dnes je 5.12.2022

Input:

ČSN EN 60439-2 ed. 2:2001 - ověření shody - zvláštní požadavky na přípojnicové rozvody

14.7.2011, Zdroj: Verlag Dashöfer

7.4.2.3
ČSN EN 60439-2 ed. 2:2001 – ověření shody – zvláštní požadavky na přípojnicové rozvody

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení …………….

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN 60439-2 ed.2:2001

Rozváděče nn – Část 2 :

Část 2 : Zvláštní požadavky na přípojnicové rozvody


                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                             
Požadavky
Podle ČSN EN 60439-2 ed.2
:2001 (Třídící znak 35 7107)
Požadavky
splněny?
ano ne irel.
1 Všeobecně
1.1 Rozsah platnosti a předmět normy

Doplňuje se tento odstavec:

Tato mezinárodní norma platí pro přípojnicové rozvody (BTS) a jejich příslušenství pro napájení a rozvod elektrické energie v obytných, maloobchodních, veřejných, zemědělských a průmyslových prostorách. Platí také pro přípojnicové rozvody, které mají zahrnovat komunikační a/nebo řídicí systémy nebo jsou určeny pro napájení svítidel prostřednictvím odbočných jednotek, neplatí však pro napájecí přípojnicové systémy odpovídající IEC 60570.

Přípojnicové rozvody uvažované v této normě jsou typově zkoušené rozváděče (TTA), pokud jsou zkoušeny podle kapitoly 8 této normy; změny délky a úhlů ohybu jsou považovány za zahrnuté.

Odbočné jednotky mohou být částečně typově zkoušené rozváděče (PTTA).
1.2 Normativní odkazy

Do stávajícího seznamu se doplňují názvy následujících norem:

____________________

* Existuje sloučené vydání 1.1:1998, které zahrnuje IEC 60570:1995 a změnu 1:1998.
** Existuje sloučené vydání 2.1:1998, které zahrnuje IEC 60947-2:1995 a změnu 1:1997.
2 Definice

2.1.1.2 částečně typově zkoušený rozváděč nn (PTTA) (partially type-tested tow-voltage switchgear and controlgear assembly):

Stávající text se nahrazuje tímto textem:
platí pouze pro odbočné jednotky

2.3.4 přípojnicový rozvod (busbar trunking system (busway)):

Před poznámku se doplňuje tento nový bod:
  • přídavné vodiče pro komunikaci a/nebo řízení

Doplňují se následující definice:

2.3.5 přípojnicová jednotka
(busbar trunking unit): kompletní jednotka přípojnicového rozvodu s přípojnicemi, jejich podpěrami a izolací, vnějším krytem a veškerými prostředky pro upevnění a připojení k jiným jednotkám, s odbočnými prostředky nebo bez nich

POZNÁMKA Přípojnicové jednotky mohou mít různé geometrické tvary, jako je přímý kus, koleno, tvar T nebo křížový tvar.

2.3.8 přípojnicová jednotka s odbočnými prostředky (busbar trunking unit with tap-off facilities): přípojnicová jednotka navržená tak, aby mohly být na jednom nebo více místech instalovány odbočné jednotky, jak je stanoveno výrobcem

Připojení odbočných jednotek k přípojnicové jednotce může nebo nemusí vyžadovat odpojení přípojnicového rozvodu od napájení.

2.3.7 přípojnicová jednotka s odbočnými prostředky trolejového typu (busbar trunking unit with trolley-type tap-off facilities): přípojnicová jednotka navržená tak, aby bylo možno použít odbočné jednotky kladkového nebo kartáčového typu

2.3.8 přizpůsobovací přípojnicová jednotka (busbar trunking adapter unit): přípojnicová jednotka určená ke spojení dvou jednotek téhož rozvodu, ale odlišného typu nebo odlišného jmenovitého proudu

2.3.9 přípojnicová jednotka s tepelnou dilatací (busbar trunking thermal expansion unit): přípojnicová jednotka, která má umožnit určitý pohyb v axiálním směru přípojnicového rozvodu v důsledku tepelné dilatace rozvodu

POZNÁMKA Dilatační prvek může být aplikován na vodič v krytu, nebo jak na kryt, tak na vodiče, podle konstrukčního provedení.

2.3.10 přípojnicová jednotka vystřídání fází (busbar phase transposition unit): přípojnicová jednotka, která má změnit relativní polohy fázových vodičů, aby došlo k rovnováze indukčních reaktancí nebo k vystřídání fází (jako L1-L2-L3-N na N-L3-L2-L1)

2.3.11 ohebná přípojnicová jednotka (flexible busbar trunking unit): přípojnicová jednotka, jejíž vodiče a kryty se mají během instalování ohýbat

2.3.12 napájecí přípojnicová jednotka (busbar trunking feeder unit): přípojnicová jednotka, která slouží jako kterákoliv vstupní jednotka; připojení napájecí jednotky k napájení může nebo nemusí vyžadovat odpojení napájení

2.3.13 odbočná jednotka (tap-off unit): výstupní jednotka pro vyvedení energie z přípojnicové jednotky odbočnými prostředky (viz 2.3.6), jako jsou kladky, kartáče nebo zasunovací zařízení.

Odbočná jednotka může být také trvale připojena a může být určena pra jednu nebo jakoukoliv kombinace výkonových, komunikačních nebo řídicích obvodů.

Odbočná jednotka může zahrnovat příslušenství, jako jsou ochranná zařízení (např. pojistka, pojistkový spínač, spínač s pojistkami, jistič, proudový chránič), elektronický přístroj pra komunikaci nebo dálkové ovládání, stykače, zásuvky, spojovací zařízení, jako jsou předem zapojené, šroubové nebo bezšroubové svorky atd.

Odbočné jednotky mohou být částečně typově zkoušené rozváděče (PTTA).

2.3.14 přípojnicová jednotka pro pohyby budov (busbar trunking unit for building movements): přípojnicová jednotka, která má umožňovat pohyby budov v důsledku tepelné dilatace a smršťování budovy

2.3.15 protipožární přípojnicová jednotka (busbar frunking fire barrier unit): přípojnicová jednotka nebo část přípojnicové jednotky, s přídavnými částmi nebo bez nich, která má zabraňovat šíření ohně po stanovenou dobu v podmínkách požáru

2.3.16 přípojnicová jednotka odolná proti ohni (busbar trunking fire resistant unit): přípojnicová jednotka s přídavnými částmi nebo bez nich, která má udržovat integritu elektrického obvodu po stanovenou dobu v podmínkách požáru
3 Třídění rozváděčů

Ke stávajícím odrážkám se doplňují tyto nové položky:
  • mechanická zatížení, která mohou vydržet při používání (viz 7.1.1.1 až 7.1.1.3);

  • odolnost proti ohni a proti šíření plamene, přichází-Ii to v úvahu (viz

Doplňuje se tento nový odstavec:

Přípojnicové rozvody a jejich příslušenství mohou být instalovány, podle konstrukčního provedení, uvnitř i venku, v různých nadmořských výškách, v různých podmínkách montáže; výrobce BTS musí stanovit i platné podmínky. 7.1.1.4 až 7.1.1.7).
4 Elektrické charakteristiky rozváděčů
4.5 Jmenovitý podmíněný zkratový proud (Icc)

Doplňuje se nová poznámka 3 ke stávajícím poznámkám:


POZNÁMKA 3 Jmenovitý podmíněný zkratový proud (lcc) má být stanoven (např.: pro odbočné jednotky) pro příslušné ochranné zařízení, je-li použito (viz 8.2.3.2.4).

Doplňuje se tento nový článek:
4.9 Elektrické charakteristiky přípojnicového rozvodu
4.9.1 Hodnoty odporu, reaktance a impedance rozvodu

Výrobce musí stanovit způsobem popsaným v kapitole 5 následující charakteristiky fázových vodičů rozvodu:
  • střední ohmický odpor fázových vodičů na metr délky;

  • R20 Při teplotě +20 °C;

  • R1 při jmenovitém proudu In při ustálené pracovní teplotě u1 ;

  • střední reaktance fázových vodičů na metr délky;

  • X1 při jmenovitém proudu In při jmenovitém kmitočtu F;

  • střední impedance fázových vodičů na metr délky;

  • Z1 pří ustálené pracovní teplotě u1.

POZNÁMKA Tyto hodnoty jsou stanoveny podle 8.2.9 přímým měřením nebo výpočty na základě měření (viz kapitolu N.1).

Úbytek napětí rozvodu může být stanoven výpočty na základě těchto hodnot odporu a reaktance (viz přílohu J).

Ustálená pracovní teplota u1 je rovná oteplení Du1, při jmenovitém proudu In plus 35 °C, smluvené teplotě okolí pro přípojnicový rozvod.

Z 1 = (R 1 2 + X12)1/2 je rovněž impedance sledu fází (kladná nebo záporná) rozvodu při ustálené pracovní teplotě u1.
4.9.2 Hodnoty odporu, reaktance a impedance rozvodu v podmínkách poruchy

Následující text platí pouze pro BTS se jmenovitým proudem vyšším než 100 A. Výrobce musí stanovit způsobem popsaným v kapitole 5 následující hodnoty impedance poruchové smyčky, aby bylo možno vypočítat zkratové a poruchové proudy v každém místě elektrické instalace, která zhrnuje přípojnicový rozvod.

Pro výpočet takových poruchových proudů může být použita kterákoliv z následujících metod:
  1. Metoda symetrických složek (viz IEC 60909):

    • impedance nulové složky uvažovaných vodičů při teplotě +20 °C na metr délky:

    • Z0 ph N ……… fáze-střední vodič

    • Z0 ph PEN …… fáze-PEN

    • Z0 ph PE ……… fáze-PE

  2. Metoda impedancí

    • střední ohmický odpor uvažovaných vodičů při teplotě +20 °C na metr délky:

    • Rb0 ph ph ……… fáze-fáze

    • Rb0 ph N ………… fáze-střední vodič

    • Rb0 ph PEN ……… fáze-PEN

    • Rb0 ph PE ………… fáze-PE

    • střední ohmický odpor uvažovaných vodičů při vitém proudu Ln, při ustálené pracovní teplotě u1 rozvodu na metr délky:

    • Rb1ph ph ……… fáze-fáze

    • Rb1 ph N ……… fáze-střední vodič

    • Rb1 ph PEN ……… fáze-PEN

    • Rb1 ph PE ……… fáze-PE

    • střední ohmická reaktance uvažovaných vodičů při jmenovitém proudu In, při jmenovitém kmitočtu F na metr délky:

    • Xb ph ph ……… fáze-fáze

    • Xb ph N ……… fáze-střední vodič

    • Xb ph PEN ……… fáze-PEN

    • Xb ph PE ……… fáze-PE

POZNÁMKA Tyto hodnoty mohou být určeny přímým měřením nebo výpočty na základě měřeni (víz kapitolu N.2).
4.9.3 Zkratové charakteristiky rozvodu

Výrobce musí stanovit jednu nebo více následujících jmenovitých zkratových charakteristik vodičů přípojnicového rozvodu:

lcc jmenovitý podmíněný zkratový proud (A)
lcw jmenovitý krátkodobý výdržný proud a lpk vrcholový zkratový proud podle 7.5.2 a 8.2.3 (A)
5 Údaje o rozváděčích

5.1 Štítek


Za první odstavec se doplňuje tento odstavec:

Jeden štítek musí být umístěn v blízkosti jednoho konce každé přípojnicové jednotky a odboční jednotce. Je-Ii použit kryt přípojnicové jednotky jako vodič PE a je-li zajištěna s spojení s krytem, tato svorka má být označena podle 7.6.5.2.

Doplňují se body u) a v):
  1. u) hodnoty odporu, reaktance a impedance rozvodu (viz 4.9.1);
  2. v) hodnoty odporu, reaktance a impedance rozvodu v podmínkách poruchy (víz 4.9.2).
6 Pracovní podmínky
6.1.1 Teplota okolního vzduchu

Doplňuje se tento nový článek:
6.1.1.3 Referenční teplota okolního vzduchu pro přípojnicový rozvod

Není-Ii stanoveno jinak, jmenovitý proud přípojnicového rozvodu, podle tabulky 3 a 8.2.1.3, musí být stanoven výrobcem pro referenční teplotu okolního vzduchu 35 °C.

Činitele dimenzování, přichází-li to v úvahu, má stanovit výrobce (k1 = 1 pro 35 °C) pro určení přípustného proudu (l = k1 x ln) rozvodu podle rozsahu teplot v podmínkách montáže.
6.2 Zvláštní pracovní podmínky

Doplňují se tyto nové články:
6.2.11 Podmínky montáže pro přípojnicový rozvod

Jestliže může být přípojnicový rozvod použit v různých podmínkách montáže (např. změny orientace vodičů), podle kapitoly 3, výrobce musí stanovit případný příslušný činitel montáže (k2) pro určení výsledného přípustného proudu rozvodu, který je rovný t = k1 x k2 x ln.
6.2.12 Magnetické pole průmyslového kmitočtu

V některých instalacích (např. v instalacích zahrnujících rychlé datové sítě, radiologické přístroje, monitory pracovních stanic atd.) může být nutné znát intenzitu magnetického pole průmyslového kmitočtu v blízkosti přípojnicového rozvodu.

Metoda měření a výpočtu modulu magnetického pole kolem přípojnicového rozvodu je uvedena v příloze K.
7 Provedení a konstrukce
7.1 Mechanické provedeni
7.1.1 Všeobecně

Doplňuje se následující text:

Přípojnicové rozvody musí být navrženy jako typově zkoušené rozváděče nn (TTA).

Podle údajů výrobce mají přípojnicové rozvody vydržet:
  • buď normální mechanická zatížení (viz 7.1.1.1);

  • nebo velká mechanická zatížení (viz 7.1.1.2);

  • nebo speciální mechanická zatížení (viz 7.1.1.3).

7.1.1.1 Normální mechanická zatížení

U přípojnicových rozvodů normální mechanická zatížení zahrnují kromě jejich vlastní hmotností, mechanická zatížení vyvolávaná napájecími a odbočnými jednotkami.

POZNÁMKA 1 Potřebné mechanické tuhosti může být dosaženo volbou materiálu, jeho tloušťkou, tvarem a/nebo počtem a polohami upevňovacích míst podle údajů výrobce.

POZNÁMKA 2 Napájecí jednotky podepírané svými samostatnými upevňovacími prostředky nesmí být zahrnuty do normálních mechanických zatížení.
7.1.1.2 Velká mechanická zatížení

U přípojnicových rozvodů velká mechanická zatížení zahrnují krom normálních mechanických zatížení přídavná zatížení, jako je hmotnost osoby.

POZNÁMKA 1 Potřebné mechanické tuhosti může být dosaženo volbou materiálu, jeho tloušťkou, tvarem a/nebo počtem a polohami upevňovacích míst podle údajů výrobce.

POZNÁMKA 2 To neznamená, že přípojnicový rozvod může být používán jako obsluhující lávka.
7.1.1.3 Speciální mechanická zatížení

Schopnost přípojnicových rozvodů vydržet další přídavná zatížení, jako je svítidlo, přídavné kabely, žebříkové podpěry atd., musí být předmětem dohody mezi výrobcem a uživatelem.
7.1.1.4 Odolnost izolačních materiálů proti nadměrnému teplu

Části přípojnicového rozvodu z izolačního materiálu, které by mohly být vystaveny tepelnému namáhání v důsledku elektrických vlivů a jejichž poškození by mohlo snížit bezpečnost rozvodu, nesmí být nepřiměřeně ovlivněny nadměrným teplem.

Kontroluje se zkouškou žhavou smyčkou podle 8.2.13.
7.1.1.5 Odolnost proti šíření plamene

Přípojnicový rozvod, který je odolný proti šíření plamene, se bud nesmí vznítit, nebo, vznítí-Ii se, nesmí dále hořet, když je zdroj vznícení odstraněn.

Kontroluje se zkouškami na šíření plamene podle 8.2.14.
7.1.1.6 Protipožární přípojnicová jednotka

Protipožární přípojnicová jednotka musí být navržena tak, aby zabraňovala šíření ohně po stanovenou dobu v podmínkách požáru, když přípojnicový rozvod prochází horizontálními nebo vertikálními dělicími prvky budovy (např. stěna nebo podlaha).

Kontroluje se zkouškou na odolnost proti požáru podle 8.2.15.
7.1.1.7 Udržováni integrity obvodů v podmínkách požáru

Přípojnicová jednotka odolná proti ohni může být navržena tak, aby udržovala integritu obvodů elektrického rozvodu po stanovenou dobu v podmínkách požáru.

Zkouška na integritu obvodů v podmínkách požáru se připravuje (viz přílohu L).
7.1.2.3.4 Vzdušné vzdálenosti

Za první odstavec se doplňuje následující odstavec:


Vzdušné vzdálenosti musí být dimenzovány, když je přípojnicový rozvod správně smontován podle pokynů výrobce a namontován jako v provozu, aby snášel požadované impulsní napětí stanovené výrobcem, se zřetelem na kategorii přepětí a maximální jmenovité pracovní napětí proti zemi, jak je stanoveno v IEC 60439-1, tabulka G.1.

Nestanoví-li výrobce jinak, dimenzování vzdušných vzdáleností rozvodu musí být založeno na:
  • kategorii přepětí: IV (začátek instalace) nebo III (úroveň rozvodného obvodu);

  • stupeň znečištění: 3

POZNÁMKA Hodnoty vzdušných vzdáleností pro základní a funkční izolaci jsou stanoveny tak, jak je specifikováno v IEC 60439-1, tabulka 14, případ A. Hodnoty vzdušných vzdáleností pro přídavnou izolaci nejsou menší než ty, které jsou stanoveny pro základní izolaci. Hodnoty vzdušných vzdáleností pro zesílenou izolaci jsou stanoveny pro jmenovitě impulsní napětí o jeden stupeň vyšší než ty, které jsou stanoveny pro základní izolaci.

Části rozvodu opatřené dvojitou izolací tam, kde základní izolace a přídavná izolace nemohou být zkoušeny samostatně, jsou považovány za zesílenou izolaci.

Vypouští se druhý odstavec.
7.1.2.3.5 Povrchové cesty
  1. Dimenzování

Za první odstavec se doplňuje následující odstavec a poznámka:

Povrchové cesty musí být dimenzovány, když je přípojnicový rozvod správně smontován podle pokynů výrobce a namontován jako v provozu, pro jmenovité izolační napětí rozvodu stanovené výrobcem.

POZNÁMKA Hodnoty povrchových cest pro základní a funkční izolaci jsou stanoveny tak, jak je specifikováno v IEC 60439-1, tabulka 16, podle stupně znečištění a skupiny materiálů, které platí pro izolační části. Hodnoty povrchových cest pro přídavnou izolaci nejsou menší než ty, které jsou stanoveny pro základní izolaci. Hodnoty povrchových cest pro zesílenou izolaci jsou stanoveny pro dvojnásobek hodnoty jmenovitého izolačního napětí stanoveného pro základní izolaci.

Povrchové cesty dvojité izolace jsou součtem základní a přídavné izolace, které tvoří systém dvojité izolace.

Doplňuje se tento článek 7.1.4:
7.1.4 Požadavky na správné připojení odbočných jednotek

Jestliže má přípojnicový rozvod s předem stanovenými odbočnými prostředky ochranný vodič nebo střední vodič nebo oba vodiče, musí být navržen tak, aby bylo z důvodu bezpečnosti vyloučena nesprávná montáž kterékoliv součástí rozvodu nebo připojení odbočných jednotek.

V případě stejnosměrného proudu nebo jednofázového střídavého proudu musí být pořadí polarit zachováno po celé délce rozvodu.

Upozorňuje se na 7.4.3.1.5 f), který platí pro zasunovací odbočné jednotky.

Doplňuje se tento článek 7.1.5:
7.1.5 Požadavky na přípojnicový rozvod s několika obvody

Je-li přípojnicový rozvod s odbočnými prostředky nebo bez nich určen pro několik obvodů ve stejném kanále (např. různé výkonové obvody, komunikace nebo přenos dat, obvody velmi nízkého napětí), rozvod musí být navržen a proveden tak, aby bylo vyloučeno jakékoliv nebezpečí pravděpodobných poruch, poruchových stavů nebo nesprávných zapojení mezi obvody.

Různé obvody mají být nejlépe navrženy tak, aby byly v kanále fyzicky odděleny. Je-li tento požadavek neproveditelný, každý obvod musí být izolován od ostatních obvodů nebo od kovových částí, spojených nebo nespojených s ochranným zemním vodičem, na nejvyšší jmenovité izolační napětí jakýchkoliv částí rozvodu stanovené výrobcem.

POZNÁMKA V některých normách pro přenos dat může být vyžadován systém dvojité izolace mezi obvody nízkého napětí a komunikačními obvody velmi nízkého napětí.
7.3 Oteplení

Tabulka 2
– Meze oteplení
Poznámka 4 se nahrazuje následující poznámkou:

Není-Ii stanoveno jinak, v případě vnějších povrchů krytů přípojnicových rozvodů, které jsou přístupné, ale není nutno se jich dotýkat během obvyklého provozu, je dovolené zvýšení mezí otepleni o 25 K u kovových povrchů a o 15 K u Izolačních povrchů.

Za tabulku 2 se doplňuje tento nový odstavec:

Upozorňuje se na skutečnost, že přípojnicový rozvod musí být navřen tak (zejména pokud jde o spoje), aby vydržel podmínky přetížení, které se mohou vyskytnout v provozu, podle předpisů pro instalace a typu ochranného zařízení (např. 1,30 násobek nastavení proudu jističe po smluvenou dobu 2 h, viz IEC 60947-2).
7.4.2 Ochrana před nebezpečným dotykem živých částí

Ke stávajícímu textu se doplňuje tento nový odstavec:


Víka nebo části, vyrobené z izolačního materiálu nebo nikoliv, které zajišťují ochranu před úrazem elektrickým proudem, musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, aby vydržely pravděpodobné namáhání vyskytující se v obvyklých podmínkách.
7.4.3.1.1

Ke stávajícímu textu se doplňuje tento nový odstavec:


U přípojnicových rozvodů s odbočnými prostředky trolejového typu je nutno učinit konstrukční opatření, aby byla zajištěna dobrá a trvalá vodivost mezi neživými částmi odbočných jednotek a pevnými neživými částmi přípojnicového rozvodu, zejména, když je kryt pevné jednotky součástí ochranného obvodu instalace.
7.8.2.1 Přístupnost

První odstavec neplatí.
8 Specifikace zkoušek

Stávající text se nahrazuje tímto textem:
8.1.1 Typové zkoušky (viz 8.2)

Typové zkoušky mají ověřit splnění požadavků uvedených v této normě pro daný typ přípojnicového rozvodu.

Typové zkoušky musí být prováděny na vzorku takového přípojnicového rozvodu nebo na takových částech přípojnicových rozvodů, které jsou vyrobeny podle stejného nebo podobného návrhu.

Musí být prováděny z iniciativy výrobce.

Typové zkoušky zahrnují:
  1. ověření mezí oteplení (viz 8.2.1);

  2. ověření dielektrických vlastností (viz 8.2.2);

  3. ověření zkratuvzdonosti (viz 8.2.3);

  4. ověření účinnosti ochranného obvodu (viz 8.2.4);

  5. ověření vzdušných vzdáleností a povrchových cest (viz 8.2.5);

  6. ověření mechanické funkce (viz 8.2.6);

  7. ověření stupně ochrany krytem (viz 8.2.7);

  8. ověření elektrických charakteristik přípojnicového rozvodu (viz 8.2.9);

  9. ověření konstrukční pevnosti (viz 8.2.10);

  10. ověření trvanlivosti přípojnicových rozvodů s odbočnými prostředky trolejového typu (viz 8.2.11);

  11. ověření odolnosti proti drcení (viz 8.2.12);

  12. ověření odolnosti izolačních materiálů proti nadměrnému teplu (viz 8.2.13);

  13. ověření odolnosti proti šíření plamene (viz 8.2.14);

  14. ověření protipožární překážky při procházení budovou (viz 8.2.15).

Tyto zkoušky mohou být prováděny v jakémkoliv pořadí a/nebo na různých vzorcích stejného typu.

Pokud jsou na součástech rozváděče provedeny úpravy, musí být provedeny nové typové zkoušky pouze do té míry, do jaké je pravděpodobné, že takové úpravy nepříznivě ovlivní výsledky těchto zkoušek.

POZNÁMKA Je třeba se také odvolat na dodatky k 8.2.1 a 8.2.3 uvedené v této normě.
8.2 Typové zkoušky
8.2.1 Ověření mezních hodnot oteplení

Stávající text se nahrazuje tímto textem:
8.2.1.2 Uspořádání přípojnicového rozvodu

Přípojnicový rozvod, který má být zkoušen, musí být uspořádán jako při obvyklém používání, se všem kryty atd. na jejich místě.

Jmenovitý proud přípojnicového rozvodu je ovlivňován montážním uspořádáním. Zkouška oteplení musí být proto provedena se jmenovitým proudem odpovídajícím montážnímu uspořádání stanovenému (montážním uspořádáním stanoveným) výrobcem. Provádí-li se pouze jedna zkouška, musí být použito nejméně příznivé montážní uspořádání.
8.2.1.3 Zkouška oteplení
  1. Přípojnicová jednotka

Pro zkoušku se vzájemné spojí přímé přípojnicové jednotky o celkové délce minimálně 6 m včetně dvou spojů. Pole přípojnicového rozvodu musí být podepřeno vodorovně asi 1 m od podlahy.

Vstupní svorky napájecí přípojnicové jednotky jsou připojeny ke zdroji nízkého napětí pří kmitočtu odpovídajícím návrhu; druhý konec vodičů je spojen nakrátko.

Tato zkouška musí být provedena u trojfázových rozvodů pro jmenovitý proud ln rozvodu; uspořádání pro jednofázový přípojnicový rozvod nebo pro přípojnicový rozvod dimenzovaný na stejnosměrný proud musí být takové, jak je stanoveno výrobcem.

Zkušební proudy musí být nastaveny tak, aby byly v podstatě stejné ve všech fázových vodičích.

Je nutno zabránit jakékoliv nesmyslné cirkulaci vzduchu ve zkoušeném poli přípojnicového rozvodu (např. uzavřením konců krytu).

Zkouška musí být prováděna po dobu dostatečně dlouhou, aby oteplení dosáhlo konstantní hodnoty (ne však delší než 8 h). V praxi se tohoto stavu dosáhne, když změna nepřekročí 1 K/h.

Oteplení vodičů a příslušných částí krytu musí být zaznamenána a kontrolována termočlánky umístěnými ve středu každé přípojnicové jednotky a v přilehlých spojích a musí odpovídat hodnotám uvedeným v IEC 60439-1, tabulka 3, včetně poznámky 4 v této normě.

Zkouška se provádí při místní teplotě okolí ve zkušebně. Místní teplota okolí je součástí zkušebního protokolu a musí být zaznamenána v bezprostřední blízkosti středu zkoušeného pole přípojnicové jednotky, na stejné úrovni a ve vzdálenosti asi 1 m od jedné z podélných stran krytu.

Velikost a uspořádání vnějších vodičů použitých pro zkoušku musí být součástí zkušebního protokolu. Nejsou-li k dispozicí podrobné informace o provozních podmínkách, musí být průřez vnějších vodičů v souladu s IEC 60439-1, tabulky 8 a 9.

POZNÁMKA Příslušenství přípojnicového rozvodu (např. napájecí jednotka, jednotka ve tvaru kolena, ohebná jednotka atd.) mohou být vestavěna v nevhodnější poloze podél pole přípojnicového rozvodu a jsou zkoušena stejným postupem.

Postup zkoušky může být zorganizován a proveden tak, aby odpovídal ostatním případným montážním podmínkám přípojnicového rozvodu stanoveným výrobcem, které přicházejí v úvahu (např. pole přípojnicového rozvodu umístěné ve vertikální poloze jako stoupací potrubí), aby bylo možné určit činitel montáže (k2) pode kapitoly 3 a 6.2.11.
  1. b) Odbočná jednotka
Zkouška oteplení musí být prováděna na odbočné jednotce každého typu nebo velikosti, která má být připojena k přípojnicovému rozvodu.

Při zkoušce musí odbočná jednotka vést jmenovitý proud (i) a přípojnicový rozvod musí být napájen jmenovitým proudem ln až do místa odbočné jednotky.

Zkoušená odbočná jednotka musí být umístěna pokud možno co nejpřesněji ve středu přípojnicové jednotky podle uspořádání zkoušky v bodě a), ale s odbočnými prostředky.

Oteplení vodičů a příslušných částí krytu musí být zaznamenána a kontrolována termočlánky umístěným v odbočné jednotce a musí odpovídat IEC 60439-1, tabulka 3, včetně poznámky 4 v této normě.

Oteplení vestavěných součástí (např. ochranných zařízení, elektronických přístrojů atd.) musí odpovídat normám, pokud existují.

POZNÁMKA Odbočná jednotka zahrnující pojistky nebo spínač kombinovaný s pojistkami se zkouší s pojistkami nebo travnými vložkami s ekvivalentními výkonovými ztrátami podle IEC 60269, které jsou součástí zkušebního protokolu. Jmenovitý proud odbočné jednotky s pojistkami je stanoven podle maximálního jmenovitého proudu pojistek, pro něž byla odbočná jednotka navržena.
  • Pro jistič vestavěný do odbočné jednotky je jmenovitý proud odbočné jednotky jističem stanoven výrobcem přípojnicového rozvodu se zřetelem na údaje výrobce jističe a na návrh odbočné jednotky (např. velikost krytu odbočné jednotky).

  • Referenční teplota okolí pro stanoveni oteplení živých částí je místní teplota okolí vně krytu uvažovaně odbočné jednotky.

8.2.3 Ověření zkratové odolnosti
8.2.3.1.1 Neplatí
8.2.3.1.2 Neplatí
8.2.3.2.1 Uspořádání zkoušky

Stávající text se nahrazuje tímto textem:


Přípojnicový rozvod musí být uspořádán jako při obvyklém používání. Typová zkouška musí být provedena na rozváděči, který je typický pro rozvod, obsahujícím alespoň jednu přípojnicovou napájecí jednotku připojenou k příslušnému počtu přímých přípojnicových jednotek, aby se dosáhlo délky maximálně 6 m včetně nejméně jednoho spoje.

Součásti rozvodu, které nejsou zahrnuty do výše uvedené zkoušky, musí být zkoušeny samostatně, smontované způsobem typickým pro provozní podmínky.
8.2.3.2.5 Výsledky, jichž se má dosáhnout

Stávající text se nahrazuje tímto textem:

Po zkoušce nesmí být na vodičích patrná žádná nepřiměřená deformace: Mírná deformace přípojnic je přijatelná za předpokladu, že jsou stále dodrženy vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty stanovené v 7.1.2 a že deformace nenarušuje správné připojení odbočných jednotek. Také na izolaci vodičů a podpěrných izolačních částech nesmí být patrné žádné výrazné příznaky degradace, to znamená, že základní charakteristiky izolace zůstávají takové, aby mechanické a dielektrické vlastnosti zařízení vyhovovaly požadavkům této normy.

Detekční zařízení nesmí indikovat poruchový proud.

Nesmí dojít k žádnému uvolněni částí používaných pro připojení vodičů a vodiče se nesmí oddělit od výstupcích svorek.

Účinnost ochranných vodičů zajišťujících ochranu před úrazem elektrickým proudem v případě poruchy nesmí být zhoršena.

Deformace krytu je přípustná do té míry, pokud není zhoršen stupeň ochrany krytem a vzdušné vzdálenosti nejsou omezeny na hodnoty, které jsou menší než hodnoty specifikované.

Jakákoliv deformace obvodu přípojnic nebo kostry rozváděče, která narušuje normální zasouvání výsuvných nebo odnímatelných jednotek, musí být považována za poruchu.

V případě pochybnosti je nutno zkontrolovat, že přístroj vestavěný do rozváděče je ve stavu, který je předepsán v příslušných specifikacích.
8.2.7 Ověření stupně ochrany krytem

Doplňuje se tento odstavec:


Podmínky zkoušky pro první charakteristické číslice 5 a 6. Stupeň ochrany krytem zajišťovaný podle 7.2.1 IEC 60439-1 musí být ověřen podle IEC 60529. Přípojnicové rozvody se stupněm ochrany krytem IP5X musí být zkoušeny podle kategorie 2 z 13.4 IEC 60529. Přípojnicové rozvody se stupněm ochrany krytem IP6X musí být zkoušeny podle kategorie 1 z 13.4 IEC 60529.

Doplňují se následující články:
8.2.9 Ověření elektrických charakteristik přípojnicového rozvodu

Střední hodnoty odporu, reaktance a impedance rozvodu (víz 4.9.1) jsou stanoveny při jmenovitém proudu ln v uspořádání zkoušky, které bylo použito pro zkoušku oteplení (viz 8.2.1.3, bod a).

Metoda stanovení výpočtů na základě měření je uvedena v kapitole N.1.

Hodnoty odporu, reaktance a impedance rozvodu v podmínkách poruchy (viz 4.9.2) jsou stanoveny pří jmenovitém proudu In v uspořádání zkoušky, které bylo použito pro ověření zkratové odolnosti přímých jednotek, včetně nejméně jednoho spoje (viz 8.2.3.2.1).

Metoda stanovení výpočtů na základě měření je uvedena v kapitole N.2.
8.2.10 Ověření konstrukční pevnosti

Podle mechanických zatížení uvedených výrobcem musí být ověření konstrukční pevnosti přípojnicových rozvodů určených pro vodorovnou instalací provedeno v souladu s následujícími postupy zkoušek:
  • pro normální mechanická zatížení: viz 8.2.10:1;

  • pro velká mechanická zatížení: viz 8.2.10.2;

  • pro speciální mechanická zatížení: viz 8.2.10.3.

8.2.10.1 Ověření konstrukční pevností s normálními mechanickými zatíženími

Tyto zkoušky ověřují konstrukční pevnost s normálními mechanickými zatíženími podle 7.1.1.1.
8.2.10.1.1 První zkouška musí být provedena na jedné přímé přípojnicové jednotce, která je podepřena jako při obvyklém používání na dvou místech ve vzdálenosti D. Tato vzdálenost D musí být maximální vzdálenost mezi podpěrami specifikovaná výrobcem.

POZNÁMKA Umístění a tvar podpěr mají být specifikovány výrobcem.

Hmota M musí být umístěna bez dynamického zatížení na tuhou součást pravoúhlého tvaru, jejíž strany rovné šířce přípojnicového rozvodu, ve středu mezi podpěrami na horní části krytu. Hmota M musí být rovna hmotě m té části přípojnicové jednotky, která je mezi podpěrami, plus přídavné hmotě mL rovné maximálnímu zatížení vyvolanému napájecími a odbočnými jednotkami, které mají být podle specifikace výrobce připojeny na délce D.

Doba trvání zkoušky musí být 5 minut.

M = m+mL
m = hmota přípojnicové jednotky mezi podpěrami
mL = hmota napájecích a odbočných jednotek
8.2.10.1.2 Druhá zkouška musí být provedena na dvou přímých vzájemně spojených přípojnicových jednotkách podepřených jako při obvyklém používání v minimálním počtu poloh při maximálních vzdálenostech Da D1. Vzdálenost D je vzdálenost specifikovaná v 8.2.10.1.1; vzdálenost D1 je maximální vzdálenost mezi podpěrami přilehlými ke spoji, jak je stanoveno výrobcem. Spoj musí být umístěn uprostřed mezi podpěrami.

Hmota M, musí být umístěna bez dynamického zatížení na horní části krytu na spoji na tuhou součást pravoúhlého tvaru, jejíž strany jsou rovné šířce přípojnicového rozvodu. Hmota M, musí být rovná hmotě m, částí přípojnicových jednotek, včetně spoje, mezi podpěrami umístěnými ve vzdálenosti D, plus přídavné hmotě mL1 rovné maximálnímu zatížení vyvolanému napájecími a odbočnými jednotkami, které mají být podle specifikace výrobce připojeny na délce D.

Doba trvání zkoušky musí být 5 minut.

M1 = m1 + mL1
m1 = hmota přípojnicových jednotek včetně spoje mezi podpěrami ve vzdáleností D1
mL1 = hmota napájecích a odbočných jednotek
8.2.10.2 Ověření konstrukční pevnosti s velkými mechanickými zatíženími

Tyto zkoušky ověřuji konstrukční pevnost s velkými mechanickými zatíženími podle 7.1.1.2.
8.2.10.2.1

Zkoušky popsané v 8.2.10.1.1 musí být provedeny s hmotou M = m + mL + 90 kg
8.2.10.2.2

Zkoušky popsané v 8.2.10.1.2 musí být provedeny s hmotou M1 = m1 + mL + 90 kg
8.2.10.3 Ověření konstrukční pevnosti se speciálními mechanickými zatíženími

Zkoušky ověřující konstrukční pevnost se speciálními mechanickými zatíženími (viz 7.1.1.3) musí být předmětem dohody mezi výrobcem a uživatelem.
8.2.10.4 Výsledky, jichž má být dosaženo

Během těchto zkoušek a po nich nesmí dojít k prasknutí ani přípojnicových jednotek, ani spoje nebo jejich částí; kromě toho nesmí dojít k žádné deformaci krytu, která by ohrozila stupeň ochrany nebo omezila vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty na hodnoty, které jsou menší než stanovené hodnoty (viz 7.1.2). Po zkoušce nesmí dojit k žádné znatelné trvalé deformaci, která by například mohla zhoršit správné zasouvání vstupních a výstupcích jednotek.

Během těchto zkoušek a po nich musí ochranný obvod zůstat funkční.

Po každé ze zkoušek podle 8.2.10.1, 8.2.10.2 nebo 8.2.10.3 musí zkušební rozváděče vydržet dielektrickou zkoušku podle 8.2.2.

8.2.11 Ověření trvanlivosti přípojnicových rozvodů s odbočnými prostředky trolejového typu

S kluznými kontakty vedoucími jmenovitý proud při jmenovitém napětí musí být možné provést úspěšně 10 000 cyklů pohybů sem a tam podél vodičů přípojnicového rozvodu.

V případě střídavého proudu musí být účiník zátěže v rozmezí od 0,75 do 0,8.

Rychlost troleje nesoucího kluzné kontakty a vzdálenost, na níž se pohybuje, musí být stanovena pracovními podmínkami, pro něž je navržen. Má-li trolej podpírat nástroj nebo jiné mechanické zatížení, musí být z něho zavěšeno během zkoušky ekvivalentní závaží.

Po ukončení zkoušky nesmí dojit k žádné mechanické nebo elektrické závadě, ať je způsobena důlkovou korozí, hořením nebo svařením kontaktů.
Nahrávám...
Nahrávám...