dnes je 3.10.2022

Input:

Návrh novely energetického zákona

7.6.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.8
Návrh novely energetického zákona

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vydalo návrh novely energetického zákona.

Energetický zákon prošel od roku 2001 více než 30 novelami. Podstatné z pohledu postupných změn fungování energetického trhu bylo pět rozsáhlých novel, které postupně transponovaly první, druhý a třetí energetický balíček Evropské unie do českého práva. Jednalo se o novely č. 670/2004 Sb., 158/2009 Sb., 211/2011 Sb., 131/2015 Sb. a 362/2021 Sb.

Základ právní úpravy třetího legislativního balíčku, který je pro obsah stávajícího energetického zákona stále rozhodující, tvoří směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a směrnici 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem. Dále pak nařízení Evropského parlamentu a Rady 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.

Pravidla daná směrnicemi a nařízeními Evropské unie chrání stabilitu a bezpečnost zásobování elektřinou a plynem. V zákoně jsou uplatňovány zejména následující principy:

  • trh s elektřinou je plně otevřen od 1. 1. 2006,

  • trh s plynem je plně otevřen od 1. 1. 2007,

  • přístup k energetickým soustavám je zaručen pro všechny účastníky trhu za stejných a transparentních podmínek,

  • přístup k energetickým soustavám je cenově regulovaný,

  • existuje samostatný regulátor pro energetická odvětví – Energetický regulační úřad,

  • podnikání v elektroenergetice, plynárenství i teplárenství je možné pouze na základě licence udělované Energetickým regulačním úřadem,

  • řešení sporů mezi účastníky trhu a ochranu spotřebitelů zajišťuje Energetický regulační úřad,

  • právní úprava teplárenství je speciální, ale obsahuje analogickou právní úpravu všude tam, kde je to možné.

Zmíněné evropské předpisy třetího energetického balíčku byly v oblasti elektroenergetiky nahrazeny v roce 2019 sadou předpisů pod názvem "Čistá energie pro všechny Evropany" nebo též "Zimní balíček". Analogická novelizace předpisů v oblasti plynárenství byla naplánována na rok 2022, což po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině bude možná přehodnoceno.

Důvody pro zpracování nové legislativní úpravy lze spatřovat především v novém vnímání energetického trhu, jehož nastavení ovlivňují klimatické cíle Evropské unie. Speciálně se jedná o rozvoj výroben energie z obnovitelných zdrojů energie, požadavky na účinnost výroby energie, nové požadavky na environmentální aspekty výroby elektřiny, včetně plnění požadavků vyplývajících z Pařížské dohody o klimatu.

Z právních předpisů tvořících Zimní balíček je pro vlastní elektroenergetiku rozhodující směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou.

Implementace směrnice 2019/944 a dalších evropských právních předpisů má být provedena zejména novým energetickým zákonem, jehož věcný záměr schválila vláda v roce 2021 a podle Plánu legislativních prací má být předložen vládě do konce roku 2022. Do doby zpracování nového energetického zákona je však třeba reagovat na akutní problémy, do kterých přivedla Českou republiku energetická krize v druhé polovině roku 2021, a zejména válka na Ukrajině na začátku roku 2022, která tuto krizi ještě prohloubila.

Cílem tohoto návrhu zákona je reagovat na současnou krizi na trhu s energiemi. Kritická je situace v oblasti dodávek zemního plynu, neboť Česká republika patří mezi země s téměř výhradními dodávkami ruského plynu, přičemž dodávky zemního plynu z jiných států není možné v krátkodobém horizontu ve stejném rozsahu zajistit.

Předložená novela reaguje na energetickou krizi dvěma nejnutnějšími legislativními úpravami:

1) zavedením principu "Use it or lose it" (UIOLI) při skladování zásob zemního plynu,

2) novelizací institutu dodavatele poslední instance.

ad 1) Zásobníky zemního plynu na území České republiky jsou schopny pojmout cca 30 % roční spotřeby zemního plynu. Jejich úplné a efektivní naplnění během léta představuje nejjednodušší způsob, jak zajistit dodávku zemního plynu v zimě alespoň pro nejohroženější segmenty odběratelů. Zavedení principu UIOLI umožní plné využití zásobníků plynu, neboť bude odstraněno blokování jejich rezervované, ale nevyužité kapacity.

Podle dosavadní právní úpravy získávala smluvní strana smlouvy o uskladnění plynu právo na uskladnění plynu v zásobníku, a tento ukladatel využíval skladovací kapacitu podle obchodní příležitosti. Navrhovaná úprava mění povinnosti ukladatele v tom směru, že sjednal-li smlouvu o uskladňování plynu a na jejím základě rezervoval roční skladovací kapacitu, vzniká mu smluvně nejenom právo uskladňovat plyn v zásobníku, ale na základě zákona také povinnost využívat rezervovanou skladovací kapacitu v požadovaném rozsahu. Požadovaný rozsah bude daný prováděcím právním předpisem a bude určený minimálním požadovaným množstvím uskladněného plynu v konkrétní časové úseky.

Jako důsledek řešení možných negativních dopadů zavedení principu UIOLI se navrhuje doplnění pravomoci Energetického regulačního úřadu k cenové regulaci činnosti uskladňování plynu v zásobnících plynu, připojených do přepravní soustavy. v České republice tak, aby i nadále mohla být zajištěna jednak přiměřená cenová úroveň uskladňování plynu a dále ekonomická rentabilita provozování zásobníků trhu v České republice. Pokud však na trhu se službou uskladňování plynu dojde k takovým změnám, pro které pominou důvody pro regulaci ceny služby uskladňování plynu, je Energetickému regulačnímu úřadu navrhováno oprávnění rozhodnout o tom, že cenu za uskladňování plynu v zásobnících plynu přímo připojených do přepravní soustavy nestanoví.

ad 2) Institut dodavatele poslední instance, který je součástí zákona od roku 2009, se v rámci energetické krize a zejména při krachu společnosti Bohemia Energy osvědčil do té míry, že žádná domácnost nezůstala bez dodávky elektřiny a plynu. Institut byl však v tomto rozsahu použit poprvé (pozn. ukončením činnosti Bohemia Energy se do režimu DPI dostalo 900 tis. zákazníků), tedy se projevily některé jeho nedostatky, které je nutné odstranit.

Dosavadní právní úprava zejména nepředpokládala, že by se do finančních potíží a potenciálního krachu mohl dostat některý ze samotných dodavatelů poslední instance. Vysoká volatilita cen a jejich skokový nárůst však ukázaly, že do potíží s likviditou se mohou dostat také obchodníci, kteří dodávají energii v režimu dodavatele poslední instance. Na tuto a některé jiné situace není zákon připraven, což při současných stále rostoucích cenách elektřiny i plynu potenciálně ohrožuje miliony odběratelů.

Komplexní novela současného institutu je rozvržena do pěti paragrafů, které podrobněji vymezují práva a povinnosti dodavatele poslední instance a ostatních účastníků trhu, začátek a konec daného právního vztahu a pravomoci Energetického regulačního úřadu určit jiného dodavatele poslední instance, pokud by se některý z nich dostal do finančních problémů.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen, neboť nepředpokládá jakýkoli dopad ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.

ZÁKON

ze dne 2022,

kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna energetického zákona

Čl. I

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb., se mění takto:

1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta první zrušuje a na konci poznámky pod čarou se na samostatném řádku doplňuje věta "Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU.".

2. V § 2 odst. 2 písm. b) se slovo "nebo" nahrazuje čárkou a na konci textu bodu 27 doplňují slova "nebo služba uskladňování plynu".

3. V § 2 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 34 a 35, které znějí:

"34. plynárenským dnem časový úsek trvající od 06:00:00 hodin kalendářního dne do 06:00:00 hodin následujícího kalendářního dne,

35. skladovací kapacitou provozní objem části nebo celého zásobníku plynu určený v m3 nebo v energetických jednotkách, těžební nebo vtláčecí výkon zásobníku plynu v energetických jednotkách/den nebo těžební nebo vtláčecí křivka zásobníku plynu v energetických jednotkách/den,".

Úprava a doplnění definic v sektoru plynárenství. Rozšířena je definice související služby v plynárenství tak, aby kromě služby přepravy plynu a služby distribuční soustavy zahrnovala také službu uskladňování plynu. Doplněny jsou definice termínů "plynárenský den" a "skladovací kapacita", jejichž obsah je převzat z vyhlášky o Pravidlech trhu s plynem.

4. § 12a včetně nadpisu zní:

"§ 12a

Dodavatel poslední instance

(1) Povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav.

(2) Dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel

a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn,

b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo

c) nemá zajištěnu související službu

1. v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo

2. v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu.

(3) Dodavatel poslední instance dále odpovídá po dobu nejdéle 1 měsíce za odchylku předávacího místa výrobce, jehož obchodník s elektřinou pozbyl oprávnění nebo možnost vykupovat elektřinu nebo u kterého nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. b) a v jeho předávacím místě nikdo neodpovídá za odchylku. Dodavatel poslední instance po tuto dobu nabývá elektřinu, kterou výrobce dodal do elektrizační soustavy, bezúplatně.

(4) Dodavatel poslední instance je dále povinen dodávat elektřinu nebo plyn provozovateli distribuční soustavy na krytí ztrát v distribuční soustavě, u jehož dodavatele elektřiny nebo plynu nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. a) nebo b).

(5) Dodávka elektřiny nebo plynu od dodavatele poslední instance zákazníkovi zahrnuje rovněž související službu v elektroenergetice nebo plynárenství. To neplatí v případě, že zákazník měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 1 nebo smlouvu o dodávce plynu podle § 72 odst. 1.

(6) Povinnost dodavatele poslední instance dodávat plyn se nevztahuje na zákazníka, jehož spotřeba plynu v odběrném místě byla za posledních 12 měsíců vyšší než 630 MWh, s výjimkou odběru k zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou nebo čištění odpadních vod. Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě.

(7) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán.".

Paragraf upravuje definici a základní povinnosti dodavatele poslední instance vůči odběratelům, výrobcům a provozovatelům distribučních soustav.

Odstavec 1 upravuje definici dodavatele poslední instance. Ta je oproti stávající zpřesněna dvojím způsobem. Zaprvé, dodavatelem posledním instance je na celém vymezeném území regionálních distribučních soustav jeden dodavatel, který je povinen plnit tuto roli pro odběratele připojené jak k vlastní regionální distribuční soustavě, tak k lokálním distribučním soustavám, které jsou uvnitř těchto regionálních distribučních soustav. Odběrná a předávací místa připojená do lokálních soustav jsou vždy uvnitř vymezeného území provozovatele distribuční soustavy, ke které je připojeno alespoň 90 000 odběrných nebo předávacích míst. Ustanovení tak slouží k odstranění nejistoty, kdo je dodavatelem poslední instance na území stále přibývajících lokálních soustav.

Zadruhé, ustanovení specifikuje, kdo je dodavatelem poslední instance v případě, kdy definice v první větě identifikuje dva nebo více subjektů. Je zaveden jednoduchý algoritmus pro řešení takových případů, tedy počet odběrných míst evidovaných u operátora trhu. Dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území je držitele licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do nejvíce odběrných míst

Z hlediska právní jistoty a informovanosti odběratelů zavádí odstavec 1 také novou povinnost Energetického regulačního úřadu, aby na svých internetových stránkách zveřejňoval informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů regionálních distribučních soustav.

Odstavec 2 vymezuje základní právní skutečnosti, při kterých dochází k aktivaci služby dodavatele poslední instance. Jedná se o stávající triádu právních skutečností, která se nemění, pouze se u některých z nich zpřesňuje jejich formulace. Tyto právní skutečnosti jsou rozepsány do samostatných písmen, aby bylo možné na ně odkazovat v dalším textu.

Odstavec 3 zavádí novou povinnost, kterou se mění "filozofie" institutu dodavatele poslední instance v českém právním řádu. Jak vyplývá z vlastního názvu, měl by dotčený subjekt fungovat jako krizový dodavatel energií pro odběratele. Energetická krize nicméně ukázala také potřebu elektrickou energii od výrobců odebírat, což je v rámci decentralizované výroby elektřiny logické a do budoucna nepostradatelné. Povinnost je časově omezena na relativně krátkou dobu jednoho měsíce, což vybízí každého výrobce k okamžitému vyhledání nového obchodníka. Přínosy této služby jsou oboustranné, tedy se jeví jako spravedlivé a praktické, aby se jednalo o činnost bezúplatnou.

Odstavec 4 zavádí explicitně povinnost dodávat elektřinu nebo plyn provozovateli distribuční soustavy na krytí ztrát v distribuční soustavě. Ani tento druh dodávek stávající institut explicitně nevyjadřoval, tedy vznikala pochybnost, zda je dodavatel poslední instance povinen tuto službu zajištovat. Z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti fungování soustav jde o povinnost zcela zásadní a odůvodněnou.

Odstavec 5 vyjadřuje explicitně skutečnost, že dodavatel poslední instituce zajišťuje nejen vlastní prodej komodity, ale v případě zákazníků, kteří měli uzavřenu sdruženou smlouvu, také distribuci elektřiny nebo plynu. Jde o opět o zpřesnění a vyjasnění obsahu právního vztahu.

Odstavec 6 má pomocnou funkci; upřesňuje okruh odběratelů, pro které dodavatel poslední instance plní v plynárenství svou povinnost. Stejně jako ve stávající úpravě se jedná o zákazníka, jehož spotřeba plynu v odběrném místě byla za posledních 12 měsíců vyšší než 630 MWh. Nově však s výjimkou odběrných míst k zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou nebo čištění odpadních vod, neboť zastavení dodávek vody má podobně kritický charakter jako zastavení dodávek energií. Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě. Tato podmínka, kterou zná i současné znění, zůstává v zákoně zachována.

Odstavec 7 zachovává stávající službu dodavatelů poslední instance vůči novým odběrným místům.

5. Za § 12a se vkládají nové § 12b až 12e, které včetně nadpisů znějí:

"§ 12b

Podmínky dodávky poslední instance

(1) Dodavatel poslední instance je povinen zveřejnit na svých internetových stránkách podmínky dodávky elektřiny nebo plynu nebo odběru elektřiny nebo plynu od výrobce. Energetický regulační úřad rozhodne o uložení povinnosti změny podmínek podle věty první, jestliže podmínky stanovené dodavatelem poslední instance zakládají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch zákazníka nebo výrobce.

(2) Zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní.

(3) Je-li důvodná obava, že dodavatel poslední instance uvnitř vymezeného území provozovatele distribuční soustavy nebude schopen zajistit své povinnosti, Energetický regulační úřad neprodleně rozhodne o uložení povinnosti dodavatele poslední instance jinému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou nebo plynem.

(4) Energetický regulační úřad uloží povinnost dodavatele poslední instance podle odstavce 3 takovému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou či plynem, u kterého s přihlédnutím k okolnostem existuje důvodný předpoklad, že bude schopen zajistit spolehlivé plnění povinnosti dodavatele poslední instance. Neodůvodňují-li okolnosti jiný postup, uloží Energetický regulační úřad povinnost dodavatele poslední instance držiteli licence na obchod s elektřinou či plynem, který dodává ve vymezeném území elektřinu nebo plyn do nejvíce odběrných míst. Rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance může být prvním úkonem v řízení. Rozklad proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(5) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, Energetický regulační úřad rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance zruší nebo stanoví dobu, jejímž uplynutím uložená povinnost zanikne. V takovém případě dodává držitel licence na obchod s elektřinou či plynem, kterému Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, elektřinu nebo plyn do odběrného místa, ve kterém došlo k zahájení dodávek poslední instance, až do doby ukončení dodávky poslední instance podle § 12d.

§ 12c

Zahájení dodávky poslední instance

(1) Povinnosti dodavatele poslední instance vznikají dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa nebo výrobny zákazníka podle § 12a odst. 2 nebo výrobce podle § 12a odst. 3 nebo místa určeného pro krytí ztrát provozovatele distribuční soustavy.

(2) Dodavatel elektřiny nebo plynu, u kterého nastala některá ze skutečností podle § 12a odst. 2, je povinen neprodleně informovat o této skutečnosti operátora trhu a zároveň předat dotčenému dodavateli poslední instance identifikační a kontaktní údaje o dotčeném zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku.

(3) Provozovatel distribuční soustavy, uvnitř jehož vymezeného území se nachází odběrné místo, pro které není zajištěna služba distribuční soustavy v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně operátora trhu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen předat dodavateli poslední instance kontaktní a identifikační údaje o zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku.

(4) Dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky. Věta první se obdobně použije při zahájení odběru od výrobce. Zahájení dodávky nebo odběru je dodavatel poslední instance povinen oznámit také provozovateli distribuční soustavy.

(5) Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu, nebo odběru elektřiny dodavatelem poslední instance dochází k zániku závazků založených smlouvami sjednanými mezi zákazníkem nebo výrobcem a původním dodavatelem nebo obchodníkem, jejichž předmětem byla dodávka elektřiny nebo plynu. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z plnění nebo porušení z tohoto závazku.

§ 12d

Ukončení dodávky poslední instance

(1) Povinnost dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2 a 4 zaniká uplynutím 3 měsíců od jejího vzniku, jestliže zákazník nezmění dodavatele elektřiny nebo plynu před uplynutím této doby.

(2) Jestliže zákazník podle § 11a odst. 1 písm. a) nebo b) během trvání dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance nezměnil dodavatele elektřiny nebo plynu, odebírá elektřinu nebo plyn a není v prodlení s úhradou žádné z plateb za dodávku elektřiny nebo plynu vůči dodavateli poslední instance, vzniká uplynutím doby podle odstavce 1 závazek na dobu neurčitou, jehož předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu a zajištění služby distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství za cenu dodávky elektřiny nebo plynu a podmínek, které dodavatel poslední instance zaslal na adresu zákazníka, kterou obdržel podle § 12c odst. 2 nebo 3 před uplynutím doby podle odstavce 1; § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 o povinné písemné formě smlouvy se v tomto případě nepoužije.

§ 12e

Prokazatelná ztráta

(1) Jestliže Energetický regulační úřad rozhodne o cenách dodavatele poslední instance jako o cenách maximálních, má dodavatel poslední instance právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud maximální ceny nepokrývají náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu a přiměřený zisk.

(2) Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele poslední instance ministerstvo. Výši prokazatelné ztráty a přiměřený zisk prokazuje dodavatel poslední instance.".

§ 12b doplňuje předchozí paragraf vedlejšími povinnostmi v rámci dodávky poslední instance.

Odstavec 1 zavádí informační povinnost dodavatele poslední instance. Podle navržené právní úpravy má dodavatel poslední instance povinnost zveřejnit na svých internetových stránkách podmínky dodávky nebo odběru energie. Jde o syntézu informací, které vyplývají ze samotného energetického zákona, jiných zákonů a prováděcích právních předpisů. Ustanovení zavádí rovněž pravomoc Energetického regulačního úřadu obsah daného dokumentu monitorovat a v krajním případě zasáhnout i do jeho obsahu v rámci řízení zahájeném ex offo.

Odstavec 2 naopak specifikuje povinnosti odběratelů, kterým je energie dodávána. Ty mají převážně finanční charakter. Pro právní jistotu obou stran je zavedena na úrovni zákona četnost a splatnost faktur v rámci tohoto právního vztahu, tak aby již do budoucna nedocházelo k chaotickým situacím provázejícím krach dodavatelů v roce 2021.

Odstavce 3 až 5 upravuje mechanismus určení náhradního dodavatele poslední instance, který dosavadní právní úprava neobsahovala, neboť až do doby energetické krize v roce 2021 bylo nepředstavitelné, že by se některý z dodavatelů poslední instance mohl sám dostat do finančních potíží hrozících ztrátou schopnosti plnit své finanční závazky.

Při přípravě novely zákona se uvažovalo o dvou základních mechanismech, jak náhradního dodavatele poslední instance určit. Buď ho určit přímo v zákoně pomocí nějakého klíče, tak jako je tomu u primárního dodavatele poslední instance, nebo svěřit pravomoc Energetickému regulačnímu úřadu ho vybrat.

Výsledné řešení je kompromisem mezi oběma názory, tedy náhradního dodavatel poslední instance vybírá na základě správního rozhodnutí Energetický regulační úřad, nicméně zákon obsahuje i návod, kterým by se měl úřad ve svém rozhodování řídit. Je však ponechána úřadu také volnost v jeho rozhodování, neboť okolnosti, za kterých by se rozhodovalo, jsou jen velmi obtížně předem odhadnutelné. Předpokládá se, že role náhradního dodavatele by mohla rozdělena i na více subjektů.

§ 12c obsahuje zejména informační povinnosti spojené se zahájením dodávek nebo odběru energie dodavatelem poslední instance. Nedostatečná právní úprava této otázky se ukázala v praxi jako závažný problém, který musel být často řešen mimo vlastní právní úpravu. Jde tedy o povinnosti, které současný zákon upravuje, ale nedostatečně a nepřesně. Odstavec 5 obsahuje zpřesnění již dnes existující úpravy o zániku povinnosti dodávat energii při přechodu ze smluvního vztahu se stávajícím dodavatelem do režimu dodavatele poslední instance.

§ 12d upravuje právní úpravu spojenou s ukončením právního vztahu v režimu dodavatele poslední instance.

Patrně nejdiskutovanější otázkou nové právní úpravy se stal problém doby trvání právního vztahu mezi dodavatelem poslední instance a odběratelem. V diskusích na začátku energetické krize převládal názor, že jde o institut mimořádný, který by měl trvat co nejkratší dobu, tedy například 3 měsíce. V souvislosti s přípravou novely energetického zákona, která měla zpřesnit dosavadní právní úpravu, se pak začalo hovořit o tom, že původní délka 6 měsíců má rovněž některé výhody, zejména pokud bude vztah v zákoně lépe a jednoznačně zakotven.

Výsledný návrh nakonec počítá se zkrácením právního vztahu na 3 měsíce, neboť jde o mimořádný vztah a doba 3 měsíců se jeví jako dostatečná pro přechod k novému dodavateli nebo navázání standardního smluvního vztahu přímo s dodavatelem poslední instance, což je obchodník s elektřinou nebo plynem stejný jako všichni ostatní.

Jako poslední pojistka je do zákona zaveden po slovenském vzoru přechod do smluvního vztahu na základě konkludentního jednání u odběratelů, kteří odebírají energii, řádně za ni platí, ale jinak nejsou komunikačně dosažitelní. Zkušenosti praxe ukázaly, že i s popsanými zákazníky je třeba počítat. Takto založený smluvní vztah přináší určitá právní rizika, nicméně ta se jeví na trhu s energiemi jako méně významná ve srovnání se škodami, které by mohlo způsobit odpojení nemovitostí od energií, zejména v průběhu topné sezóny.

§ 12e upravuje režim prokazatelné ztráty dodavatele poslední instance pro případ, že by se vláda rozhodla podle nového znění § 19a odst. 5 zastrojovat cenu dodavatele poslední instance jako maximální. Ustanovení upravuje základní právo dodavatele poslední instance na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a elementární procesní povinnosti spojené s realizací úhrady.

6. V § 17 odst. 12 se za slovo "vykonávaných" vkládají slova "nebo obstarávaných" a na konci odstavce se doplňuje věta "Energetický regulační úřad je oprávněn rozhodnout o tom, že cenu za uskladňování plynu v zásobnících plynu přímo připojených do přepravní soustavy nestanoví, pokud na trhu se službou uskladňování plynu dojde k takovým změnám, pro které pominou důvody pro regulaci ceny služby uskladňování plynu.".

V souvislosti se zavedením právní úpravy principu UIOLI do energetického zákona je novelou zákona navrhováno, aby uskladňování plynu podléhalo cenové regulaci. To by mělo eliminovat případné negativní dopady zavedení principu UIOLI na trh s uskladňováním plynu v České republice. Pokud však na trhu se službou uskladňování plynu dojde k takovým změnám, pro které pominou důvody pro regulaci ceny služby uskladňování plynu, je Energetickému regulačnímu úřadu navrhováno oprávnění rozhodnout o tom, že cenu za uskladňování plynu v zásobnících plynu přímo připojených do přepravní soustavy nestanoví".

7. V § 19a odst. 1 větě první se za slova "přepravní soustavy" vkládají slova ", zásobníků plynu přímo připojených do přepravní soustavy".

8. V § 19a odst. 3 se za slovo "soustavy" vkládají slova "a cena služby uskladňování plynu v zásobnících plynu přímo připojených do přepravní soustavy".

Ustanovení zavádějí regulaci ceny za uskladňování plynu. Souvisí to úzce se zavedením principu UIOLI do národní legislativy. Zatímco za stávající právní úpravy je uskladňování plynu činností vykonávanou v poměrně liberalizovaném tržním prostředí, kdy záleží především na obchodním rozhodnutí dodavatele plynu nebo jiného účastníka trhu s plynem, zda pro zajištění své podnikatelské činnosti využije možnosti uskladnění plynu v zásobnících plynu, tento přístup s novou právní úpravou v oblasti bezpečnosti dodávek plynu výrazně mění. Ze zásobníku plynu se stává prvek strategické energetické infrastruktury, prostřednictvím které budou členské státy a jejich vnitrostátní subjekty plnit požadavky na zajištění bezpečnosti dodávek plynu, zejména prostřednictvím zavedení povinného využívání sjednané skladovací kapacity a stanovením minimálních požadovaných

Nahrávám...
Nahrávám...