3.2.5
Energetický zákon a jeho novely
Redakce EnergetikaInfo.cz
NahoruNovela č. 19/2023 Sb.
Ve Sbírce zákonů ČR vyšel zákon č. 19/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Novela zákona byla zpracována v reakci na opakované prohlášení předsedy vlády o nutnosti řešení bezpečnosti dodávek energie, resp. snížení závislosti na dovozu paliv z Ruska. Klíčové pro tento cíl je podpora výstavby bezemisních zdrojů. Vedle jádra se jedná o podporu výstavby výroben elektřiny z OZE.
Důvodem a účelem předložení novely bylo nastavit legislativní prostředí, které umožní jak fyzickým, tak právnickým osobám zajistit energii na pokrytí jejich potřeb, která bude cenové dostupná, bude z národních zdrojů (energetická bezpečnost) a přispívá k dekarbonizaci ekonomiky České republiky, resp. Evropské unie (plnění závazků v oblasti ochrany klimatu).
Jedná se o zásadní krok k zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky v době stále se zvyšující nejistotě dostupnosti paliv využívaných konečnými spotřebiteli energie v současné chvíli, zejména plynu, který je významnou komoditou pro zajištění centrální dodávky tepelné energie a výroby elektřiny. Podpora decentrální výroby energie z OZE zároveň přináší snižování emisí CO2.
V případě, že dojde k realizaci optimálního scénáře rozvoje OZE (využití ekonomicko-technického potenciálu), nahradí energie z OZE energii z 2 mld. m3 plynu. Aby mohlo k požadovanému rozvoji dojít, je nezbytné odstranění bariér na legislativní úrovni.
Cílem novely zákona je tedy snížení administrativních požadavků pro výstavbu a provoz OZE a zefektivnění procesů na úrovni státní a veřejné správy.
Vybraná ustanovení zákona s komentářem z aplikace ODok
§ 3 Podnikání v energetických odvětvích
Úprava zvyšuje hranici výkonu výrobny elektřiny, kdy se vyžaduje licence na výrobu elektřiny od Energetického regulačního úřadu ve vazbě na vymezení podnikání v energetických odvětvích, a to z hodnoty 10 kW na hodnotu 50 kW. Úprava nebude mít za následek narušení bezpečného provozu OZE. Bezpečnost provozu elektrizační soustavy nebude ohrožena, protože každý zdroj je individuálně posuzován při jeho připojování do elektrizační soustavy. Pro zabezpečení požární ochrany provozu FVE návrh obsahuje doplnění § 98 bodu j) požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 50 kW, který zmocňuje MPO k vydání vyhlášky, v rámci které budou definovány kritéria, která je potřeba při instalaci dodržovat, viz část druhá čl. II bod 3 návrhu.
Limit instalovaného výkonu 50 kW byl přijat po širší odborné o politické diskusi, přičemž v současné době na tomto limitu panuje široká shoda. Dochází taktéž ke sjednocení tohoto limitu napříč různými právními předpisy, a to v energetickém zákoně, jako limit, do kterého není vyžadována licence, a do zákona č. 283/2021 Sb. je nyní projednávaná novela, která stavby OZE do 50 kW považuje za drobné stavby a není nutné jakékoliv posouzení ze strany stavebního úřadu. Právní úpravu je tedy nutné vnímat v kontextu s jinými právními předpisy, především zákonem č. 283/2021 Sb. a nyní projednávanou novelou tohoto zákona, která v důvodové zprávě popsané problémy zmiňuje, přičemž tento návrh zákona slouží pouze k překlenutí období do nabytí účinnosti zákona č. 283/2021 Sb.
Navýšená hodnota instalovaného výkonu na 50 kW pro instalace využívající OZE nepodléhající stavebnímu povolení nebo ohlášení vyplynula také z podrobné diskuse se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva vnitra, resp. Hasičského záchranného sboru, při které došlo k vyhodnocení o vhodnosti tohoto limitu instalovaného výkonu za podmínky, že budou dodrženy požadavky na požární bezpečnost, je možné požadovat za bezpečnou.
Získání licence se řídí standardním procesem a správními lhůtami dle správního řádu. Licence by měla být vydána do 30 dní, pokud žadatel o licenci předloží všechny relevantní doklady.
Jelikož i zákazník může provozovat výrobnu elektřiny, pak tento novelizační bod stejným způsobem jako při úpravě v ustanovení § 3 odst. 3 zvyšuje hranici výkonu výrobny elektřiny, kdy se vyžaduje licence také v ustanovení § 28 odst. 5. Zároveň se hranice 50kW promítá do § 46.
Novela č. 19/2023 Sb. je účinná od 24. 1. 2023.
§ 19d Mimořádná tržní situace
Ministerstvo financí, za mimořádných tržních situací, může poskytovat zápůjčky nebo úvěry účastníkovi s elektřinou nebo plynem, a to k odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné tržní situace. Podmínky pro poskytnutí zápůjčky nebo úvěru stanoví vláda nařízením, stejně tak rozhoduje o jejich poskytnutí. Vláda může za mimořádné tržní situace poskytnout účastníkovi s elektřinou nebo plynem státní záruku, a to k odvrácení škody v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné tržní situace. Podmínky pro poskytnutí státní záruky vláda stanoví nařízením.
§ 23 Výrobce elektřiny
Zavádí se nová povinnost výrobcům elektřiny z malých elektráren z obnovitelných zdrojů, která souvisí s tím, že tyto výrobní zdroje nemají nově podléhat stavebnímu povolení ani ohlášení stavebního úřadu podle upraveného § 103 stavebního zákona. Je proto nutné zpřísnit podmínky pro jejich instalaci z hlediska bezpečnosti tak, aby tyto zdroje neohrozily provoz energetické sítě, majetek nebo zdraví osob.
Tato povinnost byla vyhodnocena všemi zainteresovanými státními orgány tak, že zapadá nejlépe do kontextu energetického zákona, který je pro výrobu elektřiny primárním právním předpisem. Vydání prováděcího právního předpisu je svěřeno podle nového zmocňovacího ustanovení v bodě 6 novely Ministerstvu průmyslu a obchodu, kontrolu povinnosti bude provádět Energetický regulační úřad.
§ 28 Zákazník
Novela zavádí povinnost, analogicky jako u výrobce elektřiny, u zákazníka provozujícího výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW připojenou k distribuční soustavě plnit požadavky na požární bezpečnost. Úprava je provedena v tomto ustanovení úpravou odkazu na § 23 odst. 3 zákona.
§ 91 Přestupky držitele licence
Jde o úpravu sankcí v souvislosti s novou povinností pro výrobce elektřiny.
§ 98a Zmocňovací ustanovení
V souvislosti s provedenou úpravou a také ve spojení s úpravou v ustanovení § 103 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zavádí tento novelizační bod zmocnění pro Ministerstvo průmyslu a obchodu upravit v prováděcím právním předpisu požadavky na bezpečnou instalaci výroben elektřiny z OZE s instalovaným výkonem do 50 kW.
Jde o vyhlášku Ministerstva průmyslu a obchodu pro pro novou povinnost stanovenou v § 23 odst. 3 písm. s) a § 28 odst. 5. Bezpečnost má komplexní charakter, tedy ji není vhodné tříštit, resp. umisťovat do více právních předpisů. Na vydání prováděcího právního předpisu k energetickému zákonu ohledně bezpečnosti instalací se při přípravě novely shodli zástupci MPO, MMR a MV.
Účinnost
Účinnost novely zákona se s ohledem na vrcholící energetickou krizi navrhuje v co nejkratším termínu, tedy dnem následujícím po dni vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů (24. ledna 2023). Na přijetí novely zákona byl dán naléhavý obecný zájem spočívající v tom, že je nutné co nejrychleji vyřešit negativní dopady vysokých cen energií.
NahoruNovela č. 176/2022 Sb.
Cílem novely je reagovat na současnou krizi na trhu s energiemi. Kritická je situace v oblasti dodávek zemního plynu, neboť Česká republika patří mezi země s téměř výhradními dodávkami ruského plynu, přičemž dodávky zemního plynu z jiných států není možné v krátkodobém horizontu ve stejném rozsahu zajistit.
Novela reaguje na energetickou krizi dvěma nejnutnějšími legislativními úpravami:
1) zavedením principu "Use it or lose it" (UIOLI) při skladování zásob zemního plynu,
2) novelizací institutu dodavatele poslední instance.
ad 1) Zásobníky zemního plynu na území České republiky jsou schopny pojmout cca 30 % roční spotřeby zemního plynu. Jejich úplné a efektivní naplnění během léta představuje nejjednodušší způsob, jak zajistit dodávku zemního plynu v zimě alespoň pro nejohroženější segmenty odběratelů. Zavedení principu UIOLI umožní plné využití zásobníků plynu, neboť bude odstraněno blokování jejich rezervované, ale nevyužité kapacity.
Podle dosavadní právní úpravy získávala smluvní strana smlouvy o uskladnění plynu právo na uskladnění plynu v zásobníku, a tento ukladatel využíval skladovací kapacitu podle obchodní příležitosti. Úprava mění povinnosti ukladatele v tom směru, že sjednal-li smlouvu o uskladňování plynu a na jejím základě rezervoval roční skladovací kapacitu, vzniká mu smluvně nejenom právo uskladňovat plyn v zásobníku, ale na základě zákona také povinnost využívat rezervovanou skladovací kapacitu v požadovaném rozsahu. Požadovaný rozsah bude daný prováděcím právním předpisem a bude určený minimálním požadovaným množstvím uskladněného plynu v konkrétní časové úseky.
Jako důsledek řešení možných negativních dopadů zavedení principu UIOLI se doplňují pravomoci Energetického regulačního úřadu k cenové regulaci činnosti uskladňování plynu v zásobnících plynu, připojených do přepravní soustavy. v České republice tak, aby i nadále mohla být zajištěna jednak přiměřená cenová úroveň uskladňování plynu a dále ekonomická rentabilita provozování zásobníků trhu v České republice. Pokud však na trhu se službou uskladňování plynu dojde k takovým změnám, pro které pominou důvody pro regulaci ceny služby uskladňování plynu, je Energetickému regulačnímu úřadu dáno oprávnění rozhodnout o tom, že cenu za uskladňování plynu v zásobnících plynu přímo připojených do přepravní soustavy nestanoví.
ad 2) Institut dodavatele poslední instance, který je součástí zákona od roku 2009, se v rámci energetické krize a zejména při krachu společnosti Bohemia Energy osvědčil do té míry, že žádná domácnost nezůstala bez dodávky elektřiny a plynu. Institut byl však v tomto rozsahu použit poprvé (pozn. ukončením činnosti Bohemia Energy se do režimu DPI dostalo 900 tis. zákazníků), tedy se projevily některé jeho nedostatky, které bylo nutné odstranit.
Předchozí právní úprava zejména nepředpokládala, že by se do finančních potíží a potenciálního krachu mohl dostat některý ze samotných dodavatelů poslední instance. Vysoká volatilita cen a jejich skokový nárůst však ukázaly, že do potíží s likviditou se mohou dostat také obchodníci, kteří dodávají energii v režimu dodavatele poslední instance. Na tuto a některé jiné situace není zákon připraven, což při současných stále rostoucích cenách elektřiny i plynu potenciálně ohrožuje miliony odběratelů.
Novela institutu je rozvržena do pěti paragrafů, které podrobněji vymezují práva a povinnosti dodavatele poslední instance a ostatních účastníků trhu, začátek a konec daného právního vztahu a pravomoci Energetického regulačního úřadu určit jiného dodavatele poslední instance, pokud by se některý z nich dostal do finančních problémů.
Novela č. 176/2022 Sb. je účinná od 27. 6. 2022.
NahoruNovela č. 232/2022 Sb.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo novelu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Novela reaguje na akutní cenové problémy na trhu s energiemi a navazuje na předchozí novelu energetického zákona, kterou Poslanecká sněmovna schválila dne 2. června 2022 (sněmovní tisk č. 225). Ta obsahovala zejména novou právní úpravu institutu dodavatele poslední instance a zavedení principu "Use it or lose it" (UIOLI) při skladování zemního plynu v podzemních zásobnících.
Cílem právní úpravy je snížit cenu elektřiny a zemního plynu konečným zákazníkům při mimořádných tržních situacích. Mimořádnou tržní situací se rozumí stav, kdy se podstatná část občanů státu dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo zemního plynu a tento stav není možné, dostatečné nebo vhodné řešit jiným druhem státní pomoci, jakým je například příspěvek na bydlení.
V takového situaci se bezpochyby nachází české domácnosti právě nyní. Z veřejně dostupných zdrojů (např. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-cez-oznamil-dalsi-cenovy-skok-a-tentokrat-poradny-203619) vyplývá, že pokud domácnost topí elektřinou, vroste její cena v roce 2023 oproti roku 2021 o cca 145 %. Pokud domácnost topí plynem, vzroste jeho cena v roce 2023 oproti roku 2021 o cca 190 %. Situace jednotlivých zákazníků se samozřejmě liší, nicméně lze předpokládat, že podstatná část domácností již nyní čelí nebo nejpozději před začátkem topné sezóny bude čelit enormnímu nárůstu ceny energie.
Je třeba, aby v popsaných situacích existoval mechanismus, který umožní státu konečnou cenu elektřiny nebo zemního plynu, případně tepla zákazníkům snížit prostřednictvím energetického zákona. Příspěvek státu má charakter dotace, která putuje ze státního rozpočtu na obchodníky s elektřinou nebo plynem. Ti jsou povinni příspěvek ve výši stanovené nařízením vlády zohlednit (uplatnit, započítat) ve faktuře za dodávku elektřiny nebo plynu zákazníkovi, nebo ho promítnout do zálohových plateb. Technickou podporu při této finanční operaci zajištuje operátor trhu, u něhož se shromažďují všechny základní informace.
Mechanismus pro snížení ceny komodity je spojen s vybranou distribuční sazbou (tarifem) v elektroenergetice a kategorií zákazníka určeného roční spotřebou v plynárenství, neboť tam tarifní struktura neexistuje. Vymezení distribučních sazeb obsahují cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, aktuálně cenové rozhodnutí č. 9/2021. Sazby jsou uspořádány s ohledem na charakter odběru a množství spotřeby elektřiny, pomocí nich lze tedy velmi přesně identifikovat typy zákazníků, kterým může být státní pomoc adresována.
Úprava je navržena tak, aby umožnila vládě vydat nařízení, v němž výběrem konkrétní distribuční sazby a pomocí určení spotřeby plynu, případně dalšími kritérii, určí množinu zákazníků, kterým je pomoc určena. Vláda pak v nařízení zejména vymezí výši příspěvku, kterou stát adresuje jednotlivým kategoriím zákazníků a některé další technické podmínky nezbytné pro aplikaci daného právního institutu.
S ohledem na to, že příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn obdrží podle návrhu zákona ze státního rozpočtu obchodník s elektřinou a obchodník s plynem, může se jevit, že tento příspěvek vykazuje znaky komerční veřejné podpory. Příspěvek v elektroenergetice a plynárenství však komerční charakter nemá, neboť jeho koncovým příjemcem bude nekomerční zákazník. Fakticky část platby za energii bude uhrazena obchodníkovi státem namísto zákazníka. Návrh právní úpravy bude oznámen Evropské komisi podle příslušené právní úpravy.
Novela č. 232/2022 Sb. je účinná od 10. 8. 2022.
NahoruNovela č. 287/2022 Sb.
Novela reaguje na bezprecedentní situaci na trhu s energiemi. Zavádí se nový institut mimořádné tržní situace, prostřednictvím kterého se založí pravomoc vládě. Ta bude moci prostřednictvím nařízení vlády mj. stanovovat ceny elektřiny nebo plynu, a dále v krajních případech ukládat povinnost výroby nebo dodávky elektřiny nebo plynu, ukládat povinnost nabídky elektřiny nebo plynu či limitovat obchodování s elektřinou nebo plynem. V mimořádné tržní situaci se rovněž počítá s úhradou prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v případech, kdy stanovená ceny v mimořádné tržní situace nebude pokrývat náklady na zajištění dodávky. Příslušné mechanismy výpočtu a další podrobnosti budou předmětem navazujících nařízení vlády.
Novela č. 287/2022 Sb. je účinná od 1. 10. 2022.
Tržní cena elektřiny na pražské burze PXE vystoupila v meziročním srovnání v lednu letošního roku z částky 5 tis. Kč za 1 MWh na aktuálních 13,4 tis. Kč za 1 MWh. Tržní cena zemního plynu na stejné burze vystoupila v meziročním srovnání z částky 1,7 tis. Kč za 1 MWh na aktuálních cca 6 tis. Kč za 1 MWh.
Nárůst cen energií v řádech stovek procent je bezprecedentní. Mimořádně vysoké ceny energií ohrožují fungování většiny domácností v České republice. Danou situaci není vhodné a dostatečné řešit stávajícím právním institutem příspěvku na bydlení, v jehož rámci může stát pomoci pouze nejvíce energeticky zranitelným zákazníkům. Za současné situace se jeví jako nezbytné vytvořit zcela nový právní institut, jehož prostřednictvím stát zajistí rychlou a efektivní pomoc zákazníkům, která se odrazí přímo v jejich faktuře za elektřinu nebo plyn.
Aktuální vývoj na trhu s energiemi (zejména tedy s elektrickou energií a zemním plynem) je v poslední době ve znamení bezprecedentního růstu a také relativně významné volatility.
Graf : Vývoj ceny elektřiny v ČR na denním trhu
Zdroj: oenergetice.cz
Graf : Vývoj ceny zemního plynu v ČR (BL-M10-22)
Zdroj: oenergetice.cz
Vývoj na trhu s elektřinou a zemním plynem se pak také postupně promítá do konečných cen, tedy do cen, které platí koneční zákazníci. Tyto ceny se liší mezi členskými státy v důsledku jiného daňového zatížení a výše regulované složky, ale růst cen je patrný napříč všemi státy EU.
Graf : Srovnání konečné ceny elektřiny pro domácnosti včetně daní (březen 2022)
Zdroj: Quarterly report On European electricity markets, 1Q2022
Graf : Srovnání konečné ceny elektřiny pro průmysl bez daní (březen 2022)
Zdroj: Quarterly report On European electricity markets, 1Q2022
3.1 Elektřina
Hlavním faktorem růstu ceny elektřiny je v poslední době růst ceny zemního plynu, což je dáno primárně tím, že plynové elektrárny sehrávají v Evropě v řadě případů roli marginálního zdroje (tedy závěrné elektrárny). Mezi další faktory patří vývoj ceny emisní povolenky, která má i nepřímý dopad ve smyslu tlaku na substituci uhelných zdrojů za plynové, což prohlubuje významně ceny zemního plynu. I tak byl faktor ceny povolenky v období ledna 2022 přibližně poloviční vůči faktoru růstu ceny zemního plynu. Cenu elektřiny také ovlivňuje dostupnost výrobních zdrojů, aktuálně se jedná zejména o dostupnost jaderných elektráren ve Francii, ale kupříkladu i o nižší dostupnost vodních elektráren v důsledku sucha. Část ceny také tvoří určitá riziková přirážka, které zachycuje nejistotu z možné další eskalace situace na Ukrajině a případných dopadů ukončení dodávek zemního plynu do Evropy ze strany Ruské federace.
Graf : Hlavní faktory změn ceny elektřiny Cal23 (4. 1. 2021 – 28. 3. 2022)
Zdroj: ČEZ
Graf : Vývoj ceny elektřiny v Německu a nákladové faktory výroby elektřiny ze zemního plynu (květen 2021 – duben 2022)
Zdroj: ACER‘s Final Assessment of the EU Wholesale Electricity Market Design, April 2022
3.2 Zemní plyn
Nejvýznamnější příčinnou aktuálního růstu ceny zemního plynu je neoddiskutovatelně geopolitická situace, zejména tedy vojenská agrese Ruské federace vůči Ukrajině a související omezování dodávek zemního plynu. V tomto ohledu lze identifikovat tři dílčí fáze. V první fázi v létě 2021 začalo docházet k dílčímu růstu ceny zemního plynu z důvodu nižších dodávek zejména LNG. Přibližně v říjnu 2021 začaly cenu ovlivňovat zejména faktory spojené s nejistotou ohledně dodávek zemního plynu z Ruské federace a zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Třetí fáze je již plně ovlivněna zahájením ruské vojenské agrese vůči Ukrajině a postupným poklesem dodávek plynu z Ruské federace.
Graf : Hlavní faktory ovlivňující vývoj ceny zemního plynu na úrovni měsíčního kontraktu TTF (květen 2021 – duben 2022)
Zdroj: ACER‘s Final Assessment of the EU Wholesale Electricity Market Design, April 2022
Graf : Dodávky zemního plynu do EU dle zdrojových destinací (1. 10. 2021 – 12. 8. 2022)
Zdroj: ENTSO-G
Graf : Tok zemního plynu (denní) z Ruské federace do Evropy v roce 2022
Zdroj: Quarterly Gas Review: Short – and Medium-Term Outlook for Gas Markets, OIES
Stávající design trhu s energií (elektřinou)
V současné době využívá evropský energetický trh na velkoobchodních trzích metodu "merit order" (respektive tzv. "marginální/mezní ceny"). Technologie se řadí vzestupně na základě výrobních nákladů (ve většině případů určených na úrovni variabilních nákladů, protože fixní náklady jsou brány jako "utopené náklady"). Nižší variabilní náklady mají zejména nepalivové zdroje, nebo zdroje s nízkými náklady na palivo, jedná se kupříkladu o zdroje jaderné, větrné, vodní a solární. Naopak větší variabilní náklady jsou typicky spojené s uhelnými a plynovými elektrárnami (případně mazutovými, které však nejsou v Evropě významně rozšířené). Tyto variabilní náklady tvoří zejména palivové náklady a náklady na emisní povolenky (zejména u uhelných elektráren). V případě relativně nízké poptávky určují cenu zdroje s relativně nižšími výrobními náklady, v případě vyšší poptávky se pak tzv. "závěrná elektrárna" posouvá výše po křivce a cena je určována zdroji s vyššími výrobními náklady.
Graf : Ilustrativní nákladová křivka ve střední Evropě
Zdroj: ČEZ
V současné době v prostředí vysokých cen elektřiny přicházejí výzvy k přehodnocení některých základních principů současné metody určení tržní ceny. Jedná se kupříkladu o uplatnění cenových stropů nebo určení ceny na základě průměrných nákladů, případně výrobních nákladů jednotlivých výrobních zdrojů (tzv. metoda "pay-as-you-bid"). Metoda průměrných nákladů může vést ve střednědobém a dlouhodobém horizontu k ohrožení bezpečnosti dodávek. Je tomu tak proto, že účastníci trhu (např. plynové elektrárny) nebudou schopné pokrýt své vynaložené náklady (zejména na úrovni kapitálových nákladů) na výrobu elektřiny. Podobně hrozí, že taková opatření odradí nové účastníky (ať už nové generace nebo nové nabídky reagující na poptávku), kteří by mohli uspokojit systémové potřeby nákladově efektivním způsobem. S rostoucím podílem OZE v energetickém mixu jednotlivých států lze počítat vzhledem k charakteru výroby a neřiditelnosti výroby ("přerušovaná výroba") spíše s kolísáním velkoobchodních cen v určitých časových intervalech. Tato volatilita ukazuje rostoucí potřebu flexibility energetického systému. Pokud se uvede do praxe jiný systém cen, může se stát, že v dobách nedostatku energie z OZE nebude potřebná energie k dispozici (bude méně zdrojů z důvodu nemožnosti krýt vlastní náklady), a tím se stane integrace přerušované výroby v dlouhodobém horizontu ještě dražší.
Graf : Ilustrativní zobrazení stávajícího designu trhu s elektřinou ("pay-as-clear")
Zdroj: ACER‘s Preliminary Assessment of Europe's high energy prices and the current wholesale electricity market design
Graf : Ilustrativní zobrazení alternativního designu trhu s elektřinou ("pay-as-bid")
Zdroj: ACER‘s Preliminary Assessment of Europe's high energy prices and the current wholesale electricity market design
Opatření v jednotlivých státech EU
V tabulkách a grafech níže je uveden přehled opatření, která na řešení rostoucích cen energií přijaly členské státy EU.
Graf : Veřejné výdaje v období prosinec 2021 – červenec 2022 na kompenzaci vysokých cen energií v sektoru domácností a průmyslu (k 10. 8. 2022)
Zdroj: Bruegel
Tabulka : Srovnání opatření v jednotlivých členských státech EU
Zdroj: Bruegel
Tabulka : Detailnější informace k opatření v jednotlivých členských státech EU
Zdroj: Bruegel
NahoruVybraná ustanovení zákona s komentářem z aplikace ODok
§ 11c
Do § 11c se vložil nový odstavec 2 upravující právo spotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu se způsobem určení ceny přímo závislým nebo odvozeným od změn ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem (tj. s tzv. dynamickou cenou elektřiny nebo plynu nebo obdobným způsobem určení ceny), a to ve velmi krátké měsíční výpovědní době. Toto právo se dává pouze takovému zákazníkovi, který je v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "občanský zákoník"). Cílem navržené úpravy je zajistit efektivní ochranu těchto zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům z důvodu nestability trhů. Vzhledem k tomu, že se cena elektřiny nebo plynu odvíjí od trhových cen, není opodstatněné v případě výpovědi nutit zákazníka setrvat ve smluvním vztahu po delší dobu. Uzákoněním tohoto pravidla se současně předchází případným nekalým praktikám ve smyslu čl. 11 odst. 2 druhé věty směrnice 2019/944. Právo vypovědět smlouvu s výpovědní dobou v délce jednoho měsíce se týká jak smlouvy sjednané na dobu určitou, tak smlouvy sjednané na dobu neurčitou. Navržená právní úprava bude dopadat i na smlouvy sjednané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Nový § 11c odst. 3 potom stanoví sankci zdánlivosti smluvního ujednání, které by dodavatele elektřiny nebo plynu opravňovalo jednostranně změnit sjednanou cenu na jakoukoliv formu dynamické ceny. Cílem je opět ochrana spotřebitele a předcházení nekalým obchodním praktikám.
§ 11ea
Stanoví se povinnost dodavatelů energií o alternativních způsobech řešení k předejití přerušení dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie. Spolu s těmito informacemi má dodavatel povinnost informovat spotřebitele i o možnosti jeho situaci řešit prostřednictvím dávek sociální podpory a dávek pomoci v hmotné nouzi. Ustanovení tak odpovídá čl. 10 odst. 11 směrnice 2019/944, a nad jeho rámec se zakládá povinnost informování o možnostech přiznání nároku na dávky v hmotné nouzi a dávky sociální podpory související s úhradou nákladů na bydlení. Záměrem je preventivně předcházet odpojení od elektrizační či plynárenské soustavy z důvodu neplacení v případech, kdy by zákazník mohl svoji finanční situaci řešit využíváním nástrojů sociálního zabezpečení.
Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a plyn
§ 11r
Ustanovení § 11r obsahuje definici příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn a obsah nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky pro jeho uplatnění.
Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn je definován v odstavci 1 jako peněžní částka určená zákazníkovi na úhradu části jeho plateb za elektřinu nebo zemní plyn dodaný obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem na odběrné místo zákazníka v domácnosti. Jak je výslovně upraveno, je příspěvek určen pro zemní plyn, nikoliv například pro propan-butan, neboť je sice pravdou, že se cena ostatních plynů v rámci energetické krize také zvedla, nicméně nikoliv ve stejném rozsahu jako u zemního plynu, který pochází zejména z Ruska.
Příspěvek je hrazen ze státního rozpočtu jako dotace obchodníkům s elektřinou nebo plynem. Konečným příjemcem příspěvku je zákazník. Příspěvek má tedy nekomerční charakter.
Odstavec 2 má vyjasnit vztah k jiným formám podpory. Proto stanoví, že pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek nepovažuje za příjem a na náklady na elektřinu a zemní plyn kryté příspěvkem se hledí, jako by byly uhrazeny zákazníkem.
Účelem zákona není nahradit nebo omezit jiné druhy podpory, naopak má podporu rozšířit. Z daňových hledisek nemá být ani zdanitelným příjmem, což by popíralo veškerou jeho logiku.
Podle odstavce 3 stanoví vláda svým nařízením zejména kategorie odběrných míst zákazníků, u kterých se příspěvek uplatňuje, a výši prostředků na úhradu příspěvku pro jednotlivé kategorie odběrných míst zákazníků. Příspěvek je sice určen zákazníkovi, v technickém a právním smyslu je však fixován na odběrná místa, neboť ta jsou základní jednotkou pro evidenci elektroenergetických a plynárenských soustav u operátora trhu. Je stanovena maximální výše příspěvku na jednotlivá odběrná místa (zvlášť pro elektřinu a zvlášť pro zemní plyn).
Pro technickou realizaci operace pak nařízení stanoví další technické podmínky. Jde o určení dne, ke kterému odběrné místo musí splnit podmínky pro uplatnění příspěvku, a den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem uplatňuje příspěvek ve vyúčtování nebo v zálohových platbách za dodávku elektřiny nebo plynu na dané odběrné místo. Nařízení pak stanoví rovněž termíny pro předávání údajů a hrazení plateb mezi státem a účastníky trhu (distributorem, operátorem trhu a obchodníkem).
Odstavec 4 upravuje vztah k právu EU. Podobně jako v jiných zákonech, které upravují formu státní podpory, je v zákoně zakotveno, že příspěvek a jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie.
§ 11s
Ustanovení § 11s vymezuje informační povinnost provozovatele distribuční soustavy, práva a povinnosti operátora trhu.
Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno zařízení zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek, je povinen poskytnout operátorovi trhu údaje nezbytné pro úhradu příspěvku. Jde zejména o informace ohledně jednotlivých sazeb v elektroenergetice, kterými operátor trhu nedisponuje.
Operátor trhu údaje, které získá od distributora, předává obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem, a to spolu s dalšími údaji, které zpracovává (syntetizuje) z různých zdrojů. Má se za to, že údaje poskytnuté obchodníkům od operátora trhu jsou pravdivé. Z hlediska financování příspěvku pak operátor trhu přeposílá peníze získané ze státního rozpočtu jednotlivým obchodníkům. Otázka vzájemného vypořádání…
