dnes je 25.11.2020

Input:

Návrh novely vyhlášky o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny

17.11.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.5.24
Návrh novely vyhlášky o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů

Práva a povinnosti subjektů působících na energetickém trhu v oblasti elektroenergetiky upravuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu stání správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhlášku vydává MPO podle zmocnění v energetickém zákoně, konkrétně podle ustanovení § 98a odst. 1 písm. h). Stávající vyhláška č. 387/2012 Sb., o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny obsahuje ustanovení, která by mohla způsobit jistá legislativní rizika a zkomplikovat povolovací procesy při výstavbě nových jaderných zdrojů, a to vzhledem ke změně předmětných ustanovení energetického zákona (ten je součástí návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Poslanecká sněmovna projednala novelu jako sněmovní tisk č. 673 a zákon schválila dne 19. června 2020. Senát vrátil svým usnesením č. 465 ze dne 23. července 2020 návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Poslanecká sněmovna schválila definitivně návrh po jeho vrácení Senátem dne 29. září 2020, prezident ČR zákon podepsal dne 1. října 2020 a dne 13. října byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 403/2020 Sb.

Návrh novely vychází z předpokladu, že výstavba jaderných zdrojů má své specifické požadavky v porovnání s výstavbou jiných typů výroben. Proto je nezbytné promítnout tyto požadavky do návrhu vyhlášky a v příslušné příloze upravit vzor žádosti o udělení státní autorizace a vzor pro oznamování změn.

V návrhu vyhlášky se stanovuje, že pro výstavbu jaderné elektrárny lze údaje o instalovaném výkonu a energetické účinnosti předložit v jejich mezních hodnotách (viz příloha č. 1) s tím, že konkrétní hodnoty daných údajů se ministerstvu oznámí před zahájením výstavby, a dále povinnost oznamovat změny údajů pouze tehdy, pokud hodnota údaje překročí mezní hodnotu uvedenou v rozhodnutí o autorizaci (viz § 1 odst. 2 a příloha č. 2). Na mysli se tak má, že se v případě instalovaného výkonu bude jednat o maximální instalovaný výkon a v případě účinnosti pak o její minimální předpokládanou hodnotu. Úpravou je tak zajištěna věcná a systematická vazba na úpravu ve stavebním zákoně (jež je také novelizován zákonem č. 403/2020 Sb.) a umožní se tak pokračovat v postupech vedoucích k umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení bez znalosti konkrétního dodavatele a pokračovat v souladu s předpokládaným harmonogram přípravy a výstavby jaderných elektráren.

Dosud platí, že jakákoliv změna v parametrech, které byly uvedeny v žádosti, musí být oznámena ministerstvu, které následně vydá změnové rozhodnutí. Návrhem vyhlášky, resp. odkazem na příslušná ustanovení energetického zákona, je umožněno oznamovat pouze podstatné změny, ke kterým následně ministerstvo vydá změnové rozhodnutí. Specifická úprava byla přijata pro jaderné zdroje a reaguje tím na možnost předložení vybraných informací v rámci mezních hodnot. Pokud nedojde v údajích vymezených mezními hodnotami ke změně, která by z těchto mezí vykročila (tj. nepřekročila by mezní hodnotu), pak se nejedná o změnu podstatnou a není tedy třeba vydávat změnové rozhodnutí. Těmito úpravami se podstatně sníží zátěž žadatelů, a to nejen u jaderných zařízení, ale všech. Snížena bude rovněž zátěž na straně ministerstva, kdy bude rozhodovat pouze o změnách podstatných, které mohou mít dopad na zájmy státu chráněné prostřednictvím autorizace.

Odůvodnění hlavních principů právní úpravy

V rámci usnesení vlády č. 65/2020 ze dne 20. 1. 2020 byly mimo jiné vzaty na vědomí závěry
a úkoly z 2. zasedání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů v České republice, které byly z hlediska legislativního podloženy analýzou uvedenou v části IV materiálu č. j. 40/20, kde je mimo jiné stanoven úkol: „Úprava ustanovení udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny.” Cílem těchto analýz bylo eliminovat nebo omezit legislativní rizika vyplývající pro výstavbu nových zdrojů z právních předpisů, která by plynula například z nepřesné nebo nejednoznačné formulace nebo by komplikovala povolování jaderných zdrojů.

Pro výstavbu výrobny elektrické energie nad 1 MW je nezbytné získat rozhodnutí o udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny dle § 30a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vydáním rozhodnutí o autorizaci Ministerstvo průmyslu a obchodu jako příslušný správní úřad rozhoduje mimo jiné o tom, zda je předpokládaný záměr dle jeho povahy v souladu se Státní energetickou koncepcí a surovinovou politikou státu, zda je v souladu s plánem rozvoje elektroenergetických a plynárenských sítí s ohledem na přenosové schopnosti elektrizační a plynárenské soustavy a s požadavky na připojení výrobny elektřiny z hlediska rozsahu vyvolaných úprav elektrizační soustavy a plynárenské soustavy. Dále je posuzováno umístění předpokládané výrobny elektřiny a jeho soulad s územně plánovací dokumentací, zda je energetická účinnost výrobny elektřiny s ohledem na minimální účinnost přeměny v souladu se zákonnými požadavky. Dále je prověřováno, zda nebude mít záměr negativní dopad na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy, zejména s ohledem na dostupnost podpůrných služeb z hlediska jejich velikosti i struktury, udržení volné výrobní kapacity podle požadavků provozovatele přenosové soustavy či s ohledem na vliv provozu výrobny elektřiny na spolehlivost provozu elektrizační soustavy. Dále je zjišťováno, zda jsou splněny předpoklady k zajištění financování výstavby předpokládané výrobny elektřiny z vlastních zdrojů nebo prostřednictvím cizích zdrojů financování. Záměr je hodnocen rovněž z hlediska bezpečnosti dodávek elektřiny, zejména s ohledem na ochranu kritické infrastruktury, a zda je výstavba a provoz výrobny elektřiny v souladu s požadavky na zajištění rovnováhy mezi budoucí nabídkou a budoucí poptávkou elektřiny.

Navržená úprava vyhlášky vychází z komplexního posouzení problematiky autorizací, která je upravena jednak v energetickém zákoně a jednak je ovlivněna i příslušnými ustanoveními stavebního zákona. Na základě posouzení všech souvisejících otázek je navržena úprava problematiky autorizací tak, aby z hlediska své podstaty umožnila dosažení cíle úpravy pro jakékoliv výrobny, zachovala státu možnost prostřednictvím autorizace usměrňovat rozvoj v oblasti energetiky, zároveň by však pro