikovatelných, které zásadním způsobem ovlivňují energetickou náročnost:

  • vyšší kvalita služeb (např. lékařské péče v nemocnici);

  • vyšší kvalita výrobků (pneumatiky, automobily, domy, pitná voda...);

  • nižší dopady do životního prostředí (vytápění, hluk, emise oxidů uhlíku...).

Až dosud, podle mých

Nahrávám...
Nahrávám...