dnes je 24.2.2020

Input:

Vyhláška o energetických specialistech

28.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.6
Vyhláška o energetických specialistech

redakce EnergetikaInfo.cz

Ve Sbírce zákonů ČR byla zveřejněna vyhláška č. 4/2020 Sb., o energetických specialistech. Vyhláška nahrazuje vyhlášku č. 118/2013 Sb., o energetických specialistech. Nová vyhláška provádí ustanovení regulující činnost energetických specialistů podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, přičemž se přizpůsobuje nové úpravě zákona o hospodaření energií, jež je účinná od 25. ledna 2020. Nová úprava zároveň reflektuje poznatky z praktické aplikace předchozí vyhlášky o energetických specialistech.

Následující komentář je výňatkem informací zveřejněných v aplikaci ODok.

Novela zákona o hospodaření energií zrušila institut přezkoušení energetického specialisty a zároveň nově upravila principy a způsob naplnění povinnosti průběžného vzdělávání energetického specialisty.

Podle dosavadní právní úpravy měl energetický specialista povinnost jednou za tři roky absolvovat tzv. průběžné vzdělávání, které spočívalo v účasti na dvoudenním semináři, který byl zakončen testem. Organizací seminářů byly pověřeny organizace (vysoké školy), které si podaly žádost a splnily zákonem stanovené podmínky pro jmenování. Podmínkou pro konstatování úspěšného absolvování, které zároveň znamenalo možnost energetického specialisty pokračovat v provádění činností dle uděleného oprávnění energetického specialisty, byla jak účast na semináři, tak úspěšné absolvování závěrečného testu.

Podle novely zákona o hospodaření energií již není principem průběžného vzdělávání jeden seminář za tři roky a nutnost úspěšného absolvování testu, ale zajištění soustavného vzdělávání, které si energetický specialista zvolí podle svého profesního zaměření. Energetický specialista má nově povinnost se zúčastnit v tříletém období vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání tak, aby v tomto období dosáhl vyhláškou stanoveného počtu 18 kreditů.

Organizací vzdělávacích akcí průběžného vzdělávání již nejsou pověřeny vysoké školy, ale také subjekty, které naplní vyhláškou stanovená kritéria pro zařazení vzdělávací akce do systému průběžného vzdělávání. Na základě zaměření a odbornosti vzdělávací akce, její délky a finanční náročnosti, bude schválené vzdělávací akci přidělen minimální počet kreditů. Vzdělávací akce předkládané k zařazení do průběžného vzdělávání budou posuzovány Odbornou komisí pro výběr vzdělávacích akcí, která následně přidělí vzdělávacím akcím kredity.

Na tento nový přístup průběhu a plnění průběžného vzdělávání je potřebné nastavit prováděcí právní předpis v souladu se zmocněním podle § 10a odst. 5 zákona o hospodaření energií.

Novela zákona o hospodaření energií dále rozšiřuje výkon činnosti energetického specialisty i na právnické osoby, tzn., nově bude udělováno oprávnění energetických specialistů také právnickým osobám. Z tohoto důvodu bylo potřeba upravit přílohy vyhlášky č. 4/2020 Sb., kde jsou příslušné formuláře pro podávání žádostí.

Dále dosavadní praxe ukázala, že předchozí znění vyhlášky nebylo dostatečné pro pružnější organizaci odborné zkoušky. Pro zlepšení efektivity odborné zkoušky bylo potřebné:

  • omezit možnost složení odborné zkoušky pro více typů oprávnění v jednom dni. Nově bude moci žadatel o vydání oprávnění energetického specialisty skládat zkoušku jen v jedné z oblastí výkonu činnosti energetického specialisty, a to z důvodu větší náročnosti zkoušky,

  • přesněji definovat průběh a obsah odborné zkoušky, jejíž složení je jednou z podmínek pro udělení oprávnění energetického specialisty. Žadatelům, kteří se nedostavili k odborné zkoušce v den jejího konání, nehrozil žádný postih, což vedlo k tomu, že z max. množství přihlášených žadatelů se ve skutečnosti dostavila zhruba polovina. Tato praxe byla velmi neefektivní pro nakládání s časem u členů zkušební komise, dalších žadatelů a prodlužuje to dobu čekání pro absolvování odborné zkoušky. Nově bude muset žadatel omluvit svou neúčast, nebo bude hodnocen, že u zkoušky neuspěl a žádost o vydání oprávnění bude zamítnuta. Tím bude zjednodušena i administrace odborné zkoušky,

  • dochází k úpravě tematických zkušebních okruhů, aby lépe vystihovaly smysl odborné zkoušky. Dochází k upřesnění požadovaných znalostí, které jsou zkouškou prověřovány. Stejně tak došlo k úpravám některých příloh – formulářů.

Komentář k jednotlivým ustanovením vyhlášky

§ 1 Předmět úpravy

Zákon o hospodaření energií, který upravuje mj. ustanovení týkající se oblasti výkonu činnosti energetických specialistů, specifikuje požadavky na získání oprávnění zákonem stanovených činností energetického specialisty a jeho povinnosti pro výkon dané činnosti, mezi něž patří i absolvování tzv. průběžného aktualizačního vzdělávání. Praktickou aplikaci požadavků a povinností zákonem kladených na uchazeče o udělení oprávnění a energetického specialistu má stanovit v souladu se zmocněním prováděcí právní předpis. Ustanovení § 1 vymezuje předmět vyhlášky v souladu se zmocněním § 10a zákona konkrétně:

  • odst. 1 pro udělování oprávnění energetického specialisty;

  • odst. 2 pro realizaci a absolvování průběžného vzdělávání a odvolává se na konkrétní formuláře pro naplnění požadavků, které jsou uvedeny v příloze prováděcího právního předpisu.

Nad rámec výše uvedeného odst. 2 v souladu se zákonem vymezuje předmět prováděcího předpisu a povinnosti stanovené v § 10 odst. 7 písm. d) zákona, tzn. náležitosti evidence o prováděných činnostech. Tuto evidenci ministerstvo využívá jako zdroj dat pro statistické účely v oblasti energetických úspor. Jedná se o úspory ve formě dat vycházející ze zpracovaných energetických auditů a energetických posudků a zpracovaných průkazů energetické náročnosti budov.

§ 2 Odborná zkouška

Odst. 1 specifikuje, v jakém jazyce je odborná zkouška prováděna. Skládání odborné zkoušky se neřídí zákonem č. 500/2004 Sb., Správní řád, který předepisuje v § 16 odst. 1 český jazyk, jako úřední jazyk. Vzhledem k tomu, že tudíž není legislativně ukotveno, v jakém jazyce se zkouška skládá, bylo nezbytné definovat, v jakém jazyce bude odborná zkouška vedena. Tím se zamezilo situaci, kdy by se žadatel mohl dožadovat skládání zkoušky v jiném než českém jazyce, kterému by Zkušební komise nerozuměla.

Žadatel zasílá žádost o získání oprávnění energetického specialisty na Ministerstvo. Splňuje-li žádost všechny náležitosti, je žadatel pozván k odborné zkoušce. V souladu se zákonem pořádá odbornou zkoušku Státní energetická inspekce. Vyhláška standardizuje, v jakém nejzazším termínu musí být žadatel o konání odborné zkoušky informován. Jedná se o zajištění včasného informování uchazeče, aby si mohl vše potřebné ke zkoušce zorganizovat. Tento termín je stanoven nejméně 30 dní před konáním zkoušky, aby měl žadatel dostatek času se na zkoušku připravit, stejně tak si rezervovat datum zkoušky v kalendáři, aby termín nekolidoval s jinými pracovními termíny. Toto zpřesnění zároveň napomáhá organizaci zkoušek ze strany SEI.

Dosavadní praxe umožnila skládat odbornou zkoušku pro všechny typy oprávnění v jeden den. Tento přístup se ukázal jako neefektivní, proto je nově stanoveno, že lze v jeden den skládat odbornou zkoušku jen pro jeden typ oprávnění. K této změně se ministerstvo uchýlilo z důvodu časové a věcné náročnosti zkoušky. Skládal-li žadatel odbornou zkoušku na více než jedno oprávnění, zvláště bylo-li jedno oprávnění k provádění energetického auditu a energetického posudku, pak z důvodu neúměrné časové délce zkoušky a následného vyčerpání a ztráty koncentrace docházelo k neúspěšnému absolvování ústní části zkoušky a opakovanému předkládání žádostí (neúměrná finanční a administrativní zátěž na uchazeče). Tomuto chce ministerstvo předejít, a proto ustanovilo možnost skládání odborné zkoušky jen pro jeden typ oprávnění v jeden den.

Dále se v praxi ukázalo jako problematické, že není legislativně stanoveno, že písemná a ústní část se konají v jeden den, příp. že lze zkoušku rozložit. V takových případech bylo problematické uchazečům argumentovat, že není možné přijít pouze složit písemnou část a pak ústní část v jiném termínu. Z tohoto důvodu je nově stanoveno, že zkouška se absolvuje jako celek v jednom dni.

Vyhláška stanovuje, že odborná zkouška se skládá ze dvou částí. Písemné a ústní. V písemné části zkoušky se ověřují znalosti právních předpisů a norem pro oblast výkonu činnosti. Ústní část je vedena rozpravou nad vylosovanými okruhy otázek definovaných v příloze č. 3 vyhlášky. Tímto přesným vymezením obsahu ústní a písemné zkoušky by se mělo uchazeči dostatečně připravit a vytvořit transparentní prostředí pro absolvování zkoušky. Zároveň návrh reflektuje skutečnost, že vedle věcných znalostí musí mít energetický specialista pro svůj výkon činnosti znalost souvisejících právních předpisů a dalších technických dokumentů. Z praxe se ukázalo, že praktické, technické otázky je vhodnější řešit v rámci rozpravy z důvodu umožnění uchazeči zdůvodnit své odpovědi.

Je stanovena délka písemné a ústní části odborné zkoušky. Maximální délka písemné části je 90 minut a maximální délka ústní části je 60 minut. Nově bude možno skládat odbornou zkoušku v jeden termín pouze na jeden typ oprávnění. Z tohoto důvodu je zkrácená původní délka odborné zkoušky oproti současné praxi, kdy délka zkoušky zohledňuje možnost skládat odbornou zkoušku pro více činností energetického specialisty v jeden den.

§ 3

Písemnou částí zkoušky se ověřují znalosti právních předpisů a norem pro oblast výkonu činnosti. Z důvodu transparentnosti průběhu zkoušky je specifikován maximální počet otázek, které může žadatel v písemné části obdržet. Je předpokládáno, že písemná část pro oblast zpracování energetického auditu a energetického posudku bude mít 80 otázek, zatímco oblast zpracování průkazu energetické náročnosti budovy, prováděné kontroly systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání a provádění kontroly systémů klimatizace a kombinovaných systémů chlazení a větrání bude mít 50 otázek.

Oblast energetického auditu a energetického posudku vyžaduje znalosti nejen z oblasti energetiky, ale i z oblasti ekonomie, stavebnictví apod. V rámci energetického auditu mohou být navrhována vysoko nákladová opatření, která mohou vyžadovat investice v řádu mil. Kč. Z tohoto důvodu jsou na oblast energetického auditu a energetického posudku kladeny vyšší nároky než na ostatní obory činnosti energetického specialisty. Ustanovení zároveň stanovuje, že v případě, pokud žadatel neuspěje v první, písemné části, nepokračuje ke skládání ústní části. Za úspěšné složení odborné zkoušky je totiž možné považovat pouze úspěšné složení obou částí.

Definována je minimální hranice, kterou je nutné v písemné části odborné zkoušky dosáhnout. Tato hranice byla nově nastavena na 80 %. Srovnávají se rozdílné požadavky na výsledek v písemné části odborné zkoušky pro různé typy oprávnění. Ke zpřísnění oproti stávajícím požadavkům dochází z následujících důvodů:

  • požadavku na kvalitu zpracovaných dokumentů energetickými specialisty, která není dostatečná. Z tohoto důvodu jsou vyžadované větší znalosti již při žádosti o získání oprávnění;

  • při současném nastavení je písemná část pouhou formalitou, která nemá vypovídající hodnotu. Z tohoto důvodu je tlak na zpřísnění v souvislosti i s předchozí odrážkou.

Ustanovení definuje podmínky, kdy je možné konstatovat úspěšné složení ústní části zkoušky. Ústní část zkoušky probíhá před „Zkušební komisí”, která hodnotí znalosti žadatele. Žadatel si losuje tři okruhy otázek pro výkon dané činnosti. V závislosti na prokázaných znalostech je žadatel členy komise hodnocen jako „vyhověl”, nebo „nevyhověl”.

V rámci ústní části odborné zkoušky si žadatel losuje z okruhů otázek pro jednotlivé typy oprávnění. Okruhy byly zvoleny tak, aby pokrývaly celou oblast výkonu činnosti. Okruhy jsou definovány, aby prověřily odborné nikoli legislativní znalosti. Ustanovení se odkazuje na přílohu č. 3, která seznam okruhů specifikuje.

O celé zkoušce je pořizován záznam do spisu. Výsledek zkoušky je jedním z rozhodných požadavků pro zamítnutí žádosti nebo o vydání rozhodnutí o udělení oprávnění energetického specialisty. Vyhláška stanoví náležitosti tohoto protokolu o zkoušce, aby bylo možné následně na základě tohoto protokolu vydat rozhodnutí. Tento protokol obsahuje informace o výsledku písemné a ústní části zkoušky, pokud žadatel uspěl v písemné části. Protokol obsahuje dodatečné otázky, které Zkušební komise případně položí. Protokol obsahuje celkové zhodnocení žadatele, zda uspěl či neuspěl u odborné zkoušky. Vzor protokolu je uveden v příloze č. 4 a příslušné ustanovení se na tuto přílohu odkazuje.

Žadatelům, při nedostavení se k odborné zkoušce v den jejího skládání, nehrozí žádný postih, což podle dosavadní praxe vedlo k tomu, že z max. množství přihlášených žadatelů se ve skutečnosti dostavuje polovina, což je velmi neefektivní nakládání s časem pro členy Zkušební komise, dalších žadatelů a prodlužuje to dobu čekání pro absolvování odborné zkoušky. Nově bude muset žadatel omluvit svou neúčast u SEI, nebo bude hodnocen, že u zkoušky neuspěl a žádost o vydání oprávnění bude zamítnuta. Aby nedocházelo k nárůstu administrativy (a to i v případě lékařů), není vyžadováno potvrzení od lékaře v případě, kdy se žadatel omluví na základě zdravotních důvodů. Pokud by se žadatel z vážnějšího problému nemohl dostavit ke zkoušce v den jejího konání, je stanoveno, že omluva může být doložena 5 dní po termínu zkoušky. Stejně tak bude výsledek odborné zkoušky hodnocen jako „nevyhověl”, odstoupí-li žadatel v průběhu zkoušky, aniž by k tomu měl vážné důvody.

Též se v praxi, v rámci každé zkoušky stávalo, že žadatel na vyzvání SEI, aby se dostavil k odborné zkoušce v určitém termínu, nereagoval s vysvětlením, že je pracovně vytížen. V mnoha případech tato situace nastávala opakovaně. Toto vedlo k situaci, kdy v databázi je vedeno přes několik desítek žadatelů i několik měsíců, kteří se neustále, i přes vyzvání, nedostavují k odborné zkoušce. Podle dosavadního znění vyhlášky nemělo ministerstvo žádné nástroje k urychlení procesu. Bylo proto stanoveno, že žadatel má možnost se třikrát omluvit. Pokud se na čtvrtou výzvu ze strany SEI ke zkoušce nedostaví, bude v rámci odborné zkoušky hodnocen jako „nevyhověl” a jeho žádost o vydání oprávnění bude zamítnuta.

§ 4 Zkušební komise

Aby byla zajištěna nezaujatost Zkušební komise, je požadavek, aby u zkoušky bylo přítomno minimálně 7 členů, viz k odst. 6. S ohledem na zajištění přítomnosti potřebného počtu členů pro usnášeníschopnost Zkušební komise má nejméně 11 jmenovaných členů z různých oblastí (zajištění zástupnosti). Členové „Zkušební komise” pokrývají celou oblast výkonu činnosti energetického specialisty. Jedná se o akademické pracovníky (zástupci vysokých škol), členy profesních organizací a zástupce státní správy, kteří mají úzký vztah k předmětu výkonu činnosti. Komise má stanoveného jednoho předsedu a dva místopředsedy. Počet místopředsedů je nastaven tak, aby byla zajištěna zastupitelnost a např. v případě nemoci nemusela být zkouška zrušena.

Zasedání „Zkušební komise” řídí předseda nebo jeden z přítomných místopředsedů. Komise nemůže zasedat, není-li přítomný alespoň jeden z uvedených.

Ustanovení v souladu se stávající praxí stanovuje formu jmenování členů Zkušební komise a ustanovení předsedy a místopředsedy Zkušební komise. Členové, předseda a místopředseda Zkušební komise jsou jmenováni a odvoláváni SEI, konkrétně ústředním ředitelem.

Ustanovení stanovuje, kým je zajištěna organizace celé odborné zkoušky. Pověřenou osobou je tajemník Zkušební komise, který má na starosti administraci a organizaci spojené se zasedáním Zkušební komise. Tajemník je jmenován a odvoláván ústředním ředitelem SEI. Tajemník je zároveň zaměstnancem SEI, čímž je zajištěn požadavek § 10a odst. 1 zákona.

Tajemník svolává Zkušební komisi min. v intervalech 1x za dva měsíce nebo na žádost MPO. Tato lhůta je stanovena pro případy, kdy by bylo podáno jen málo žádostí o výkon činnosti energetického specialisty. Na druhou stranu je však zajištěno to, aby se zkoušky organizovaly častěji, pokud to příjem žádostí bude vyžadovat. Cílem je, aby žadatelé nečekali příliš dlouhou dobu na složení odborné zkoušky nezbytné pro udělení rozhodnutí k výkonu činnosti energetického specialisty.

Současná praxe je, že Zkušební komise se schází min. 1x měsíčně. Počet zájemců o získání oprávnění je dlouhodobě stálý.

Z důvodu transparentnosti se stanovují pravidla usnášení se Zkušební komise a způsob jejího rozhodování. Komise je usnášeníschopná v případě, je-li přítomno 7 jejích členů, z toho je přítomen předseda nebo místopředseda. Počet je stanoven s cílem zajistit nestrannost rozhodnutí. Hodnocení ústní části nelze provádět přesně definovanými kritérii.

Dále je stanovena podmínka v případě usnášeníschopnosti, že nadpoloviční většina členů je tvořena zástupci ministerstva a odborníků vysokých škol. K tomuto kroku ministerstvo přistoupilo z důvodu nezaujatosti. Cílem je, aby zástupci profesních organizací, kteří prověřují znalosti z praxe dané oblasti, byli v „menšině”, neboť je zde možnost, že z jejich strany mohlo být na nového uchazeče nahlíženo jako na určitou konkurenci. Proto je nezbytné, aby většina členů byla v tomto případě zastoupena členy s jinou profesní odborností. Tímto ustanovením je zajištěna nezaujatost komise.

V případě rovnosti hlasů při výběru vzdělávací akce rozhoduje přítomný předseda nebo místopředseda. Může nastat situace, kdy nebude pro hlasování lichý počet přítomných (je stanoveno, že počet členů je min. 7), či se v případě lichého počtu přítomných členů z určitého důvodu může zdržet. Je tedy nezbytné stanovit postup v případě rovnosti hlasů.

Je dána povinnost oznámit výsledek odborné zkoušky žadateli v den jejího konání. Oznámení o výsledku zkoušky dává žadateli prostor pro případné dotazy k jeho hodnocení, čímž dojde k omezení případů, kdy dochází k odvolání proti rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost o udělení oprávnění energetického specialisty z důvodu nesložení odborné zkoušky.

Aby bylo zřejmé, že se „Zkušební komise” usnesla v souladu s vyhláškou, co se týče výsledku odborné zkoušky žadatele o vydání oprávnění, je protokol podepsán všemi členy Zkušební komise. Podpisem je všemi členy stvrzen výsledek odborné zkoušky.

Udělování oprávnění energetického specialisty se řídí správním řádem, kde žadatel má možnost se proti rozhodnutí odvolat. Odborná zkouška je jedním z podkladů pro vydání rozhodnutí, ovšem samotná zkouška není správním řízením, ale její výsledek je rozhodný pro následné správní řízení. Z tohoto důvodu je potřebné zajistit, aby správní orgán měl k dispozici veškeré informace. Proto je vyžadováno pořízení záznamu z jednání Zkušební komise formou zápisu. Zápis slouží jako důkazný materiál, dojde-li ze strany žadatele k odvolání proti rozhodnutí ministerstva k Rozkladové komisi ministerstva. Vzor zápisu je uveden v příloze č. 5 vyhlášky.

§ 5 Průběžné vzdělávání

Ustanovení blíže specifikují povinnost absolvovat průběžné aktualizační vzdělávání energetického specialisty podle § 10 odst. 8 zákona. Nově je tato povinnost naplněna účastí na vzdělávacích akcích, které mají za cíl rozšířit a prohloubit vzdělání energetického specialisty. Vzdělávací akce budou nově organizovány subjekty, které naplní vyhláškou stanovená kritéria. Energetický specialista naplní povinnost průběžného vzdělávání tak, že se během tří let zúčastní dostatečného počtu vzdělávacích akcí, a tím získá minimální požadovaný počet kreditů.

Každé vzdělávací akci, na základě přidané hodnoty pro energetické specialisty, může být přiděleno od 1 do 5 kreditů. Energetický specialista naplní povinnost průběžného vzdělávání, získá-li během tří let od vydání oprávnění minimálně 18