dnes je 2.12.2022

Input:

Návrh vyhlášky, kterou se stanoví zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze

27.9.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.5
Návrh vyhlášky, kterou se stanoví zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Vyhláška, kterou se stanoví zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze, reaguje na možný nedostatek zemního plynu vzhledem k vojenské agresi Ruské federace, jakožto hlavního vnějšího dodavatele zemního plynu do ČR, vůči Ukrajině. Eskalace konfliktu vedla od února 2022 k výraznému poklesu dodávek plynu do EU. Celkové toky zemního plynu z Ruska dosahují nyní méně než 30 % průměrného objemu dodávek z let 2016–2021. Toto snížení nabídky zapříčinilo historicky nejvyšší ceny energie v ČR, což přispívá k inflaci a vytváří riziko dalšího hospodářského poklesu v Evropě.

Navrhovaná vyhláška si klade za cíl snížení spotřeby zemního plynu a dalších fosilních paliv v budovách při omezení nebo úplném ukončení dodávky zemního plynu do ČR. Vyhláška zavádí povinnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze v oblasti teplárenství, reguluje tak dodávku tepelné energie a ohřev teplé vody v budovách. Předcházení stavu nouze napomáhá prodloužení přístupnosti tepelné energie pro delší období topné sezony v případě nedostatku obzvláště zemního plynu. Úprava povede k přímým úsporám energie a snížení spotřeby fosilních paliv včetně zemního plynu, při zachování minimálních požadavků na tepelnou pohodu a dodávku teplé vody.

S ohledem na vzájemné propojení a fungování jednotlivých energetických systémů – teplárenských, elektroenergetických a plynárenských – upravuje vyhláška pravidla pro vytápění ze zdrojů tepla spalující všechna fosilní paliva, nejenom ty, které spalují zemní plyn.

Návrh vyhlášky zavádí povinnost, že při předcházení stavu nouze nebude možné zahájit topnou sezónu mimo otopné období, které zůstává v rozpětí 1. září až 31. května následujícího roku, příp. se zahájí, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den.

Zavádí se průměrné teploty vnitřního vzduchu v pobytových i nepobytových místnostech, které je zapotřebí dosahovat. Tyto teploty jsou za účelem úspory tepelné energie snížené oproti návrhovým teplotám při projekci budov. Pro pobytové místnosti (byty) je to 18 °C. Současný legislativní akt umožnuje při shodě dvou třetin nájemníků zvýšit vnitřní teploty vzduchu (kupříkladu až na 24 °C), což navrhovaná úprava neumožňuje. Pro některé byty se tedy jedná o snížení teploty až o 6 °C a tím o snížení spotřeby energie na vytápění o cca 30 %. Nicméně pro zohlednění rozdílných podmínek v bytech s venkovními stěnami a zajištění tepelného komfortu umožňuje ve vybraných případech navržená právní úprava navýšení do výše 3 °C. Snížení teplot, resp. omezení spotřeby zemního plynu v budovách pro vytápění či ohřev teplé vody pomůže k jeho úspoře a prodlouží dodávky tepla o několik týdnů či měsíců.

Návrh vyhlášky jde ruku v ruce s návrhem Nařízení Rady o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu na základě článku 122 Smlouvy. Nové nařízení bude všem členským státům stanovovat za cíl snížit poptávku po plynu o 15 % mezi 1. srpnem 2022 a 31. březnem 2023. Nové nařízení by rovněž Komisi poskytlo možnost vyhlásit po konzultaci s členskými státy "unijní stav pohotovosti", co se týče bezpečnosti dodávek, která všem členským státům ukládá povinné snížení poptávky po plynu. Návrh vyhlášky je jedním z opatření uvedeného nařízení.

Návrh vyhlášky s komentářem z aplikace ODok

Vyhláška

ze dne ... 2022

kterou se stanoví zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 7 odst. 4 písm. c) zákona:

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví zvláštní pravidla při předcházení stavu nouze v teplárenství nebo ve stavu nouze v teplárenství pro vytápění nebo dodávku teplé vody

a) ze soustav zásobování tepelnou energií vyjma účinných soustav zásobování tepelnou energií s vyšším než 80% podílem obnovitelných zdrojů energie,

b) z ústředního vytápění výhradně na fosilní paliva,

c) ze společné přípravy teplé vody výhradně na fosilní paliva.

Ustanovení vymezuje rozsah návrhu vyhlášky v intencích zákonného zmocnění. Ustanovení § 7 odst. 4 písm. c) zákona č. 406/2000 Sb. uvádí, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou dále povinni řídit se pravidly pro vytápění a dodávku teplé vody stanovenými prováděcím právním předpisem.

Zároveň je specifikováno, že vyhláška se týká tepelné energie pro vytápění a ohřev teplé vody, k jejíž výrobě jsou využívána pouze fosilní paliva. Tato vyhláška se vztahuje v souladu s § 7 odst. 4 písm. c) zákona na stavebníka, vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce. Vyhláška se nevztahuje na vlastníky rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci nezávisle na zdroje tepelné energie a teplé vody v budově (§ 7 odst. 6 zákona).

Povinnosti stanovené návrhem při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze se nevztahují na zásobování tepelnou energií z účinných soustav, kde je tepelná energie připravována z obnovitelných zdrojů energie s podílem vyšším než 80 %, a to z důvodu potřeby zohlednění pozitivního přínosu spojeného s využíváním těchto soustav a v případě obnovitelných zdrojů i nezávislosti na dodávce paliva ze zahraničí. Uvedené procento obnovitelných zdrojů energie vychází z historických hodnot dané soustavy za předcházející rok. Tyto účinné soustavy jsou pravidelně zveřejňovány na stránkách Energetického regulačního úřadu ( https://www.eru.cz/prehled-ucinnych-soustav-zasobovani-tepelnou-energii-2021 ).

§ 2

Otopné období

Otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku.

Je definováno otopné období, v jehož intervalu dochází k dodávce tepelné energie do budovy, pokud jsou splněny podmínky stanovené návrhem vyhlášky. Délka otopného období je stejná, jako v platné legislativě.

Pravidla pro vytápění při předcházení stavu nouze v teplárenství

§ 3

(1) Při předcházení stavu nouze v teplárenství se dodávka tepelné energie do budov zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den. Dodávku tepelné energie nelze zahájit mimo otopné období.

Dodávka tepelné energie se zahajuje v případě poklesu průměrné teploty venkovního vzduchu pod +13 °C ve 2 po sobě následujících dnech. Tato podmínka se nemění oproti současné platné legislativě. Podle současné platné legislativy je v případě souhlasu 2/3 uživatelů možno zahájit vytápění budovy mimo otopné období. Aby došlo k úspoře tepelné energie (plynu) je nově stanoveno, že vytápění nelze zahájit mimo otopné období.

(2) Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních ploch v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát.

Definuje se výpočet průměrné denní teploty venkovního vzduchu, aby bylo jednoznačné, odkdy začíná otopná sezona.

(3) Při předcházení stavu nouze v teplárenství se dodávka tepelné energie do budov omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. Omezení dodávky tepelné energie se provádí tak, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místnosti. Při následném poklesu průměrné denní teploty venkovního vzduchu pod +13 °C se dodávka tepelné energie obnoví.

Ustanovení upravuje přerušení dodávky tepelné energie v případě, kdy dojde ke zvýšení průměrné denní teploty venkovního vzduchu v otopném období nad 13 °C, a tedy není nutné dodávat tepelnou energii. Úprava se neodchyluje od platné legislativy.

§ 4

(1) Při předcházení stavu nouze v teplárenství jsou v průběhu otopného období obývací místnosti v době od 6.00 do 22.00 hod. a ostatní prostory v době jejich provozu vytápěny tak, aby průměrné teploty vnitřního vzduchu dosahovaly hodnot podle přílohy k této vyhlášce.

Ustanovení zavádí povinnost dodržovat průměrnou teplotu vnitřního vzduchu v obývacích místnostech a jiných prostorech v době jejich provozu na hodnotách stanovených přílohou. Povinnost se vztahuje na dobu od 6:00 do 22:00, tedy v intervalu, kdy je budova nejvíce využívána. Smyslem ustanovení je, aby nedocházelo k přetápění prostor, jak se tomu v mnoha případech děje, a tedy se předcházelo stavu nouze. Průměrné teploty vnitřního vzduchu jsou stanoveny na nižších hodnotách, než je tomu v platné legislativě. Rozdíl v dosahované teplotě se navrženou úpravou sníží o 3–6 °C. Stanovené teploty jsou v souladu s hygienickými požadavky stanovenými dle jiných právních předpisů.

(2) Průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných obývacích místnostech a ostatních prostorách se měří teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění a činí jednu čtvrtinu součtu teplot vnitřního vzduchu naměřených

Nahrávám...
Nahrávám...