dnes je 28.3.2024

Input:

256/2014, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie

9.4.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.2014.256
256/2014, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie

Úřední věstník Evropské unie

Úplné znění nařízení (EU) č. 256/2014.

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 256/2014 ze dne 26. února 2014 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie, o nahrazení nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 736/96

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 194 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Pro rozvoj energetické politiky Unie a pro to, aby mohla Komise plnit své úkoly v oblasti energetiky, je mimořádně důležité získat celkový obraz vývoje investic do energetické infrastruktury v Unii. Dostupnost pravidelných a aktuálních údajů a informací by měla Komisi umožnit provádět nezbytná srovnání a hodnocení a navrhovat vhodná opatření na základě správných údajů a analýz, zejména pokud se týká budoucí rovnováhy mezi energetickou nabídkou a poptávkou.

(2) Energetické prostředí v Unii i mimo ni se v posledních letech výrazně změnilo a investice do energetické infrastruktury se staly zásadní otázkou pro zabezpečení dodávek energie pro Unii, pro fungování vnitřního trhu a pro přechod na systém nízkouhlíkové energetiky, jehož cestou se Unie vydala.

(3) Nová energetická situace vyžaduje významné investice do veškerých druhů infrastruktury ve všech odvětvích energetiky, jakož i vývoj nových druhů infrastruktury a rozšíření nových technologií na trhu. Liberalizace energetiky a další integrace vnitřního trhu poskytují větší prostor pro investice ze strany hospodářských subjektů. Nové politické požadavky, jako například cíle s dopadem na palivovou skladbu, současně mění politiky členských států směrem k nové nebo modernizované energetické infrastruktuře.

(4) V této souvislosti by se měla věnovat větší pozornost investicím do energetické infrastruktury v Unii, zejména s cílem předvídat problémy, podporovat osvědčené postupy a zavést do budoucího vývoje energetického systému Unie větší transparentnost.

(5) Komise, a zejména její středisko pro sledování trhu s energií, by proto měly mít k dispozici přesné údaje o investičních projektech týkajících se nejdůležitějších součástí energetického systému Unie, včetně projektů vyřazování z provozu.

(6) Údaje a informace o předvídatelném vývoji výrobní, přenosové a skladovací kapacity a projektů v různých odvětvích energetiky jsou v zájmu Unie a jsou důležité pro budoucí investice. Je proto třeba zajistit, aby byly Komisi oznamovány investiční projekty, v jejichž rámci byly zahájeny stavební práce nebo činnosti vedoucí k vyřazení z provozu nebo o nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici.

(7) Na základě článků 41 a 42 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Smlouva o Euratomu) mají podniky povinnost oznamovat své investiční projekty. Tyto informace je třeba doplnit, a to především o pravidelné zprávy o provádění investičních projektů. Tímto dalším podáváním zpráv nejsou dotčeny články 41 až 44 Smlouvy o Euratomu. Je však, kdekoli je to možné, třeba zabránit tomu, aby byly podniky zatíženy dvojím břemenem.

(8) Aby mohla Komise získat ucelený obraz budoucího vývoje energetického systému Unie jako celku, je nezbytné vytvořit harmonizovaný rámec pro podávání zpráv o investičních projektech založený na aktualizovaných kategoriích oficiálních údajů a informací, jež mají být členskými státy poskytovány.

(9) Členské státy by za tímto účelem měly oznamovat Komisi údaje a informace o investičních projektech do energetické infrastruktury, které jsou plánovány nebo uskutečňovány na jejich území a týkají se výroby, skladování a přepravy ropy, zemního plynu a elektřiny – včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů, elektřiny z uhlí a lignitu a kombinované výroby elektřiny a užitečného tepla –, výroby biopaliv a zachycování, přepravy a ukládání oxidu uhličitého. Členské státy by rovněž měly oznamovat Komisi údaje a informace o investičních projektech týkajících se elektrického propojení a plynového propojení s třetími zeměmi. Dotčené podniky by měly mít povinnost oznamovat tyto údaje a informace dotčenému členskému státu.

(10) Vzhledem k časovému horizontu investičních projektů v energetice by mělo být dostačující podávání zpráv jednou za dva roky.

(11) Aby nedocházelo k nepřiměřené administrativní zátěži a minimalizovaly se náklady pro členské státy a podniky, zejména pro malé a střední podniky, mělo by toto nařízení umožňovat osvobození členských států a podniků od povinnosti podávat zprávy, pokud již byly rovnocenné informace Komisi poskytnuty na základě odvětvových právních předpisů Unie pro odvětví energetiky, jejichž cílem je dosažení cílů konkurenčních trhů s energií v Unii, udržitelnosti energetického systému Unie a zabezpečení dodávek energií do Unie. Je třeba se vyhnout tomu, aby se požadavky na podávání zpráv uvedené ve třetím balíčku opatření pro vnitřní trh s elektřinou a zemním plynem zdvojovaly. V zájmu snížení zátěže vyplývající z podávání zpráv by měla Komise poskytovat podporu členským státům s cílem objasnit, v jakých případech považuje údaje nebo informace, které jí již byly poskytnuty na základě jiných právních předpisů, za splňující požadavky tohoto nařízení.

(12) Komise, a zejména její středisko pro sledování trhu s energií, by měla mít možnost přijmout veškerá vhodná opatření za účelem zpracování údajů a zjednodušení a zabezpečení oznamování údajů, a zejména provozovat integrované nástroje a postupy informačních technologií, které by měly zaručit důvěrnost údajů nebo informací oznamovaných Komisi.

(13) Ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (3) a ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (4). Jejich ustanovení nejsou tímto nařízením nijak dotčena.

(14) Členské státy nebo jimi pověřené subjekty a Komise by měly zachovávat důvěrnost obchodně citlivých údajů nebo informací. Před jejich předáním Komisi by proto členské státy nebo jimi pověřené subjekty měly tyto údaje a informace, s výjimkou těch, které se týkají přeshraničních přenosových projektů, shrnout na úrovni členského státu. Komise by v případě potřeby měla tyto údaje dále shrnout tak, aby nebyly zveřejněny podrobné informace o jednotlivých podnicích a zařízeních a aby takové informace nemohly být odvozeny.

(15) Komise, a zejména její středisko pro sledování trhu s energií by měly vypracovávat pravidelnou meziodvětvovou analýzu týkající se strukturálního vývoje a perspektiv energetického systému Unie a tam, kde je to vhodné, soustředěněji analyzovat některé aspekty tohoto energetického systému. Tato analýza by měla přispět zejména k posílení energetické bezpečnosti prostřednictvím zjištění možných mezer v infrastruktuře a investicích s cílem dosáhnout rovnováhy mezi energetickou nabídkou a poptávkou. Analýza by měla být také příspěvkem k diskusi na úrovni Unie o energetických infrastrukturách, a proto by měla být předkládána Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a měla by být zpřístupněna zúčastněným stranám.

(16) Meziodvětvová analýza Komise a údaje a informace, které podle tohoto nařízení Komise zveřejní, budou v souvislosti s plánováním investic přínosem pro malé a střední podniky.

(17) Komisi mohou být nápomocni odborníci z členských států nebo jiní kvalifikovaní odborníci, a to s cílem dospět ke společnému chápání možných mezer v infrastruktuře a souvisejících rizik a podporovat transparentnost ohledně budoucího vývoje, což je obzvláště v zájmu subjektů, které nově vstupují na trh.

(18) Toto nařízení by mělo nahradit nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 (5), které bylo dne 6. září 2012 zrušeno Soudním dvorem (6) a jehož účinky měly být zachovány až do vstupu nového nařízení v platnost. Se vstupem tohoto nařízení v platnost by tedy zrušení nařízení (EU, Euratom) č. 617/2010, o němž rozhodl Soudní dvůr, mělo nabýt účinku. Dále by mělo být tímto nařízením zrušeno nařízení Rady (ES) č. 736/96 (7), které bylo zrušeno zrušeným nařízením (EU, Euratom) č. 617/2010.

(19) Forma a technické podrobnosti oznamování údajů a informací o investičních projektech do energetické infrastruktury Komisi jsou stanoveny v nařízení Komise (EU, Euratom) č. 833/2010 (8). Nařízení (EU, Euratom) č. 833/2010 by mělo zůstat v platnosti až do jeho revize, která bude následovat po přijetí tohoto nařízení.

(20) Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu či účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení zřizuje společný rámec, podle něhož jsou Komisi oznamovány údaje a informace o investičních projektech do energetické infrastruktury v odvětvích ropy, zemního plynu a elektřiny – včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů, elektřiny z uhlí a lignitu a kombinované výroby elektřiny a užitečného tepla – a o investičních projektech týkajících se výroby biopaliv a zachycování, přepravy a ukládání oxidu uhličitého, který tato odvětví vytvářejí.

2. Toto nařízení se vztahuje na investiční projekty typů uvedených v příloze, u nichž byly zahájeny stavební práce nebo činnosti vedoucí k vyřazení z provozu a o nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici.

Členské státy mohou dále předkládat jakékoli odhady údajů nebo předběžné informace o investičních projektech typů uvedených v příloze, v jejichž rámci je začátek stavebních prací plánován do pěti let, a o infrastrukturách, jejichž vyřazení z provozu je plánováno do tří let, avšak konečné rozhodnutí o investici ještě nebylo přijato.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) "infrastrukturou" jakýkoli typ zařízení nebo část zařízení související s výrobou, přenosem a skladováním, včetně propojení Unie s třetími zeměmi;

2) "investičními projekty" projekty, jejichž cílem je:

i) výstavba nové infrastruktury,

ii) přeměna, modernizace, zvýšení nebo snížení kapacity stávající infrastruktury,

iii) částečné nebo úplné vyřazení stávající infrastruktury z provozu;

3) "konečným rozhodnutím o investici" rozhodnutí přijaté na úrovni podniku definitivně vyčlenit finanční zdroje na investiční fázi projektu;

4) "investiční fází" fáze, během níž probíhá výstavba nebo vyřazení z provozu a vznikají kapitálové náklady; nezahrnuje plánovací fázi;

5) "plánovací fází" fáze, během níž se připravuje uskutečnění projektu, jež v případě potřeby zahrnuje posouzení proveditelnosti, přípravných a technických studií a získání licencí a povolení, a během níž vznikají kapitálové náklady;

6) "investičními projekty ve výstavbě" investiční projekty, u nichž byla zahájena výstavba a vznikly kapitálové náklady;

7) "vyřazením z provozu" fáze, kdy je infrastruktura trvale vyřazena z provozu;

8) "výrobou" výroba elektřiny a zpracování paliv, včetně biopaliv;

9) "přenosem" přeprava zdrojů energie, produktů nebo oxidu uhličitého prostřednictvím sítě, zejména:

i) prostřednictvím produktovodů, kromě těžební sítě a kromě části produktovodů využívané primárně v souvislosti s místní distribucí, nebo

ii) prostřednictvím propojených systémů velmi vysokého a vysokého napětí nevyužívaných primárně v souvislosti s místní distribucí;

10) "zachycováním" proces zachycování oxidu uhličitého z průmyslových zařízení za účelem skladování;

11) "skladováním" trvalé nebo dočasné skladování energie nebo zdrojů energie v nadzemní či podzemní infrastruktuře nebo geologických úložištích nebo zadržení oxidu uhličitého v podzemních geologických formacích;

12) "podnikem" fyzická nebo právnická osoba, soukromá nebo veřejná, rozhodující o investičních projektech nebo provádějící investiční projekty;

13) "zdroji energie":

i) primární zdroje energie, jako je ropa, zemní plyn nebo uhlí,

ii) přeměněné zdroje energie, jako je elektřina,

iii) energie z obnovitelných zdrojů, včetně elektřiny z vodních zdrojů, biomasy, bioplynu, větrné, sluneční, přílivové energie, energie z vln a geotermální energie, a

iv) energetické produkty, jako jsou produkty z rafinované ropy a biopaliva;

14) "zvláštním subjektem" subjekt pověřený odvětvovými právními předpisy Unie v odvětví energetiky přípravou a schvalováním víceletého plánu rozvoje sítě a investic do energetické infrastruktury na úrovni Unie, jakým je Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) uvedená v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (9) a Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO-G) uvedená v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (10);

15) "souhrnnými údaji" údaje agregované na úrovni jednoho nebo více členských států.

Článek 3

Oznamování údajů

1. Členské státy nebo

Nahrávám...
Nahrávám...