dnes je 15.10.2019
Input:

2019/943, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o vnitřním trhu s elektřinou

4.7.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.2019.943
2019/943, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o vnitřním trhu s elektřinou

Evropský parlament, Rada Evropské unie

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/943

ze dne 5. června 2019

o vnitřním trhu s elektřinou

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (4) bylo několikrát podstatně změněno. Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno.

(2) Cílem energetické unie je poskytovat konečným zákazníkům – domácnostem i podnikům – spolehlivou, bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. V minulosti elektrizační soustavu ovládaly vertikálně integrované monopoly, často ve veřejném vlastnictví, s velkými centralizovanými jadernými elektrárnami nebo elektrárnami na fosilní paliva. Účelem vnitřního trhu s elektřinou, který je postupně zaváděn od roku 1999, je poskytnout skutečnou možnost výběru všem spotřebitelům v Unii, nové obchodní příležitosti a intenzivnější přeshraniční obchod, aby se dosáhlo větší efektivity, konkurenčních cen a vyšších standardů služeb a aby se přispělo k větší bezpečnosti dodávek a k udržitelnosti. Vnitřní trh s elektřinou posílil hospodářskou soutěž, zejména na velkoobchodní úrovni, a obchod mezi zónami. Je i nadále základem účinného trhu s energií.

(3) Energetický systém Unie právě prochází nejvýraznější proměnou za poslední desetiletí a trh s elektřinou je ústředním prvkem tohoto procesu. Společný cíl dekarbonizace energetického systému vytváří pro účastníky trhu nové příležitosti a výzvy. Technický vývoj současně s tím umožňuje nové formy účasti spotřebitelů a přeshraniční spolupráce.

(4) Toto nařízení stanoví pravidla k zajištění fungování vnitřního trhu s energií a zahrnuje požadavky související s rozvojem energie z obnovitelných zdrojů a politiky v oblasti životního prostředí, zejména pokud jde o zvláštní pravidla pro určité typy výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to z hlediska odpovědnosti za odchylku, nasazení a redispečink, jakož i k zajištění prahové hodnoty pro emise CO2 u nových výrobních kapacit v případech, kdy tyto kapacity podléhají dočasným opatřením pro zajištění nezbytné úrovně zdrojové přiměřenosti, totiž kapacitnímu mechanismu.

(5) Elektřině z obnovitelných zdrojů z malých výroben elektřiny by mělo být uděleno přednostní nasazení buď prostřednictvím zvláštního přednostního pořadí v metodice nasazení, nebo prostřednictvím právních či regulačních požadavků pro organizátory trhu s cílem nabízet tuto elektřinu na trhu. Pokud bylo přednostní nasazení uděleno v rámci služeb provozování systému za totožných hospodářských podmínek, mělo by se mít za to, že je v souladu s tímto nařízením. Přednostní nasazení by mělo v každém případě být považováno za slučitelné s účastí výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie na trhu s elektřinou.

(6) Zásahy státu, často koncipované nekoordinovaným způsobem, vedly ke stále větší deformaci velkoobchodního trhu s elektřinou, což mělo negativní dopad na investice a přeshraniční obchod.

(7) V minulosti byli odběratelé elektřiny čistě pasivní, často kupovali elektřinu za regulované ceny, které neměly přímý vztah k trhu. Je nutné, aby v budoucnu zákazníci měli možnost plně se na utváření trhu podílet, a to za stejných podmínek jako jiní účastníci trhu, a mohli řídit svou spotřebu energie. Aby bylo možné integrovat rostoucí podíly energie z obnovitelných zdrojů, měla by budoucí elektrizační soustava využívat veškeré zdroje flexibility, zejména řešení na straně poptávky a ukládání energie, jakož i digitalizaci prostřednictvím začleňování inovačních technologií do elektrizační soustavy. Pro dosažení efektivní dekarbonizace za co nejnižších nákladů je nutné, aby budoucí elektrizační soustava podporovala energetickou účinnost. Dosažení vnitřního trhu s energií prostřednictvím účinné integrace energie z obnovitelných zdrojů může z dlouhodobého hlediska stimulovat investice a přispět ke splnění cílů energetické unie a rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvaném „Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030” a jak to uvedla Evropská rada ve svých závěrech schválených na zasedání ve dnech 22. a 24. října 2014.

(8) Větší integrace trhu a přechod na proměnlivější výrobu elektřiny vyžadují zvýšené úsilí o koordinaci vnitrostátních politik v oblasti energetiky se sousedními zeměmi a využití příležitostí, které nabízí přeshraniční trh s elektřinou.

(9) Došlo k rozvoji regulačního rámce, který umožnil obchodování s elektřinou v rámci Unie. Tento rozvoj byl podpořen přijetím řady kodexů sítě a pokynů pro integraci trhů s elektřinou. Tyto kodexy sítě a pokyny obsahují ustanovení týkající se pravidel trhu, provozování soustavy a připojení k síti. Pro zajištění úplné transparentnosti a posílení právní jistoty by rovněž měly být řádným legislativním postupem přijaty a do jednoho legislativního aktu Unie začleněny hlavní zásady fungování trhu a přidělování kapacity pro časové rámce trhu pro zajišťování výkonové rovnováhy a vnitrodenního, denního a dlouhodobého trhu.

(10) Článek 13 nařízení Komise (EU) 2017/2195 (5) stanoví postup umožňující provozovatelům přenosových soustav pověřit všemi či některými svými úkoly třetí stranu. Pověřující provozovatelé přenosových soustav by měli i nadále nést odpovědnost za zajištění toho, že budou povinnosti stanovené v tomto nařízení plněny. Navíc by i členské státy měly mít možnost přidělit úkoly a povinnosti třetí straně. Toto přidělení by mělo být omezeno na úkoly a povinnosti, které se provádějí na úrovni členského státu, jako například zúčtování odchylek. Omezení týkající se tohoto přidělování by nemělo vést ke zbytečným změnám stávajících vnitrostátních systémů a postupů. Provozovatelé přenosových soustav by však měli i nadále nést odpovědnost za úkoly, které jim jsou svěřeny podle článku 40 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (6).

(11) Pokud jde o trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy, je pro efektivní a nedeformující tvorbu cen v rámci obstarávání regulační zálohy a regulační energie třeba, aby smlouvy o regulačních zálohách neurčovaly ceny regulační energie. Tímto nejsou dotčeny systémy řízení používající integrovaný proces plánování podle nařízení (EU) 2017/2195.

(12) Články 18, 30 a 32 nařízení (EU) 2017/2195 stanoví, že metoda tvorby cen standardních a specifických produktů regulační energie by měla vytvářet pozitivní pobídky pro účastníky trhu k udržování vlastní výkonové rovnováhy nebo napomáhání s obnovením výkonové rovnováhy soustavy v jejich oblasti zúčtovací ceny odchylky, a tím omezit odchylky soustavy a náklady pro společnost. Cílem tohoto přístupu k tvorbě cen by mělo být ekonomicky efektivní využití odezvy strany poptávky a jiných zdrojů zajišťujících výkonovou rovnováhu v rámci stanovených limitů provozní bezpečnosti.

(13) Integrace trhů s regulační energií by měla usnadnit efektivní fungování vnitrodenního trhu, aby byla účastníkům trhu poskytnuta možnost zajišťovat svou vlastní výkonovou rovnováhu co nejblíže reálnému času, který je stanoven uzávěrkou pro podávání nabídek regulační energie definovanou v článku 24 nařízení (EU) 2017/2195. Pouze odchylky, jež zůstanou po ukončení vnitrodenního trhu, by měli provozovatelé přenosových soustav vyrovnávat prostřednictvím trhu pro zajišťování výkonové rovnováhy. Článek 53 nařízení (EU) 2017/2195 také stanoví harmonizaci intervalu zúčtování odchylek v Unii v délce 15 minut. Tato harmonizace by měla podporovat vnitrodenní obchodování a posílit vývoj některých obchodních produktů se stejnými časy dodávky.

(14) Aby mohli provozovatelé přenosových soustav obstarávat a využívat regulační zálohu efektivním, ekonomickým a tržním způsobem, je nezbytné podpořit integraci trhu. V této souvislosti stanoví hlava IV nařízení (EU) 2017/2195 tři metodiky, jejichž prostřednictvím mohou provozovatelé přenosových soustav přidělovat kapacitu mezi zónami pro účely výměny regulační zálohy a sdílení záloh, je-li to podloženo analýzou nákladů a přínosů: proces souběžné optimalizace, proces tržního přidělování a přidělování na základě analýzy hospodářského užitku. Proces souběžné optimalizace přidělování kapacity mezi zónami by se měl používat pro denní časový rámec. Naopak proces tržního přidělování je možné použít v případě, že k uzavření smlouvy dochází nejvýše jeden týden před poskytnutím regulační zálohy, a přidělení na základě analýzy hospodářského užitku je možné učinit v případě, že k uzavření smlouvy dochází více než jeden týden před poskytnutím regulační zálohy, za podmínky, že jsou přidělené objemy omezené a že se každoročně provede posouzení. Jakmile příslušné regulační orgány schválí metodiku procesu přidělování kapacity mezi zónami, mohli by ji s předstihem začít uplatňovat alespoň dva provozovatelé přenosových soustav, aby s ní získali zkušenosti a umožnili budoucí bezproblémové uplatňování této metodiky dalšími provozovateli přenosových soustav. Používání této metodiky, pokud je k dispozici, by však mělo být v zájmu podpory integrace trhu harmonizováno mezi všemi provozovateli přenosových soustav.

(15) Hlava V nařízení (EU) 2017/2195 stanoví, že obecným cílem zúčtování odchylek je zajistit, aby subjekty zúčtování efektivním způsobem udržovaly svou výkonovou rovnováhu a pomáhaly obnovit výkonovou rovnováhu soustavy, a motivovat účastníky trhu k tomu, aby výkonovou rovnováhu soustavy udržovali nebo ji pomáhali obnovit. Aby byly trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy i celá elektrizační soustava připraveny na začleňování rostoucího podílu proměnlivých obnovitelných zdrojů energie, měly by zúčtovací ceny odchylek odrážet hodnotu energie v reálném čase. Všichni účastníci trhu by měli být finančně odpovědní za odchylky, jež v soustavě způsobí, které představují rozdíl mezi přiděleným objemem a konečnou pozicí na trhu. V případě účastníků trhů vykonávajících službu agregace pro odezvu strany poptávky sestává přidělený objem z objemu energie, která se fyzicky aktivuje zatížením zúčastněných zákazníků, na základě definované metodiky měření a metodiky pro výchozí diagram spotřeby.

(16) Nařízení Komise (EU) 2015/1222 (7) stanoví podrobný rámcový pokyn pro přidělování kapacity mezi zónami a řízení přetížení na denních a vnitrodenních trzích, včetně požadavků na vytvoření společných metodik pro stanovení objemu kapacity, která je souběžně k dispozici mezi nabídkovými zónami, kritérií pro posuzování efektivity a procesu přezkumu za účelem vymezení nabídkových zón. Články 32 a 34 nařízení (EU) 2015/1222 stanoví pravidla týkající se přezkumu konfigurace nabídkových zón, články 41 a 54 uvedeného nařízení stanoví harmonizované limity pro maximální a minimální zúčtovací ceny pro denní a vnitrodenní časový rámec, článek 59 uvedeného nařízení stanoví pravidla pro uzávěrku přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami a článek 74 uvedeného nařízení stanoví pravidla týkající se metodik pro sdílení nákladů na redispečink a protiobchody.

(17) Nařízení Komise (EU) 2016/1719 (8) stanoví podrobná pravidla pro přidělování kapacity mezi zónami na termínových trzích, pro vytvoření společné metodiky pro stanovení dlouhodobé kapacity mezi zónami, pro vytvoření jednotné platformy pro přidělování kapacity na evropské úrovni, kde se budou nabízet dlouhodobá přenosová práva, a pro možnost vracet dlouhodobá přenosová práva k následnému přidělení kapacity na termínovém trhu nebo je převádět mezi účastníky trhu. Článek 30 nařízení (EU) 2016/1719 stanoví pravidla pro termínované zajišťovací produkty.

(18) Nařízení Komise (EU) 2016/631 (9) stanoví požadavky na připojení výroben elektřiny k propojené soustavě, zejména pokud jde o synchronní výrobní moduly, nesynchronní výrobní moduly a nesynchronní výrobní moduly na moři. Tyto požadavky přispívají k zajištění spravedlivých podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu s elektřinou, k zajištění bezpečnosti soustavy a integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů, jakož i k usnadnění obchodu s elektřinou v celé Unii. Články 66 a 67 nařízení (EU) 2016/631 stanoví pravidla pro nově vznikající technologie v oblasti výroby elektřiny.

(19) Nabídkové zóny, které odrážejí rozložení nabídky a poptávky, jsou základem tržního obchodování s elektřinou a nezbytným předpokladem pro to, aby mohl být naplno využit potenciál jednotlivých přístupů k přidělování přeshraniční kapacity, včetně přístupu založeného na fyzikálních tocích. Měly by být proto vymezeny tak, aby se zajistila likvidita trhu, účinné řízení přetížení a celková efektivita trhu. Pokud jeden regulační orgán nebo jeden provozovatel přenosové soustavy se souhlasem svého příslušného regulačního orgánu zahájí přezkum stávající konfigurace nabídkových zón, v případě nabídkové zóny uvnitř regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, pokud má konfigurace nabídkových zón zanedbatelný dopad na regulační oblasti provozovatelů přenosových soustav, včetně propojovacích vedení, a přezkum konfigurace nabídkových zón je nezbytný ke zvýšení účinnosti, maximalizaci přeshraničních obchodních příležitostí nebo udržení provozní bezpečnosti, měl by se přezkumu účastnit pouze provozovatel přenosové soustavy příslušné regulační oblasti a příslušný regulační orgán. Příslušný provozovatel přenosové soustavy a příslušný regulační orgán by měli sousedním provozovatelům přenosové soustavy přezkum předem oznámit a výsledky přezkumu by měly být zveřejněny. Mělo by být možné spustit přezkum nabídkových zón v regionu na základě technické zprávy o přetížení podle článku 14 tohoto nařízení nebo v souladu se stávajícími postupy definovanými v nařízení (EU) 2015/1222.

(20) Pokud regionální koordinační centra provádějí výpočet kapacity, měla by maximalizovat kapacitu při zohlednění beznákladových nápravných opatření a při dodržení limitů provozní bezpečnosti provozovatelů přenosové soustavy v regionu pro výpočet kapacity. Pokud výsledkem výpočtu nebude kapacita rovnající se minimální kapacitě stanovené v tomto nařízení nebo vyšší, měla by regionální koordinační centra zvážit všechna dostupná nákladová nápravná opatření s cílem dále zvýšit kapacitu až na minimální kapacitu, včetně potenciálu pro redispečink uvnitř regionů pro výpočet kapacity a mezi těmito regiony, při dodržení limitů provozní bezpečnosti provozovatelů přenosové soustavy v regionu pro výpočet kapacity. Provozovatelé přenosové soustavy by měli podávat přesné a transparentní zprávy o všech aspektech výpočtu kapacity v souladu s tímto nařízením a měli by zajistit, aby všechny informace zasílané regionálním koordinačním centrům byly přesné a vhodné pro daný účel.

(21) Při provádění výpočtu kapacity by regionální koordinační centra měla vypočítat kapacity mezi zónami s použitím údajů od provozovatelů přenosové soustavy, kteří dodržují limity provozní bezpečnosti regulačních oblastí těchto provozovatelů přenosové soustavy. Provozovatelé přenosových soustav by měli mít možnost odchýlit se od koordinovaného výpočtu kapacity, pokud by vedl k porušení limitů provozní bezpečnosti síťových prvků v jejich regulační oblasti. Tyto odchylky je třeba pečlivě sledovat a transparentně oznamovat, aby se předešlo zneužívání a zajistilo, že objem propojovací kapacity, který má být poskytnut účastníkům trhu, nebude omezený, aby bylo možné řešit přetížení uvnitř nabídkové zóny. Pokud je zaveden akční plán, měl by odchylky zohlednit a řešit jejich příčinu.

(22) Základní tržní zásadou by mělo být stanovení cen elektřiny podle poptávky a nabídky. Tyto ceny by měly signalizovat, kdy je elektřina potřeba, přičemž by měly být zajištěny pobídky pro investice do zdrojů flexibility, jako například flexibilní výroby, propojení, odezvy strany poptávky nebo ukládání energie.

(23) Jedním z cílů energetické unie je sice dekarbonizace odvětví elektřiny, přičemž by největší podíl na trhu měla tvořit energie z obnovitelných zdrojů, je však kriticky důležité, aby z trhu byly odstraněny stávající překážky bránící přeshraničnímu obchodu a podpořeny investice do podpůrné infrastruktury, například do flexibilnější výroby, propojení, odezvy strany poptávky a ukládání energie. S cílem podpořit přechod na proměnlivou a distribuovanou výrobu a zajistit, aby se zásady trhu s energií staly základem pro budoucí trhy Unie s elektřinou, je nutné se opětovně zaměřit na krátkodobé trhy a tvorbu cen odrážející nedostatek energie.

(24) Krátkodobé trhy zlepšují likviditu a hospodářskou soutěž tím, že umožní většímu počtu zdrojů plnou účast na trhu, a to zejména těm, které jsou flexibilnější. Účinná tvorba cen odrážející nedostatek energie vybídne účastníky trhu k tomu, aby reagovali na tržní signály a byli k dispozici, když to trh nejvíce vyžaduje, a zajistí, aby mohli pokrýt své náklady na velkoobchodním trhu. Je proto nezbytné zajistit, aby byly odstraněny administrativně stanovené i implicitní cenové stropy, aby byla umožněna tvorba cen odrážející nedostatek energie. Až budou krátkodobé trhy a tvorba cen odrážející nedostatek energie plně zakotveny v tržní struktuře, přispějí k odstranění jiných opatření narušujících trh, jako jsou kapacitní mechanismy k zajištění bezpečnosti dodávek. Zároveň by však tvorba cen odrážející nedostatek energie bez cenových stropů na velkoobchodním trhu neměla ohrozit možnost spolehlivých a stabilních cen pro konečné zákazníky, zejména zákazníky v domácnostech, malé a střední podniky a průmyslové zákazníky.

(25) Aniž jsou dotčeny články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU”), výjimky ze základních tržních zásad, jako je odpovědnost za odchylku, nasazení na základě potřeb trhu a redispečink, omezují signály flexibility a jsou překážkou pro rozvoj řešení, jako je ukládání energie, odezva strany poptávky nebo agregace. I když jsou výjimky stále nutné, aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži pro některé účastníky trhu, zejména zákazníky v domácnostech a malé a střední podniky, nejsou rozsáhlé výjimky týkající se celých technologií v souladu s cílem dosažení tržního a efektivního procesu dekarbonizace, a měly by být proto nahrazeny cílenějšími opatřeními.

(26) Předpokladem účinné hospodářské soutěže na vnitřním trhu s elektřinou jsou nediskriminační, transparentní a přiměřené poplatky za používání sítě, včetně propojovacích vedení uvnitř přenosové soustavy.

(27) Nekoordinované omezování kapacity propojovacího vedení ve stále větší míře omezuje výměnu elektrické energie mezi členskými státy a stalo se závažnou překážkou pro rozvoj a fungování vnitřního trhu s elektřinou. Maximální úroveň kapacity propojovacího vedení a kritické prvky sítě by proto měly zpřístupněny v souladu s bezpečnostními normami bezpečného provozu sítí, včetně bezpečnostní normy pro kontingence (N-1). Ve vzájemně propojených sítích jsou však určitá omezení pro stanovování úrovně kapacity. Je třeba stanovit jasné minimální úrovně dostupné kapacity pro obchod mezi zónami s cílem snížit dopady kruhových toků a vnitřních přetížení na obchod mezi zónami a poskytnout účastníkům trhu předvídatelnou hodnotu kapacity. Použije-li se přístup založený na fyzikálních tocích, tato minimální kapacita by měla určit minimální podíl kapacity při dodržení limitů provozní bezpečnosti kritických prvků sítě uvnitř zón a mezi nimi, který se má použít jak podklad pro koordinovaný výpočet kapacity podle nařízení (EU) 2015/1222 s přihlédnutím ke kontingencím. Celkový zbylý podíl kapacity se může použít na spolehlivostní rezervy, kruhové toky a vnitřní toky. Kromě toho by měly být v případě předvídatelných problémů při zajišťování bezpečnosti sítě možné výjimky po omezené přechodné období. Tyto výjimky by měla doprovázet metodika a projekty poskytující dlouhodobé řešení.

(28) Přenosová kapacita, na kterou se v rámci přístupu koordinované čisté přenosové kapacity vztahuje podmínka 70 % minimální kapacity, je vyjádřena jako maximální možný přenos aktivního výkonu, který dodržuje limity provozní bezpečnosti a zohledňuje kontingence. Koordinovaný výpočet této kapacity bere v potaz také to, že jsou toky elektřiny rozděleny nerovnoměrně mezi jednotlivé komponenty a nejsou pouhým součtem kapacit propojovacích vedení. Tato kapacita nezohledňuje spolehlivostní rezervy, kruhové toky nebo vnitřní toky, které se zohlední ve zbylých 30 %.

(29) Je důležité zabránit narušení hospodářské soutěže v důsledku různých bezpečnostních, provozních a plánovacích norem používaných provozovateli přenosových soustav v členských státech. Dostupné přenosové kapacity a bezpečnostní, plánovací a provozní normy, které mají vliv na dostupné přenosové kapacity, by navíc měly být pro účastníky trhu zpřístupňovány transparentním způsobem.

(30) Pro účinné směrování potřebných investic je nutné, aby cena signalizovala, kde je elektřina nejvíce zapotřebí. Aby lokalizační cenové signály v elektrizační soustavě rozdělené na zóny byly správné, je nutné, aby nabídkové zóny byly konzistentně, objektivně a spolehlivě stanoveny transparentním procesem. Pro zajištění účinného fungování a plánování elektrické sítě Unie a poskytování účinných cenových signálů pro novou výrobní kapacitu, odezvu strany poptávky a pro infrastrukturu pro přenos elektřiny by nabídkové zóny měly odrážet strukturální přetížení. Především by kapacita mezi zónami neměla být snižována pro účely řešení vnitřního přetížení v soustavě.

(31) S cílem zohlednit rozdílné zásady optimalizace nabídkových zón, aniž by byly ohroženy likvidní trhy a investice do sítí, je třeba k řešení přetížení poskytnout dvě možnosti. Členské státy by měly mít možnost volit mezi novou konfigurací své nabídkové zóny a opatřeními, jako je posílení sítě a optimalizace sítě. Výchozím bodem pro takové rozhodnutí by mělo být určení dlouhodobých strukturálních přetížení prostřednictvím provozovatele nebo provozovatelů přenosových soustav členského státu, prostřednictvím zprávy Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (dále jen „ENTSO pro elektřinu”) o přetížení nebo prostřednictvím přezkumu nabídkové zóny. Členské státy by se měly nejprve pokusit o nalezení společného nejlepšího řešení přetížení. V takovém případě mohou členské státy pro vyřešení přetížení přijmout nadnárodní nebo vnitrostátní akční plány. V případě členských států, které přijaly akční plán k řešení přetížení, by se mělo na otevření propojovacích vedení uplatnit zaváděcí období ve formě lineární trajektorie. V závěru provádění takového akčního plánu by měly mít členské státy možnost si vybrat, zda zvolí novou konfiguraci nabídkové zóny (zón), nebo na zbývající přetížení uplatní nápravná opatření, která uhradí. V druhém uvedeném případě nedojde k nové konfiguraci nabídkové zóny daného členského státu proti jeho vůli, pokud bude dosaženo minimální úrovně kapacity. Minimální úroveň kapacity, která by měla být použita při koordinovaném výpočtu kapacity, by měla být procentním podílem kapacity kritického prvku sítě vymezeným na základě výběrového procesu podle nařízení (EU) 2015/1222 nebo, v případě přístupu založeného na fyzikálních tocích, při dodržení limitů provozní bezpečnosti při kontingencích. Rozhodnutí Komise o konfiguraci nabídkových zón by mělo být možné jako krajní opatření a mělo by měnit konfiguraci nabídkových zón pouze v těch členských státech, které si zvolily novou konfiguraci nabídkové zóny nebo které nedosáhly minimální úrovně kapacity.

(32) Efektivní dekarbonizace elektrizační soustavy pomocí integrace trhu vyžaduje systematické odstranění překážek pro přeshraniční obchod, a tím i roztříštění trhu, aby odběratelé energie v Unii mohli plně využívat výhody integrovaného trhu s elektřinou a hospodářské soutěže.

(33) Toto nařízení by mělo stanovit základní zásady stanovení tarifů a přidělování kapacit a zároveň zabezpečit přijetí pokynů podrobně popisujících další významné zásady a postupy, aby bylo umožněno rychlé přizpůsobení změněným podmínkám.

(34) Řízení problémů přetížení by mělo poskytnout provozovatelům přenosových soustav a účastníkům trhu správné hospodářské signály a mělo by vycházet z tržních mechanismů.

(35) Na otevřeném konkurenčním trhu by provozovatelům přenosových soustav měly být vyrovnány náklady vynaložené v důsledku uskutečnění přeshraničních toků elektřiny přes jejich sítě provozovateli přenosových soustav, ze kterých přeshraniční toky elektřiny pocházejí, jakož i provozovateli soustav, ve kterých tyto toky končí.

(36) Při stanovení tarifů ve vnitrostátních sítích by měly být brány v úvahu platby a příjmy z finančních náhrad mezi provozovateli přenosových soustav.

(37) Skutečné splatné částky za přeshraniční přístup do soustav se mohou značně různit v závislosti na zúčastněných provozovatelích přenosových soustav a v důsledku rozdílů ve struktuře tarifních systémů uplatňovaných v členských státech. Proto je potřebný jistý stupeň harmonizace, aby se zabránilo narušení obchodu.

(38) Pokud zvláštní povaha dotyčného propojovacího vedení neopravňuje k výjimce z těchto pravidel, měla by existovat pravidla pro používání výnosů pocházejících z postupů spojených s řízením přetížení.

(39) Aby byly vytvořeny rovné podmínky pro všechny účastníky trhu, měly by být síťové tarify uplatňovány způsobem, který pozitivně ani negativně nediskriminuje výrobu připojenou na úrovni distribuce vůči výrobě připojené na úrovni přenosu. Síťové tarify by neměly vést k diskriminaci ukládání energie, neměly by být demotivačním faktorem pro účast v odezvě strany poptávky, ani by neměly představovat překážku pro zvyšování energetické účinnosti.

(40) S cílem zvýšit transparentnost a srovnatelnost stanovování tarifů tam, kde závazná harmonizace není považována za vhodnou, by zprávu o osvědčených postupech k metodice stanovení tarifů měla vydat Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 (10).

(41) Pro účinnější zajištění optimálních investic do transevropské sítě a lepší řešení výzev tam, kde projekty na propojení nejsou z důvodu jiných priorit na vnitrostátní úrovni proveditelné, by mělo být znovu zváženo používání poplatků za přetížení, které by přispívalo k zajištění dostupnosti a zachování nebo rozšíření možností propojení.

(42) Aby se v Unii zajistilo optimální řízení elektroenergetických přenosových soustav a umožnilo přeshraniční obchodování s elektřinou a její přeshraniční dodávky, měla by být zřízena ENTSO pro elektřinu. ENTSO pro elektřinu by měla plnit své úkoly v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže, které se na rozhodnutí ENTSO pro elektřinu nadále vztahují. Úkoly ENTSO pro elektřinu by měly být přesně vymezeny a její pracovní metody by měly zajistit, že funguje efektivně a transparentně. Účelem kodexů sítě vypracovaných ENTSO pro elektřinu není nahradit nezbytné vnitrostátní kodexy sítě v otázkách jiných než přeshraničních. Vzhledem k tomu, že účinnějšího pokroku lze dosáhnout regionálním přístupem, měli by provozovatelé přenosových soustav zřídit v rámci celkové struktury spolupráce regionální struktury a zároveň zajistit, aby byly výsledky na regionální úrovni slučitelné s kodexy sítě a nezávaznými desetiletými plány rozvoje sítě na úrovni Unie. Členské státy by měly podporovat spolupráci a sledovat účinnost sítě na regionální úrovni. Regionální spolupráce by měla být slučitelná s pokrokem při vytváření konkurenčního a účinného vnitřního trhu s elektřinou.

(43) ENTSO pro elektřinu by měla provést rozsáhlé střednědobé až dlouhodobé evropské posouzení zdrojové přiměřenosti s cílem poskytnout objektivní základ pro posouzení potíží v oblasti zdrojové přiměřenosti. Potíže v oblasti evropského posouzení zdrojové přiměřenosti, které řeší kapacitní mechanismy, by měly vycházet z posouzení provedeného na úrovni Unie. Tato posouzení mohou být doplněna vnitrostátními posouzeními.

(44) Metodika pro dlouhodobé posouzení zdrojové přiměřenosti (prováděné na deset let až jeden rok dopředu) stanovené v tomto nařízení má odlišný účel než posouzení sezónní přiměřenosti (prováděná na šest měsíců dopředu) podle článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 (11). Střednědobá až dlouhodobá posouzení jsou většinou využívána pro zjištění potíží se zdrojovou přiměřeností a pro vyhodnocení potřeby kapacitních mechanismů, zatímco posouzení sezónní přiměřenosti slouží k upozornění na krátkodobá rizika, která se mohou vyskytnout v průběhu následujících šesti měsíců a která mohou vést ke značnému zhoršení situace v oblasti dodávek elektřiny. Kromě toho provádějí posouzení regionální přiměřenosti provozu elektroenergetických přenosových soustav také regionální koordinační centra. Jedná se o posouzení velmi krátkodobé přiměřenosti (na jeden týden až jeden den dopředu) využívané v souvislosti s provozem soustav.

(45) Před zavedením kapacitního mechanismu by členské státy měly posoudit narušení regulačního rámce, která prohlubují související potíže v oblasti zdrojové přiměřenosti. Členské státy by měly dále mít povinnost přijímat opatření pro odstranění zjištěných narušení a měly by přijmout harmonogram jejich provádění. Kapacitní mechanismy by měly být zavedeny pouze k řešení těch potíží se zdrojovou přiměřeností, které nelze vyřešit odstraněním těchto narušení.

(46) Členské státy, které hodlají zavést kapacitní mechanismy, by měly cíle zdrojové přiměřenosti odvozovat transparentním a ověřitelným postupem. Členské státy by měly mít možnost stanovovat svou vlastní požadovanou úroveň bezpečnosti dodávek.

(47) V souladu s článkem 108 Smlouvy o fungování EU má Komise výlučnou pravomoc při posuzování slučitelnosti opatření státní podpory s vnitřním trhem s elektřinou, která mohou členské státy zavést. Toto posuzování má být provedeno na základě čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a v souladu s veškerými příslušnými předpisy a pokyny, které může Komise za tímto účelem přijmout. Tímto nařízením není dotčena výlučná pravomoc, kterou Komisi udílí Smlouva o fungování EU.

(48) Již zavedené kapacitní mechanismy by měly být na základě ustanovení tohoto nařízení přezkoumány.

(49) V tomto nařízení by měla být stanovena podrobná pravidla pro usnadnění účinné přeshraniční účasti v kapacitních mechanismech. Provozovatelé přenosových soustav by měli usnadnit přeshraniční účast zainteresovaných výrobců v kapacitních mechanismech v jiných členských státech. Provozovatelé přenosových soustav by proto měli vypočítat kapacitu, do jejíž výše by přeshraniční účast byla možná, měli by tuto účast umožnit a měli by prověřit dostupnost. Regulační orgány by měly prosazovat přeshraniční pravidla v jednotlivých členských státech.

(50) Kapacitní mechanismy by neměly mít za následek překompenzaci a současně by měly zajistit bezpečnost dodávek. Vzhledem k tomu by kapacitní mechanismy jiné než strategické rezervy měly být koncipovány tak, aby se zajistilo, že cena placená za dostupnost daného zdroje se bude automaticky blížit nule, jakmile se úroveň kapacity, která by byla na trhu s energií zisková i při neexistenci kapacitního mechanismu, bude pokládat za přiměřenou k dosažení požadované úrovně zdrojové kapacity.

(51) Na podporu členských států a regionů, které čelí sociálním, průmyslovým a hospodářským výzvám v důsledku energetické transformace, zřídila Komise iniciativu pro uhelné regiony a regiony s vysokými emisemi uhlíku. Komise by v této souvislosti měla podle možnosti pomáhat členským státům mj. prostřednictvím cílené finanční podpory, aby umožnila „spravedlivou energetickou transformaci” v těchto regionech.

(52) S ohledem na rozdíly mezi vnitrostátními energetickými systémy a na technická omezení stávajících elektroenergetických sítí bude pro dosažení pokroku v integraci trhu ve většině případů nejlepší regionální přístup. Regionální spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav by proto měla být posílena. Pro zajištění efektivní spolupráce by nový regulační rámec měl zahrnovat silnější regionální správu a regulační dohled, včetně posílení rozhodovacích pravomocí ACER v přeshraničních záležitostech. Je možné, že užší spolupráce členských států může být potřebná rovněž v krizových situacích, aby se zvýšila bezpečnost dodávek a omezilo narušení trhu.

(53) Koordinace provozovatelů přenosových soustav na regionální úrovni byla formalizována, když byla zavedena povinnost provozovatelů přenosových soustav spolupracovat prostřednictvím regionálních bezpečnostních koordinátorů. Regionální koordinaci provozovatelů přenosových soustav je třeba dále rozvíjet prostřednictvím posíleného institucionálního rámce pomocí zakládání regionálních koordinačních center. Zřizování regionálních koordinačních center by mělo zohlednit stávající nebo plánované regionální koordinační iniciativy a mělo by podpořit stále integrovanější provoz elektrizačních soustav v celé Unii, čímž se zajistí jejich efektivní a bezpečné fungování. Za tímto účelem je třeba zajistit, aby ke koordinaci provozovatelů přenosových soustav prostřednictvím regionálních koordinačních center docházelo v celé Unii. Pokud v určitém regionu dosud nedochází ke koordinaci provozovatelů přenosových soustav prostřednictvím stávajícího nebo plánovaného regionálního koordinačního centra, měli by provozovatelé přenosových soustav v daném regionu regionální koordinační centrum zřídit nebo ustanovit.

(54) Územní působnost regionálních koordinačních center by jim měla umožnit účinným způsobem přispívat ke koordinaci provozu provozovatelů přenosových soustav v regionech a měla by vést k větší bezpečnosti systému a účinnosti trhu. Regionální koordinační centra by měla disponovat dostatečnou flexibilitou, aby mohla vykonávat úlohy v regionu způsobem, který bude co nejlépe přizpůsoben povaze jednotlivých úkolů, které jsou jim svěřeny.

(55) Regionální koordinační centra by měla plnit úkoly, jejichž provádění na regionální úrovni přináší ve srovnání s jejich prováděním na celostátní úrovni přidanou hodnotu. Úkoly regionálních koordinačních center by měly zahrnovat úkoly vykonávané regionálními bezpečnostními koordinátory podle nařízení Komise (EU) 2017/1485 (12) i dodatečné úkoly týkající se provozu soustav, fungování trhu a rizikové připravenosti. Mezi úkoly vykonávané regionálními koordinačními centry by neměl patřit provoz a řízení elektrizační soustavy v reálném čase.

(56) Při plnění svých úkolů by regionální koordinační centra měla přispívat k dosahování cílů pro roky 2030 a 2050, které jsou stanoveny v rámci politik v oblasti klimatu a energetiky.

(57) Regionální koordinační centra by měla jednat především v zájmu fungování soustavy a trhu v regionu. Proto by jim měly být v souvislosti s určitými funkcemi svěřeny pravomoci nezbytné pro koordinaci činností provozovatelů přenosových soustav v daném regionu pro provoz soustavy a měla by být posílena jejich poradní úloha, pokud jde o zbývající funkce.

(58) Lidské, technické, fyzické a finanční zdroje regionálních koordinačních center by neměly překročit rozsah, který je naprosto nezbytný pro plnění jejich úkolů.

(59) ENTSO pro elektřinu by měla zajistit, aby činnosti regionálních koordinačních center byly mezi jednotlivými regiony koordinovány.

(60) S cílem zvýšit účinnost sítí pro distribuci elektřiny v Unii a zajistit úzkou spolupráci provozovatelů přenosových soustav a ENTSO pro elektřinu by měl být založen Evropský subjekt pro provozovatele distribučních soustav v Unii (dále jen „subjekt EU DSO”). Jeho úkoly by měly být přesně vymezeny a jeho pracovní metody by měly zajistit efektivitu, transparentnost a reprezentativnost ve vztahu k provozovatelům distribučních soustav. Subjekt EU DSO by měl úzce spolupracovat s ENTSO pro elektřinu při přípravě a provádění případných kodexů sítě a měl by vykonávat činnosti zaměřené na poskytování pokynů mimo jiné v oblasti integrace distribuované výroby a ukládání v distribučních sítích nebo v jiných oblastech, které se týkají správy distribučních sítí. Subjekt EU DSO by měl rovněž řádně zohledňovat specifika, jimiž se vyznačují distribuční soustavy připojené k elektrizačním soustavám na ostrovech, které nejsou propojeny s ostatními elektrizačními soustavami prostřednictvím propojovacích vedení.

(61) Je potřeba dosáhnout intenzivnější spolupráce a lepší koordinace mezi provozovateli přenosových soustav, aby se vytvořily kodexy sítě v zájmu poskytování a řízení účinného a transparentního přeshraničního přístupu k přenosovým soustavám a aby se zajistilo koordinované plánování s dostatečným časovým předstihem a dobrý technický rozvoj přenosové soustavy v Unii včetně vytvoření fyzických propojení, a to s náležitým ohledem na životní prostředí. Tyto kodexy sítě by měly být v souladu s nezávaznými rámcovými pokyny, které vypracuje ACER. ACER by se měla zapojit do přezkumu návrhu kodexů sítě na skutkovém základě, včetně jejich souladu s uvedenými rámcovými pokyny, přičemž tento přezkum by měl vycházet ze skutečné situace, a měla by mít možnost doporučit tyto kodexy Komisi k přijetí. Dále by měla ACER provádět posuzování navrhovaných změn kodexů sítě, přičemž by měla mít možnost doporučit je Komisi k přijetí. Provozovatelé přenosových soustav by měli provozovat své sítě v souladu s těmito kodexy sítě.

(62) Ze zkušeností s vypracováváním a přijímáním kodexů sítě vyplývá, že je přínosné zjednodušit postupy vypracování objasněním toho, že ACER má právo návrh kodexů sítě před jejich předložením Komisi revidovat.

(63) Aby se zabezpečilo řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou, měly by být stanoveny postupy, které umožní přijímat rozhodnutí a pokyny týkající se mimo jiné stanovení tarifů a přidělování kapacit Komisí a které zároveň zabezpečí, aby se do tohoto procesu v případě potřeby zapojily regulační orgány prostřednictvím svého sdružení na úrovni Unie. Regulační orgány spolu s ostatními příslušnými orgány v členských státech by měly hrát důležitou roli v rámci přispívání k řádnému fungování vnitřního trhu s elektřinou.

(64) Na činnosti, která se očekává od ENTSO pro elektřinu, mají zájem všichni účastníci trhu. Nesmírně důležitý je tedy účinný konzultační postup, přičemž stávající struktury vytvořené za účelem jeho usnadnění a zefektivnění, například prostřednictvím regulačních orgánů nebo ACER, by měly hrát důležitou úlohu.

(65) Má-li být v souvislosti s celou elektroenergetickou přenosovou soustavou v Unii zajištěna větší transparentnost, měla by ENTSO pro elektřinu navrhnout, zveřejnit a pravidelně aktualizovat nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii. Do tohoto plánu rozvoje by měly být zahrnuty realizovatelné elektroenergetické přenosové soustavy a potřebná regionální propojení významná z obchodního hlediska nebo kvůli bezpečnosti dodávek.

(66) Je třeba výrazně podporovat investice do větší nové infrastruktury a zároveň zajistit řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou. S cílem posílit pozitivní dopad, který na hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek mají výjimky udělené propojovacím vedením stejnosměrného proudu, by se měl ve fázi plánování projektu otestovat tržní zájem a měly by být přijaty předpisy pro řízení přetížení. Pokud se propojovací vedení stejnosměrného proudu nacházejí na území více než jednoho členského státu, měla by žádosti o výjimku v krajním případě vyřizovat ACER s cílem lépe zohlednit přeshraniční dopady a usnadnit příslušné správní řízení. Kromě toho by vzhledem k mimořádně rizikovému profilu realizace těchto větších infrastrukturních projektů, pro něž byla udělena výjimka, mělo být možné poskytnout podnikům majícím zájem na dodávce a výrobě u příslušných projektů dočasnou výjimku z pravidel plného oddělení. Výjimky udělené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003 (13) jsou platné až do dne uplynutí jejich platnosti stanoveného v rozhodnutí o udělení výjimky. Na elektroenergetickou infrastrukturu na moři s duální funkčností (tzv. „offshore hybridní aktiva”) kombinující přenos větrné energie na moři směrem na pobřeží a do propojovacích vedení by se měla rovněž vztahovat výjimka, jaká se podle pravidel vztahuje na nová propojovací vedení stejnosměrného proudu. Pokud je to nezbytné, měl by regulační rámec řádně zvážit specifickou situaci těchto aktiv, s cílem překonat překážky bránící realizaci společensky nákladově účinných offshore hybridních aktiv.

(67) K posílení důvěry v trh je nezbytné, aby jeho účastníci měli jistotu, že ti, kdo se dopustí zneužívání, mohou být potrestáni účinným, přiměřeným a odrazujícím způsobem. Příslušným orgánům by měla být udělena pravomoc náležitě prošetřit obvinění ze zneužívání trhu. Za tímto účelem je nezbytné, aby příslušné orgány měly přístup k informacím o rozhodnutích, která v souvislosti s provozními činnostmi učinili dodavatelé. Mnoho významných rozhodnutí činí na trhu s elektřinou výrobci, kteří by měli zajistit, aby informace týkající se těchto rozhodnutí byly po určitou stanovenou dobu k dispozici příslušným orgánům ve snadno přístupné formě. Příslušné orgány by měly navíc pravidelně sledovat, zda provozovatelé přenosových soustav dodržují příslušná pravidla. Na malé výrobce, kteří nemohou reálně narušovat trh, by se tato povinnost vztahovat neměla.

(68) Je třeba, aby členské státy a příslušné orgány poskytovaly Komisi důležité informace. S takovými informacemi musí Komise nakládat jako s důvěrnými. Pokud je to nutné, měla by mít Komise možnost požadovat důležité informace přímo od dotčených podniků za předpokladu, že budou informovány příslušné orgány.

(69) Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit, aby byly uplatňovány. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(70) Členské státy, smluvní strany Energetického společenství a další třetí země, které uplatňují toto nařízení nebo jsou součástí synchronní oblasti kontinentální Evropy, by měly úzce spolupracovat ve všech otázkách týkajících se vytvoření integrovaného regionu pro obchodování s elektřinou a neměly by přijímat žádná opatření, která by ohrozila další integraci trhů s elektřinou nebo bezpečnost dodávek členských států a smluvních stran.

(71) V době přijetí nařízení (ES) č. 714/2009 existovalo na úrovni Unie pouze několik pravidel pro vnitřní trh s elektřinou. Od té doby se vnitřní trh Unie stal komplexnějším, jelikož trhy procházejí zásadní změnou, zejména pokud jde o zavádění výroby energie z proměnlivých obnovitelných zdrojů. Kodexy sítě a pokyny jsou proto rozsáhlejší a komplexnější a zahrnují technické i obecné otázky.

(72) S cílem zajistit minimální stupeň harmonizace nezbytné pro řádné fungování trhu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, které se týkají jiných než podstatných prvků některých specifických oblastí, jež jsou klíčové pro integraci trhu. Uvedené akty by měly zahrnovat přijímání a změny některých kodexů sítě a pokynů, pokud doplňují toto nařízení, regionální spolupráce provozovatelů přenosových soustav a regulačních orgánů, finanční náhrady mezi provozovateli přenosových soustav a rovněž uplatňování ustanovení o výjimce pro nová propojovací vedení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (14). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(73) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (15). K přijetí těchto prováděcích aktů by měl být použit přezkumný postup.

(74) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž dosažení harmonizovaného rámce pro přeshraniční obchod s elektřinou, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše ho z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(75) V zájmu soudržnosti a právní jistoty by žádné ustanovení tohoto nařízení nemělo bránit uplatňování výjimek vyplývajících z článku 66 směrnice (EU) 2019/944,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Cílem tohoto nařízení je:

a) vymezit základ pro účinné dosažení cílů energetické unie, a zejména rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030, umožněním působení tržních signálů ke zvýšení účinnosti, podílu obnovitelných zdrojů energie, bezpečnosti dodávek, flexibility, udržitelnosti, dekarbonizace a inovací;

b) stanovit základní zásady pro dobře fungující integrované trhy s elektřinou, které umožní nediskriminační přístup na trh všem poskytovatelům zdrojů a odběratelům elektřiny, posílí postavení spotřebitelů, zajistí konkurenceschopnost na globálním trhu i odezvu strany poptávky, ukládání energie a energetickou účinnost, usnadní agregaci distribuované poptávky a nabídky a umožní tržní a odvětvovou integraci, jakož i tržní úhradu za elektřinu z obnovitelných zdrojů;

c) stanovit spravedlivá pravidla pro přeshraniční obchod s elektřinou, a tím posílit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu s elektřinou, s přihlédnutím ke zvláštnostem vnitrostátních a regionálních trhů, včetně vytvoření kompenzačního mechanismu pro přeshraniční toky elektřiny a stanovení harmonizovaných zásad pro poplatky za přeshraniční přenos a pro přidělování dostupných kapacit propojení mezi vnitrostátními přenosovými soustavami;

d) usnadnit vytvoření dobře fungujícího a transparentního velkoobchodního trhu přispívajícího k vysoké úrovni bezpečnosti dodávek elektřiny a stanovit mechanismy pro harmonizaci pravidel pro přeshraniční obchod s elektřinou.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) „propojovacím vedením” přenosové vedení, které překračuje nebo překlenuje hranici mezi členskými státy, a které propojuje vnitrostátní přenosové soustavy členských států;

2) „regulačním orgánem” regulační orgán určený každým členským státem podle čl. 57 odst. 1 směrnice (EU) 2019/944;

3) „přeshraničním tokem” fyzikální tok elektřiny přenosovou sítí členského státu, který je výsledkem dopadu činnosti výrobců, zákazníků nebo obou mimo tento členský stát na jeho přenosovou síť;

4) „přetížením” situace, v níž nelze vyhovět všem obchodním požadavkům účastníků trhu mezi síťovými oblastmi, jelikož by to vedlo ke značnému ovlivnění fyzikálních toků na prvcích sítě, které tyto toky nedokáží pojmout;

5) „novým propojovacím vedením” propojovací vedení nedokončené ke dni 4. srpna 2003;

6) „strukturálním přetížením” přetížení v přenosové soustavě, které lze jednoznačně vymezit, je předvídatelné, je v čase geograficky neměnné a často se za běžných podmínek elektrizační soustavy opakuje;

7) „organizátorem trhu” subjekt, který poskytuje službu, jíž se nabídky prodeje elektřiny přiřazují k poptávkám nákupu elektřiny;

8) „nominovaným organizátorem trhu s elektřinou” organizátor trhu, který byl určen příslušným orgánem, aby vykonával úkoly spojené s jednotným propojením denních nebo vnitrodenních trhů;

9) „hodnotou nepokrytého zatížení” odhad maximální ceny elektřiny v EUR/MWh, kterou jsou zákazníci ochotni zaplatit, aby předešli výpadku elektřiny;

10) „zajišťováním výkonové rovnováhy” veškerá opatření a postupy ve všech časových osách, jimiž provozovatelé přenosových soustav průběžně zajišťují zachování frekvence soustavy v rámci předem stanoveného rozsahu stability a dodržení objemu záloh potřebného s ohledem na požadovanou kvalitu;

11) „regulační energií” energie používaná provozovateli přenosových soustav k zajišťování výkonové rovnováhy;

12) „poskytovatelem služeb výkonové rovnováhy” účastník trhu poskytující provozovatelům přenosových soustav regulační energii nebo regulační zálohu nebo obojí;

13) „regulační zálohou” objem záloh, k jejichž udržování se zavázal poskytovatel služeb výkonové rovnováhy a ze kterých se poskytovatel služeb výkonové rovnováhy zavázal po dobu trvání smlouvy podávat provozovateli přenosové soustav nabídky na odpovídající objem regulační energie;

14) „subjektem zúčtování” účastník trhu s elektřinou, který nese odpovědnost za své odchylky, nebo jeho zvolený zástupce;

15) „intervalem zúčtování odchylek” časový úsek, za který se vypočítávají odchylky subjektů zúčtování;

16) „zúčtovací cenou odchylky” cena, ať již kladná, nulová, nebo záporná, za odchylku v každém směru za každý interval zúčtování odchylek;

17) „oblastí zúčtovací ceny odchylky” oblast pro výpočet zúčtovací ceny odchylky;

18) „postupem předběžné kvalifikace” proces ověření souladu poskytovatele regulačních záloh s požadavky stanovenými provozovateli přenosových soustav;

19) „rezervovanými zálohami” objem záloh pro automatickou regulaci frekvence, záloh pro obnovení frekvence nebo záloh pro náhradu, které musí mít provozovatel přenosové soustavy k dispozici;

20) „přednostním nasazením” v případě modelu vlastního řízení nasazení elektráren na základě jiných kritérií, než je ekonomické pořadí jimi podaných nabídek, a v případě modelu centrálního řízení nasazení elektráren na základě jiných kritérií, než jsou ekonomické pořadí jimi podaných nabídek a síťová omezení, při nichž se upřednostňují konkrétní výrobní technologie;

21) „regionem pro výpočet kapacity” zeměpisná oblast, ve které se použije koordinovaný výpočet kapacity;

22) „kapacitním mechanismem” dočasné opatření pro zajištění dosažení nezbytné úrovně zdrojové přiměřenosti odměněním zdrojů za jejich dostupnost, jiné než opatření týkající se podpůrných služeb nebo řízení přetížení;

23) „vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny” kombinovaná výroba splňující kritéria stanovená v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (16);

24) „demonstračním projektem” projekt, který prokazuje, že určitá technologie je v Unii první svého druhu a představuje významnou inovaci, která daleko překračuje hranice současného stavu technologie;

25) „účastníkem trhu” fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje, prodává nebo vyrábí elektřinu, vykonává služby agregace nebo je provozovatelem odezvy strany poptávky nebo provozovatelem ukládání energie, včetně vydávání příkazů k obchodování, na jednom či více trzích s elektřinou, včetně trhů s regulační energií;

26) „redispečinkem” opatření, včetně omezování zdrojů, aktivované jedním nebo více provozovateli přenosových soustav nebo provozovateli distribučních soustav změnou výroby nebo struktury zatížení nebo obou, tak aby se změnily fyzikální toky v elektrizační soustavě a uvolnilo se přetížení nebo jinak zajistila bezpečnost soustavy;

27) „protiobchodem” výměna energie mezi dvěma nabídkovými zónami z podnětu provozovatelů soustav za účelem uvolnění fyzického přetížení;

28) „výrobnou elektřiny” zařízení, které přeměňuje primární energii na energii elektrickou a sestává z jednoho nebo více výrobních modulů připojených k síti;

29) „modelem centrálního řízení” model plánování a nasazování, kde plány výroby a plány spotřeby, jakož i nasazování výroben elektřiny a odběrných elektrických zařízení, pokud je u nich možné provádět změny v nasazování, jsou určovány provozovatelem přenosové soustavy v rámci integrovaného procesu plánování;

30) „modelem vlastního řízení” model plánování a nasazování, kde plány výroby a plány spotřeby, jakož i nasazování výroben elektřiny a odběrných elektrických zařízení určují subjekty pro plánování těchto výroben a zařízení;

31) „standardním produktem výkonové rovnováhy” harmonizovaný produkt výkonové rovnováhy definovaný všemi provozovateli přenosové soustavy za účelem výměny služeb výkonové rovnováhy;

32) „specifickým produktem výkonové rovnováhy” produkt výkonové rovnováhy jiný než standardní produkt výkonové rovnováhy;

33) „pověřeným provozovatelem” subjekt, na něhož provozovatel přenosové soustavy nebo nominovaný organizátor trhu s elektřinou přenesl zvláštní úkoly nebo povinnosti, jimiž byl sám pověřen podle tohoto nařízení či jiných právních aktů Unie, nebo jehož těmito zvláštními úkoly nebo povinnostmi pověřil členský stát či regulační orgán;

34) „zákazníkem” zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2019/944;

35) „konečným zákazníkem” konečný zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice (EU) 2019/944;

36) „velkoobchodním zákazníkem” velkoobchodní zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice (EU) 2019/944;

37) „zákazníkem v domácnosti” zákazník v domácnosti ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2019/944;

38) „malým podnikem” malý podnik ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice (EU) 2019/944;

39) „aktivním zákazníkem” aktivní zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 8 směrnice (EU) 2019/944;

40) „trhy s elektřinou” trhy s elektřinou ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice (EU) 2019/944;

41) „dodávkou” dodávka ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice (EU) 2019/944;

42) „smlouvou na dodávky elektřiny” smlouva na dodávky elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 13 směrnice (EU) 2019/944;

43) „agregací” agregace ve smyslu čl. 2 bodu 18 směrnice (EU) 2019/944;

44) „odezvou strany poptávky” odezva strany poptávky ve smyslu čl. 2 bodu 20 směrnice (EU) 2019/944;

45) „inteligentním měřicím systémem” inteligentní měřicí systém ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice (EU) 2019/944;

46) „interoperabilitou” interoperabilita ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice (EU) 2019/944;

47) „distribucí” distribuce ve smyslu čl. 2 bodu 28 směrnice (EU) 2019/944;

48) „provozovatelem distribuční soustavy” pozorovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2019/944;

49) „energetickou účinností” energetická účinnost ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice (EU) 2019/944;

50) „energií z obnovitelných zdrojů” energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 31 směrnice (EU) 2019/944;

51) „distribuovanou výrobou” distribuovaná výroba ve smyslu čl. 2 bodu 32 směrnice (EU) 2019/944;

52) „přenosem” přenos ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice (EU) 2019/944;

53) „provozovatelem přenosové soustavy” provozovatel přenosové soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2019/944;

54) „uživatelem soustavy” uživatel soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 36 směrnice (EU) 2019/944;

55) „výrobou” výroba ve smyslu čl. 2 bodu 37 směrnice (EU) 2019/944;

56) „výrobcem” výrobce ve smyslu čl. 2 bodu 38 směrnice (EU) 2019/944;

57) „propojenou soustavou” propojená soustava ve smyslu čl. 2 bodu 40 směrnice (EU) 2019/944;

58) „malou izolovanou soustavou” malá izolovaná soustava ve smyslu čl. 2 bodu 42 směrnice (EU) 2019/944;

59) „malou připojenou soustavou” malá připojená soustava ve smyslu čl. 2 bodu 43 směrnice (EU) 2019/944;

60) „podpůrnou službou” podpůrná služba ve smyslu čl. 2 bodu 48 směrnice (EU) 2019/944;

61) „nefrekvenční podpůrnou službou” nefrekvenční podpůrná služba ve smyslu čl. 2 bodu 49 směrnice (EU) 2019/944;

62) „ukládáním energie” ukládání energie ve smyslu čl. 2 bodu 59 směrnice (EU) 2019/944;

63) „regionálním koordinačním centrem” regionální koordinační centrum zřízené podle článku 35 tohoto nařízení;

64) „velkoobchodním trhem s energií” velkoobchodní trh s energií ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (17);

65) „nabídkovou zónou” největší zeměpisná oblast, v jejímž rámci jsou účastníci trhu schopni si vyměňovat energii bez přidělování kapacity;

66) „přidělením kapacity” alokace kapacity mezi zónami;

67) „regulační oblastí” ucelená část propojeného systému provozovaná jedním provozovatelem soustavy, která zahrnuje též případné fyzicky připojené odběry nebo výrobní bloky;

68) „koordinovanou čistou přenosovou kapacitou” způsob výpočtu kapacit založený na ex ante stanovení a určení maximální výměny energie mezi sousedícími nabídkovými zónami;

69) „kritickým prvkem sítě” prvek sítě nacházející se buď uvnitř nabídkové zóny, nebo mezi nabídkovými zónami, který se bere v úvahu při výpočtu kapacity a který limituje množství elektřiny, jež lze vyměnit;

70) „kapacitou mezi zónami” schopnost propojeného systému zajistit přenos energie mezi nabídkovými zónami;

71) „výrobním blokem” jeden generátor elektřiny, který je součástí výrobny.

KAPITOLA II
OBECNÁ PRAVIDLA PRO TRH S ELEKTŘINOU

Článek 3

Zásady týkající se fungování trhů s elektřinou

Členské státy, regulační orgány, provozovatelé přenosových soustav, provozovatelé distribučních soustav, organizátoři trhu a pověření provozovatelé zajistí, aby trhy s elektřinou byly provozovány v souladu s těmito zásadami:

a) ceny jsou utvářeny na základě nabídky a poptávky;

b) pravidla trhu podporují volnou tvorbu cen a nevyžadují kroky, které brání tvorbě cen na základě nabídky a poptávky;

c) pravidla trhu usnadňují rozvoj flexibilnější výroby, udržitelné nízkouhlíkové výroby a pružnější poptávky;

d) zákazníci mohou využívat tržních příležitostí a větší hospodářské soutěže na maloobchodních trzích a mají právo jednat jako účastníci trhu na trhu s energií a při energetické transformaci;

e) konečným zákazníkům a malým podnikům je umožněna účast na trhu prostřednictvím agregace výroby z několika výroben elektřiny nebo zatížení z několika zařízení odezvy strany poptávky s cílem poskytnout společné nabídky na trhu s elektřinou a umožnit jejich společné provozování v elektrizační soustavě v souladu s právem Unie v oblasti hospodářské soutěže;

f) pravidla trhu umožňují dekarbonizaci elektrizační soustavy a tím i hospodářství, a to i umožněním integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vytvářením pobídek v oblasti energetické účinnosti;

g) pravidla trhu vytvářejí vhodné pobídky k investicím do výroby, zejména k dlouhodobým investicím do dekarbonizované a udržitelné elektrizační soustavy, ukládání energie, energetické účinnosti a odezvy strany poptávky k pokrytí potřeb trhu, a usnadňují spravedlivou hospodářskou soutěž, čímž zajišťují bezpečnost dodávek;

h) překážky pro přeshraniční toky elektřiny mezi nabídkovými zónami nebo členskými státy a pro přeshraniční transakce na trzích s elektřinou a na trzích se souvisejícími službami jsou postupně odstraňovány;

i) pravidla trhu zajišťují regionální spolupráci v případech, kdy může být efektivní;

j) bezpečná a udržitelná výroba, ukládání energie a odezva strany poptávky se účastní trhu za rovných podmínek, v souladu s požadavky práva Unie;

k) všichni výrobci jsou přímo nebo nepřímo odpovědní za prodej elektřiny, kterou vyrábějí;

l) pravidla trhu umožňují přeměnu demonstračních projektů v udržitelné, bezpečné a nízkouhlíkové zdroje energie, technologie nebo systémy, jejichž realizace a využití jsou ve prospěch společnosti;

m) pravidla trhu umožňují účinné nasazování výrobních zařízení, ukládání energie a odezvu strany poptávky;

n) pravidla trhu umožňují podnikům, aby zahájily i ukončily výrobu elektřiny, ukládání energie a dodávky elektřiny podle toho, jak samy posoudí hospodářskou a finanční životaschopnosti jejich provozu;

o) s cílem umožnit účastníkům trhu chránit se proti rizikům kolísání cen na tržním základě a omezit nejistotu, pokud jde o budoucí návratnost investic, lze na burze transparentním způsobem obchodovat s produkty dlouhodobého zajištění a na mimoburzovních trzích lze sjednávat dlouhodobé smlouvy na dodávky elektřiny, za předpokladu, že je dodržováno právo Unie v oblasti hospodářské soutěže;

p) pravidla trhu usnadňují obchodování s produkty po celé Unii a změny předpisů zohledňují dopady na krátkodobé a dlouhodobé termínové trhy a produkty;

q) účastníci trhu mají právo získat přístup k přenosovým sítím a distribučním sítím na základě objektivních, transparentních a nediskriminačních podmínek.

Článek 4

Spravedlivá energetická transformace

Komise všemi dostupnými prostředky podpoří členské státy, které zavedou vnitrostátní strategii pro postupné omezování existující kapacity na výrobu energie z uhlí a jiných tuhých fosilních paliv a na jejich těžbu, aby umožnila spravedlivou energetickou transformaci v regionech zasažených strukturální změnou. Komise pomůže členským státům řešit sociální a hospodářské dopady přechodu na čistou energii.

Komise úzce spolupracuje se zainteresovanými subjekty v uhelných regionech a regionech s vysokými emisemi uhlíku, usnadňuje přístup k dostupným finančním prostředkům a programům a jejich využívání a podněcuje k výměně osvědčených postupů, včetně diskusí o průmyslových plánech a potřebách rekvalifikace.

Článek 5

Odpovědnost za odchylku

1. Všichni účastníci trhu odpovídají za odchylky, které v soustavě způsobí (dále jen „odpovědnost za odchylku”). Za tímto účelem jsou účastníci trhu buď subjekty zúčtování, nebo smluvně přenesou svou odpovědnost na některý subjekt zúčtování podle své volby. Každý subjekt zúčtování nese finanční odpovědnost za své odchylky a usiluje o výkonovou rovnováhu nebo napomáhá tomu, aby elektrizační soustava byla ve výkonové rovnováze.

2. Členské státy mohou udělit výjimky z odpovědnosti za odchylku pouze pro tyto případy:

a) demonstrační projekty pro inovativní technologie pod podmínkou schválení regulačním orgánem, pokud jsou tyto výjimky omezeny na dobu a rozsah nezbytné pro dosažení demonstračních účelů;

b) výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 400 kW;

c) zařízení využívající podporu schválenou Komisí na základě pravidel Unie pro státní podporu podle článků 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU, uvedená do provozu před 4. červencem 2019.

Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy vytvářet pobídky pro účastníky trhu, kteří získali úplnou nebo částečnou výjimku z odpovědnosti za odchylku, aby přijali úplnou odpovědnost za odchylku.

3. Pokud se členský stát rozhodne udělit výjimku podle odstavce 2, zajistí, aby finanční odpovědnost za odchylky převzal jiný účastník trhu.

4. Pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2026 se odst. 2 písm. b) použije pouze u výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 200 kW.

Článek 6

Trh pro zajišťování výkonové rovnováhy

1. Trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy, včetně postupů předběžné kvalifikace, musí být uspořádány tak, aby:

a) účinně zajišťovaly nediskriminaci účastníků trhu s ohledem na různé technické potřeby elektrizační soustavy a různé technické způsobilosti výrobních zdrojů, ukládání energie a odezvy strany poptávky;

b) zajišťovaly transparentní a technologicky neutrální vymezení služeb a jejich transparentní a tržní obstarávání;

c) zajišťovaly nediskriminační přístup pro všechny účastníky trhu, ať už se zapojují jednotlivě nebo prostřednictvím agregace, a to i pro elektřinu vyrobenou z proměnlivých obnovitelných zdrojů, odezvu strany poptávky a ukládání energie;

d) respektovaly, že je třeba zohledňovat rostoucí podíl výroby z proměnlivých obnovitelných zdrojů, zvýšenou schopnost odezvy strany poptávky a nástup nových technologií.

2. Cena regulační energie nesmí být stanovena předem ve smlouvách o poskytování regulační zálohy. Postupy obstarávání energie musí být transparentní a v souladu s čl. 40 odst. 4 směrnice (EU) 2019/944 a zároveň chránit důvěrnost obchodně citlivých informací.

3. Trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy musí zajišťovat provozní bezpečnost a přitom umožňovat co největší využití a účinné přidělování kapacity mezi zónami pro různé časové rámce v souladu s článkem 17.

4. Zúčtování regulační energie musí být v případě standardních a specifických produktů výkonové rovnováhy založeno na marginálním ocenění („pay-as-cleared”), pokud všechny regulační orgány neschválí alternativní metodu tvorby cen na společný návrh všech provozovatelů přenosových soustav podložený analýzou prokazující, že tato alternativní metoda tvorby cen je účinnější.

Účastníkům trhu musí být umožněno podávat nabídky co nejblíže reálnému času a uzávěrky pro podávání nabídek regulační energie nesmějí předcházet uzávěrce obchodování mezi zónami na vnitrodenních trzích.

Provozovatelé přenosové soustavy uplatňující model centrálního řízení mohou stanovit další pravidla v souladu s rámcovým pokynem o zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice přijatým na základě čl. 6 odst. 11 nařízení (ES) č. 714/2009.

5. Odchylky se zúčtovávají za cenu, která odráží hodnotu energie v reálném čase.

6. Každá oblast zúčtovací ceny odchylky odpovídá nabídkové zóně, s výjimkou případů modelu centrálního řízení, kdy může oblast zúčtovací ceny odchylky představovat část nabídkové zóny.

7. Stanovování objemu rezervovaných záloh provádějí provozovatelé přenosových soustav a je usnadňováno na regionální úrovni.

8. Obstarávání regulační zálohy provádí provozovatel přenosové soustavy a může být usnadňováno na regionální úrovni. Rezervace přeshraniční kapacity za tímto účelem může být omezená. Obstarávání regulační zálohy je prováděno tržně a organizováno tak, aby postup předběžné kvalifikace nediskriminoval účastníky trhu v souladu s čl. 40 odst. 4 směrnice (EU) 2019/944, ať už se zapojují jednotlivě, nebo prostřednictvím agregace.

Obstarávání regulační zálohy je založeno na primárním trhu, ledaže regulační orgán v určitém rozsahu udělil výjimku a povolil používání jiných forem tržního obstarávání z důvodu nedostatečné hospodářské soutěže na trhu se službami výkonové rovnováhy. Výjimky z povinnosti založit obstarávání regulační zálohy na používání primárních trhů jsou přezkoumávány každé tři roky.

9. Obstarávání kladné regulační zálohy a záporné regulační zálohy se provádí odděleně, s výjimkou případů, kdy regulační orgán schválí výjimku z této zásady na základě toho, že hodnocení provedené provozovatelem přenosové soustavy prokáže, že by to vedlo k většímu hospodářskému užitku. Smlouvy na regulační zálohu se nezavírají dříve než jeden den před poskytnutím regulační zálohy a délka smluvního období nepřesáhne jeden den, ledaže regulační orgán v určitém rozsahu schválil dřívější uzavírání smluv nebo delší smluvní období, aby se zajistila bezpečnost dodávek nebo zvýšil hospodářský užitek.

Je-li výjimka udělena, neuzavírají se smlouvy o regulační záloze u alespoň 40 % standardních produktů výkonové rovnováhy a alespoň 30 % všech produktů používaných pro regulační zálohu na více než jeden den před poskytnutím regulační zálohy a délka smluvního období nepřesáhne jeden den. Smlouvy týkající se zbývající části regulační zálohy se uzavírají na nejvíce jeden měsíc před poskytnutím regulační zálohy a délka smluvního období nepřesáhne jeden měsíc.

10. Na žádost provozovatele přenosové soustavy může regulační orgán rozhodnout o prodloužení smluvního období zbývající části regulační zálohy podle odstavce 9 na nejvýše dvanáct měsíců, pokud je takové rozhodnutí časově omezené a pozitivní účinky z hlediska snižování nákladů pro konečné zákazníky převáží negativní dopady na trh. Žádost musí obsahovat:

a) konkrétní časové období, po něž má výjimka platit;

b) konkrétní objem regulační zálohy, pro niž má výjimka platit;

c) analýzu dopadu této výjimky na účast zdrojů zajišťujících výkonovou rovnováhu a

d) odůvodnění výjimky prokazující, že taková výjimka by vedla k nižším nákladům pro konečné zákazníky.

11. Bez ohledu na odstavec 10 nesmí od 1. ledna 2026 délka smluvního období přesahovat šest měsíců.

12. Do 1. ledna 2028 podají regulační orgány Komisi a ACER zprávu o podílu celkové kapacity, na kterou se vztahují smlouvy na dobu delší než jeden den nebo zakázky zadávané na dobu delší než jeden den.

13. Provozovatelé přenosové soustavy nebo jimi pověření provozovatelé zveřejní co nejblíže reálnému času, ale nejpozději 30 minut po dodávce, informace o současné rovnováze soustavy ve svých oblastech plánování, odhadovaných zúčtovacích cenách odchylky a odhadovaných cenách regulační energie.

14. V případě, že standardní produkty výkonové rovnováhy nestačí k zajištění provozní bezpečnosti nebo že se některé zdroje zajišťující výkonovou rovnováhu nemohou zapojit do trhu pro zajišťování výkonové rovnováhy prostřednictvím standardních produktů výkonové rovnováhy, mohou provozovatelé přenosové soustavy navrhnout výjimky z odstavců 2 a 5 pro specifické produkty výkonové rovnováhy, které se aktivují na místní úrovni, aniž by se vyměňovaly s ostatními provozovateli přenosové soustavy, a regulační orgány mohou takové výjimky schválit.

Návrhy výjimek musí obsahovat popis opatření navrhovaných k minimalizaci používání specifických produktů pod podmínkou hospodářského užitku, přičemž se musí prokázat, že specifické produkty nezpůsobují významnou neefektivitu a nenarušují trh pro zajišťování výkonové rovnováhy v oblasti plánování ani mimo ni, a v případě potřeby i pravidla a informace týkající se procesu přeměny nabídek regulační energie ze specifických produktů výkonové rovnováhy na nabídky regulační energie ze standardních produktů výkonové rovnováhy.

Článek 7

Denní a vnitrodenní trhy

1. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou společně organizují řízení integrovaných denních a vnitrodenních trhů v souladu s nařízením (EU) 2015/1222. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou spolupracují na úrovni Unie, nebo pokud je to vhodnější, na regionální úrovni s cílem maximalizovat účinnost a efektivitu denního a vnitrodenního obchodování s elektřinou v Unii. Povinností spolupracovat není dotčeno uplatňování práva Unie v oblasti hospodářské soutěže. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou podléhají ve svých funkcích souvisejících s obchodováním s elektřinou dohledu regulačních orgánů podle článku 59 směrnice (EU) 2019/944 a dohledu ACER podle článků 4 a 8 nařízení (EU) 2019/942.

2. Denní a vnitrodenní trhy musí:

a) být organizovány tak, aby byly nediskriminační;

b) maximalizovat schopnost všech účastníků trhu řídit odchylku;

c) maximalizovat příležitosti pro všechny účastníky trhu účastnit se obchodování mezi zónami co nejblíže reálnému času ve všech nabídkových zónách;

d) utvářet ceny, které odrážejí základní tržní faktory, včetně hodnoty energie v reálném čase, a na které se účastníci trhu mohou při sjednávání produktů pro dlouhodobé zajištění spolehnout;

e) zajišťovat provozní bezpečnost a přitom umožňovat maximální využití přenosové kapacity;

f) být transparentní a zároveň chránit důvěrnost obchodně citlivých informací a zajišťovat, aby obchodování probíhalo anonymně;

g) nerozlišovat mezi obchodními transakcemi uvnitř jedné nabídkové zóny a mezi nabídkovými zónami a

h) být organizovány tak, aby bylo zajištěno, že všichni účastníci trhu mají přístup na trh samostatně nebo prostřednictvím agregace.

Článek 8

Obchodování na denních a vnitrodenních trzích

1. Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou umožňují účastníkům trhu obchodovat s energií co nejblíže reálnému času a alespoň do uzávěrky přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami.

2. Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou poskytují účastníků trhu příležitost obchodovat s energií v časových intervalech alespoň tak krátkých, jako je interval zúčtování odchylek na denních i na vnitrodenních trzích.

3. Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou poskytují produkty pro obchodování na denních a vnitrodenních trzích, jejichž velikost je dostatečně malá, přičemž minimální velikost nabídky činí 500 kW nebo méně, aby byla umožněna efektivní účast odezvy strany poptávky, ukládání energie a energie z obnovitelných zdrojů v malém rozsahu, včetně přímé účasti zákazníků.

4. Od 1. ledna 2021 činí interval zúčtování odchylek 15 minut ve všech oblastech plánování, ledaže regulační orgány udělí obecnou nebo individuální výjimku. Obecné výjimky lze udělit pouze do 31. prosince 2024.

Od 1. ledna 2025 nesmí interval zúčtování odchylek v případě individuální výjimky udělené všemi vnitrostátními regulačními orgány v synchronně propojené oblasti přesáhnout 30 minut.

Článek 9

Dlouhodobé trhy

1. V souladu s nařízením (EU) 2016/1719 provozovatelé přenosových soustav udělují dlouhodobá přenosová práva nebo zavedou rovnocenná opatření, aby se účastníci trhu, včetně vlastníků výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, mohli zajistit proti cenovým rizikům přes hranice nabídkových zón, kromě případů, kdy vyhodnocení dlouhodobého trhu na hranicích nabídkových zón prováděné příslušnými regulačními orgány prokazuje dostatečné možnosti obchodního zajištění v dotčených nabídkových zónách.

2. Dlouhodobá přenosová práva jsou přidělována transparentně, tržně a nediskriminačně prostřednictvím jednotné platformy pro přidělování.

3. S výhradou dodržení práva Unie v oblasti hospodářské soutěže mohou organizátoři trhu vyvíjet progresivní termínované zajišťovací produkty, včetně dlouhodobých zajišťovacích produktů, aby se účastníci trhu, včetně vlastníků výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, mohli vhodně zajistit proti finančním rizikům vyplývajícím z výkyvů cen. Členské státy nevyžadují, aby se tyto činnosti v oblasti dlouhodobého zajištění omezovaly na obchody uzavírané uvnitř jednoho členského státu nebo nabídkové zóny.

Článek 10

Technické cenové stropy

1. Maximální a minimální velkoobchodní cena elektřiny není omezena. Toto ustanovení se vztahuje mimo jiné na nabídky a zúčtování ve všech časových rámcích a zahrnuje regulační energii a zúčtovací ceny odchylky, aniž jsou dotčeny technické cenové stropy, které mohou být uplatňovány v souladu s časovým rámcem pro vyrovnávání a denními a vnitrodenními časovými rámci v souladu s odstavcem 2.

2. Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou mohou uplatňovat harmonizované mezní hodnoty maximální a minimální zúčtovací ceny pro denní a vnitrodenní časové rámce. Tyto stropy musí být dostatečně vysoké, aby zbytečně neomezovaly obchodování, být harmonizované pro vnitřní trh a zohledňovat maximální hodnotu nepokrytého zatížení. Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou zavedou transparentní mechanismus, jímž se automaticky a včas upravují technické cenové stropy, lze-li očekávat, že bude stanovených stropů dosaženo. Upravené vyšší stropy zůstanou v platnosti, dokud nejsou v rámci tohoto mechanismu nutná další zvýšení.

3. Provozovatelé přenosových soustav nepřijímají žádná opatření, jejichž účelem je změnit velkoobchodní ceny.

4. Regulační orgány, nebo pokud je členský stát pro tyto účely určil, jiné příslušné orgány určí politiky a opatření uplatňované v jejich územní působnosti, které by mohly nepřímo přispívat k omezení tvorby velkoobchodních cen, včetně omezování nabídek v souvislosti s aktivováním regulační energie, kapacitních mechanismů, opatření provozovatelů přenosových soustav, opatření zaměřených na zpochybnění výsledků trhu, nebo na předcházení zneužívání dominantního postavení nebo neefektivně vymezených nabídkových zón.

5. Pokud regulační orgán nebo určený příslušný orgán zjistil, že určitá politika nebo opatření by mohly sloužit k omezení tvorby velkoobchodních cen, přijme veškerá vhodná opatření k jejich odstranění, nebo pokud to není možné, k omezení jejich dopadu na nabídky. Členské státy předloží do 5. ledna 2020 zprávu Komisi, v níž podrobně uvedou opatření a kroky, které přijaly nebo hodlají přijmout.

Článek 11

Hodnota nepokrytého zatížení

1. Do 5. července 2020, pokud je to nezbytné pro zavedení standardu spolehlivosti v souladu s článkem 25, stanoví regulační orgány, nebo pokud je členský stát pro tyto účely určil, jiné příslušné orgány jediný odhad hodnoty nepokrytého zatížení na svém území. Tento odhad se zveřejní. Pokud mají regulační orgány nebo jiné určené příslušné orgány na svém území několik nabídkových zón, mohou za ně stanovit různé odhady. V případě, že nabídková zóna sestává z území více než jednoho členského státu, stanoví pro ni dotčené regulační orgány nebo jiné určené příslušné orgány jediný odhad hodnoty nepokrytého zatížení. Při stanovení jediného odhadu hodnoty nepokrytého zatížení uplatňují vnitrostátní regulační orgány nebo jiné určené příslušné orgány členskými státy metodiku uvedenou v čl. 23 odst. 6.

2. Regulační orgány a určené příslušné orgány aktualizují svůj odhad hodnoty nepokrytého zatížení alespoň jednou za pět let nebo častěji, je-li zjištěna významná změna.

Článek 12

Nasazení výroby a odezvy strany poptávky

1. Nasazení výroben elektřiny a odezvy strany poptávky musí být nediskriminační, transparentní a, nestanoví-li čl. 12 odst. 2 až 6 jinak, musí být založeno na tržních zásadách.

2. Aniž jsou dotčeny články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU, členské státy zajistí, aby provozovatelé soustav při nasazování výrobních zařízení uplatňovali přednostní nasazování výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie v rozsahu, jež umožňuje bezpečné provozování vnitrostátní elektrizační soustavy, na základě transparentních a nediskriminačních kritérií, pokud jsou tyto výrobny:

a) výrobnami elektřiny využívajícími obnovitelné zdroje energie s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 400 kW, nebo

b) demonstračními projekty pro inovativní technologie pod podmínkou schválení regulačním orgánem, je-li tato přednost omezena na dobu a rozsah nezbytné pro dosažení demonstračních účelů.

3. Členský stát se může rozhodnout, že nebude uplatňovat přednostní nasazení podle odst. 2 písm. a) pro výrobny elektřiny, jež zahájí provoz alespoň šest měsíců po vydání tohoto rozhodnutí, nebo že uplatní nižší minimální kapacitu, než jaká je stanovena v odst. 2 písm. a), za předpokladu, že:

a) má dobře fungující vnitrodenní a jiné velkoobchodní trhy a trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy a tyto trhy jsou plně přístupné všem účastníkům trhu v souladu s tímto nařízením;

b) jeho pravidla pro redispečink a řízení přetížení jsou transparentní pro všechny účastníky trhu;

c) vnitrostátní příspěvek členského státu k závaznému celkovému cíli Unie pro podíl energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (18) a čl. 4 písm. a) bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (19) je alespoň stejný jako odpovídající výsledek vzorce stanoveného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999 a podíl energie členského státu z obnovitelných zdrojů není nižší než jeho referenční body podle čl. 4 písm. a) bodu 2 nařízení (EU) 2018/1999; nebo alternativně podíl energie členského státu z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě elektřiny činí alespoň 50 %;

d) členský stát oznámil plánovanou výjimku Komisi a podrobně ji informoval o tom, jak jsou splněny podmínky stanovené v písmenech a), b) a c), a

e) členský stát zveřejnil plánovanou výjimku, včetně podrobného odůvodnění jejího udělení, a v případě potřeby řádně zohlednil ochranu obchodně citlivých informací.

Při udělení jakékoli výjimky nesmí dojít k retroaktivním změnám, které by mohly mít dopad na výrobní zařízení, která již jsou přednostně nasazována, bez ohledu na jakoukoli dohodu mezi členským státem a daným výrobním zařízením na základě dobrovolnosti.

Aniž jsou dotčeny články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy poskytnout zařízením způsobilým k přednostnímu nasazení pobídky, aby se přednostního nasazení vzdaly.

4. Aniž jsou dotčeny články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy stanovit přednostní nasazení elektřiny vyrobené ve výrobnách elektřiny využívajících vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 400 kW.

5. Pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2026 se odst. 2 písm. a) použije pouze pro výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 200 kW.

6. Aniž jsou dotčeny smlouvy uzavřené před 4. červencem 2019, jsou výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, které byly uvedeny do provozu před 4. červencem 2019 a na něž se v době uvedení do provozu vztahovalo přednostní nasazení podle čl. 15 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU nebo podle čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (20), přednostně nasazovány i nadále. Přednostní nasazení se přestane na takové výrobny elektřiny uplatňovat dnem, kdy podstoupí významné změny, za které se považují přinejmenším případy, kdy je požadována nová dohoda o připojení nebo kdy se zvýší výrobní kapacita výrobny elektřiny.

7. Přednostní nasazení nesmí ohrozit bezpečnost provozu elektrizační soustavy, nesmí být využito jakožto odůvodnění pro omezování kapacit mezi zónami ve větším rozsahu, než je stanoveno v článku 16, a musí být založeno na transparentních a nediskriminačních kritériích.

Článek 13

Redispečink

1. Redispečink výroby a redispečink odezvy strany poptávky musí být založen na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích. Musí být otevřen veškerým technologiím výroby, veškerému ukládání energie a veškeré odezvě strany poptávky, včetně těch, které se nacházejí v jiných členských státech, pokud je to technicky proveditelné.

2. Zdroje, které jsou předmětem redispečinku, se vybírají z výrobních zařízení, ukládání energie nebo odezvy strany poptávky s využitím tržních mechanismů a dostávají finanční náhradu. Nabídky regulační energie používané pro redispečink neurčují cenu regulační energie.

3. Netržní redispečink výroby, ukládání energie a odezvy strany poptávky lze použít pouze tehdy, když:

a) není dostupná žádná tržní alternativa;

b) všechny tržní zdroje byly využity;

c) počet dostupných výroben elektřiny, zařízení pro ukládání energie nebo zařízení odezvy strany poptávky v oblasti, kde jsou vhodná zařízení pro poskytování služeb umístěna, je příliš malý pro zajištění účinné hospodářské soutěže, nebo

d) stávající situace vede k přetížení sítě tak pravidelně a předvídatelně, že by tržní redispečink vedl k pravidelnému strategickému podávání nabídek, což by zvýšilo úroveň vnitřního přetížení, a dotčený členský stát buď přijal akční plán, jehož cílem je řešit toto přetížení, nebo zajišťuje, aby v souladu s čl. 16 odst. 8 byla dodržena minimální dostupná kapacita pro obchod mezi zónami.

4. Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav podávají příslušnému regulačnímu orgánu alespoň jednou ročně zprávu, uvádějící:

a) úroveň rozvoje a účinnost tržních mechanismů pro redispečink výroben elektřiny, zařízení pro ukládání energie a zařízení pro odezvu strany poptávky;

b) důvody, objemy v MWh a typy zdrojů výroby, které jsou předmětem redispečinku;

c) opatření přijatá s cílem snížit potřebu redispečinku ke snížení výkonu výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v budoucnu, včetně investic do digitalizace síťové infrastruktury a služeb, jež zvyšují flexibilitu.

Příslušný regulační orgán předá zprávu ACER a zveřejní shrnutí informací uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c), v případě potřeby spolu s doporučeními ke zlepšení.

5. S výhradou požadavků týkajících se zachování spolehlivosti a bezpečnosti sítě, které stanoví regulační orgány na základě transparentních a nediskriminačních kritérií, provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav:

a) zaručují schopnost přenosových sítí a distribučních sítí přenášet elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny za co nejmenšího redispečinku, což nebrání tomu, aby byl při plánování sítě zohledněn omezený redispečink v případech, kdy je provozovatel přenosové sítě nebo provozovatel distribuční sítě schopen transparentním způsobem prokázat, že je to hospodářsky účinnější a že redispečink nepřekračuje 5 % roční výroby elektřiny za použití obnovitelných zdrojů energie v zařízeních, která jsou přímo připojena ke své síti, pokud nestanoví jinak členský stát, v němž elektřina z výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny představuje více než 50 % roční hrubé konečné spotřeby elektřiny;

b) provádějí vhodná provozní opatření týkající se sítě a trhu s cílem minimalizovat redispečink ke snížení výkonu v případě elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny.

c) zajišťují, aby jejich sítě byly dostatečně flexibilní, a aby je tak byli schopni řídit.

6. V případě využití redispečinku ke snížení výkonu na jiných než tržních zásadách se uplatňují tyto zásady:

a) výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie jsou předmětem redispečinku ke snížení výkonu, pouze pokud neexistuje jiná alternativa nebo pokud by jiná řešení vedla k výrazně nepřiměřeným nákladům nebo závažným rizikům pro bezpečnost sítě;

b) elektřina vyráběná v procesu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny je předmětem redispečinku ke snížení výkonu, pouze pokud kromě redispečinku ke snížení výkonu výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie neexistuje jiná alternativa, nebo pokud by jiná řešení vedla k nepřiměřeným nákladům nebo závažným rizikům pro bezpečnost sítě;

c) elektřina vyrobená pro vlastní spotřebu z výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, která není dodávána do přenosové nebo distribuční sítě, je předmětem redispečinku ke snížení výkonu, pouze pokud v oblasti bezpečnosti sítě neexistuje jiné řešení;

d) redispečink ke snížení výkonu v souladu s písmeny a), b) a c) musí být řádně a transparentně odůvodněn. Odůvodnění je součástí zprávy podle odstavce 3.

7. Pokud se využije redispečink, který nevychází z tržních zásad, vyplatí provozovatel soustavy, který požaduje redispečink, finanční náhradu provozovateli výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání energie nebo zařízení pro odezvu strany poptávky, které bylo předmětem redispečinku, kromě případu, kdy výrobci přijali dohodu o připojení, podle které není přístup do sítě pro daný objem elektřiny pevně zaručen. Výše finanční náhrady dosahuje alespoň vyšší z následujících částek nebo jejich kombinace v případě, že by použití pouze vyšší z nich vedlo k bezdůvodně nízké nebo k bezdůvodně vysoké náhradě:

a) dodatečných provozních nákladů způsobených redispečinkem, jako jsou dodatečné náklady na palivo v případě zvýšení výkonu pro redispečink, nebo nákladů na zajištění záložního tepla v případě redispečinku ke snížení výkonu výroben elektřiny využívajících vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny;

b) čistých výnosů z prodeje elektřiny na denním trhu, které by výrobna elektřiny, zařízení pro ukládání energie nebo zařízení pro odezvu strany poptávky vygenerovaly nebýt požadavku na redispečink; pokud je výrobně elektřiny, zařízení pro ukládání energie nebo zařízení pro odezvu strany poptávky přiznána finanční podpora na základě objemu vyrobené nebo spotřebované elektřiny, považuje se finanční podpora, která by byla obdržena bez požadavku na redispečink, za součást čistých výnosů.

KAPITOLA III
PŘÍSTUP K SÍTI A ŘÍZENÍ PŘETÍŽENÍ

Článek 14

Přezkum nabídkových zón

1. Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k řešení přetížení. Hranice nabídkových zón se stanoví na základě dlouhodobých strukturálních přetížení v přenosové síti. Nabídkové zóny taková strukturální přetížení neobsahují, ledaže nemají žádný dopad na sousední nabídkové zóny nebo je, jako dočasná výjimka, jejich dopad na sousední nabídkové zóny zmírněn použitím nápravných opatření a pokud taková strukturální přetížení nevedou ke snížení obchodní kapacity mezi zónami v souladu s požadavky článku 16. Konfigurace nabídkových zón v Unii je nastavena tak, aby se maximalizovaly hospodářský užitek a příležitosti pro obchod mezi zónami v souladu s článkem 16 při zachování bezpečnosti dodávek.

2. Každé tři roky podává ENTSO pro elektřinu zprávu o strukturálních přetíženích a dalších významných fyzických přetíženích uvnitř nabídkových zón a mezi nimi, včetně polohy a četnosti těchto přetížení, v souladu s rámcovým pokynem pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009. Zpráva obsahuje posouzení toho, zda kapacita pro obchod mezi zónami dosáhla lineární trajektorie podle článku 15 nebo minimální kapacity podle článku 16 tohoto nařízení.

3. Aby byla zajištěna optimální konfigurace nabídkových zón, provede se jejich přezkum. Ten identifikuje všechna strukturální přetížení a zahrnuje analýzu různých konfigurací nabídkových zón se zapojením dotčených zainteresovaných subjektů ze všech příslušných členských států v souladu s rámcovým pokynem pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009. Stávající nabídkové zóny se posuzují podle své schopnosti vytvořit spolehlivé tržní prostředí, a to i pro dostupnou flexibilní výrobu a zatížení, které jsou klíčové pro prevenci úzkých míst sítě, pro vyrovnání poptávky po elektřině a nabídky elektřiny a pro dlouhodobé zabezpečení investic do síťové infrastruktury.

4. Pro účely tohoto článku a článku 15 tohoto nařízení se příslušnými členskými státy, provozovateli přenosových soustav nebo regulačními orgány rozumějí ty členské státy, provozovatelé přenosových soustav nebo regulační orgány, kteří se účastní přezkumu konfigurace nabídkových zón, a rovněž ti, kteří se nacházejí ve stejném regionu pro výpočet kapacity podle rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

5. Do 5. října 2019 předloží všichni příslušní provozovatelé přenosových soustav příslušným regulačním orgánům ke schválení návrh metodiky a předpokladů, z nichž se má při přezkumu nabídkových zón vycházet, a ke zvážení alternativní konfigurace nabídkových zón. Příslušné regulační orgány o návrhu jednomyslně rozhodnou ve lhůtě tří měsíců od jeho podání. Pokud regulační orgány v této lhůtě jednomyslného rozhodnutí o návrhu nedosáhnou, rozhodne o metodice a předpokladech, jakož i o alternativních konfiguracích nabídkových zón ke zvážení, ACER ve lhůtě dalších tří měsíců. Metodika musí být založena na strukturálních přetíženích, u nichž se neočekává, že budou překonána v příštích třech letech, při zohlednění dosažení hmatatelného pokroku v projektech rozvoje infrastruktury, jejichž uskutečnění se očekává v příštích třech letech.

6. Na základě metodiky a předpokladů schválených podle odstavce 5 a do dvanácti měsíců po schválení metodiky a předpokladů podle uvedeného odstavce předloží provozovatelé přenosových soustav účastnící se přezkumu nabídkových zón příslušným členským státům nebo jejich pověřeným orgánům společný návrh na změnu či ponechání konfigurace nabídkových zón. Ostatní členské státy, smluvní strany Energetického společenství a jiné třetí země, které sdílejí tutéž synchronní oblast s jakýmkoli příslušným členským státem, mohou předložit připomínky.

7. Pokud bylo ve zprávě podle odstavce 2 tohoto článku nebo v přezkumu nabídkových zón podle tohoto článku zjištěno strukturální přetížení nebo pokud strukturální přetížení ve svých regulačních oblastech zjistili jeden nebo více provozovatelů přenosové soustavy ve zprávě schválené příslušným regulačním orgánem, rozhodne příslušný členský stát se zjištěným strukturálním přetížením ve spolupráci se svými provozovateli přenosových soustav do šesti měsíců po obdržení zprávy buď o vypracování vnitrostátních nebo nadnárodních akčních plánů podle článku 15, nebo o přezkumu a změně konfigurace svých nabídkových zón. Tato rozhodnutí neprodleně oznámí Komisi a ACER.

8. Ty členské státy, které se rozhodly upravit konfiguraci nabídkových zón podle odstavce 7, o ní jednomyslně rozhodnou do šesti měsíců od oznámení podle odstavce 7. Ostatní členské státy mohou příslušným členským státům předložit připomínky, které příslušné členské státy při svém rozhodování zohlední. Rozhodnutí musí být odůvodněno a oznámeno Komisi a ACER. Pokud příslušné členské státy nedosáhnou jednomyslného rozhodnutí ve lhůtě šesti měsíců, neprodleně to oznámí Komisi a ACER. Komise do šesti měsíců po obdržení takového oznámení a po konzultaci s ACER přijme, jako krajní opatření, rozhodnutí o změně či zachování konfigurace nabídkových zón v těchto členských státech a mezi nimi.

9. Členské státy a Komise před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle tohoto článku vedou konzultace s příslušnými zainteresovanými subjekty.

10. V každém rozhodnutí přijatém podle tohoto článku se uvede datum uskutečnění každé změny. Toto datum vyváží potřebu nalézt rychlé řešení s praktickými hledisky, včetně termínovaného obchodu s elektřinou. Rozhodnutí mohou stanovit vhodná přechodná opatření.

11. Pokud jsou zahájeny další přezkumy nabídkových zón podle rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009, použije se tento článek.

Článek 15

Akční plány

1. Po přijetí rozhodnutí podle čl. 14 odst. 7 vypracují členský stát se zjištěným strukturálním přetížením ve spolupráci se svým regulačním orgánem akční plán. Tento akční plán obsahuje konkrétní harmonogram pro přijetí opatření ke snížení zjištěných strukturálních přetížení do čtyř let od přijetí rozhodnutí podle čl. 14 odst. 7.

2. Bez ohledu na konkrétní pokrok akčního plánu členské státy zajistí, aby se kapacita pro obchod mezi zónami každoročně zvyšovala až do dosažení minimální kapacity stanovené v čl. 16 odst. 8, aniž jsou dotčeny výjimky udělené podle čl. 16 odst. 9 nebo odchylky podle čl. 16 odst. 3. Této minimální kapacity musí být dosaženo do 31. prosince 2025.

Ročního zvýšení se dosahuje po lineární trajektorii. Jejím výchozím bodem je buď kapacita přidělená na této hranici nebo na kritickém prvku sítě v roce před přijetím akčního plánu, nebo průměr za tři poslední roky před přijetím plánu, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší. Členské státy zajistí, a to i použitím nápravných opatření v daném regionu pro výpočet kapacity, aby kapacita zpřístupněná pro obchod mezi zónami v souladu s čl. 16 odst. 8 v době provádění jejich akčních plánů byla rovna nejméně hodnotám lineární trajektorie.

3. Náklady na nápravná opatření nezbytná ke sledování lineární trajektorie uvedené odstavci 2 či ke zpřístupnění kapacity mezi zónami na hranicích nebo kritických prvcích sítě dotčených akčním plánem nesou členský stát či členské státy, které akční plán provádějí.

4. Každoročně v průběhu provádění akčního plánu a do šesti měsíců po jeho skončení příslušní provozovatelé přenosových soustav vyhodnotí, zda dostupná kapacita mezi zónami za posledních dvanáct měsíců dosáhla lineární trajektorie, nebo, počínaje 1. lednem 2026, minimálních kapacit stanovených v čl. 16 odst. 8. Tato hodnocení předloží ACER a příslušným regulačním orgánům. Před předložením této zprávy předloží každý provozovatel přenosové soustavy svůj příspěvek k ní, včetně všech relevantních údajů, svému regulačnímu orgánu ke schválení.

5. Pokud posouzení podle odstavce 4 prokazuje, že některý provozovatel přenosové soustavy nedosáhl lineární trajektorie, příslušné členské státy do šesti měsíců od obdržení uvedeného posouzení jednomyslně rozhodnou o změně či zachování konfigurace nabídkových zón v těchto členských státech a mezi nimi. V tomto rozhodnutí by měly přihlédnout k případným připomínkám předloženým ostatními členskými státy. Rozhodnutí příslušných členských států musí být odůvodněno a oznámeno Komisi a ACER.

Členské státy neprodleně oznámí Komisi, nedosáhnou-li jednomyslného rozhodnutí ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci. Komise do šesti měsíců po obdržení takového oznámení a po konzultaci s ACER a příslušnými zainteresovanými subjekty přijme, jako krajní opatření, rozhodnutí o změně či zachování konfigurace nabídkových zón v těchto členských státech a mezi nimi.

6. Šest měsíců před koncem akčního plánu členský stát se zjištěným strukturálním přetížením rozhodne, zda vyřeší zbývající přetížení úpravou své nabídkové zóny, nebo nápravnými opatřeními, jejichž náklady uhradí.

7. Pokud nebyl ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo zjištěno strukturální přetížení podle čl. 14 odst. 7, vypracován žádný akční plán, posoudí příslušní provozovatelé přenosových soustav ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne, kdy bylo strukturální přetížení zjištěno, zda dostupná kapacita mezi zónami během posledních dvanácti měsíců dosáhla minimálních kapacit stanovených v čl. 16 odst. 8, a podají o tom zprávu příslušným regulačním orgánům a ACER.

Před vypracováním zprávy zašle každý provozovatel přenosové soustavy svůj příspěvek k ní, včetně všech relevantních údajů, svému regulačnímu orgánu ke schválení. Pokud posouzení prokáže, že některý provozovatel přenosové soustavy minimální kapacity nedosáhl, použije se rozhodovací postup stanovený v odstavci 5 tohoto článku.

Článek 16

Obecné zásady přidělování kapacity a řízení přetížení

1. Na přetížení sítě se reaguje nediskriminujícími tržně orientovanými řešeními, která dotčeným účastníkům trhu a provozovatelům přenosových soustav poskytnou účinné hospodářské signály. Problémy přetížení sítě se řeší metodami nezaloženými na transakcích, tedy metodami, které nezahrnují výběr mezi smlouvami jednotlivých účastníků trhu. Pokud provozovatel přenosové soustavy činí provozní opatření k zajištění toho, aby jeho přenosová soustava setrvala v normálním stavu, bere v úvahu účinek těchto opatření na sousední regulační oblasti a koordinuje je s dalšími dotčenými provozovateli přenosových soustav, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2015/1222.

2. Transakce je možné omezovat jen v nouzových situacích, v nichž musí provozovatel přenosové soustavy rychle jednat a redispečink ani protiobchody nejsou možné. Všechny tyto postupy se uplatňují nediskriminačním způsobem. Kromě případů vyšší moci dostávají účastníci trhu, jimž byla přidělena kapacita, za jakékoli takové omezení náhradu.

3. Regionální koordinační centra provádějí koordinovaný výpočet kapacity v souladu s odstavci 4 a 8 tohoto článku, jak je uvedeno v čl. 37 odst. 1 písm. a) a v čl. 42 odst. 1.

Regionální koordinační centra při výpočtu kapacit mezi zónami dodržují limity provozní bezpečnosti a využívají údaje získané od provozovatelů přenosových soustav, včetně údajů o technické dostupnosti nápravných opatření, s výjimkou vypínání části spotřeby. Pokud regionální koordinační centra dospějí k závěru, že tato dostupná nápravná opatření v regionu pro výpočet kapacity nebo mezi nimi nestačí k dosažení lineární trajektorie podle čl. 15 odst. 2 nebo minimálních kapacit stanovených v odstavci 8 tohoto článku při dodržení limitů provozní bezpečnosti, mohou jako krajní opatření stanovit koordinovaná opatření ke snížení kapacity mezi zónami odpovídajícím způsobem. Provozovatelé přenosových soustav se mohou od koordinovaných opatření odchýlit pouze v případě koordinovaného výpočtu kapacity a koordinované analýzy bezpečnosti v souladu s čl. 42 odst. 2.

Regionální koordinační centra předloží do tří měsíců poté, co začnou provoz podle čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení, a poté každé tři měsíce příslušným regulačním orgánům a ACER zprávu o jakémkoli omezení kapacity nebo odchylky od koordinovaných opatření podle druhého pododstavce a posoudí jednotlivé případy a v případě potřeby vydají doporučení, jak těmto odchylkám v budoucnu předejít. Dojde-li ACER k závěru, že podmínky pro odchylku podle tohoto odstavce nebyly splněny nebo že jsou strukturální povahy, předloží své stanovisko příslušným regulačním orgánům a Komisi. Nejsou-li předpoklady pro uplatnění odchylky podle tohoto odstavce, přijmou příslušné regulační orgány vhodná opatření vůči provozovatelům přenosových soustav nebo regionálním koordinačním centrům podle článku 59 nebo 62 směrnice (EU) 2019/944.

Odchylky strukturální povahy musí být řešeny v akčním plánu uvedeném v čl. 14 odst. 7 nebo při aktualizaci existujícího akčního plánu.

4. Účastníkům trhu, kteří dodržují bezpečnostní normy pro bezpečný síťový provoz, se zpřístupňuje maximální úroveň kapacity propojovacího vedení nebo přenosových sítí ovlivněná přeshraniční kapacitou, nebo obojí. K maximalizaci dostupných kapacit za účelem dosažení minimální kapacity podle odstavce 8 se využívají protiobchody a redispečink, včetně přeshraničního redispečinku. Za účelem umožnění uvedené maximalizace se uplatní koordinovaný, nediskriminační postup pro přeshraniční nápravná opatření vycházející z uplatňování metodiky pro sdílení nákladů na redispečink a protiobchody.

5. Kapacita se přiděluje pouze pomocí explicitních aukcí kapacity či implicitních aukcí, které zahrnují kapacitu i energii. Obě metody mohou existovat souběžně na stejném propojení. Pro vnitrodenní obchodování se použije kontinuální obchodování, které může být doplněno aukcemi.

6. V případě přetížení uspějí platné nejvyšší nabídky za kapacitu sítě, ať již implicitní, nebo explicitní, nabízející nejvyšší hodnotu za nedostatkovou přenosovou kapacitu ve stanoveném časovém rámci. Stanovení cen záloh v postupech pro přidělování kapacity je povoleno výlučně u nových propojovacích vedení, které využívají výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003, článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo článku 63 tohoto nařízení.

7. Kapacita je volně obchodovatelná na sekundárním základě pod podmínkou, že je provozovatel přenosové soustavy informován v dostatečném předstihu. Odmítne-li provozovatel přenosové soustavy určitý sekundární obchod (transakci), jasně a transparentním způsobem to sdělí a objasní všem účastníkům trhu a oznámí regulačnímu orgánu.

8. Provozovatelé přenosových soustav neomezují objem propojovací kapacity, která má být zpřístupněna účastníkům trhu, jako prostředek k vyřešení přetížení uvnitř jejich vlastní nabídkové zóny, nebo jako prostředek k řízení toků plynoucích z transakcí uvnitř nabídkových zón. Aniž je dotčeno uplatňování odchylek podle odstavce 3 a výjimek podle odstavce 9 tohoto článku a uplatňování čl. 15 odst. 2, má se za to, že souladu s tímto odstavcem bylo dosaženo, je-li dosaženo těchto minimálních úrovní dostupné kapacity pro obchod mezi zónami:

a) v případě hranic používajících přístup založený na koordinované čisté přenosové kapacitě činí minimální kapacita 70 % přenosové kapacity při dodržení limitů provozní bezpečnosti, po odečtení kontingencí určených v souladu s rámcovým pokynem pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009;

b) v případě hranic využívajících přístupu založeného na fyzikálních tocích je minimální kapacita rovna mezi stanovené při výpočtu kapacity, která je k dispozici pro toky vyvolané výměnou mezi zónami. Tato mez činí 70 % kapacity při dodržení limitů provozní bezpečnosti kritických prvků sítě uvnitř zón a mezi nimi, s přihlédnutím ke kontingencím určeným v souladu s rámcovým pokynem pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

Celkový objem 30 % je možné použít na spolehlivostní rezervy, kruhové toky a vnitřní toky na každém kritickém prvku sítě.

9. Na žádost provozovatelů přenosové soustavy v regionu pro výpočet kapacity mohou příslušné regulační orgány udělit výjimku z odstavce 8 z předvídatelných důvodů, je-li to nezbytné pro udržení provozní bezpečnosti. Tato výjimka, která se nesmí týkat omezování již přidělené kapacity podle odstavce 2, se uděluje na dobu vždy jednoho roku, nebo v případě, že se rozsah výjimky po prvním roce významně snižuje, na dobu až dvou let. Rozsah těchto výjimek je přísně omezen na to, co je nezbytné pro zachování provozní bezpečnosti, a nesmí vést k diskriminaci výměn uvnitř zón a mezi nimi.

Před udělením výjimky vede příslušný regulační orgán konzultace s regulačními orgány jiných členských států, které jsou součástí dotčeného regionu pro výpočet kapacity. V případě, že regulační orgán s navrhovanou výjimkou nesouhlasí, rozhodne o jejím udělení ACER podle čl. 6 odst. 10 druhého pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2019/942. Odůvodnění udělení výjimky se zveřejňují.

Pokud je výjimka udělena, příslušní provozovatelé přenosových soustav vypracují a zveřejní metodiku a projekty, které poskytnou dlouhodobé řešení dané záležitosti, jíž se výjimka týká. Výjimka pozbývá platnosti, jakmile uplyne doba, na niž byla udělena, nebo jakmile je toto řešení uplatněno, podle toho, co nastane dříve.

10. Účastníci trhu informují v rozumném předstihu dotčené provozovatele přenosových soustav před daným provozním obdobím, zda mají v úmyslu využít přidělenou kapacitu. Přidělené kapacity, které nebudou využity, se znovu uvedou na trh otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem.

11. Nakolik je to technicky možné, uspokojují provozovatelé přenosových soustav v přetíženém vedení kapacitní požadavky jakýchkoli toků elektřiny v opačných směrech, aby toto vedení co nejvíce využili. Při plném zohlednění bezpečnosti sítě nelze transakce uvolňující přetížení odmítnout.

12. Finanční důsledky nesplnění závazků spojených s přidělením kapacity nesou provozovatelé přenosových soustav nebo nominovaní organizátoři trhu s elektřinou odpovědní za toto nesplnění. Pokud účastníci trhu nevyužijí kapacitu, kterou se zavázali využít, nebo pokud v případě explicitně dražené kapacity nezobchodují tuto kapacitu na sekundární bázi nebo ji nevrátí včas, ztrácí na tuto kapacitu právo a uhradí poplatek, který odráží výši nákladů. Všechny poplatky za nevyužití kapacity, které odrážejí výši nákladů, musí být opodstatněné a přiměřené. Pokud provozovatel přenosové soustavy nesplní svůj závazek poskytnout závaznou přenosovou kapacitu, je povinen účastníkovi trhu nahradit ztrátu práv na kapacitu. Pro tyto účely se nezohledňují následné ztráty. Pojmy a metody klíčové pro stanovení povinností vyplývajících z nesplnění závazků se stanoví předem s ohledem na finanční důsledky a přezkoumává je příslušný regulační orgán.

13. Při rozdělování nákladů nápravných opatření mezi provozovatele přenosových soustav regulační orgány zkoumají, do jaké míry přispívají k přetížení pozorovanému mezi dvěma sledovanými nabídkovými zónami toky plynoucí z transakcí uvnitř nabídkových zón, a přidělí náklady na základě podílu na takovém přetížení provozovatelům přenosových soustav v těch nabídkových zónách, které takové toky vytvářejí, s výjimkou nákladů vzniklých v souvislosti s toky plynoucími z transakcí uvnitř nabídkových zón, jež jsou pod úrovní, kterou by bylo možné očekávat bez strukturálního přetížení v nabídkové zóně.

Tuto úroveň společně analyzují a definují všichni provozovatelé přenosových soustav v regionu pro výpočet kapacity pro každou jednotlivou hranici nabídkové zóny a následně ji schválí všechny regulační orgány v regionu pro výpočet kapacity.

Článek 17

Přidělování kapacity mezi zónami pro různé časové rámce

1. Provozovatelé přenosových soustav přepočítají dostupnou kapacitu mezi zónami alespoň po uzávěrce přidělování denní a vnitrodenní kapacity mezi zónami. Provozovatelé přenosových soustav přidělí dostupnou kapacitu mezi zónami plus veškerou zbývající dosud nepřidělenou kapacitu mezi zónami a veškerou kapacitu mezi zónami, která již byla přidělena a kterou držitelé fyzických přenosových práv uvolnili pro následující postup přidělování kapacity mezi zónami.

2. Provozovatelé přenosových soustav navrhnou vhodnou strukturu pro přidělování kapacity mezi zónami pro různé časové rámce, včetně denních a vnitrodenních trhů a trhů pro zajišťování výkonové rovnováhy. Tuto přidělovací strukturu přezkoumají příslušné regulační orgány. Ve svých návrzích provozovatelé přenosových soustav berou v úvahu:

a) povahu trhů;

b) provozní podmínky elektrizační soustavy, jako jsou důsledky započtení závazně stanovených plánů;

c) úroveň harmonizace procentních podílů přidělených různým časovým rámcům a časových rámců přijatých pro různé stávající mechanismy přidělování kapacity mezi zónami.

3. Pokud je kapacita mezi zónami dostupná po uzávěrce přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami, provozovatelé přenosových soustav ji využijí pro výměnu regulační energie nebo v procesu vzájemné výměny systémových odchylek.

4. Pokud je kapacita mezi zónami přidělena na výměnu regulační zálohy nebo sdílení záloh podle čl. 6 odst. 8 tohoto nařízení, provozovatelé přenosových soustav používají metodiku vyvinutou v rámcovém pokynu o zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice přijatém na základě čl. 6 odst. 11 nařízení (ES) č. 714/2009.

5. Provozovatelé přenosových soustav nesmějí zvyšovat spolehlivostní rezervu vypočítanou podle nařízení (EU) 2015/1222 kvůli výměně regulační zálohy nebo sdílení záloh.

ODDÍL 2
Síťové poplatky a příjem z přetížení

Článek 18

Poplatky za přístup k sítím, používání sítí a jejich rozšiřování

1. Poplatky účtované provozovateli sítí za přístup k sítím, včetně poplatků za připojení k sítím, využití sítí a případně poplatků za posílení sítí s tím související, musí být přiměřené nákladům, být transparentní, brát v úvahu potřebu bezpečnosti a flexibility sítě a odrážet skutečné náklady, pokud odpovídají nákladům efektivního a strukturálně porovnatelného provozovatele sítě, a musí se uplatňovat nediskriminačním způsobem. Tyto poplatky nesmějí zahrnovat nesouvisející náklady podporující nesouvisející politické cíle.

Aniž jsou dotčeny čl. 15 odst. 1 a 6 směrnice 2012/27/EU a kritéria stanovená v příloze XI uvedené směrnice, musí metoda použitá ke stanovení poplatků za využívání sítě neutrálně podporovat dlouhodobou celkovou efektivitu soustavy prostřednictvím cenových signálů zákazníkům a výrobcům, a zejména musí být uplatňována způsobem, který pozitivně ani negativně nediskriminuje výrobu připojenou na úrovni distribuce oproti výrobě připojené na úrovni přenosu. Síťové poplatky nesmějí vést k pozitivní ani negativní diskriminaci ukládání energie nebo agregace energie ani nesmí být demotivačním faktorem pro vlastní výrobu či vlastní spotřebu energie nebo pro účast v odezvě strany poptávky. Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, nesmějí být tyto poplatky závislé na vzdálenosti.

2. Metodiky pro stanovení tarifů musí odrážet stálé náklady provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav a poskytovat jim vhodné krátkodobé i dlouhodobé pobídky ke zvyšování účinnosti, včetně energetické účinnosti, na podporu integrace trhu a bezpečnosti dodávek, na podporu účinných investic a souvisejících výzkumných činností a k usnadnění inovací v zájmu spotřebitelů v oblastech, jako jsou digitalizace, služby flexibility a propojení.

3. Tam, kde je to vhodné, musí úrovně tarifů stanovené pro výrobce, konečné zákazníky nebo obě skupiny poskytovat lokalizační cenové signály na úrovni Unie a brát v úvahu velikost síťových ztrát, způsobené přetížení a investiční náklady na infrastrukturu.

4. Při stanovování poplatků za přístup do sítě se berou v úvahu:

a) provedené platby a obdržené příjmy v rámci kompenzačního mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav;

b) skutečné provedené a obdržené platby, jakož i platby očekávané za budoucí období, odhadované na základě předchozích období.

5. Stanovením poplatků za přístup do sítě nejsou dotčeny poplatky na základě řízení přetížení uvedeného v článku 16.

6. Žádné zvláštní síťové poplatky nesmějí být ukládány za jednotlivé transakce v obchodu s elektřinou mezi zónami.

7. Distribuční tarify musí odrážet náklady a zohledňovat využívání distribuční sítě uživateli soustavy, a to i aktivními zákazníky. Mohou obsahovat prvky zohledňující kapacitu připojení k síti a mohou být rozlišeny podle spotřeby nebo profilů výroby uživatelů soustavy. Pokud členské státy zavedly inteligentní měřicí systémy, regulační orgány při stanovování nebo schvalování přenosových a distribučních tarifů nebo svých metodik v souladu s článkem 59 směrnice (EU) 2019/944 zváží a popřípadě transparentním, nákladově efektivním a pro konečného zákazníka předvídatelným způsobem zavedou časově rozlišené síťové tarify odrážející využívání sítě.

8. Metodiky pro stanovení distribučních tarifů musí provozovatelům distribučních soustav poskytovat pobídky k co nejefektivnějšímu provozu a rozvoji svých sítí, mimo jiné prostřednictvím zadávání zakázek na služby. Za tímto účelem regulační orgány uznávají příslušné náklady za způsobilé a zohledňují je v distribučních tarifech a mohou zavést výkonnostní cíle, aby byly vytvořeny pobídky pro provozovatele distribučních soustav ke zvýšení efektivity jejich sítí, mimo jiné prostřednictvím energetické účinnosti, flexibility a zavádění inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů.

9. Do 5. října 2019 předloží ACER s cílem snížit riziko tříštění trhu zprávu o osvědčených postupech v metodikách pro stanovení přenosových a distribučních tarifů, přičemž zohlední vnitrostátní specifika. Tato zpráva o osvědčených postupech se týká alespoň následujících otázek:

a) poměru mezi tarify uplatňovanými u výrobců a tarify uplatňovanými u konečných zákazníků;

b) nákladů, které mají být získány zpět pomocí tarifů;

c) časově rozlišených síťových tarifů;

d) lokalizačních cenových signálů;

e) vztahu mezi přenosovými tarify a distribučními tarify;

f) metod k zajištění transparentnosti stanovování a struktury tarifů;

g) skupin uživatelů sítě podléhajících tarifům, případně včetně charakteristik těchto skupin, forem spotřeby a tarifních výjimek;

h) ztrát v sítích vysokého, středního a nízkého napětí.

Svou zprávu o osvědčených postupech ACER aktualizuje alespoň jednou za dva roky.

10. Regulační orgány při stanovování nebo schvalování přenosových a distribučních tarifů nebo svých metodik v souladu s článkem 59 směrnice (EU) 2019/944 zprávu o osvědčených postupech řádně zohlední.

Článek 19

Příjem z přetížení

1. Postupy řízení přetížení spojené s předem určeným časovým rámcem mohou vytvářet výnosy, pouze pokud v daném časovém rámci dojde k přetížení, nebo v případě nových propojovacích vedení, na něž se vztahuje výjimka podle článku 63 tohoto nařízení, článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003. Postup pro rozdělení těchto výnosů přezkoumávají regulační orgány a tento postup nesmí narušovat postup přidělování ve prospěch žádné ze stran požadujících kapacitu nebo energii ani odrazovat od snižování přetížení.

2. Následující cíle jsou vzhledem k přidělení jakýchkoli výnosů vyplývajících z přidělení kapacity mezi zónami prioritní:

a) zaručení skutečné dostupnosti přidělené kapacity, včetně náhrady za závaznost této kapacity, nebo

b) udržování nebo zvyšování kapacity mezi zónami prostřednictvím optimalizace využívání stávajících propojovacích vedení pomocí koordinovaných nápravných opatření, je-li to relevantní, nebo pokrytí nákladů vzniklých v souvislosti s investicemi do sítě, které mají význam pro snížení přetížení propojovacího vedení.

3. Pokud jsou dostatečně naplněny prioritní cíle stanovené v odstavci 2, mohou být výnosy použity jako příjem, který regulační orgány zohlední při schvalování metodiky pro výpočet síťových tarifů, stanovování síťových tarifů, nebo obojí. Zbývající výnosy jsou do doby, než je bude možno použít k účelům uvedeným v odstavci 2, uloženy na samostatném vnitřním účtu.

4. Výnosy jsou využívány v souladu s odst. 2 písm. a) nebo b) podle metodiky navržené provozovateli přenosových soustav po konzultaci s regulačními orgány a příslušnými zainteresovanými subjekty a schválené ACER. Provozovatelé přenosových soustav předloží ACER návrh metodiky do 5. července 2020 a ACER o něm rozhodne ve lhůtě šesti měsíců od jeho obdržení.

ACER může požadovat, aby provozovatelé přenosových soustav metodiku uvedenou v prvním pododstavci změnili nebo aktualizovali. ACER změněnou nebo aktualizovanou metodiku schválí ve lhůtě šesti měsíců od jejího předložení.

Metodika stanoví alespoň podmínky, za nichž mohou být výnosy využity pro účely stanovené v odstavci 2, podmínky, za nichž mohou být uloženy na samostatný vnitřní účet pro budoucí využití pro tyto účely, a maximální dobu tohoto uložení.

5. Provozovatelé přenosových soustav předem jasně stanoví, jak budou využity veškeré příjmy z přetížení, a podají regulačním orgánům zprávu o stávajícím využití těchto příjmů. Vnitrostátní regulační orgány každoročně do 1. března informují ACER a zveřejní zprávu, v níž uvedou:

a) výši výnosů obdržených za období dvanácti měsíců končící dnem 31. prosince předchozího roku;

b) způsob, jak byly tyto výnosy využity podle odstavce 2, včetně konkrétních projektů, na které byly příjmy využity, a částky uložené na samostatný účet;

c) částku použitou při výpočtu síťových tarifů a

d) ověření, že částka uvedená v písmeni c) je v souladu s tímto nařízením a metodikou vypracovanou podle odstavců 3 a 4.

Pokud se některé z výnosů z přetížení použijí při výpočtu síťových tarifů, ve zprávě se uvede, jak provozovatelé přenosových soustav případně splnili prioritní cíle stanovené v odstavci 2.

KAPITOLA IV
ZDROJOVÁ PŘIMĚŘENOST

Článek 20

Zdrojová přiměřenost na vnitřním trhu s elektřinou

1. Členské státy sledují zdrojovou přiměřenost na svém území na základě evropského posouzení zdrojové přiměřenosti uvedeného v článku 23. Za účelem doplnění evropského posouzení zdrojové přiměřenosti mohou členské státy provést i vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti podle článku 24.

2. Pokud evropské posouzení zdrojové přiměřenosti uvedené v článku 23 nebo vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti uvedené v článku 24 zjistí potíže se zdrojovou přiměřeností, dotčený členský stát zjistí veškerá narušení regulačního rámce nebo selhání trhu, která tyto potíže způsobila nebo přispěla k jejich vzniku.

3. Členské státy, u nichž byly zjištěny potíže se zdrojovou přiměřeností, v rámci procesu státní podpory vypracují a zveřejní prováděcí plán obsahující harmonogram pro přijetí opatření k odstranění veškerých zjištěných narušení regulačního rámce a selhání trhu. Při řešení potíží se zdrojovou přiměřeností členské státy zohledňují především zásady uvedené v článku 3 a zváží:

a) odstranění narušení regulačního rámce;

b) odstranění cenových stropů v souladu s článkem 10;

c) zavedení funkce tvorby cen regulační energie při nedostatku podle čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) 2017/2195;

d) zvýšení propojení a vnitřní kapacity sítě s cílem dosáhnout alespoň svých cílů podle čl. 4 písm. d) bodu 1 nařízení (EU) 2018/1999;

e) umožnění vlastní výroby, ukládání energie, opatření strany poptávky a energetické účinnosti přijetím opatření k odstranění případných zjištěných narušení regulačního rámce;

f) zajištění nákladově efektivního a tržního zadávání zakázek na služby výkonové rovnováhy a podpůrné služby;

g) odstranění regulovaných cen, vyžaduje-li to článek 5 směrnice (EU) 2019/944.

4. Dotčené členské státy předloží prováděcí plán Komisi k přezkumu.

5. Komise do čtyř měsíců od obdržení prováděcího plánu vydá stanovisko, zda opatření stačí k odstranění narušení regulačního rámce nebo selhání trhu, jež byly zjištěny podle odstavce 2, a může členské státy vyzvat, aby své prováděcí plány odpovídajícím způsobem upravily.

6. Dotčené členské státy sledují uplatňování prováděcího plánu a výsledky toho sledování zveřejní ve výroční zprávě, již předloží Komisi.

7. Komise vydá stanovisko k tomu, zda byly prováděcí plány dostatečně provedeny a zda byly potíže se zdrojovou přiměřeností odstraněny.

8. Po vyřešení zjištěných potíží se zdrojovou přiměřenosti členské státy pokračují v uplatňování prováděcího plánu.

Článek 21

Obecné zásady kapacitních mechanismů

1. Pro odstranění zbývajících potíží se zdrojovou přiměřeností mohou členské státy jako krajní řešení, při uplatnění opatření podle čl. 20 odst. 3 tohoto nařízení a v souladu s články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU zavést kapacitní mechanismy.

2. Před zavedením kapacitních mechanismů provedou dotčené členské státy komplexní studii možných dopadů těchto mechanismů na sousední členské státy alespoň prostřednictvím konzultace se sousedními členskými státy, s nimiž mají přímé síťové propojení, a se zainteresovanými subjekty těchto členských států.

3. Členské státy posoudí, zda potíže se zdrojovou přiměřeností může řešit kapacitní mechanismus v podobě strategické rezervy. Pokud tomu tak není, mohou členské státy zavést jiný typ kapacitního mechanismu.

4. Členské státy nezavedou kapacitní mechanismy v případě, že v rámci evropského a vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti, popřípadě jen v rámci evropského posouzení zdrojové přiměřenosti, nebylo-li vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti provedeno, nebyly v oblasti zdrojové přiměřenosti zjištěny žádné potíže.

5. Členské státy nezavedou kapacitní mechanismy dříve, než Komise vydá stanovisko podle čl. 20 odst. 5 k prováděcímu plánu uvedenému v čl. 20 odst. 3.

6. Pokud členský stát uplatňuje kapacitní mechanismus,