dnes je 23.5.2024

Input:

Návrh novely energetického zákona upravující ukládání energie, agregaci a flexibilitu

16.4.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.7
Návrh novely energetického zákona upravující ukládání energie, agregaci a flexibilitu

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen "energetický zákon"), nabyl účinnosti 1. ledna 2001. Energetický zákon vytvořil společný právní rámec pro podnikání a výkon státní správy v sektoru elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství.

Energetický zákon byl schválen v době, kdy Česká republika (dále jen "ČR") nebyla členem Evropské unie (dále jen "EU"). Přesto některá ustanovení původního energetického zákona již obsahovala zásady uplatňované členskými státy EU.

Energetický zákon prošel od roku 2001 více než 30 novelizacemi. Podstatné z pohledu postupných změn energetického trhu byly tři rozsáhlé novely, které postupně transponovaly první, druhý a třetí balíček energetických předpisů EU do českého práva. Jednalo se o novely provedené zákonem č. 670/2004 Sb., zákonem č. 158/2009 Sb. a zákonem č. 211/2011 Sb.

Základ právní úpravy třetího energetického balíčku EU, který je pro strukturu a obsah stávajícího energetického zákona stále podstatný, tvořila směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (dále jen "směrnice 2009/72/ES") a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (dále jen "směrnice 2009/73/ES"). Z přímo aplikovatelných předpisů to bylo zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (dále jen "nařízení (ES) č. 715/2009").

Zmíněné unijní předpisy třetího energetického balíčku byly v oblasti elektroenergetiky nahrazeny v roce 2019 sadou předpisů pod názvem "Čistá energie pro všechny Evropany" nebo též "Zimní energetický balíček". Analogická právní úprava měla být přijata také v plynárenství, ale v důsledku energetické krize a vypuknutí války na Ukrajině se na její přijetí stále čeká.

Důvody pro zpracování nové unijní úpravy v elektroenergetice lze spatřovat především v novém vnímání energetického trhu, jehož nastavení ovlivňují klimatické cíle EU. Důraz je kladen na rozvoj decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů energie (dále jen "OZE"), účinnost všech částí energetické soustavy a environmentální aspekty výroby elektřiny z neobnovitelných zdrojů energie.

Z právních předpisů vlastního Zimního energetického balíčku a předpisů, které jej doplňují, jsou podstatné zejména následující předpisy:

  • - nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění) (dále jen "nařízení (EU) 2019/943"),
  • - směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění) (dále jen "směrnice (EU) 2019/944"),
  • - směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) (dále jen "směrnice (EU) 2018/2001"),
  • - směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (přepracované znění) (dále jen "směrnice (EU) 2023/1791").

Adaptace českého právního řádu na nařízení (EU) 2019/943 zatím provedena nebyla a je součástí této navrhované právní úpravy.

Transpozice směrnice (EU) 2019/944 byla realizována postupně novelami energetického zákona v průběhu let 2022 a 2023. Předkládaný návrh zákona tuto transpozici dokončuje.

Transpozice směrnice (EU) 2018/2001 byla dokončena poslední novelou energetického zákona, tj. zákonem č. 469/2023 Sb., který upravil poslední chybějící právní instituty společenství pro obnovitelné zdroje a samospotřebitelů elektřiny z OZE. Navrhovaná novelizace zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen "zákon č. 165/2012 Sb."), reaguje na odůvodněné stanovisko Evropské komise ze dne 14. července 2023. V závěru stanoviska Evropská komise vyzývá ČR, aby přijala některá navržená opatření, a dosáhla tak souladu s odůvodněným stanoviskem ve lhůtě dvou měsíců od jeho obdržení.

V září 2023 byla schválena nová směrnice (EU) 2023/1791. Transpozice této nové unijní právní úpravy je naplánována na roky 2024 a 2025 do zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (dále jen "zákon č. 406/2000 Sb."), a to s ohledem na transpoziční lhůtu dvou let od vstupu směrnice v platnost. Navrhovaná právní úprava transponuje vybraná témata, která obsahově patří do energetického zákona. Jedná se o čl. 27 směrnice (EU) 2023/1791 ("Přeměna, přenos nebo přeprava a distribuce energie"), který je v energetickém zákoně promítnut do povinností provozovatelů energetických soustav a působnosti Energetického regulačního úřadu (dále jen "ERÚ").

Navrhovaná právní úprava novelizuje všechny tři hlavní zákony v oblasti energetiky, tj. energetický zákon, zákon č. 165/2012 Sb. a zákon č. 406/2000 Sb.

A) Navrhovaná právní úprava energetického zákona upravuje primárně ukládání energie v elektrizační soustavě, agregaci a flexibilitu, a odpovědnost za odchylku spojenou s výkonem těchto činností.

A.I. Ukládání energie/elektřiny

Koncepčně je upraveno téma ukládání energie, resp. ukládání elektřiny včetně práv a povinností provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny, protože zvyšování akumulačních schopností elektroenergetických soustav je současným trendem na celém světě jako reakce na zvyšující se výrobu energie z OZE. Přestože je schopnost soustavy reagovat na neočekávané výkyvy výroby a spotřeby dosažitelná zlepšeným řízením konvenčních zdrojů, soustav nebo spotřeby, ve stále větší míře se uplatňují také akumulační systémy. Jejich účelem je časové řízení spotřeby elektřiny vyrobené intermitentními zdroji energie, tedy vyrovnání rozdílných okamžiků výroby elektřiny a potřeby její spotřeby, případně uložení elektřiny pro vlastní potřebu výrobce elektřiny. Nové možnosti ukládání elektřiny se tak stávají důležitou součástí energetického systému s rychlým pokrokem v oblasti nových technologických řešení (především baterií) a rostoucím podílem variabilní výroby elektřiny z OZE.

Skladování elektřiny nebylo v minulosti prioritou EU při koncipování strategických záměrů rozvoje energetiky – částečně proto, že v energetice založené na fosilních palivech byly výhody skladování omezené, a částečně proto, že vznikající technologie nebyly pro skladování ve velkém měřítku ekonomicky výhodné. Z tohoto důvodu nebyla problematika akumulace dříve řešena ze strany EU ani legislativně. Nové možnosti skladování se však stávají důležitou součástí energetického systému s rychlým pokrokem v oblasti nových technologických řešení (především baterií) a rostoucím podílem variabilní výroby obnovitelné energie.

V současné době se obecně nejrychleji rozvíjí akumulace využívající baterie. V ČR je ovšem komerční využití velkých systémových zařízení pro ukládání energie využívajících baterie (on-grid) (Battery Energy Storage Systems) dosud omezené, a to z důvodu

  • nedostatečného nastavení právních podmínek pro provozování takových zařízení – např. není dosud vyjasněno, zda případný provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny musí být držitelem licence na výrobu elektřiny (jestliže zákon neupravuje jiný druh oprávnění), protože s provozem tohoto zařízení je spojena i zpětná produkce elektřiny obdobně jako v případě výroben elektřiny, nebo zda absence výslovné zákonné úpravy povolání podnikatelského provozování znamená, že je možno zařízení pro ukládání elektřiny na základě obecného podnikatelského oprávnění ve formě živnosti podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen "živnostenský zákon"),

  • omezení pro uplatnění zařízení pro ukládání elektřiny na trhu s elektřinou – např. omezené možnosti využívání zařízení pro ukládání elektřiny pro účely poskytování podpůrných služeb.

Rovněž je zatím velmi omezené využívání zařízení pro ukládání elektřiny pro řízení odchylky obchodníků s elektřinou, protože bez poskytování podpůrných služeb (po úspěchu ve výběrových řízeních) nejsou zařízení pro ukládání elektřiny pro řízení odchylky ekonomicky rentabilní.

Potenciál zařízení pro ukládání elektřiny lze spatřovat především v poskytování služeb flexibility v elektrizační soustavě. Konkrétně by pak mohla zařízení pro ukládání elektřiny mít vliv/využití na:

  • služby výkonové rovnováhy a řízení frekvence – především na zálohu pro automatickou regulaci frekvence (FCR), tzv. vylepšenou regulaci frekvence (EFR), ale i zálohu pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací (aFRR) a zálohu pro regulaci výkonové rovnováhy s manuální aktivací (mFRR),

  • nefrekvenční služby (řízení jalové složky, napětí a tvrdosti sítě aj.),

  • řízení přetížení,

  • odložení investic (pokrytí špičkového příkonu v uzlu sítě pro oddálení investic),

  • symetrii fází (vyrovnání zatížení jednotlivých fází v uzlech distribuční soustavy),

  • záložní energii (zálohu při výpadku zdroje / napájení z nadřazené soustavy),

  • odchylku (prevenci odchylky nebo spekulaci na odchylku),

  • cenové aspekty (pokrytí cenových špiček / snížení odběru ve špičce),

  • integraci OZE (vyrovnání fluktuací výroby a time-shifting),

  • snížení příkonu (úsporu snížením rezervované kapacity v soustavě).

Akumulace je de facto pouze časově odložená dodávka vyrobené elektřiny do soustavy (jiný časový průběh dodávky elektřiny). Také proto zařízení pro ukládání energie nesmí podléhat žádnému dvojímu zpoplatnění, včetně síťových poplatků.

V případě komerčního provozu akumulace (odběr elektřiny – akumulace – zpětná dodávka) by měly být hrazeny platby zohledňující náklady využívání elektrizační soustavy (kapacita, ztráty apod.). Základním principem je, aby nedocházelo ke dvojím platbám (double-counting) za některé služby. Z tohoto důvodu by za elektřinu dodanou zpět do příslušné soustavy neměly být hrazeny např. platby vztahující se k podpoře obnovitelných zdrojů energie (ty by měly být hrazeny až subjektem, který elektřinu skutečně spotřebuje). Provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny by měl hradit platby vztahující se k nákladům na provoz elektrizační soustavy. Mělo by se jednat především o kapacitní platby, poplatky na ztráty apod.

Ostatní formy ukládání energie se v současně nenavrhuje hmotněprávně regulovat. Neznamená to, že by jiné formy ukládání energie než energie v zařízení pro ukládání elektřiny nebyly možné, není ale navrhovaná žádná zvýšená forma právní regulace takové činnosti.

A.II Flexibilita a agregace flexibility

Flexibilita lokálních výrobců a spotřebitelů elektřiny nahrazuje v moderní decentralizované elektroenergetice roli velkých výrobců při zajišťování provozuschopnosti elektrizační soustavy. Přenesení této role na menší subjekty, mimo jiné na energetická společenství, je finančně výhodné jak pro provozovatele, tak pro uživatele soustavy.

Flexibilitu je třeba vnímat jako schopnost snížit/zvýšit odběr/dodávku oproti sjednanému diagramu. V současné době je využíván potenciál převážně největších zdrojů/odběratelů v rámci dodávkových smluv s jejich obchodníky. Flexibilita je spojena s pojmem agregace, tj. se slučováním nabídek lokálních výrobců a spotřebitelů podílet se na zajišťování provozu elektrizační soustavy. Agregace flexibility je činnost, která umožňuje sdružit flexibilitu v malých hodnotách od různých poskytovatelů flexibility do obchodně a tržně využitelných bloků. Tuto činnost (agregaci) na trhu bude vykonávat agregátor, který je osobou, která sdružuje zatížení nebo vyrobenou elektřinu od více zákazníků nebo výrobců elektřiny.

Flexibilita výrobců a spotřebitelů (a také provozovatelů zařízení pro ukládání elektřiny) bude tedy službou v právním smyslu, kterou budou tito poskytovatelé flexibility nabízet na trhu přímo (sami), nebo kterou budou poskytovat agregátorovi a se kterou budou agregátoři následně obchodovat ve vztahu k provozovatelům sítí.

Novela energetického zákona potom dále doplňuje předchozí novelu (zákon č. 469/2023 Sb.) v oblasti aktivního zákazníka, energetických společenství a Elektroenergetického datového centra (dále jen "EDC"), neboť na všechny uvedené subjekty má akumulace, agregace a flexibilita přímý dopad. Jde zejména o doplnění oprávnění zákazníků, aby jim bylo umožněno se etablovat na trhu s elektřinou i v aktivní rovině, jako poskytovatel určité služby (prosumer), tedy nejenom jako odběratel nakupující elektřinu na trhu k vlastní spotřebě (consumer). Za aktivního zákazníka je obecně považovaný konečný zákazník, který vedle samotného spotřebovávání (odběru) elektřiny ze soustavy v určitém rozsahu elektřinu rovněž vyrábí, a případně i dodává na trh s elektřinou, a který případně dokáže upravit svoje spotřebitelské chování tak, že může být zdrojem dodatečné flexibility pro trh. Aktivní zákazníci se (vedle dalších aktérů) rovněž mohou sdružovat a vytvářet občanská energetická společenství. Je přitom nezbytné přijmout takovou vnitrostátní úpravu, která nebude klást na aktivní zákazníky nepřiměřené požadavky, a zejména která jim umožní zapojovat se do trhu přímo nebo prostřednictvím agregátorů, vše podle vlastního rozhodnutí zákazníka.

Do roku 2030 se významně zvýší potenciál i využitelnost flexibility maloodběru, a to vlivem:

  • budování pokročilé měřicí infrastruktury (Advanced Metering Infrastructure – AMI) a systémů řízení spotřeby,

  • nárůstu elektromobility a rozvoje konceptu prosumerů,

  • vzniku agregátorů umožňujících uplatnění flexibility maloodběru na trhu.

Flexibilita může být uplatněná:

  • na velkoobchodních trzích (denní, vnitrodenní či blokový) – trhy organizované nebo zajišťované operátorem trhu, společností OTE, a.s. (dále

Nahrávám...
Nahrávám...