2.4
Nařízení vlády o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny a jeho novela
redakce EnergetikaInfo.cz
NahoruNovela č. 65/2023 Sb.
Ve Sbírce zákonů ČR vyšlo nařízení vlády č. 65/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny. Novela platí od 1. dubna 2023.
Nařízení vlády č. 5/2023 Sb. bylo vydáno na základě § 19f odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 287/2022 Sb. (dále jen "energetický zákon").
Ustanovení § 19f energetického zákona zakotvují právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku účastníkovi trhu s elektřinou nebo účastníkovi trhu s plynem, který dodává elektřinu nebo plyn zákazníkům a byl dotčen cenovou regulací. Účastník trhu má právo na uvedenou kompenzaci tehdy, pokud cena elektřiny nebo plynu stanovená v mimořádné tržní situaci nepokrývá oprávněné náklady na zajištění dodávky této komodity (tj. při určení výše kompenzace se vychází z tržních cen a zároveň nejsou pokrývány skutečně vynaložené náklady zahrnující např. i náklady vyplývající ze spekulativního jednání dodavatele). Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk bude hradit účastníkovi trhu splňujícímu stanovené podmínky operátor trhu (OTE, a.s. – dále jen "OTE"). Ten výplatu provede na základě žádosti tohoto účastníka trhu. Bližší podrobnosti úhrady prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku pak má vláda stanovit nařízením. Na správnost výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku bude dohlížet Energetický regulační úřad (dále jen "ERÚ"). Na základě pochybností sdělených ERÚ vyzve OTE účastníka trhu k opravě žádosti. Tuto opravu pak OTE neprodleně předá ERÚ.
Na základě § 19f odst. 8 energetického zákona je vláda zmocněna stanovit nařízením vlády
-
rozsah oprávněných nákladů na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozhodný den pro výpočet prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a období, za které se prokazatelná ztráta a přiměřený zisk hradí,
-
postup a termíny vypořádání rozdílu mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období,
-
termíny pro podávání a náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozsah podkladů poskytovaných OTE a způsob podávání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku OTE,
-
pravidla a termíny pro úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku,
-
pravidla a termíny pro poskytování dotace na úhradu finančních prostředků OTE.
Nařízení vlády č. 5/2023 Sb. stanovilo postupy při výpočtu a úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem, kteří zákazníkům dodávají elektřinu nebo plyn za cenu stanovenou nařízením vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci (dále jen "nařízení vlády č. 298/2022 Sb."), tj. dodavatelům elektřiny a plynu (obchodníkům s elektřinou a plynem a výrobcům elektřiny a plynu). Nařízení vlády č. 5/2023 Sb. mj. stanovilo obsahové náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, obsahové náležitosti žádosti OTE o dotaci na úhradu finančních prostředků poskytovaných na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, termíny pro podání obou těchto žádostí a podmínky vyplacení mimořádných záloh na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za měsíce leden, únor a březen 2023.
Novelou nařízení vlády se úprava poskytování kompenzací dodavatelům elektřiny a plynu doplňuje o stanovení seznamu údajů o dodávkách elektřiny nebo plynu, které budou podkladem (v jednotlivých souborech za každý typ a podkategorii smlouvy, resp. za dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance, resp. za dodávky elektřiny z výrobny elektřiny prostřednictvím přímého vedení) zasílaným dodavatelem elektřiny nebo plynu společně s žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku.
Dále se doplňuje způsob výpočtu kompenzace při dodávce elektřiny nebo plynu v režimu dodávky poslední instance, neboť v takovém případě neprobíhá dodávka elektřiny nebo plynu na základě smlouvy, a proto nebyla dosavadní právní úprava poskytování kompenzací dostačující.
Nařízení vlády č. 5/2023 Sb. rovněž dosud výslovně neupravovalo způsob kompenzace dodávek elektřiny výrobcem elektřiny prostřednictvím přímého vedení, a proto novela odstraňuje právní nejistotu a napřímo stanoví, že v případě dodávek elektřiny z výrobny elektřiny prostřednictvím přímého vedení se při výpočtu kompenzace postupuje stejně jako u obchodníků s elektřinou nebo plynem (s určitými odchylkami). Z důvodu výkladových nejasností dochází také k zpřesnění vymezení některých typů smluv a postupu při výpočtu kompenzace při změně obsahu závazku ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu, tj. zpřesnění pravidel pro kategorizaci smluv.
NahoruNovela č. 77/2023 Sb.
Ve Sbírce zákonů ČR vyšlo nařízení vlády č. 77/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č. 65/2023 Sb. Tato novela platí rovněž od 1. dubna 2023.
Nařízení vlády č. 5/2023 Sb., to bylo vydáno na základě § 19f odst. 8 energetického zákona. Ustanovení § 19f energetického zákona zakotvují právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku účastníkovi trhu s elektřinou nebo účastníkovi trhu s plynem, který dodává elektřinu nebo plyn zákazníkům a byl dotčen cenovou regulací. Účastník trhu má právo na uvedenou kompenzaci tehdy, pokud cena elektřiny nebo plynu stanovená v mimořádné tržní situaci nepokrývá oprávněné náklady na zajištění dodávky této komodity (tj. při určení výše kompenzace se vychází z tržních cen a zároveň nejsou pokrývány skutečně vynaložené náklady zahrnující např. i náklady vyplývající ze spekulativního jednání dodavatele). Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk bude hradit účastníkovi trhu splňujícímu stanovené podmínky operátor trhu (OTE, a.s. – dále jen "OTE"). Ten výplatu provede na základě žádosti tohoto účastníka trhu.
Nařízení vlády č. 5/2023 Sb. stanoví postupy při výpočtu a úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem, kteří zákazníkům dodávají elektřinu nebo plyn za cenu stanovenou nařízením vlády č. 298/2022 Sb., tj. dodavatelům elektřiny a plynu (obchodníkům s elektřinou a plynem a výrobcům elektřiny a plynu). Nařízení vlády č. 5/2023 Sb. stanoví obsahové náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, obsahové náležitosti žádosti OTE o dotaci na úhradu finančních prostředků poskytovaných na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, termíny pro podání obou těchto žádostí a podmínky vyplacení mimořádných záloh na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za měsíce leden, únor a březen 2023.
Novelou byly upraveny přílohy č. 7, 8 a 9 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. V příloze č. 7 jsou v souvislosti s problematikou daně z přidané hodnoty doplňovány náležitosti žádosti účastníka trhu o úhradu měsíční kompenzace (doplňuje se řádek k vyčíslení daně z přidané hodnoty, které úhrada kompenzace podléhá, a specifikuje se, které údaje se uvádí bez daně z přidané hodnoty). V návaznosti na úpravy v příloze č. 7 se v přílohách č. 8 a 9 doplňuje pokyn k vyplnění údajů bez daně z přidané hodnoty.
NahoruKomentář k vybraným ustanovením vlády z aplikace ODok
§ 1 Předmět úpravy
V návaznosti na úpravu v nařízení vlády č. 298/2022 Sb. novela nařízení vlády stanoví, že podle nařízení vlády č. 5/2023 Sb. se postupuje i při výpočtu kompenzace pro výrobce elektřiny dodávajícího do místa spotřeby elektřinu vyrobenou ve výrobně prostřednictvím přímého vedení bez použití přenosové nebo distribuční soustavy (a contrario ostatní dodávky elektřiny prostřednictvím přímého vedení kompenzovány nejsou, tj. předmětem kompenzace pro výrobce není např. dodávka elektřiny, kterou výrobce elektřiny odebral z distribuční soustavy a dál ji přímým vedením dodal dalším subjektům – v takovém případě se jedná o klasické rozúčtování dodané elektřiny výrobcem v pozici zákazníka podle ustanovení § 28 odst. 1 písm. g) energetického zákona). Novela nařízení vlády stanoví pro tento případ konkrétní pravidla pro výpočet kompenzace. V dalším (např. ohledně podávání žádosti o úhradu měsíční kompenzace atd.) se ustanovení nařízení vlády č. 5/2023 Sb. použijí obdobně, není-li stanoveno jinak (výrobce elektřiny, který dodává elektřinu prostřednictvím přímého vedení, např. vyplní žádost o úhradu měsíční kompenzace stejně jako obchodníci s elektřinou nebo plynem podle nově upravené přílohy č. 7, ale detailní údaje zasílané společně s žádostí o úhradu měsíční kompenzace již nebudou ve struktuře podle nové přílohy č. 8, ale podle nové přílohy č. 9).
Je skutečností, že v současné době jsou v systému operátora trhu registrovaní jen někteří výrobci elektřiny (ti, kterým je poskytována podpora), a to navzdory povinnosti všech výrobců elektřiny registrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u operátora trhu, kterou zakotvuje § 23 odst. 3 písm. m) energetického zákona. Vzhledem však k tomu, že žádost o úhradu měsíční kompenzace se podává prostřednictvím systému operátora trhu, znamená to pro výrobce nutnost být registrován v systému operátora trhu, chce-li žádat o kompenzaci. Pokud by totiž v systému operátora trhu zaregistrovaný nebyl, nebyl by schopen žádost o kompenzaci podat.
§ 2 Vymezení pojmů
Z původního znění předmětné definice pojmu "fixní cena" nebylo jasné, zda je za fixní cenu považována pouze ta cena, kterou není možné jednostranně změnit nikdy, tedy po celou dobu trvání smlouvy (neboť doba dodávky elektřiny/plynu podle smlouvy uzavírané zejména se spotřebiteli obvykle přesahuje dobu fixace, nedojde-li k ukončení smlouvy na základě právního jednání některé smluvní strany), či zda zahrnuje i cenu, kterou sice je možné jednostranně změnit, ale až s platností pro období po uplynutí sjednané doby fixace (např. smlouvy s fixní cenou na jeden až tři roky, kdy po uplynutí této doby fixace má obchodník s elektřinou/plynem právo cenu jednostranně změnit pro navazující období, kdy je cena po změně ceny opět na určité období fixována, anebo kdy se například smlouva automaticky změní na smlouvu na dobu neurčitou navázanou na standardní ceník obchodníka s elektřinou/plynem či navázanou na tržní spotovou cenu).
Typickým kontraktem s fixní cenou je smlouva, která na určité období cenu pevně fixuje, bez možnosti její změny, ale pro další navazující období (po skončení doby fixace) může obchodník s elektřinou/ plynem přistoupit ke změně ceny. Z hlediska logiky nařízení vlády č. 5/2023 Sb. a postupu při nákupu elektřiny/plynu pro uspokojení odběru elektřiny/plynu pro dobu fixace na základě takovýchto smluv je namístě, aby se s těmito smlouvami po dobu trvání fixace nakládalo jako se smlouvami s fixní cenou.
Ve smlouvě s fixní cenou může být sjednána jedna fixní cena pro celé období fixace, anebo mohou být sjednány různé fixní ceny pro jednotlivé dílčí úseky období fixace. Tyto varianty byly původně rozepsány v § 3 odst. 1 písm. d) nařízení vlády č. 5/2023 Sb., systematicky však náleží do definice fixní ceny, a proto se tento aspekt zohledňuje v nové definici fixní ceny a současně se vypouští z § 3 odst. 1 písm. d) nařízení vlády č. 5/2023 Sb.
§ 3 Rozdělení smluv a zákazníků
Novela zpřesňuje vymezení smlouvy typu E tak, aby bylo souladné s přílohou č. 7 (původně přílohou č. 6). Cílem je, aby za smlouvu typu E byla považována rovněž smlouva, na jejímž základě je dodávaná elektřina/plyn do odběrného místa typu 2, pokud je současně na základě téže smlouvy témuž zákazníkovi dodávána elektřina/plyn alespoň do jednoho odběrného místa typu 1.
Pro zařazení do smlouvy typu E je pro dané období dodávky klíčové, zda se fixní cena v daném období uplatní nejdříve 1. ledna 2023 a končí nejpozději k 31. prosinci 2023. Nezáleží tedy na tom, kdy dodávka započala a kdy skončí, ale zda je datum účinnosti fixní ceny v souladu s principem benchmarkové ceny u smluv typu E – tedy na celý rok 2023 nebo jeho část. Pokud by však například byla jedna fixní cena dohodnuta na celý rok 2023 a 2024, nejedná se o smlouvu typu E, ale o smlouvu typu D. V případě samostatné fixace na rok 2023 a samostatné fixace na rok 2024 se naopak o smlouvu typu E jedná.
Doplnění v § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. je podstatné pro správný výpočet kompenzace. V případě, že je ke smlouvě sjednán dodatek, kterým se mění ujednání o ceně (ať už jde o typ produktu nebo výši ceny), doba trvání závazku ze smlouvy nebo kterým dochází k rozšíření výčtu odběrných míst, do nichž je na základě smlouvy dodávána elektřina nebo plyn, považuje se pro účely nařízení vlády č. 5/2023 Sb. za den uzavření smlouvy právě den sjednání dodatku, a nikoliv původní den uzavření smlouvy. Důvodem je předpoklad, že sjednání dodatku je přímo navázané na obchodní rozhodnutí dodavatele elektřiny/plynu ohledně nákupu elektřiny/plynu, neboť sjednání jiné ceny nebo změna doby trvání závazku (především prodloužení trvání závazku) jsou vždy spojené se zajištěním elektřiny/plynu v odpovídajícím množství pro dodávku elektřiny/plynu zákazníkovi, s nímž je dodatek sjednávaný. To samozřejmě neplatí pro spotové produkty, kde však okamžik sjednání smlouvy po 7. září 2022 nehraje z hlediska způsobu kompenzace roli. Stejně tak má na obchodní rozhodnutí dodavatele elektřiny/plynu vliv pouze rozšíření výčtu odběrných míst, do nichž má být na základě smlouvy dodávána elektřina/plyn, nikoliv jeho zúžení nebo změna jednoho odběrného místa na jiné. Nebylo-li by sjednání dodatku ke smlouvě o rozšíření výčtu odběrných míst považováno za nové uzavření smlouvy, mohlo by dojít ke zneužití systému kompenzací v tom smyslu, že by do smluv s pro dodavatele elektřiny/plynu výhodnějším způsobem výpočtu kompenzace byla přidávána nová odběrná místa, pro něž však dodavatel elektřiny příslušné množství elektřiny/plynu dopředu nezajistil. Na druhou stranu plošná aplikace pravidla určujícího, že den sjednání dohody, kterou došlo k rozšíření výčtu odběrných míst, se považuje za den uzavření smlouvy, by byla nespravedlivá ve vztahu ke stávajícím odběrným místům (tj. dosud ve smlouvě obsaženým) – proto je toto pravidlo (za předpokladu, že současně s rozšířením výčtu odběrných míst nedojde ke změně cenového ujednání nebo změně doby trvání závazku ze smlouvy) vztaženo jen na nově "přidaná" odběrná místa. Pokud však k rozšíření výčtu odběrných míst dochází jednostranným právním jednáním dodavatele na základě ujednání obsaženého ve smlouvě, doplnění v § 3 odst. 2 druhé větě se na takovou situaci nevztahuje (nedochází totiž k uzavření dodatku ke smlouvě).
Účelem doplnění v § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. je odstranění pochybností ohledně povahy změny obsahu závazku ze smlouvy, jejímž následkem je (znovu)zařazení smlouvy pod určitý typ podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Cílem § 3 odst. 3 první věty nařízení vlády č. 5/2023 Sb. není nutnost posuzovat typ smlouvy při každé změně obsahu závazku, ale jen při změně takového obsahového znaku, který je rozhodným pro zařazení smlouvy podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Uvedený novelizační bod navazuje na doplnění § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., neboť změna obsahu závazku nepřináší pouze potenciální změnu typu smlouvy, ale může mít dopad i na jednotkový základ pro výpočet kompenzace. Doplněním § 3 odst. 2 a 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. je vyjasněno, která změna obsahu závazku je relevantní změnou jednak pro rozdělení smluv dle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. a jednak pro určení data uzavření smlouvy, a tedy jednotkový základ pro výpočet kompenzace. Změnila-li by se např. povaha ceny dodávky elektřiny nebo plynu ve smlouvě, může mít taková změna za následek zařazení příslušné smlouvy pod jiný typ dle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., jinou výši jednotkového základu pro výpočet kompenzace, nebo obojí. Obsahovým znakem rozhodným pro rozdělení smluv naopak není např. změna distribuční sazby nebo změna měny, ve které je dodávka elektřiny nebo plynu vyúčtována.
Ustanovení nedopadá na situace, kdy dochází k postoupení smlouvy podle § 1895 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy v takovém případě nedochází ke změně obsahu závazku ze smlouvy, ale pouze ke změně smluvních stran.
Speciální pravidla pro kategorizaci některých smluv odchylná od obecného pravidla zakotveného v § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. jsou obsahem dalších ustanovení nařízení vlády č. 5/2023 Sb., resp. novely.
Dále byla upravena formulace § 3 odst. 3 věty druhé nařízení vlády č. 5/2023 Sb., a to tak aby bylo postaveno najisto, že ke změně ceny nebo doby trvání závazku ze smlouvy uskutečněné způsobem popsaným v tomto ustanovení se pro účely rekategorizace smluv nepřihlíží. Cílem je, aby dodavatel elektřiny/plynu nezneužíval systém kompenzací tím, že by jednostranně měnil smluvní podmínky podle toho, jaký způsob kompenzace by pro něj v danou chvíli byl nejvýhodnější, Taková jednostranná změna smlouvy by v mnoha případech mohla být i shledána neplatnou, v zájmu eliminace budoucích sporů považujeme nicméně za nezbytné stanovit, že v kontextu výpočtu kompenzací k nim není přihlíženo.
V zájmu právní jistoty je výslovně stanoveno, že oznámí-li obchodník s elektřinou nebo plynem u smlouvy typu B změnu ceny elektřiny nebo plynu, zařazení smlouvy se tím nemění, tj. smlouva nadále zůstává smlouvou typu B. Dané ustanovení navazuje na opakované dotazy ohledně zařazení smlouvy v případě, že došlo k oznámení změny sjednané ceny podle smlouvy. Rozhodným znakem pro zařazení smlouvy pod typ B podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. je totiž i datum uzavření smlouvy, což je současně jediný rozdíl smlouvy typu B oproti vymezení smlouvy typu C. Účelem doplnění je tedy odstranění pochybností o tom, zda považovat změnu ceny za změnu obsahového znaku rozhodného pro rozdělení smluv podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., či nikoliv.
Změny v ustanovení § 3 odst. 7 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. spočívají ve stanovení, že místa spotřeby, do nichž dodává elektřinu výrobce elektřiny z výrobny elektřiny prostřednictvím přímého vedení, se pro účely nařízení vlády č. 5/2023 Sb. označují jako odběrné místo typu 1, tj. je k nim přistupováno stejně jako k odběrným místům připojeným k distribuční soustavě na hladině vysokého napětí nebo velmi vysokého napětí a odběrným místům zákazníků, kteří jsou podle právního předpisu upravujícího pravidla trhu s plynem zařazeni do kategorie střední odběratel nebo velkoodběratel. Důvodem je, že místa spotřeby nejsou evidovaná v systému OTE, a proto je potřeba, aby k místům spotřeby bylo přistupováno individuálně – jen odběrná místa typu 1 se přitom vykazují po jednotlivých odběrných místech, resp. místech spotřeby, zatímco u odběrných míst typu 2 jsou údaje předkládané v agregované podobě.
Ustanovení potvrzuje princip, který měl již vyplývat ze stávajícího znění nařízení vlády č. 5/2023 Sb., tedy skutečnost, že rozdělení smluv podle dne uzavření smlouvy, obsahových znaků a zařazení odběrných míst zákazníků (resp. míst spotřeby), jakož i samotné zařazení odběrných míst zákazníků není statické, tj. provedené k jednomu okamžiku, ale musí odpovídat každému obchodnímu intervalu (tím je obchodní hodina v případě dodávek elektřiny nebo plynárenský den v případě dodávek plynu), za který se určuje jednotkový základ pro výpočet kompenzace. Doplňované ustanovení určuje, že provést zařazení smluv pod jeden z typů uvedených v § 3 odst. 1 a odběrných míst zákazníků (resp. míst spotřeby) pod jeden z typů uvedených v § 3 odst. 7 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. je nezbytné ve vztahu ke každému obchodnímu intervalu, pro který je určen jednotkový základ pro výpočet kompenzace, zatímco předcházející odstavce § 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. určují, k jakým obsahovým…
