Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Ceny energií a náklady na energie v Evropě

22.1.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.2019.1
Ceny energií a náklady na energie v Evropě

Evropská komise, Generální ředitelství pro energetiku

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

1. Úvod

Energie jsou pro náš každodenní život zásadní: od ranního rozsvěcení světla až po dobu, kdy se večer vracíme autem z práce, od vytápění našich domovů přes provozování nemocnic, škol a úřadů až po průmyslové činnosti. Přechod na čisté energie je nezbytný k zásadnímu řešení změny klimatu. Energie utvářejí naši hospodářskou výkonnost i naše globální geopolitické vztahy. Monitorování a pochopení minulých a budoucích hybatelů cen energií a nákladů na energie tedy poskytuje podkladové informace, které jsou zásadní pro diskuze o energetické a klimatické politice a pro hospodářský vývoj v celé EU.

Odvětví energetiky a energetická politika se vyvíjejí tak, aby umožnily přechod na čisté energie. V celé EU a v jejích členských státech jsou zaváděny plány a cesty k dosažení dohodnutých cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030, vyvíjí se podoba trhů s elektřinou a plynem a jsou prováděna jejich zlepšení. Neustále se vyvíjejí politiky a opatření na podporu inovací a investic a Evropská komise v souladu se svými závazky v rámci Pařížské dohody o klimatu nedávno přijala dlouhodobou strategii pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 20501.

Tato zpráva a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise předkládají podrobné údaje a analýzy týkající se vývoje cen energií a nákladů na energie pro domácnosti a průmysl, a to v případě elektřiny, plynu a ropných produktů v celé EU, v členských státech a u obchodních partnerů EU. Zpráva se rovněž zabývá údaji o zdanění energií, příjmech z energií a o energetických dotacích. Údaje použité v této zprávě pocházejí převážně od Eurostatu (a jsou doplněny odvětvovými studiemi a dalšími údaji shromážděnými konkrétně pro tyto účely). Zkoumání vývoje cen pomáhá posoudit konkurenci a vztahy výrobců a spotřebitelů na trzích s energií. Zkoumání vývoje nákladů pomáhá posoudit dopad na energetickou chudobu, na průmyslovou konkurenceschopnost a na dostupnost energií obecně, jakož i na účinnost tržních modelů. Pomáhá rovněž posoudit účinnost dotačních režimů, důsledky pro vnitrostátní rozpočty a příjmy a potřeby investic do transformujícího se evropského energetického odvětví.

Tato zpráva zdůrazňuje pokračující volatilitu cen energií, zejména globálně stanovovaných cen fosilních paliv, jejichž nedávný růst cen má významný dopad na hospodářství EU a na zvýšení výdajů EU za energii. Růsty cen zdůrazňují silné ekonomické důvody pro dekarbonizaci EU a nárůst hospodářských přínosů dekarbonizace. Zpráva také posuzuje probíhající zlepšování fungování trhů s energií v Evropě a souvisejícího právního rámce. To je důležité, protože efektivní trhy s energií sníží náklady na energie, zachovají konkurenceschopnost průmyslu a rovněž přinesou příjmy potřebné k financování budoucích velkých investic do tohoto odvětví.

Zkoumání nákladů na energie obsažené ve zprávě zdůrazňuje potřebu chránit zranitelné domácnosti a zajistit, že průmysl není znevýhodněn a není tak nucen přesunout se jinam. Řešení těchto přechodových a distribučních aspektů transformace energetiky zajistí, že přechod a splnění závazků, které EU přijala v rámci Pařížské dohody o klimatu, poskytnou hospodářské příležitosti pro průmysl i pro domácnosti.

2. Vývoj cen energií

Tato zpráva poskytuje údaje a důkazy o vývoji velkoobchodních a maloobchodních cen elektřiny, plynu a ropných produktů v členských státech EU a v některých zemích skupiny G20.

2.1. Ceny elektřiny

Na velkoobchodním trhu s elektřinou rostoucí propojení a provázanost trhů očividně vytváří cenové konvergence (což svědčí o větší efektivitě trhů2), s výjimkou období extrémních nárůstů a poklesů cen, kdy jsou rozdíly mezi místními dodávkami příliš velké, než aby mohly být mezi členskými státy překlenuty. Zatímco narůstající pronikání obnovitelné energie obecně snižuje ceny na okamžitých trzích, celkový vývoj cen je stále ovládán cenami uhlí a plynu, které obvykle stanoví marginální cenu a jsou odpovědné například za růst cen od léta roku 2016 (přičemž tuto situaci ještě zhoršila extrémní zima počátkem roku 2017).

Graf 1 — Měsíční velkoobchodní ceny elektrické energie; rozpětí maximálních a minimálních cen — Zdroje: Platts, European power markets

Mezinárodní srovnání nadále ukazují, že reálné velkoobchodní ceny elektrické energie v EU jsou vyšší než v USA, Kanadě nebo v Rusku (kde je energie poskytována převážně z domácích vodních elektráren a fosilních paliv), ale nižší než v Číně, Japonsku, Brazílii a Turecku.

V roce 2017 se maloobchodní ceny pro domácnosti poprvé od roku 2008 snížily. Trend narůstajících síťových poplatků a daní a poplatků se zastavil. Poplatky se nezvýšily částečně v důsledku klesajících jednotkových nákladů na investice do obnovitelné energie, což snížilo objem příjmů nezbytných pro investice. Daně a poplatky tvoří 40 procent průměrných cen elektrické energie v EU.

Graf 2 — Ceny elektrické energie pro domácnosti v roce 2017 (nejreprezentativnější spotřebitelské pásmo) — Zdroj: GŘ ENER, vnitřní sběr údajů3

Průmyslové ceny (tedy ceny, které nejsou určeny domácnostem) od roku 2015 v důsledku nižších cenových složek elektrické energie klesají. Průmysl je (z důvodů konkurenceschopnosti) často od daní a poplatků souvisejících s elektrickou energií osvobozen, nebo se na něho vztahují nižší daně a poplatky, jakož i nižší síťové poplatky.

Graf 3 — Průmyslové ceny elektrické energie v roce 2017 — Zdroj: GŘ ENER, vnitřní sběr údajů

Vzhledem k podpoře poskytované průmyslu a obecnému zájmu o to, aby byl evropský průmysl schopen spravedlivě soutěžit na mezinárodních trzích, je rovněž užitečné prozkoumat srovnání maloobchodních cen v EU s cenami mezinárodních obchodních partnerů. Poslední srovnání ukazují, že historický vývoj zůstává celkově stejný: Maloobchodní (reálné) ceny v EU jsou vyšší než v USA, Kanadě, Rusku, Číně a Turecku, ale nižší než v Japonsku nebo v Brazílii. Maloobchodní ceny jsou obecně méně volatilní než na velkoobchodních trzích, jelikož maloobchodní prodejci poskytují převážně smlouvy s pevnou cenou nezahrnující dynamickou tvorbu cen, které stále ještě neodráží skutečné náklady na dodávky energie viditelné ve velkoobchodních cenách.

Graf 4 — Maloobchodní ceny elektrické energie pro průmysl — Zdroje: Eurostat, CEIC a IEA

Změny v cenách elektřiny jsou ovládány daněmi a poplatky (které se až donedávna zvyšovaly), ačkoli nedávný mírný pokles byl způsoben krátkodobým poklesem cen plynu a stabilními síťovými sazbami.

2.2. Ceny plynu

Zatímco ceny elektrické energie jsou částečně stanovovány v závislosti na cenách fosilních paliv (přičemž cenu ovlivňují i další více vnitrostátní či regionální faktory), ceny zemního plynu jsou založeny na celosvětových cenách fosilních paliv – včetně ropy. Velký rozptyl cen plynu v období let 2011–2014 se očividně zmenšil spolu s růstem celosvětových trhů s LNG a dalšími dodávkami; nedávné ekonomické oživení spolu s rostoucími cenami ropy nicméně vedly ke zvýšení cen plynu. Jak v červenci 2018 uvedl předseda Juncker, EU i nadále představuje trh otevřený zvýšenému vývozu amerického plynu4. Konvergence evropských a asijských cen v jarních a letních měsících by mohla být obzvláště výhodná pro doplnění zásob. Producentské země (USA, Rusko, Kanada) mají nadále nižší ceny než čistí dovozci (Japonsko, Čína, Korea), přičemž EU se nachází uprostřed.

Graf 5 — Evropské, americké a japonské velkoobchodní ceny plynu — Zdroje: Platts, Thomson Reuters

Na maloobchodních trzích s plynem v EU jsou z důvodů konkurenceschopnosti stanoveny nižší sazby daní pro podniky a v některých členských státech také pro domácnosti, a to v případě, že je plyn hlavním zdrojem vytápění domácností a představuje proto primární potřebu. Maloobchodní ceny jsou proto do značné míry určovány velkoobchodními cenami a složka, kterou představuje energie, tak činí až 80 % ceny. V absolutních číslech se složka představující energie pro průmyslové spotřebitele snížila ročně o 2,4 % a začaly být v průběhu posledního desetiletí o 11 % méně rovnoměrné, což svědčí o pokroku směrem k dokončení jednotného trhu s plynem. Je rovněž zajímavé povšimnout si nižších daní a poplatků vztahujících se na velké průmyslové spotřebitele energie ve srovnání se středními průmyslovými spotřebiteli energie.

Graf 6 — Ceny plynu pro domácnosti v roce 2017 — Zdroje: GŘ ENER, vnitřní sběr údajů5

Graf 7 — Ceny plynu pro střední a velké průmyslové spotřebitele v roce 2017 — Zdroj: GŘ ENER, vnitřní sběr údajů

2.3. Ceny ropy

Po poklesu cen v období let 2014–2016 ceny surové ropy obecně opět rostou. Zvyšování, jež započalo na jaře roku 2016, je poháněno globálními faktory (růst poptávky, strategické chování organizace OPEC, napětí na Blízkém východě, oznámení uvalení amerických sankcí na Írán atd.). K cenové nejistotě přispívá rovněž vývoj směnného kurzu, jelikož celosvětové trhy s energiemi jsou běžně denominovány v amerických dolarech, spíše než aby vycházely z eura.

Relativně vysoký podíl daní na maloobchodní ceně ropných produktů v členských státech EU zmírňuje dopad volatility cen ropy. V polovině roku 2018 se maloobchodní ceny nicméně vrátily na úrovně z roku 2015.

Graf 8 — Surová ropa (Brent) a evropské velkoobchodní ceny benzínu, nafty a topných olejů — Zdroj: Platts, ECB

Rostoucí ceny fosilních paliv představují pro EU připomínku a pobídku, aby zvýšila energetickou účinnost a urychlila snahy o dekarbonizaci a transformaci energetiky. Ceny ropy a plynu jsou stanovovány na celosvětových trzích. Jsou volatilní v závislosti na celosvětových změnách v nabídkách a poptávkách a od roku 2016 se (celkově) zvyšují, což většině členských států EU připomíná, že jako čistí dovozci se nacházejí v pozici „závislých kupujících”. V důsledku nepřímého vlivu cen fosilních paliv kolísají rovněž ceny elektrické energie. EU je tak nadále vystavena vnějším tržním silám a geopolitice, čímž jsou průmysl a domácnosti ponechány zranitelnými vůči změnám cen, což ovlivňuje obchodní bilanci a celkovou výkonnost hospodářství. Modelování provedené Evropskou komisí ukazuje, že ceny ropy ve výši v průměru 75 amerických dolarů/barel v roce 20186 by v letech 2018 a 2019 snížily HDP EU o přibližně 0,4 % a zvýšily inflaci v roce 2018 o 0,6 procentního bodu, a to v porovnání s tím, co by se jinak očekávalo, pokud by ceny ropy zůstaly na úrovních z roku 20177.

Politiky EU, jejichž účelem je chránit se před těmito silami, zahrnují zlepšení fungování vnitřního trhu a dekarbonizaci evropského hospodářství; energetická a klimatická politika EU snižuje závislost na celosvětových dodávkách fosilních paliv.

3. Náklady na energii

Co se týče pochopení otázky dostupnosti a konkurenceschopnosti, pro evropské domácnosti a podniky jsou důležité celkové náklady na energie (nikoli pouze cena). Nákladově účinné možnosti, jak snižovat spotřebu a jak změnit typ energie, kterou spotřebováváme, jsou na rozdíl od naší schopnosti ovlivnit celosvětové ceny fosilních paliv k dispozici.

Abychom pochopili, jaká odvětví a sektory podporovat a jak co nejlépe poskytnout politiky a opatření, která zmírní negativní důsledky nákladů na energie, je užitečné podrobně prozkoumat povahu těchto nákladů, a to u domácností i podniků včetně různých energeticky náročných odvětví.

3.1. Výdaje EU za energii

Začneme-li z makroekonomického úhlu pohledu, klíčovým ukazatelem dopadu celosvětových cen fosilních paliv jsou „náklady za dovoz”, které EU platí dodavatelům fosilních paliv v jiných zemích. V roce 2017 byly tyto náklady odhadovány na 266 miliard EUR, což ve srovnání s rokem 2016 představuje 26% nárůst (ale o 34 % méně, než kolik činil vrchol v roce 2013 ve výši 400 miliard EUR). Rostoucí cena ropy je hlavní příčinou tohoto nárůstu, jelikož ropa představovala 68 % celkových nákladů za dovoz v roce 2017, kdežto plyn představoval 28 % a černé uhlí 4 %.

Dovoz fosilních paliv má významný dopad na obchodní bilanci EU, odráží energetickou závislost EU a zdůrazňuje hospodářské náklady toho, že jsme vystaveni vlivu fosilních paliv. Náklady mají přímý a významný dopad na celkový hospodářský růst. EU je stále velmi závislá na dovozu fosilních paliv a je vystavena dopadu volatilních celosvětových cen fosilních paliv (zejména ropy). Pokles dovozu uhlí a části, jíž uhlí přispívá k nákladům za dovoz, lze částečně přičíst narůstajícímu pronikání obnovitelných energií do energetického mixu EU. Avšak i když se výdaje za energii spolu s celosvětovými cenami ropy a plynu snížily, s rostoucími cenami začaly znovu stoupat. A v závislosti na nejistotě a volatilitě směnných kurzů amerického dolaru a eura mohou tyto výdaje růst dokonce ještě rychleji. Denominace transakcí dovážených energetických komodit v eurech by pomohla snížit nejistotu související s náklady na tyto komodity8.

3.2. Výdaje domácností na energii

Evropské domácnosti vydávají na energie různou část svých příjmů v závislosti na tom, jaké jsou celkové výdaje domácnosti v konkrétním členském státě. V roce 20159 bylo 9,8 % výdajů nejchudších deseti procent domácností vynaloženo na energie, vyjma přepravy. Domácnosti se středním příjmem vynaložily na energie 6 % svých výdajů a domácnosti s vyššími příjmy ještě méně. Rozdíly existují i v rámci EU, kdy severní a západní evropské domácnosti vynakládají 4–8 % a domácnost ze střední a východní Evropy 10–15 %.

Opatření pro řešení energetické chudoby se tradičně zaměřují na cenovou podporu nebo cenové úlevy. Pro plošnou úpravu cen energií se používají regulované ceny. Toto opatření však necílí na domácnosti s nízkým příjmem a také oslabuje cenové pobídky pro producenty i spotřebitele, přičemž současně brzdí zavádění nových technologií, jako jsou například inteligentní měřiče. Očekává se, že konkurence na maloobchodním trhu začne přinášet stále větší výhody pro všechny domácnosti. Maloobchodní elektroenergetické společnosti v několika členských státech konkrétně představily „smlouvy s dynamickou tvorbou cen”, které využívají výhod nových technologií a zajišťují flexibilní a na trh reagující tvorbu cen prostřednictvím automatizovaných služeb a inteligentního měření. To může posílit postavení domácností a snížit jejich výdaje za energii, a to dokonce aniž by musely měnit své chování. U domácností s mírnou spotřebou elektrické energie se odhaduje, že využívání těchto smluv jim přinese roční úspory v rozmezí od 22 % do 70 % z výdajů na dodávky energií v rámci jejich ročních výdajů. V případě zemního plynu lze očekávat výhody, které budou pouze mírně nižší.

Kromě opatření ovlivňujících stanovování cen pro domácnosti využívaných k řízení cen energií má EU ve světě čelní postavení i v politikách energetické účinnosti a v opatřeních na snížení nákladů. Využívání energeticky účinných spotřebičů odpovídajících požadavkům ekodesignu a režimu energetických štítků zřízeného EU, jakož i renovace budov usnadněná právními předpisy EU a evropskými a vnitrostátními režimy financování, to vše představuje prostředky, jak snížit spotřebu energie a tím také náklady domácností na energie.

3.3. Náklady průmyslu na energie

Jelikož pro hospodářský růst a prosperitu Evropy jsou významné náklady evropských podniků na energie, je třeba sledovat i ty. Rozpětí nákladů na energie a jejich dopad se napříč různými odvětvími hospodářství velmi liší:

Tabulka 1 – Podíl energií na výrobních nákladech průmyslu napříč odvětvími
Příklady odvětví Podíl energií na výrobních nákladech (rozpětí)
Průměrný evropský podnik 0–3 %
Počítače a elektronika, motorová vozidla, jiná dopravní zařízení 1 %
Nakládání s odpadem a ubytování a restaurace 3–5 %
Energeticky náročná výrobní odvětví Cement, vápno a sádra, stavební výrobky z jílovitých materiálů, papír a celulóza, sklo, železo a ocel, základní chemické látky, neželezné kovy 3–20 %

Zdroj: Eurostat, Trinomics910

Byla potvrzena dřívější zjištění vyplývající ze zprávy o cenách energií a nákladech na energie z roku 201; podíl nákladů na energie na výrobních nákladech u velké většiny odvětví sledovaných mezi lety 2008 a 2015 (nejnovější dostupné údaje) klesá, přičemž nejvýznamnější pokles lze zaznamenat v určitých energeticky náročných odvětvích. Celková částka nákladů na energie se v období let 2010–2015 ve sledovaných odvětvích snížila o 8 %. Došlo k tomu navzdory rostoucím cenám, stabilnímu objemu výroby a částečně v důsledku zlepšení energetické náročnosti. Ve velké většině zpracovatelských odvětví, která byla v posledních