dnes je 29.3.2024

Input:

2020/1294, Prováděcí nařízení Komise (EU) o mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů, k 7. 10. 2020

7.10.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.2020.1294
2020/1294, Prováděcí nařízení Komise (EU) o mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů, k 7. 10. 2020

Evropská komise, Generální ředitelství pro energetiku

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1294

ze dne 15. září 2020

o mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení (EU) 2018/1999 (1) ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013, a zejména na článek 33 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu stanovuje nezbytný právní základ pro nákladově efektivní, transparentní a předvídatelnou správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Cílem je zajistit dosažení cílů energetické unie a dlouhodobých závazků Unie v oblasti emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou, a zejména cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (2) zavedla nový závazný cíl Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 ve výši alespoň 32% podílu na hrubé konečné spotřebě energie.

(3) Za účelem dosažení závazného cíle Unie, kterým je alespoň 32% podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030, musí členské státy přispět podílem energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Celkový závazný cíl Unie je podpořen povinnostmi členských států zavádět energii z obnovitelných zdrojů rovněž v odvětví vytápění a chlazení a v odvětví dopravy podle článků 23 a 25 směrnice (EU) 2018/2001. Nařízení (EU) 2018/1999 kromě toho stanoví orientační trajektorii od roku 2021 do roku 2030 pro příspěvek obnovitelných zdrojů energie každého členského státu a pro cíl Unie, a to s třemi referenčními body, kterých má být dosaženo v letech 2022, 2025 a 2027.

(4) S cílem umožnit členským státům a Komisi náležité sledování a včasné přijetí nápravných opatření by měla Komise dosažení referenčních bodů v letech 2022, 2025 a 2027 posoudit mimo jiné na základě integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu předložených členskými státy.

(5) Jestliže Komise v této souvislosti dospěje k závěru, že jednoho nebo více referenčních bodů Unie nebylo dosaženo, měly by členské státy, jež se dostaly pod úroveň svého vnitrostátního referenčního bodu, zajistit provedení dodatečných opatření pro dorovnání rozdílu vzhledem k plnění cíle EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030. Jedním z těchto opatření by mohla být dobrovolná finanční platba do mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů s cílem zčásti nebo zcela dorovnat rozdíl, pokud jde o vnitrostátní referenční body, protože energie z obnovitelných zdrojů vyrobená v zařízeních financovaných v rámci tohoto mechanismu financování by byla statisticky přidělena zúčastněným členským státům se zohledněním jejich poměrné platby. Uvedený mechanismus by měl členským státům poskytnout příležitost zvýšit odvětvový podíl energie z obnovitelných zdrojů v odvětví elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy.

(6) Směrnice (EU) 2018/2001 vyžaduje, aby Komise podporovala ambice členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím podpůrného rámce, včetně intenzivního využití finančních prostředků Unie. Tato podpora by měla být zaměřena zejména na snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a zvýšení regionální spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi prostřednictvím společných projektů, společných režimů podpory a zpřístupnění režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech. V tomto ohledu a s výhradou požadavků uvedených v článku 5 směrnice (EU) 2018/2001 lze účast členského státu v tomto mechanismu považovat za zpřístupnění režimů podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů.

(7) S cílem podporovat zavádění energie z obnovitelných zdrojů v celé Unii by měl mechanismus přispívat k podpůrnému rámci, zvláště poskytováním podpory ve formě půjček a grantů.

(8) Za účelem podpory tohoto dvojího cíle, tedy funkce dorovnání rozdílu stanovené nařízením (EU) 2018/1999 a podpůrného rámce stanoveného směrnicí (EU) 2018/2001, svěřuje nařízení (EU) 2018/1999 Komisi pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem vydání nezbytných ustanovení pro vytvoření a fungování mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů.

(9) Nařízení (EU) 2018/1999 stanoví, že mechanismus získává zdroje z plateb členských států, unijních fondů nebo příspěvků soukromého sektoru. Tyto zdroje by měly být započítány samostatně a podle specifických zdrojů financování v rámci rozpočtové položky mechanismu.

(10) V souladu s článkem 33 nařízení 2018/1999 by dodatečné platby členských států, určené pro financování specifických výdajů, jako je podpora nových projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v Unii, měly být považovány za vnější účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (3), kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie. Komise by měla zajistit transparentnost plnění těchto vnějších účelově vázaných příjmů prostřednictvím pravidelného podávání zpráv členským státům.

(11) Financování Unií v rámci tohoto mechanismu může být kombinováno s financováním z jiných programů Unie, pokud to stanoví příslušný základní akt, a to za podmínek, které jsou ve zmíněném aktu uvedeny.

(12) V zájmu snadnějšího dosažení cílů mechanismu by bylo možné použít koordinaci s nástroji Unie na podporu investic a s fondy nebo programy, jakož i operace kombinování zdrojů v rámci unijního nástroje na podporu investic, zejména tak, že se umožní snížení kapitálových nákladů v hostitelských členských státech, čímž se zvýší motivace investovat do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

(13) Koordinace podpory Unie a vnitrostátní podpory pro nové projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů může vycházet z referenčního dlouhodobého harmonogramu zveřejněného podle čl. 6 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001.

(14) Příspěvky ze soukromého sektoru mohou hrát důležitou úlohu z hlediska financování mechanismu a podpory realizace projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v rámci tohoto mechanismu. Tyto příspěvky by měly být považovány za doplněk závazného cíle Unie ve výši nejméně 32 %. Příspěvky soukromého sektoru tak mohou přinést přidanou hodnotu a zajistit adicionalitu projektů. Za účelem zvýšení transparentnosti této adicionality může být energie z obnovitelných zdrojů vytvořená projekty, které obdržely podporu z příspěvků soukromého sektoru, tudíž spojena s ekologickým označením platným pro celou Unii uvedeným v čl. 19 odst. 13 směrnice (EU) 2018/2001 v souladu s taxonomií v oblasti udržitelného financování. Aby byl soukromý sektor motivován k příspěvkům, může soukromý subjekt, který přispívá k mechanismu, požádat o získání záruk původu výroby energie, které odpovídají jeho příspěvku a které by mohly být vydány na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v souladu s článkem 19 směrnice (EU) 2018/2001 a s výhradou vnitrostátních právních předpisů.

(15) Nařízení (EU) 2018/1999 stanoví podporu z mechanismu mimo jiné ve formě prémií vyplácených dodatečně k tržním cenám. Nabídková řízení uvedená v článku 33 zmíněného nařízení budou prováděna prostřednictvím finanční podpory z mechanismu ve formě grantů.

(16) Mechanismus by měl vybraným projektům zpřístupňovat dostatečné finanční zdroje včas, což může zahrnovat vyplácení investiční podpory předem nebo na základě dosažení milníků.

(17) V souladu s nařízením (EU) 2018/1999 může mechanismus poskytovat podporu také ve formě finančních nástrojů, jako jsou půjčky s nízkou úrokovou sazbou. Aby bylo možné tyto finanční nástroje používat a současně zajistit soulad s úsilím o zefektivnění finančních nástrojů Unie podle víceletého finančního rámce pro období 2021–2027, je vhodné tuto podporu poskytovat prostřednictvím jiných nástrojů nebo programů Unie. Nákladovou efektivnost podpory lze zvýšit spojením vratných a nevratných forem podpory, například prostřednictvím příspěvků na operace kombinování zdrojů v rámci unijního nástroje na podporu investic.

(18) Mechanismus by měl prostřednictvím soutěžních výzev k podávání návrhů přidělovat podporu novým projektům v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, přičemž způsobilé pro podporu v rámci mechanismu financování by měly být všechny technologie definované jako technologie pro energii z obnovitelných zdrojů podle směrnice (EU) 2018/2001. Skladování energie by mohlo být pro podporu z mechanismu způsobilé pouze tehdy, je-li zavedeno v kombinaci s novou kapacitou pro energii z obnovitelných zdrojů. Projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů podporované z mechanismu by měly být v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy v oblasti životního prostředí a měly by plně dodržovat mezinárodní právo.

(19) Komise by na základě preferencí vyjádřených hostitelskými a přispívajícími členskými státy měla mít možnost v souladu s kritérii stanovenými v čl. 4 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001 omezit řízení o udělení grantu na konkrétní technologie, pokud by zpřístupnění podpory všem výrobcům energie z obnovitelných zdrojů vedlo k suboptimálnímu výsledku, zejména pokud jde o elektřinu.

(20) V souladu s čl. 3 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001 a na základě preferencí vyjádřených hostitelskými a přispívajícími členskými státy může Komise v rámci příspěvku mechanismu k podpůrnému rámci organizovat zvláštní řízení o udělení grantu s cílem podpořit malé nebo inovativní projekty, včetně projektů v nejvzdálenějších regionech a izolovaných či malých ostrovech.

(21) Udělovací řízení mechanismu by mělo zajistit dostatečnou hospodářskou soutěž, aby žadatelé mohli odhalit své skutečné náklady a vyhnout se koluznímu jednání, aby byly minimalizovány transakční náklady pro Komisi i žadatele a aby se zvýšila pravděpodobnost, že úspěšný žadatel vytvoří nové projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

(22) V souladu s nařízením (EU) 2018/1999 by podpora pro projekty financované z dobrovolných plateb členských států, které příslušný členský stát určil k dorovnání rozdílu oproti své vnitrostátní orientační trajektorii, měla být přidělována projektům podávajícím nabídku na nejnižší náklady či prémii. Pro projekty spadající do podpůrné funkce mechanismu mohou být stanovena jiná kritéria pro udělení, jakož i kritéria způsobilosti či kritéria pro výběr, a to i s ohledem na dopad projektů na životní prostředí.

(23) Vyplácení podpory z mechanismu by mělo být také vázáno na ověřená zvýšení kapacit v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nebo výroby energie z obnovitelných zdrojů v odvětví elektřiny, vytápění a chlazení či dopravy realizovaná projekty, kterým jsou v rámci mechanismu udělovány granty. Tyto výstupy by měly být stanoveny v grantové dohodě a podstatné zaostávání za plánovanými nárůsty kapacity (kW) nebo dodávkami energie uvedenými v grantové dohodě může vést k tomu, že udělující orgán použije příslušná ustanovení upravující pozastavení, ukončení a snížení uvedená v nařízení (EU) 2018/1046.

(24) Mechanismus by měl být uplatňován v souladu se zásadami řádného finančního řízení a výkonnosti stanovenými v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Komise by zejména měla přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení byly chráněny finanční zájmy Unie, například prostřednictvím preventivních opatření proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami a v případě zjištění nesrovnalostí, podvodů nebo porušení povinností zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek.

(25) Pokud je řízení o udělení grantu neúspěšné, je vhodné, aby Komise nabídla přispívajícímu členskému státu možnost buď získat zpět částku, kterou přispěl, nebo počkat, dokud Komise nezorganizuje novou výzvu, vzhledem k tomu že finanční prostředky mechanismu, považované za vnější účelově vázané příjmy, mohou být automaticky přeneseny. Za tímto účelem by měl být vytvořen řádný účetní systém. V případě, že členský stát čeká na to, až Komise zorganizuje novou výzvu, mělo by se až do uspořádání nové výzvy mít za to, že přijal dodatečná opatření v souladu s čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1999.

(26) V případě, že žadatel projekt neprovede, je v zájmu ochrany legitimních očekávání členských států vhodné, aby se mělo za to, že členské státy účastnící se projektu, který nebyl žadatelem proveden, přijaly dodatečná opatření v souladu s čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1999 ohledně množství energie, jež Komise vypočítá a odděleně započítá na základě očekávané výrobní kapacity, finančního příspěvku zaplaceného daným členským státem a maximálních cen týkajících se výzvy, které se tento členský stát zavázal zúčastnit, a to pro období, během kterého by projekt vedl ke statistickým přínosům podle čl. 27 odst. 2. Tím by neměl být dotčen cíl Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 ve výši nejméně 32 % podle směrnice (EU) 2018/2001.

(27) Pokud jde o řízení o udělení grantu, měla by Komise mechanismus financování uplatňovat přímo nebo prostřednictvím výkonné agentury. V souladu s článkem 69 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 by Komise měla mít možnost pověřit ve vhodných případech výkonnou agenturu zvláštními prováděcími úkoly, jako jsou příprava výzev k podávání návrhů, hodnocení, smluvní řízení grantů a sledování provádění projektů. Co se týče podpory v jiné formě stanovené v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 než ve formě grantů, bude prováděna prostřednictvím jiných nástrojů nebo programů Unie, které budou pověřeny úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu.

(28) Podle čl. 33 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1999 si hostitelské členské státy ponechávají právo rozhodnout, zda a za jakých podmínek umožní, aby zařízení umístěná na jejich území přijímala podporu z mechanismu. V souladu s uvedeným ustanovením by hostitelské členské státy měly mít možnost vyjádřit své preference ohledně výzev k podávání návrhů, které bude mechanismus provádět, pokud se tyto výzvy týkají provádění projektu na jejich území, a to i pokud jde o dopad projektů na životní prostředí.

(29) Vzhledem k dvojímu cíli mechanismu, který má na jedné straně dorovnávat rozdíly podle čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1999 a na druhé straně podporovat podpůrný rámec podle čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999, by měly členské státy hrát při uplatňování tohoto mechanismu důležitou úlohu.

(30) Energie z obnovitelných zdrojů vyrobená každý rok zařízeními, jež obdržela nevratnou finanční podporu z mechanismu financování, by měla být zúčastněným členským státům statisticky přidělena způsobem odrážejícím poměrné finanční příspěvky, jakož i rozdělení statistických přínosů mezi přispívajícími a hostitelskými členskými státy, jak je stanoveno v dané výzvě k podávání návrhů. Statisticky přidělená energie z obnovitelných zdrojů by měla být zahrnuta do výpočtu podílu obnovitelných zdrojů energie zúčastněných členských států podle článku 7 směrnice (EU) 2018/2001. Pro období mezi podpisem grantové dohody na projekt a zahájením výroby energie z obnovitelných zdrojů v rámci tohoto projektu by se mělo mít za to, že zúčastněné členské státy přijaly v souladu s čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1999 dodatečná opatření týkající se množství energie vypočítané na základě očekávané výrobní kapacity projektu, příslušného finančního příspěvku a maximálních cen platných pro výzvu k podávání návrhů. Po uplynutí tohoto období by se mělo mít za to, že členské státy přijaly v souladu s čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1999 dodatečná opatření pro skutečně vyrobenou energii. Energie z obnovitelných zdrojů vyrobená v zařízeních financovaných výhradně z jiných zdrojů než z plateb členských států by neměla být statisticky započítána do vnitrostátních příspěvků členských států, nýbrž do cíle Unie ve výši alespoň 32% podílu na konečné spotřebě energie do roku 2030.

(31) Jak přispívající, tak hostitelské členské státy tedy mají širokou motivaci podílet se na mechanismu, a proto by měly mít prospěch z přidělování statistických přínosů. Pokud jde o přispívající členské státy, mechanismus by jim měl nabídnout možnost obdržet za každé zaplacené euro přidělenou energii z obnovitelných zdrojů, využívat úspor nákladů a potenciálu levné energie z obnovitelných zdrojů v různých odvětvích ve srovnání s čistě vnitrostátním zaváděním obnovitelných zdrojů energie a těžit z nízkých transakčních nákladů. Kromě toho by měl mechanismus usnadnit dodržení jejich základního cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro rok 2020.

(32) Hostitelským členským státům by měl mechanismus umožnit získat potenciálně bezplatně řadu výhod, těžit z místních investic a tvorby pracovních míst, jakož i ze snížení emisí skleníkových plynů a lepší kvality ovzduší, modernizovat své vnitrostátní energetické systémy a snížit závislost na dovozu. Navíc by měly být hostitelské členské státy příjemci statistických přínosů souvisejících s náklady, které vlastní projekt vytváří, například síťovými náklady. Za účelem pokrytí těchto nákladů je oprávněné, aby hostitelské členské státy tyto statistické přínosy obdržely i v případě, že zařízení bylo financováno z jiných zdrojů než plateb členských států.

(33) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro energetickou unii zřízeného podle článku 44 nařízení (EU) 2018/1999,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení obsahuje ustanovení nezbytná pro uplatňování a fungování mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů (dále jen "mechanismus").

Článek 2

Cíle

1. Mechanismus podporuje zavádění energie z obnovitelných zdrojů v celé Unii.

2. Za tímto účelem plní mechanismus tyto dvě funkce:

a) podporuje nové projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v Unii s cílem dorovnat rozdíl oproti orientační trajektorii Unie v souladu s čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1999 (dále jen "funkce dorovnání rozdílu");

b) přispívá k fungování podpůrného rámce podle čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999 a tím podporuje zavádění energie z obnovitelných zdrojů v celé Unii bez ohledu na rozdíl oproti orientační trajektorii Unie (dále jen "podpůrná funkce").

3. Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, přiděluje mechanismus své zdroje na podporu zavádění energie z obnovitelných zdrojů v celé Unii v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení bez rozlišování mezi dvěma funkcemi uvedenými v tomto článku v odstavci 2.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) "mechanismem" mechanismus Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů uvedený v článku 33 nařízení (EU) 2018/1999;

2) "funkcemi mechanismu" jak funkce dorovnání rozdílu, tak podpůrná funkce mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů;

3) "přispívajícím členským státem" členský stát, který provede přímou platbu do mechanismu v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo 2 nařízení (EU) 2018/1999;

4) "hostitelským členským státem" členský stát, který na svém území povolí instalaci fyzických zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů financovaných mechanismem;

5) "zúčastněnými členskými státy" jak přispívající členské státy, tak hostitelské členské státy;

6) "předkladatelem projektu" osoba nebo subjekt, který vypracovává projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

7) "unijními fondy" jakákoli forma finanční podpory Unie, včetně nástrojů Unie na podporu investic a fondů nebo programů zahrnujících finanční nástroje, bez ohledu na to, zda je součástí rozpočtu Evropské unie;

8) "dobrovolnou finanční platbou" platba provedená členskými státy pro účely funkce dorovnání rozdílu v souladu s čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1999;

9) "dodatečnými platbami" platby provedené přímo členskými státy pro účely podpůrné funkce v souladu s čl. 33 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2018/1999;

10) "platbou" jak dodatečná platba, tak dobrovolná finanční platba;

11) "koordinací" koordinace mezi mechanismem financování a jakýmkoli jiným unijním nebo vnitrostátním nástrojem financování v souladu s článkem 24;

12) "operací kombinování zdrojů" operace podporovaná z rozpočtu Unie založená na kombinování buď nevratných a vratných forem podpory, nebo vratných forem podpory z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory poskytované rozvojovými nebo jinými veřejnými finančními institucemi, jakož i komerčními finančními institucemi a investory;

13) "maximální cenou" maximální cena za kWh nebo kW, kterou lze v rámci konkrétní výzvy přiznat a při jejímž překročení jsou žádosti z řízení o udělení grantu vyloučeny;

14) "energií z obnovitelných zdrojů" energie z obnovitelných zdrojů podle definice v čl. 2 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001;

15) "dodatečnou jednotkou" definované množství výrobní kapacity (kW) nebo vyrobené energie (kWh) v souladu s článkem 7 směrnice (EU) 2018/2001, které lze připsat výlučně uplatňování podpory poskytované mechanismem;

16) "řízením podle nabídnuté ceny (pay-as-bid)" řízení o udělení grantu, při kterém je žadatelům udělena grantová podpora odpovídající ceně za dodatečnou jednotku nabídnuté v jejich žádosti;

17) "řízením podle schválené ceny (pay-as-clear)" řízení o udělení grantu, při kterém je žadatelům udělena grantová podpora odpovídající ceně za dodatečnou jednotku, která se určí při schválení udělovacího řízení;

18) "pohyblivou prémií" provozní podpora ve formě prémie na kWh vypočtené jako rozdíl mezi průměrnou velkoobchodní cenou v cenové oblasti, ve které se nachází dané zařízení, a cenou stanovenou v rámci řízení o udělení grantu;

19) "pevnou prémií" provozní podpora ve formě prémie na kWh připočítávané k tržní ceně, jejíž výše se stanoví v rámci řízení o udělení grantu;

20) "investiční podporou" platby z mechanismu související s instalací kapacity pro dodatečné jednotky vyplácené na kW;

21) "provozní podporou" příspěvky z mechanismu, které souvisejí s nepřetržitým provozem podniku a které se vyplácejí na dodatečnou jednotku vyrobených kWh.

Článek 4

Zdroje financování

1. Podle článku 33 nařízení (EU) 2018/1999 mohou být opatření v rámci mechanismu financována z plateb členských států, unijních fondů nebo příspěvků soukromého sektoru.

2. Mechanismus může přijímat dobrovolné platby členských států podle čl. 32 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) 2018/1999 nebo dodatečné platby členských států podle čl. 33 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2018/1999.

3. Mechanismus může přijímat rozpočtové příspěvky z jiných programů Unie v souladu s příslušnými základními akty. Pokud tak stanoví uvedené příslušné základní akty, použijí se tyto příspěvky v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, zejména s cílem přispět k fungování podpůrného rámce podle čl. 3 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001. O tom, pro které výzvy se tyto příspěvky použijí, rozhodne Komise.

4. Mechanismus může přijímat příspěvky soukromého sektoru od jakéhokoli soukromého subjektu, ať jde o fyzickou, nebo právnickou osobu. Před předáním svého příspěvku do mechanismu může soukromý subjekt vyjádřit preferenci ohledně výzvy k podávání návrhů, pro kterou je jeho platba určena, nebo ohledně typu technologie či konečného použití, který je ochoten podpořit, aniž by došlo k narušení hospodářské soutěže na trhu, a může požádat o obdržení záruk původu, které by mohly být vydány na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. K této preferenci, která pro Komisi není závazná, může Komise přihlédnout. Soukromý subjekt poskytne mechanismu svůj příspěvek do tří měsíců od obdržení informací o konečných prvcích výzvy k předkládání návrhů.

Článek 5

Provádění a formy financování

1. Mechanismus se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2. V souladu s článkem 33 nařízení (EU) 2018/1999 plní mechanismus cíle uvedené v článku 2 poskytováním financování v kterékoli formě stanovené v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, včetně grantů. Může též poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3. Mechanismus může své cíle uvedené v článku 2 plnit také přidělováním finanční podpory v koordinaci s jinými nástroji a programy Unie, jak je stanoveno v kapitole III.

Článek 6

Příspěvek mechanismu k podpůrnému rámci

1. Mechanismus přispívá k fungování podpůrného rámce v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999, mimo jiné za účelem snížení nákladů na kapitál pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a posílení regionální spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi. Za tímto účelem:

a) Komise může přidělovat unijní fondy obdržené podle čl. 4 odst. 3;

b) podpora přidělovaná mechanismem může být koordinována s financováním z jiných vnitrostátních nebo unijních programů a/nebo nástrojů v souladu s tímto nařízením.

2. Poskytuje-li mechanismus podporu v rámci příspěvku k podpůrnému rámci, použijí se odpovídajícím způsobem zásady řízení o udělení grantu podle čl. 15 odst. 4 a veškerá další příslušná ustanovení tohoto nařízení.

KAPITOLA II
NEVRATNÁ PODPORA VE FORMĚ GRANTŮ

Článek 7

Vyjádření zájmu ze strany členských států

1. Komise každoročně vyzve členské státy, aby vyjádřily zájem zúčastnit se jako přispívající a/nebo hostitelský členský stát řízení o udělení grantu pořádaných mechanismem, a předá členským státům orientační harmonogram týkající se procesních kroků od vyjádření zájmu po výzvy k podávání návrhů a také informaci o tom, kdy má Komise v úmyslu vyhlásit příští výzvu k vyjádření zájmu.

2. Členské státy, které mají zájem zúčastnit se jako hostitelský členský stát, a v příslušných případech třetí země v souladu s požadavky článku 11 směrnice 2018/2001 poskytnou Komisi alespoň tyto informace:

a) maximální

Nahrávám...
Nahrávám...